Arvéd
Arvéd
Arved
Réžia:
Vojtěch MašekKamera:
Dušan HusárHrajú:
Michal Kern, Emanuel Fellmer, Saša Rašilov nejml., Vojtěch Vodochodský, Martin Pechlát, Vojtěch Vondráček, Tomáš Kobr, Václav Rašilov, Róbert Jakab (viac)Obsahy(1)
Film Arvéd rozpráva o tom, ako ďaleko sme schopní zájsť, aby sme dosiahli svoje ciele. Jiří Arvéd Smíchovský bol ochotný ísť až na hranice samotného pekla. Život a smrť Jiřího Arvéda Smíchovského sú stále zahalené mnohými tajomstvami. Počas vojny ako nacistický konfident zachránil Štěpána Plačka z koncentračného tábora. Po vojne sa ich úlohy obrátia. Plaček splatí svoj dlh a zariadi, že ho súd za kolaboráciu s nacistami neodsúdi na smrť, ale len na doživotie. Tým sa však ich vzájomná služba nekončí. Plaček ako vyšetrovateľ Štátnej bezpečnosti využíva Arvéda na vlastné účely, aby usvedčil nepohodlné osoby. Za jeho služby sa mu odvďačí výhodami prominentného väzňa a predovšetkým Arvedovou najväčšou drogou – vzácnymi okultnými knihami zo skonfiškovaných knižníc. Arvéd a Placek hrajú šachovú partiu. Hra o dušu vstupuje do finále. (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (190)
Úžasný film. Už od první scény jsem si byl jistý, že tohle bude něco mimořádného a jsem rád, že jsem v tom měl pravdu. Téměř každý aspekt je podle mě naprosto perfektní. Herecké výkny byly fantastické, Michal Kern dal do této role všechno. I Saša Rašilov mě mile překvapil, byl skvělý, ostatní somzřejmě také. Prezentace byla skvělá, spousta dlouhých nepřetržitých záběrů, díky kterým jsou výkony herců ještě lepší. Byl tam ale jeden záběr, ketrý se mi vůbec nelíbil a jedna scéna mohla být lépe setříhaná. Hudba byla úžasná, některé tracky byly spíše mix náhodných zvuků, které diváka hrozně znepokojí, což určitě oceňuji. Zkrátka, až na pár maličkostí je to perfektní film. 9/10 ()
Vizuálně vytříbený snímek, který tu a tam dovede vyjádřit stav toku myšlenek aktérů, kteří se tak trochu snaží ospravedlnit své služby pro blaho své, dobové instituci a pro šibenici. Bezčasovost, ba jisté zacyklení v čase a místě, přidává na hutnosti atmosféry, která tu a tam sklouzne do divadelního přehrávání. Vyzrálý režisérský debut, který ze známých tváří vymačkává neočekávané pózy a výkony a zároveň těm filmové tvorby neznámým (Michal Kern) uděluje jejich jméno a potenci. ()
Tento historický príbeh režisér poňal po svojom a so zaujímavo budovanou atmosférou tak typickou pre dobu, v ktorej sa odohráva. Príbeh, ktorý rozpráva hlavne o schopnosti prispôsobiť sa dobe a systému, v ktorom funguje. Na mňa bol však tento snímok natočený až príliš úmorne a bez nejakej výraznejšej emócie, ktorú by vo mne zanechal. Inak povedané, film natočený profesorsky bez emócie. 65 % ()
kazdemu se to asi libit nebude, o cemz vypovidaji i mistni hodnoceni, ale za me jeden z nejlepsich filmu posledni doby ... ma to trochu lynchovskou divnost, trosku zmateny casovy roviny jako memento, zajimavej vizual riznutej prvorepublikovou burzoazii, protektoratem a 50. lety ... skvele herecke vykony, atmosfera, nemam, co bych vytknul ()
Divácky nie moc vďačný film. Ale českých mainstreamových životopisných drám mám v poslednej dobe dosť, sú si veľmi podobné a vznešene nudné, preto ma tento netradičný experimentálny prístup zaujal. Hlavná postava si takýto formát vyslovene pýta, a aj keď stopáž bola pridlhá a vizuál vyčnieval občas na úkor deja a plynulosti, nie je tomu veľmi čo vytknúť. 17. MFF Cinematik Piešťany ()
Nakoľko po dopozeraní filmu mi nič nedávalo zmysel usúdila som že nie som pravdepodobne cieľovou skupinou pre akú bol tento film natočený. Jediné čo však môžem oceniť bol výkon Michala Kerna, ktorého výkon zachránil aj moje nepochopenie. ()
Vizuál na české poměry perfektní, herecké výkony taky super ale děj mě minul. Zbytečně dlouhé a prolínání různých časů, představ a reality mi nesedl. Tady forma vítězí nad obsahem ()
