Réžia:
Vladimír SlavínskýScenár:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrajú:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (319)
Krásne zobrazenie ľudskej ješitnosti a pýchy a na druhej strane pokory a dobrosrdečnosti. Bezchybný Jaroslav Marvan je istotou. Áno, je to jednoduché dielo,ale čo na tom? Niekedy stačí málo a človek si spomenie, že na život treba trochu inak pozerať. Je to veľmi poučná a aj vtipná komédia. ()
Slavínský točil za války jeden ideologicky vyhraněný film za druhým, konzervativismus z nich sálal na sta honů. Sociální smír, v němž dělníci spokojeně pracují, jejich zaměstnavatelé (žádní kavárenští elegánové, ale fakticky muži z lidu - proto i obsazení bodrým Marvanem tentokráte) si uvědomují, co jejich podřízení potřebují (nebo aspoň na to rychle přijdou), rodiny jsou soudržné. Úplnou kvintesencí jsou Nebe a dudy. Vůbec se s takovým světonázorem neztotožňuji, ale film tuto představu dokázal vyplnit téměř dokonale, dělnické prostředí je věrohodné a nepůsobí kašírovaně. ()
Film rozpráva o klasickom prerode zlého továrnika ( Marvan ) na láskavého muža. Plachta ako prostý jednoduchý muž s veľkým srdcom mu je príkladom. Milý príbeh s dobrými hercami. ()
Co si budeme povídat, je to pohádka. Zlý továrník se v podstatě promění během chvilky u společného stolu, kdy si pochutnává na rybích karbanátcích a nakonec si zapálí dlouho odpíranou cigaretku. Ale ten film je neskutečně příjemný, lidský a dává naději, že i v těch nejhorších situacích může zasáhnout prozřetelnost a i naprostý záporák se může působením dobroty a lásky proměnit. K tomu skvělé herecké výkony a exteriéry u Vltavy, takže pro mne vždy příjemné a pohodové podívání. ()
V těžkých časech natočená komedie sice nešetří sentimentem a ani obzvlášť originálním scénářem zrovna neoplývá, ale kromě některých herců (Nedošínskou opravdu nemusím) představuje spolehlivé duo - Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta díky nimž představují Nebe a dudy vysoký nadprůměr v nejhorším období zdrcující druhé světové války. Za snahu něco tehdy vytvořit si zasluhují všichni skutečné absolutorium. ()
Naivní a scenáristicky šíleně odfláknutá komedie (nejde jen o ten prostičkej děj), ale vlastně to bylo docela milý. Děcka , Fábera i Bartoš jsou skvělí, ale jak se začne řešit dělníkova dcera a továrníkům syn, tak to začne drhnout a jsou tam pak scény, nad kterými zůstává rozum stát a kde naprosto nechápu motivaci ústředních postav. Konec je prostě dost vykonstruovanej. Vlastně i to jak se na začátku Fábera a továrník potkají je dost stupidně vymyšlený. Kdyby ve filmu nehráli tak skvělí herci, tak se na Nebe a dudy nedá koukat. ()
Film, který dávají docela často v televizi a vždy si jej rád pustím. Je to taková odreagovačka se slušným dějem, velmi dobrými hereckými výkony a dvojicí malých roztomilých darebáků. Dobrota se občas vyplácí, i když cesta k pochopení a nápravě je mnohdy pěkně trnitá (to platí hlavně pro bohaté pracháče, co nevidí dál než na špičku svého nosu a teprve když se ocitnou v nouzi…). Fábera byl frajer a charakter – prostě postava, kterou si hned oblíbíte a bude sekecmazec…! ()
Myslela jsem, že se pod tou hřejivou tíhou sentimentu rozteču jako máslo. Kolikrát viděný příběh o nápravě mrzutého staříka pomocí lásky jedné chudé rodiny, ale tak nějak mě to dostihlo. Možná kvůli vynikajícím výkonům Marvana a Plachty, možná kvůli roku výroby, kdy lidé v kině potřebovali věřit tomu, že může být a bude líp. ()
"A na copak si budeme hrát ??" - "My budeme hajný a ty budeš, strejdo, dělat jelena !! A my po tobě budeme střílet !!" - "A kdepak máte flinty, chlapci ??" - "My po tobě budeme házet kamením !!" - "Házet kamením.. No, to je mi ale pěkná hra !!" ;) ()
CITÁT - Já ti poradím, jak si to čekání zkrátit.................. ()
Ona je to taková naivní pohádka, ale tak krásně pozitivní. ()
Svojim spôsobom krásne idealistické, no na druhej strane nie úplne a je tam podľa mňa nevyužitý priestor. Paradoxy mohli byť viac využité, no dobre sa na to pozeralo, prišlo mi to také čisté, nedotknuté dnešnou skazenosťou a falošou. Taká rozprávka, nie dlhá a hlavne pohodová. ()
Človek si povzdychne, aké to môže byť všetko jednoduché, prežije pri sledovaní 90 min ultraoptimizmu, aby sa potom opäť vrátil do reality, ktorá je však krutá a pesimistická. Prial by som si, a to veľmi, aby sa každý ´´továrnik´´ stretol s takýmto človekom a uvedomil sa. Snáď by bol svet znesiteľnejší. ()
ten Marvan snad na toho Anděla už trénoval už od 1941:-) ()
Lakota a pýcha jsou potrestány, vítězí poctivost a láska. Příjemná komedie s nezapomenutelným Jaroslavem Marvanem v roli napraveného továrníka. ()
Černobílé filmy už moc nesleduju, ale tenhle mám mezi oblíbenými. Krásný přiběh a zápletka s happyendem. 90% ()
Nejobyčejnější a nejskromnější lék na srdce které ztvrdlo, se skrývá v malém domku u řeky, v hrudi dělníka z kamenolomu. Na všechny, kteří v honbě za čímkoli ztratili do Fáberovy chalupy cestu, čeká ve filmu Nebe a dudy. ()
Roztomilá, zlatučká česká filmová hračka z dedinského ale aj veľkostatkárskeho prostredia, so solídnymi hlavnými hercami (Plachta, Marvan...) aj malými chlapcami. Film, ktorému chýbali možno väčšie pohnútky (či už komediálne alebo dejové). ()
Kdyz ja pokazdy, kdyz to v TV vidim, tak nakonec nepřepnu a zase se na tento usmevny snimek podivam. Naivni a jednoduchy pribeh s klasickym happy endem, ale proste potesi a kdyz se clovek jeste podiva, v jake dobe to bylo natoceny.... "Spravni chlapi si tykaj" :) ()
Vladimír Slavinský natočil uprostřed války roztomilý film, který měl i výchovný charakter, ale hlavně mohl se vysílat i pro děti. Píseň "Nám je to jedno..".. měla dvojsmyslný náboj. Češi pochopili, Němcům to bylo fuk. A tak se to mohlo zdárně promítat. ()