Réžia:
Jiří SvobodaScenár:
Miroslav VaicKamera:
Josef VanišHudba:
Jozef RevalloHrajú:
Milan Kňažko, Filip Renč, Pavel Nový, Marcel Vašinka, Ivana Chýlková, Lenka Skopalová, Jiří Kodet, Miloslav Štibich, Jana Vychodilová, Alois Liškutín (viac)Obsahy(1)
František Cepek je mladík z prosté rodiny. Vystudoval reálku a chystal se na techniku, když přišla okupace. Musel nastoupit jako pomocný dělník v továrně. Tam se setkává se starším mužem jménem Telec, kterého ale všichni znají pod přezdívkou Hrabě. Ten Františka zaujme okázalým pohrdáním prací a bezostyšným koketováním se ženami. František, jemuž Hrabě říká Papilio (motýl otakárek), je naplněn mladickými ideály, naproti tomu Hrabě je extraktem nejhrubšího individualismu. Od studenta obchodní akademie a divadelního herce se dopracoval až po člena předválečné galerky. Vydírá, krade, pije, zneužívá ženy a svým způsobem i samotného Papilia. Milan Kňažko v roli Hraběte mohl uplatnit bohatou škálu svého hereckého mistrovství. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (26)
Jsou to sice hlavně herecké orgie Kňažka, ale i celkově stojí Papilio za pozornost. Jiří Svoboda se v 80. letech našel a vytvořil celou řadu výborných věcí, Zánik samoty Berhof a Prokletí domu Hajnů pak společně s Papiliem patří mezi ty nejlepší z celé volné série bilancování minulosti. Svobodova chladná estetika jakoby přímo vyzývala k zobrazování emocí jako k motýlům ve vitrínkách. Z rolí vedlejších pak stojí za speciální vyzdvihnutí Kodetův dekadentní nácek, jaké uměl v této době skutečně jen on. #finaleplzen ()
Papilio: ,, Tys nemobilizoval?'' - Baron: Já? S tím svým nemocným srdcem?! '' --- Pro mne celkem překvapení. Renče nemám moc rád a to ani jako režiséra ani jako pubescentní hvězdičku socialistických filmů a uvítal bych, kdyby jej zde hrál někdo jiný. S tím ale nic nenadělám. Oproti tomu solitér Kňažko si roli vyloženě vychutnal. Jeho herectví mně bavilo a z jeho role zároveň mrazilo. Byl to klasický zástupce jedince, který aby přežil, udělá cokoliv, protože vlastní prospěch a vlastní přežití je tím hlavním motorem jeho života. A pokud nejde vyloženě o kejhák, je třeba pít život plnými doušky jako Baron. Ta válka v ,,Protentokrátu'' je tam jaksi v pozadí a ona zápletka v závěru, která celkem překvapivě skončí se mohla odehrát v jakémkoliv jiném režimu... Tento film je čistě psychologické drama. Škoda za toho Renče jinak bych šel možná i výš... Dávám tři lahve koňaku Remy Martin. * * * ()
Ani ta nejlepší herečka světa by nezahrála krasavici, kdyby vypadala jako Chýlková. Naštěstí se před kamerou promenovala nahá pouze jednou. Stejně by mě zajímalo, kdo Bohdalové nakukal, že umí zpívat, a Chýlkové, že je krásná. ()
Trošku kachyňovsky (a maličko herzovsky) laděný film (výtvarně stylizovaná kamera, erotizující poetičnost) zasazený do 2. světové války, kde mi moc neseděly výkony hlavních herců (Kňažko, Renč) a určitá chladnost provedení. Námět ovšem skvělý, prostředí lumpenroletariátu ještě lepší (ovšem na Sequense to také nemělo). ()
Kdo s čím zachází, tím taky schází.... ()