Totálne sklamanie! Naozaj ma nebaví sledovať film, kde každých päť minút sme v inom čase a na inom mieste! Nelogické, priam nepozeratelné a neseriózne voči divákom! ()
Opět jeden z titulů, u kterého nesdílím všeobecné nadšení. Jistě to má určité kvality, ale vždy jsem poučován, že když něco tvořím, mělo by to být srozumitelné pro lidi. V tomto případě šel celý film mimo mě, zcela nezajímavý a nestravitelný. A přitom jsem se tolik těšil. ()
Bez hodnocení. Nezvládl jsem dokoukat. ()
Nedokoukala jsem, vydržela jsem zhruba 30 minut. ()
To neni film, ale hloupa exhibice. Snesl jsem jen pulku a davam body za kameru, scenu a herce. Jinak pro me nesnesitelne - bez scenare, bez pribehu, bez vtahnuti do deje, bez zivota nevidim divod, proc delat film. ()
To je tak, když tvůrce filmu nepotlačí své ego a stvoří sice těžce artový, ale pro většinu diváků naprosto nekoukatelný film. Příběh je možná zajímavý, ale forma jeho vyprávění je nestravitelná a prakticky se na to nedá koukat. ()
Řemeslně odvážná vize podněcuje fantasii a skvěle podpírá myšlenkově bohatý příběh o člověku, který se ztratil, či se ztratit chtěl. Výborné herecké výkony, prolínání časových rovin, ukotvení v jediném bodě prostoročasu i hermetické vyústění a rozklad závěru na to, co vnímá historie, a to, co předpokládá člověk. Blázen mezi bestiemi. Bestie mezi blázny. Všechno už tu jednou bylo, vždyť zápletka zůstává stejná, a přeci si snímek odvážně kráčí za svým, aniž by se ohlížel na okolí. Nejde totiž o to, co nám udělali jiní, důležité je, jak s tím vším naložíme sami, protože žádné předurčení neexistuje. ()
Herecký výkon Michala Kerna je zde vynikající, film zaujme i svou stylizací a temnou stránkou, ovšem sám příběh se v té temnotě tak nějak chaoticky ztrácí také. Práce s kamerou je zde výborná, ovšem jako celek to zase tak dobré není. Na české poměry snímek určitě vyniká, ale myslím si, že brzy zapadne a mluvit se o něm moc nebude. 60% ()
Kdybych životopis tohoto démona neznala, z filmu bych nejspíš měla úplný prd. Nevěděla bych, o co tam jde. Velmi správně není uveden žánr životopisný. Možná by stálo za to natočit o něm i prostý životopis, protože tato temná šílená postava nemá obdoby. ()
Skvěle a netradičně vystavěný film inspirovaný opravdu podivuhodnou postavou. Je dobře si o Jiřím Arvédovi Smíchovském něco přečíst a pak jít na film, zážitek je to pak mnohem lepší a bohatší. ()
Film tlačí na atmošku až tak moc, že ji přetlakem lehce ztrácí. Časové prolínačky jsou moc fajn a fungují zajímavě. I pohled na procesy 50. let zase z jiného úhlu. A inspiraci Kafkovým Procesem… Jenže jako divákovi mi chybí něco jako expozice či větší provázání s protagonistou - Arvédem, jakoby se pan režisér úmyslně vyhýbal rozhodnutí, jestli svému protagonistovi fandí, nebo jde proti němu. Škoda. ()
Herecký výkon Michala Kerna (a koneckonců i Rašilova) byl dobrý. On z role určitě nevypadl. Prosakování časových rovin je formálně netradiční řešení, uznávám, ale jinak na mě Arvéd nepůsobí o moc lépe než řada jiných českých filmů o lidech na pozadí dějin. Divadelní estetika, statičnost. Místy to na mě sice, i díky využívaným - ač vzhledem k předloze a k životu hlavní postavy asi pochopitelným - motivům, dýchalo Polanským (okultismus, knihy...), kterýho miluju, jenže jeho filmy nikdy nejsou strnulé, a to ani v případě, že se odehrávají na velmi omezeném prostoru. Neřekla bych, že hlavní postava na sebe vzala příliš podob. Spíš si nevybrala ani jednu. Slizký film, a ne kvůli homoerotickým prvkům. Český film roku zůstává Banger. ()
Súvisiace novinky
30. Český lev - výsledky
V sobotní večer 4. března 2023 proběhl v pražském Rudolfinu jubilejní 30. ročník předávání cen České filmové a televizní akademie, Český lev. Přímý přenos ceremoniálu, během nějž byla oceněna výrazná… (viac)
Na cenách kritiky zabodovaly Arvéd i BANGER.
