Fanča Inka Lopatová-Horáková

Dnes už téměř zapomenutá prvorepubliková herečka drobných vedlejších rolí. O jejím životě není mnoho informací, víme jen, že se v letech 1932–1934 učila u později známého režiséra činohry Jana Fišera. Své herecké začátky směřovala kam jinam než do rodné Plzně, kde hrála přímo v Městském divadle. Zde také využila nabídek od různých divadelních společností.

Filmovou kariéru začala v předvečer druhé světové války. Jejím filmovým debutem se stal snímek Naši furianti (1937), kde ztvárnila roli Bětky. Diváci mohli Fanču Lopatkovou také například zaregistrovat ve stále reprízovaném a oblíbeném filmu Nebe a dudy (1941). Zde ztvárnila drobnou roli továrníkovi služebny Běty.

Poválečná filmová kariéra se nesla opět v duchu drobných vedlejších rolí. To dokládá například drobná role ženy v prádelně ve filmu Muzikant (1947), prodavačku v Železném dědkovi (1948) nebo šatnářku v Červené ještěrce (1948). Právě Červenou ještěrkou pro Fanču Lopatkovou filmová kariéra skončila.

Ale nadále pokračovala v kariéře divadelní umělkyně. V této době začala používat i známé jméno Inka Horáková. Hrála ve slavných pražských divadlech jako Divadlo státního filmu nebo Divadlo V+W. Dále pak často hostovala i v dalších divadlech jako v Teplicích nebo Pardubicích.

Jirka "Jimmy15" Myroniuk