Komorní příběh se skromným rozpočtem. 1) Filmy Jiřího Svobody nepřekvapují vynalézavostí či novátorským přístupem, ale svou řemeslnou úroveň mají a dá se na ně dívat, pokud neočekáváme mimořádné zážitky. Papilio není skvělý film, ale taky to není špatný film. Má co říci a tvůrci se za něj nemusí stydět. 2) Zaujali mě 21letý příjemný Filip Renč (mladý Cepek - Papilio), 41letý Milan Kňažko (Hrabě), 32letý Marcel Vašinka (Hrabětův poskok Cynda), 58letý Miloslav Štibich (Cepkův otec), 67letý cimrmanolog Jaroslav Vozáb (dělník v hospodě) a 49letý Jiří Kodet (ředitel továrny). 3) Pobavila mě replika Hraběte na stížnost své ženy, že se málo zdržuje doma: Nosím ti prachy? Nosím. Třískám tě? Netřískám. Tak si dej pozor, abych nezačal. Pak budeš spokojena, až jednou zapomenu a vypadnu v klidu ven. ()
Milan Kňažko v roli Hraběte předvádí velmi podobný výkon jako jeho postava Miloše Lexy ve filmu Dobří holubi se vracejí. Stejný suverén a machr, chladný a vypočítavý. Nicméně to nevadí, roli zahrál s dokonalou přesvědčivostí. Jiří Svoboda v osmdesátkách neměl konkurenci, jeho filmy dýchaly výraznou stylizací, nevšední kamerou Vladimíra Smutného (v tomto případě Josefa Vaniše) a magickou hudbou Jozefa Revalla. Tohle všechno se potom od devadesátek někam vytratilo a už nikdy se bohužel nevrátilo. ()
70 %..... kromě exhibujícího i magického Kňažka a závěru filmu, žádné velké překvapení. ()
Kňažko zcela utržený ze řetězu. Vadil mi, ač ho mám rád. Díky tomu jsem si to neužil. 60% ()
"Život je taková blbá hra, kterou člověk nesmí brát příliš vážně...." Milan Kňažko v té roli člověka bez svědomí a morálky je výborný. Dlouho jsem si říkal, že už jen kvůli jeho herectví (a lehce poetickému nádechu) dám filmu aspoň čtyři hvězdičky. Ale postupem času mě už ten příběh z doby protektorátu úplně nebavil. Neříkám, že ta závěrečná pointa nebyla úplně špatná, ale vlastně mě ta emancipace Papilia vůči svému "učiteli" moc ani nepřekvapilo. ()
Komunista Svoboda a nedokvašený Renč. Nenapadá mě film, který by měl nějakou hodnotu s těmito pány. Nebo vyvolával emoce. Vydržel jsem 40 minut. Obdivuji se se za takovou oběť. ()
Kňažko připomíná jak rolí, tak vzhledem Nicholsona v Přeletu nad kukaččím hnízdem, ale není ani tak charismatický, ani sympatický, ani kladný. Podobně jako Nicholson nabídne svou ženu zelenáčovi, aby se na ní zaučil, ale nedělá to z velkodušnosti, ale hlavně jako důkaz svého umění jednat, či spíše manipulovat s lidmi. S bezohlednou zarputilostí si snaží užívat život co to jde, a tím mi moc k srdci nepřirostl, naopak ve mně vyvolával vysloveně negativní pocity. Od začátku bylo jasné, že mu to nemůže projít, protože film byl natočen v r. 1986, takže amorálnost musí být potrestána... a tak je to také správné. Za konec dávám hvězdičku navíc. ()
Kňažko v úlohe alfasamca sa tu našiel, zaúča ešte aj mladého s pomocou vlastnej ženy a pridáva množstvo poučení do života. Nie vždy je hlavná postava taká dôležita, a tu by bez neho film nestál za nič. Aj tak len slabšie tri hviezdy. –––– K jeho největším nedostakům patřilo, že se neuměl narodit do lepší doby. –––– Když už musíme předstírat, že pracujeme, tak předstíráme s radostí! ()
Milan Kňažko jako hrabě , který je něco mezi básníkem, zlodějem, podvodníkem a svůdcem ale i učitelem života, ke kterému vzhlíží mladý Filip Renč , kterého zasvěcuje do tajů svádění a znalosti žen, čili je pro něj asi ten největší hrdina. Jenže story se odehrává za druhé světové války a to, že někdo umí svlíkat ženský ( nechci bonzovat, ale Chýlková a Skopalová .. ) ještě neznamená, že je hrdina. Zapomenutý film, který i přes svou obstarožnost není špatný. ()
