Hra na oliheň - Série 1

Jeden z najväčších seriálových fenoménov dnešnej doby priniesol síce ošúcahný dej, ale v relatívne originálnom kabáte a nemám na mysli len exotiku kórejského sveta. O čom implicitne, ale občas aj explicitne, seriál je, mu výrazne pridáva na hodnote, pretože je maximálne aktuálny. Niekto dostáva do problémov seba a svojich blízkych vďaka vlastnej neschopnosti a nestabilnej povahe, niekto sa zase nudí a tak vymýšľa smrteľné hry. Kto je lepší, kto má vo svojej filozofii pravdu? Jediným miernym nedostatkom je asi nevyrovnanosť niektorých epizód a trochu odfláknuto ukončená línia s policajtom. Séria je ukončená tak, že je síce na čom budovať sezónu číslo dva, ale príbeh prvej série skončil a ak by sa nepokračovalo ďalej, nepociťovali by sme frustráciu zo žiadnych nezodpovedaných otázok. (19.07.2022)

Dost chytlavý nátřesk made in Korea, na který mě nalákali naši žáci při cestě vlakem z Erasmu. Zkazky nelhaly, pojetí kapitalismu „tady jsi hovno, ale rozhodl ses svobodně“ je tu celkem rozmáznuté, takže se to dá použít třeba ve škole při diskuzi o pojmech jako svoboda nebo trh (ne, nejsem z Marxovy internetové úderky a zásada laissez faire je mi jako učiteli společenských věd normálně docela sympatická, ovšem tady se bavíme o světě, kde je smrt předmětem zábavy a finanční odměny). Samotné hry jsou geniální svou jednoduchostí a z psychologického hlediska dost zajímavé, je tu ukázán rozdílný přístup při řešení extrémních problémů v extrémních situacích. Za nejlepší z toho hlediska považuju epizodu se skleněným mostem. Je pravda, že scenáristé si občas pomohou nějakým tím klišé nebo ne zrovna věrohodným prvkem, ale já jsem v tomhle smířlivý, pokud mě nezačne štvát víc věcí, a to se tu nestalo. VIP, kteří to tady schytávají zleva zprava, mi vůbec nevadí – naopak, tu jejich afektovanou mluvu a trapné vtipy považuju za celkem padnoucí vzhledem k tomu, co to nejspíš je za lidi. Vcelku tedy hodnotím velmi kladně. (1 359.) (18.12.2021)

Na každého jednou dojde. Možná je dobře shlédnout seriál o kterém je ze všech koutů slyšet s velkým odstupem. Přes skvělý nápad a asijské prostředí, ve kterém kdo někdy byl, tak zákonitě musí cítit "vůni" jejich ulic a přilehlých stánků až po výběr herců a hudby bylo všechno naprosto v pořádku. Provedení samotného průběhu "hry" už mělo podstatné trhliny z nichž pro mě nejpodstatnější byla snaha "pořadatelů" o jakousi čestnost či fair play, kterou stále tolik proklamovali, aby pak vše v mnohých dílech hodily za hlavu jen proto, že je to tak napsáno ve scénáři - velmi mi to ubíralo na zážitku a vytrhlo mne to vždy ze sledování. Připomnělo mi to, že nic není dokonalé. Skvěle organizovaní pochopové, mezi kterými se skryjí obchodníci s orgány a jako bonus policajt, který hledá příbuzného to vše v prostředí prošpikovaném kamerami, tajné šoustání na hajzlu, skrytý hráč, kterého si museli pohlídat....... Pak ještě osobní rýpnutí do stylu asijského hraní a gest, které nemusím. Mě to tedy celkově tolik nenadchlo, abych o tom básnil a vyprávěl. Možná, kdyby mi některé hry byly bližší, nebo kdyby byly v prdeli ryby, tak by.....Nebo kdyby perfektní kočičky Jung Hoyeon a Yoo-mi Lee ukázali něco navíc, pak bych dal 5*....Některé díly byly ovšem velmi povedené, příběh pěkně rozvinutý s nečekanými zvraty a konec jak se patří pro správné těžaře. (27.01.2023)

Seriálový formát umožňuje důkladnější práci s postavami, podzápletky i v zákulisí masomlejnku a příjemný úkrok stranou po prvním seznamovacím dílu (kdy je účastníky odhlasován konec). Brutální dětské hry o život jsou pak napínavé a moderně, dynamicky natočené… s výrazným kořením neuchopitelné asijské mentality a patosu. Ovšem stále se ve výsledku jedná o vysoce zprofanovanou pointu (kritiku) cynické zábavy pro znuzené, dekadentní "VIP", kteří nevědí, kde utopit své astronomické jmění, tak se baví sázkami na chudáky, podřezávající si před jejich očima krky pro pár (miliard) wonů. Spokojenost, ovšem všetečné otázky o fungování celého toho dlouholetého "battle royale" cirkusu si raději nechám pro sebe. (02.12.2021)

První řada seriálu přinesla velké množství násilí páchaného na lidech, a protože závěrečné titulky byly korejské, netuším, zda v nich bylo uvedeno, že ve skutečnosti nebylo ublíženo žádnému herci/ herečce. Seriál je to bezesporu zajímavý; na své si přijdou milovníci násilí i spíše filosofické typy, protože v některých případech už to zavánělo Sofiinou volbou. Buď, jak buď, vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se podobná hra uchytila i v reálu, protože by jistě neměla nouzi o sponzory ani o účastníky. Myslím, že by se dokonce našla spousta dementů, kteří by oželeli i finanční hotovost, jen kdyby jim bylo umožněno streamovat průběh soutěže. A kdyby takový jedinec některou z her neprošel, jsem si jistý, že by mě to nikterak netraumatizovalo. První sérii hodnotím každopádně jako vydařenou, přestože občas zahaprovala logika (to vejce mi nejde z hlavy), a vřele doporučuji každému divákovi, aby si sám sebe představil v situaci soutěžícího. Já jsem to udělal a byl to fakt zajímavý zážitek. Kromě dvou Korejek a dědy jsem si nikoho neoblíbil, přičemž hlavního hrdinu jsem vůbec nemusel; jeho proměně z totálního zmetka v citlivého humanistu jsem fakt nevěřil. / Poučení: Chceš-li hrát hru, v níž s prohrou přichází smrt, zapomeň na svědomí. (03.02.2022)