V letošním roce se nominace na Cenu české filmové kritiky za rok 2022 dočkalo celkem sedmnáct filmů. Našli jste mezi nimi nejen snímky promítané v loňském roce v kinech, ale i seriály, minisérie,… (viac)
Cenu filmových fanoušků získaly Devadesátky
V pondělí 16. ledna v 11 hodin dopoledne proběhla tisková konference České filmové a televizní akademie (ČFTA), během které byly mimo jiné zveřejněny nominace pro jubilejní 30. ročník předávání cen… (viac)
Nominace na Ceny české filmové kritiky zveřejněny
V úterý 3. ledna byly zveřejněny nominace pro třináctý ročník Cen české filmové kritiky, jež mají ocenit a upozornit na výrazná díla i filmaře uplynulého roku 2022. Padesát členů Sdružení české… (viac)
V době, kdy se mladí filmaři kriticky vymezují vůči současnému stavu, podobě a trendům tuzemské kinematografie v čele se standardizovanými přístupy k žánru (zejména) životopisného filmu (ačkoliv jiné žánry na tom bezpochyby nejsou o moc lépe, buď žalostně absentují, nebo se naopak nesmyslně a bez špetky invence protežují – typicky žánr komedie) sledujícího notoricky známé osobnosti našich dějin, na kterých se „všichni shodneme“, vstoupil do kin film, který se v žádném ohledu nedá označit za standardní, a to navzdory tomu, že spadá (alespoň rámcově) do stejně žánrové škatulky. Arvéd stojí v absolutní opozici vůči didaktickému, přehlednému, doslovnému a černobílému pojetí nejen historické postavy jako takové, ale také doby, ve které se daná postava nachází, doby, která se „podepsala na všech“. Máme co dočinění s polozapomenutou, kontroverzní, rozpolcenou a démonickou postavou „Malostranského ďábla“, okultistou, homosexuálem a konfidentem nacistického i komunistického režimu disponujícím mimořádným intelektem, jenž je mu darem i prokletím zároveň – umožňuje, alespoň po vymezený čas, život v klidu a pohodlí, avšak vždy za cenu života někoho jiného, někdy cizí osoby, někdy nejbližšího přítele. Klíčem k postavě Arvéda se zdá být faustovský motiv – pakt s ďáblem byl uzavřen a neutuchající touha po odhalení vyšších pravd za jakoukoliv cenu si razí svou cestu, i kdyby to mělo stát krk padesát lidí. Morální reflexe se dostaví v konfrontaci s vírou (reprezentovanou postavou vězněného kněze v podání Jaroslava Plesla), aby vzápětí došlo k jejímu krutému demaskování. Tvůrcům se daří udržovat si od hlavní postavy odstup, nesklouzávají k laciným morálním soudům a poučkám, nehodnotní, neobhajují a nevysvětlují. Postava Arvéda slouží tvůrcům také jako možnost ohledávání a (re)interpretování našich dějin (jejich zacyklení, opakování se) a národní povahy (rozvíjení úvahy o postavě Švejka, českého národního hrdiny, a jeho roli v dějinách). Mimo naprosto důsledného uchopení hlavní postavy, která je navíc skvěle zahraná (Michal Kern zařazen do hledáčku zajímavých českých herců), zaujme také práce s vyprávěním, které svou roztříštěností, opakováním a cyklením se do sebe, namísto přehledného kauzálního řetězení příčin a následků, dokonale reflektuje stav chátrající mysli Arvéda coby nespolehlivého vypravěče. Pozoruhodný je tento film rovněž na úrovni stylu, tvůrci kreativně zúročují prostory několika mála interiérů, do kterých umísťují významotvorné objekty, kameraman Dušan Husár vytváří jednu ukázkovou kompozici za druhou, precizně se tu pracuje se světlem, vizuál (spolu s určitými vedlejšími postavami a jejich projevy) místy připomene temné mystérium z filmů Davida Lynche (jeden z režisérových vzorů), místy zase expresionistické obrazy. Po všech stránkách jde o film mimořádný, ale také značně komplikovaný (už jsou to dva dny od projekce a pár motivů a scén stálé trčí ven, taky si nejsem úplně jist, jak vnímat finální scénu), v mnoha ohledech až „nedivácký“. Tvůrcům bych velmi rád přál úspěch a ocenění, obávám se však, že v distribuci zapadne. Jisté ale je, že podobně důsledný, podvratný a podnětný počin naše kinematografie dlouho nenabídla (psáno s vědomím, že toho tenhle rok vzniklo více, co stojí za pozornost, avšak Arvéd v mých očích přeci jen vyčnívá nejvíce). () (menej) (viac)