Silný příběh z období okupace a herecký koncert Milana Kňažka. Charakter postavy pod přezdívkou Hrabě je v jeho podání na dobu 2. světové války víc než neotřelý. Pohrdá prací a naopak vydírá, krade, pije, zneužívá ženy. Za pozornost stojí i mladý František Cepek v podání Filipa Renče. Jaký na něj bude mít Hrabě vliv? Vcelku pozapomenutý snímek plný ideálů a nerozvážnosti zaujme především svým zpracováním. Poetické ladění staví dějství do zcela jiné roviny. Dnes už pro někoho možná nudný, ale jinak přeci jen z uměleckého hlediska zajímavý počin. ()
"Svět ať si napravujou ty, co ho zkurvili!" Na mne trochu nerealistické drama a možná i přefilosofované, ale ta pointa měla docela sílu, no a Kňažko byl skvělý! ()
Tento film pozvedává výborný výkon Kňažka, který v klidu dával i dost fyzicky náročné scény. A dále je to suverénní režie, i když to v ději chvílemi vypadá neurčitě, tak to měl režisér stále pevně v rukou. ()
Tak mne hodně potěšily záběry práce, kterou jsem dělal, jakmile jsem utekl z učení. Jako kdyby točili u nás. Ale bez ohledu na to, musím uznat vysoké kvality tohoto díla. Pana Renče nemusím, ale pan Kňažko byl výborný. Trošku jsem se občas ztratil v ději, ale nevadí. I tak hodnotím snímek jako hodně nadprůměrný. +++A PŮL ()
Myslel jsem si, že Milan Kňažko svůj nejlepší herecký výkon předvedl ve snímku Dušana Kleina Dobří holubi se vracejí, ale po zhlédnutí tohoto filmu si tím už nejsem tak zcela jistý. Je docela škoda, že takové snímky nevysílá televize častěji a že reprízuje pouze ty notoricky známé, protože se domnívám, že diváci díky tomu o mnoho přicházejí. Tento snímek je naprosto jednoznačně hereckým koncertem Milana Kňažka, kterému v roli naivního, nesmělého, životem neznalého mladíčka zdatně sekunduje jednadvacetiletý Filip Renč. I když se jedná o dramatický snímek, tak i zde není nouze o situace, které dokážou rozesmát, ale také rozplakat a zcela určitě každého z nás donutit k zamyšlení. Jsou zde i celkem dobře vykreslené lidské charaktery v době, která byla nesmírně pohnutá, a myslím si, že každý z nás se v některé z postav dokáže najít. Snímek se mi velmi líbil, a proto jej hodnotím stoprocentně. ()
Ve filmu exceloval pouze Milan Kňažko neboť Filip Renč je jistě lepší režisér než herec. Mě na filmu zaujal především styl povahy Hraběte, který vyznával život neřešit a brát to, co se nabízí plnými hrstmi. Jak to sám zmínil, přesně si jeho slova nemapatuju, řekl, že doba je pokaždé stejná ani lidi se nemění. A je to pravda. Na druhé straně podle mě není možné se navždy životem proflákat anebo nějak protlouct bez toho, aby se bral celoživotně nevážně. Možná, že lidé jako Paris Hilton, kteří nemají celý život starosti a nemusí nic řešit, to zvládnou, ale jinak si myslím, že to není možné. Telec alias Hrabě na to také dojel. I když samotná myšlenka mi sympatická není, bylo zajímavé sledovat člověka, jak pohrdá dobrem i zlem a vybírá si vždy jen to, co je dobré pro něj. Telec si proti sobě nakonec stejně poštval obě strany. Milan Kňažko si tři hvězdy zaslouží a jeho charakter, stojící za úvahu, také. ()