Pupendo

Akosi nikdy neviem prísť na to, čo si reálne mám o "Pupendo" myslieť. Je to pre mňa film, ktorý mi vždy prišiel divný, nie veľmi vtipný, nie veľmi zaujímavý a stojí to možno na pár scénkach, ktoré ma pobavili. Inak neviem povedať, čo na tomto filme je tak výnimočné, čo videli mnohí iní okolo mňa. Ja neviem. A možno ani nikdy chápať nebudem. Nebavilo ma to, nemal som nervy to sledovať do konca, vždy ma to dokonale unudilo a mal som pocit, že film absolútne nevie či chce byť komédiou, alebo drámou, alebo ako medzi sebou tieto dva elementy skombinovať. A výsledok je pre mňa potom rozsypaný film, z ktorého si nepamätám veľa. Jedine tú dávku nudy. Hodnotenie: C- (14.03.2017)

Tandem Hřebejk - Jarchovský zraje jako víno a navíc se už dostali do doby, kterou si pamatuji. Jednoznačně skvělý film! (28.04.2003)

neviem, mna to nejako nechytilo za srdce..od hrebejka cakam trosku viac (31.08.2006)

Mimo můj vkus. (26.08.2010)

Nenašiel som tu skoro nič vtipné a s takými Pelíškami to sa nie že nemôže ani rovnať. To je ako porovnávať hot dog s entrecôte steakom. Dušek samozrejme výborný, ale vyťahané cecky Cibulkovej tiež nebol estetický zážitok na úrovni Van Gogha. (16.12.2022)

U nás doma kultový film, z ktorého hlášky poznáme naspamäť a neustále si ich pripomíname. (11.03.2015)

Slabší než Pelíšky ale i tak skvělý český snímek s výbornými herci v hlavních i vedlejších rolích. Hlavně Pavel Liška je jako sedmilhář naprosto dokonalý a jeho vyprávění z vojny patří k tomu nejlepšímu z filmu. (28.05.2007)

Jak jinak - Polívka, Holubová, Dušek - rozdíl mezi tímto, a dalšími, jmenovanými herci obsazenými filmy, spatřuji pouze v tom, že zde více než kdy jindy nevnímám Máru, Márovou a Břečku, ale pořád Polívku, Holubovou a Duška, zdatně jim sekunduje afektovaná a přehrávající Cibulková. A k námětu - koho to ještě zajímá? (21.02.2009)

To, že jsou komunisti svině, dávno vím/e. Jenže tu filmovou nudu nezachrání ani výborní herci a pár hlášek. Možná je částečně chyba na mé straně, ale od tohoto filmu jsem čekal opravdu mnoooohem víc. 5/10 (17.06.2010)

Asi nadsazuju, ale mám k tomu několik důvodů. Především tenhle film režijně ještě vcelku drží pohromadě a díky angažmá výborných herců tu nenajdeme onu podivnou křečovitost, kterou mladší Hřebejkovy filmy většinou nepříjemně překvapí hned po několika prvních záběrech. S tím samozřejmě souvisí velmi slušné herecké výkony, korunované obrovskou spoustou výborných fórů, které přitom skutečně velmi věrně odrážejí dobu v níž se děj odehrává. Ostatně, vystižení pitomé doby sedmdesátých a osmdesátých let s celou jejich absurdní sychravostí je vcelku bezchybné. Způsob práce a přežívání nonkonformních výtvarných umělců v té době je popsán naprosto bezchybně. Tradičně skvělá je i kamera a výborně a s citem vybrána i dobová hudba. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, sportovec (15.05.2011)

Hezká komedie s vynikajícími hereckými výkony. Mě to už ale moc neřekne, protože doba, ve které se to odehrává mě o hodně let minula. Vtipy jsou naštěstí voleny tak, aby jim rozuměli i takoví, jako já. Ale stejně: zažít to, dám tomu klidně i plný počet. (07.03.2005)

Zcela nezvládnutý návrat do 70. let mezi ne zrovna obyčejné lidi - celé je to viděné z pohledu řekněme pražské intelektuální smetánky. Depresivní atmosféra té doby v tom zčásti je, ale opět jde o slepenec historek více či méně vhodných, do sebe však zašroubovaných tak násilně a nepřesvědčivě, až bolí. Nemít Nikola Pešková tu svou porno aférku a kdyby tu neměla Cibulková full frontal, možná by se o filmu snad ani nepsalo. -- EDIT: Některé situace, motivy a postavy jsou sice zpočátku nadějně načrtnuté, ale co je to platné, když to vše skončí přejarchovtštělým a časově přepísknutým dialogem (jindy monologem), bez nějakého většího zvratu, ukončení nebo vyznění? (Za vyznění nepočítám radost za mřížemi z posledního pražského záběru.) Kamera slušná. (18.04.2012)

