Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
%Muselo to dát hroznou práci. Technické provedení za plný počet, dialogy tak za tři. 80% ()
Obsahem je to sice trochu poddajné netradičnímu žánru, ale herecky je to skvělé a technická stránka a výtvarné detaily jsou na rok 1963 nevídané. ()
To, že je to jedinej českej sci-fi film, co znám, mě nedonutí hodnotit to neobjektivně. Snaha se cení, ale mě, zdegenerovaného diváka, to prostě nějak nevtáhlo. ()
K tomuto filmu jsem se dostal až po poslechu stejnojmenné písně od Exstasy of Saint Theresa a musím říct, že se povedl neméně jako tato píseň. ()
Vesmírná odysea na československý způsob, se skvělou kamerou a výbornými hereckými výkony (co čekat od takových legend jako je Štěpánek, Lukavský, Medřická nebo Smolík). Bohužel tempo hlavně zpočátku, trochu vázne a taky ten optimistický konec je až příliš poplatný době. Ale jinak příjemné překvapení. ()
Hodnotím vysoko v kontextu své doby... Jindřich Polák přijel do hudebního studia, kde se nahrával hudba k filmu a čekal, jak byl zvyklý, velký symfonický orchestr, když však nakoukl do studia, seděla tam jedna violončelistka, která hrála tři tony stále dokola. Režiséra to vyděsilo, ale ukázalo se že jedná o nahrávání denervující hudební smyčky k vypjatým částem filmu. ()
7/10 ()
me osobne jaxi nesedla ta myslenka a uz vubec ne ten konec.no ale je to preci jen scifi natocene u nas takze milion plusovych bodu za originalitu:) jinak atmosfera dobra, vetsina hercu a heerecek ujde, hlavne smolík je bozi,(a svatyho petra jste nahodou neobjevili:)kazdopadne je me jasne ze v te dobe bych z ikarie asi ucuraval ()
Sci-fi jako Shakespeare (z kterého se tu, nemýlím-li se, i cituje), sci-fi jako drama s vážnou tváří a upřímně míněnou snahou zamyslet se skrz tenhle zbrusu nový žánr nad lidmi a světem. Sci-fi z doby, kdy s tímhle pojmem ještě nebyla automaticky spojena bleskurychlá akce, oslňující přehlídky futuristické bojové techniky či uslintané zubaté potvory nahánějící kosmonauty zšeřelými chodbami, ale ani rafinovanost pozdějších Kubrickových nebo Tarkovského eposů. Sci-fi hledající sama sebe, tak jako někteří z hereckých velikánů v obsazení teprve hledají cestu od divadelního trhání kulis k filmové civilnosti. Jen docela malá, nevyhnutelná dávka povinné propagandy. Vzniklo cosi, co z dnešního pohledu působí jako zážitek doslova mimozemský, jako bychom se dívali na film natočený jinou, lidstvu podobnou civilizací, bytostmi, které sice vypadají skoro jako my a mluví skoro jako my, ale tak docela jim nerozumíme. Pro někoho jistě smrtící nuda, pro mě jako milovníka všeho netypického a hraničního hypnotické setkání se zapomenutou podobou žánru, dnes ještě pozoruhodnější než kdysi, když ta doba nebyla tak vzdálená. ()
Klasika sci-fi a navíc původem z Čech? To jsem si nesměl nechat ujít a navíc jsem si chtěl po skončení nafackovat za to, že jsem hodně dlouho neměl o tomhle filmu ani ponětí. Ale tohle by měl vidět každý, povinná součást naší kinematografie. Herecké výkony a obsazení jsou na výbornou, zápletka je sci-fi čtější víc než v zahraničních filmech, triky super, atmosféra sugestivní a drásavá. Film má sice slabší začátek, ale pak mě to poměrně dobře pohltilo. A ten hudební doprovod je úžasný! