Pokoj

Filmový zázrak. Človek to skutočne musí vidieť, aby uveril, že niečo také existuje. "The Room" je neopísateľný zážitok v rámci komédie. Tommy Wiseau chcel natočiť drámu a jeho najväčšie filmové dielo, no výsledkom je absolútny odpad, ktorý však zafunguje na štýl, že je to tak zlé, až je to dobré. Otrasné dialógy, ktoré lahodia. Mizerný soundtrack, ktorý by sa hodil do nejakého lacného porna. Kopec erotických scénok, ktoré nepôsobia prirodzene a do toho všetkého príbeh, ktorý nedáva žiadny zmysel a je plný zbytočných, nedoriešených a nepotrebných momentiek, že nerozumiem ako sa ten scenár vlastne dával dokopy. Ale v skutočnosti z toho vychádza zázrak. Obrovský zázrak. Ja si nepamätám, kedy som bol naposledy filmom takto ohromený, že by som chcel o ňom vedieť čo najviac, aby som pochopil myseľ hlavného aktéra, keď to dával dokopy. Ako komédia je to podľa mňa dokonalé. Ako dráma je to absolútny odpad. Ale film som si užil. Nadmieru som si ho užil. A za to si zasluhuje moju obrovskú a ničím nekončiacu úctu. Hodnotenie: A (09.12.2017)

Vážně jsem čekal co na mě tenhle film nachystal. Tím jak je tenhle film špatnej, je vlastně extrémně zábavnej. Hrůznost dialogů a hudby se nedá slovy popsat, přesto si troufám tvrdit, že si postavu Johnyho a jeho debilní hihňání zamilujete. Ed Wood byl vedle Wiseaua břídil. U jeho filmů s divák nudí. U The Room se aspoň pobavíte! (10.09.2011)

Úsměvně toporná, utranaivní vztahovka, jakou by napsalo průměrné osmileté dítě, okořeněná kýčovitými scény sexu se zapálenými svíčkami, vlajícími záclonami a prolínačkami a la DENÍKY ČERVENÝCH STŘEVÍČKů. A k tomu Tommy Wiseau se svou tváří, vlasy a neustálým smíchem, záporačka non plus ultra Lisa, která se o tom nechce bavit, a Denny... "KDE JSOU MOJE ZKURVENÝ PRACHY, DENNY?" (16.01.2018)

Řeknu vám, vidět to v Londýně ve vyprodaném kině s (lehce) přiopilým nadšeným publikem a s živým úvodem od Tommyho Wiseaua a Grega Sestera, a s házením stovkami lžiček při každé scéně s lžícovými dekoracemi, to byl teda zážitek. Pravý kultovní film, který je fakt tak špatný, až je dobrý. Shut the fucking door Lisa! (10.02.2014)

Moje první setkání s The Room proběhlo na YouTube, kde jsem jakousi podivnou shodou okolností narazil na video, které tvrdilo, že dílko Tommyho Wiseaua je tak špatné, až je svým způsobem geniální. Trvalo mi však roky, než jsem se přiměl se na něj podívat a nelituji toho ani omylem. Zatímco veledíla Neila Breena jsou pouhopouhými slátaninami patřícími do propadliště dějin, The Room je OPRAVDU film natočený s velmi seriózní vizí, odpadovým scénářem a neherci (ještě nikdy jsem se tolik nezasmál u dialogu, kdy jedna z postav sděluje, že má rozhodně rakovinu prsu), který je ve výsledku geniální komedií. Polovina dialogů je předabovaná v postprodukci (nejvíce patrné je to na milostných scénách, které mimochodem tvoří prvních 20 minut filmu, vyjímaje úvodní titulky – až později jsem poznal, že Wiseau je hodně vysazený na „sexy“ milostné scény a sází je do filmu jednu za druhou, i když třeba nedávají smysl – a scénách, kdy nejsou vidět ústa herců, tudíž je jasné, že Tommy hodně přidával dialogy až po natočení), většina scén je naprosto bravurně nelogických (jako postavy, které přijdou, něco řeknou a hned odejdou... typickým příkladem je scéna v květinářství, která to u mě okamžitě povýšila na nejvtipnější scénu světa – „Oh hi Johnny, I didn't know it was you.“) a postavička Tommyho Wiseaua je kapitola sama o sobě. Teď naprosto chápu, proč se The Room dodnes pravidelně promítá a vyprodává sály. Kultovní záležitost až na kost. „Don't worry about it“ – nejčastější odpověď Johnnyho na jakýkoliv problém :D. (16.10.2021)