Pelíšky Hřebejk uzavírá záběrem na ptáčky uvězněné v malé kleci jako metaforu postav uzamčených komunistickým režimem po vpádu vojsk Varšavské dohody těsně poté, co tak nějak začaly na sobě cítit ta pověstná křídla režimního uvolnění. Pupendo končí záběrem na zašpiněné akvárko, kde si víceméně spokojeně plavou rybičky zleva doprava mezi kamínky a dřívky simulující jejich přirozené prostředí. A stejně tak druhý film přistupuje k vyprávění o časech normalizace a života v ní. Postava Aleny na začátku řekne, že má obavu, že její manžel si v tý nasraný rezignaci začíná hovět. A stejně tak si v té rezignaci hoví ten film. Ten se sice samozřejmě snaží vykreslit normalizační období jako éru nespravedlnosti na kultuře a inteligenci, ale zároveň důkladně a s velkým důrazem na dobové detaily, vytváří hřejivý zeitgeist časoprostorové stagnace, který v současné době může pro jednoho sloužit klidně jako safe-space. Ostatně pamatuji si ona výstižná slova mého mladého bratra, když to kdysi dokoukal: "V tomhle to za těch komoušů muselo bejt super. Když ses rozhodl, že se chceš na všechno vysrat, mohl sis to obhájit jako odboj proti režimu a ve výsledku si měl stejně to samý hovno jako ostatní." Pro samotný film mám osobně sympatie, protože jakožto syn disidentskýho kamenosochaře oceňuji to perfektní vystižení pražského bytu chudého umělce plného artefaktů, flašek a hadrů, kde všechno visí na jednom oušku a nic se nesmí vyhodit. O Márově ateliéru nemluvě. Hřebejk má perfektně nasledované prostředí a jeho roli v daných scénách. Díky tomu je pak sice zachovaná zahnědlá dobová iluze všudypřítomného úpadku a špíny, ale vše zároveň působí přirozeně a útulně. Za což samosebou může skutečnost, že Hřebejk v té době vyrůstal, takže na ní takto vzpomíná. Po letech ale musím odkrájet hvězdu kvůli množství připitomnělých epizod, které jinak s dějem nemají nic společného a buď v nich figurují strašně špatní neherci (Drozda) nebo přehrávající šašci (Liška). Nemluvě o tom, jak šíleně šustí papírem. PS: když jsme u šustění papírem, tak si začínám všímat, že Jarchovský těžce nezvládá expoziční dialogy, se kterými válčí osazenstvo Pelíšku, Musíme si pomáhat i tohohle. Zase ale doprdele tomu člověku bylo v době psaní Pelíšků něco přes pětadvacet, na což se možná trochu zapomíná PPS: Závěrečný Hřebejkův Fellini bez Felliniho u Balatonu je lepší než samotný Fellini (30.06.2022)

For ME 79% (06.02.2008)

Řekl bych, že největší slabinou filmu je, že se snaží (a mnohdy až okatě a prvoplánovitě) navazovat na úspěch Pelíšků. Jenže to nefunguje vždy a Pupendo je toho zářným příkladem. Párkrát jsem se zasmál, ale celkově je film hodně slabý a sotva se vyšplhá na průměr. Nezachrání to ani nahá Cibulková, ani jednou zase dobrá Holubová a už vůbec ne trapný Liška. 2,5* (15.03.2011)

Snaha napodobit Pelíšky zanechaná někde na půli cesty s tím, že je to samozřejmě ještě stokrát lepší než Zahradnictví, které přišlo později. Má to fajnové postavy, ale jsou dost přes kopírák jako z Pelíšků, hlášky jsou dobré, ale je jich méně a vlastně je tu až přebytek dějových linek, které nakonec tak nějak vyšumí bez toho, aby si člověk vybudoval užší vztah k postavám. (16.07.2018)

Takhle nějak si představuju komedii o osmdesátých letech. Ačkoliv si nemyslím, že je lepší než Pelíšky, mám k Pupendu mnohem srdečnější vztah. (02.12.2008)

Pupendo další dovolená co mě unudila málem k smrti. (13.09.2018)

Hulmiho Ukolen :))) (30.10.2007)

Pupendo je veľmi zvláštny film , ktorý je vlastne na rozhráni existenciálnej dráme a komédie a s každej si berie to najlepšie. Prvýkrát myslím vyzdvihujem detských alebo teda mladých hrdinov, ktorý sú svojim herectvom takmer rovnocenný dospelým , v ktorých jasne kraľuje Polívka, Dušek a Liška. Hřebejk je veľmi zvláštny režisér, ktorého filmy majú v sebe určitú poetickosť ale tiež majú zvláštny anomáliu tak by som to aspoň ja nazval a to je že ničím neprekvapia. nie sú to filmy , od ktorých by ste čakali nejaké vzdychy a udivené tváre až na musíme si pomáhať ale vo všetkých nech sa tam stane akýkoľvek zvrat v živote hrdinov je podaný ako keby len tak pekne zabalený a o to je horšie sa s hrdinami stotožniť. aspoň pre mňa. Veľmi dobrá je tu hudba , ktorá je prvýkrát na výbornú. Posledná vec a vlastne aj dôvod prečo je to na 4* sú dve hodiny čo je smrtiaca stopáž pre akúkoľvek komédiu a aj skúsený režisér má problém spraviť dve hodiny nepretržitej srandy. Ale dá sa to zvládnuť. (23.05.2008)