Réžia:
Vladimír SlavínskýScenár:
František Vlček st.Kamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Josef DobešHrajú:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Diskusia
Príspevok bol zmazaný administrátorom.
To, že je toto super film, je bez diskuse. Samozřejmě je to naivní jako většina černobílých, ale když se nad tím hlouběji zamyslím, tak to bylo točeno za dob velkých hrůz... Lidé však měli k sobě blíže a přesně věděli, co je hodnota lidského života a co je v životě podstatné, že to nejsou jen peníze, kariéra, úspěch a jiné problémy, které nás zatěžují dnes. Právě proto, že jsme v současné době od této reality velmi velmi vzdáleni a neuvědomujeme si to, co naši rodiče či prarodiče, nahrazujeme to násilím a jinými uměleckými skvosty (spíše hnusy) ve filmech. No, pohled je na to takový, že čím dále lidé mají od sebe a jsou cyničtější, tím drastičtější a reálnější filmy se musí točit.
Pravda, 4 hvězdy si to zaslouží. Raoul Schraounil jdoucí z nádraždí v obleku po.prázdné silnici to je taky zajímavý moment. Plachtu mám moc rád.
Príspevok bol zmazaný administrátorom.
super film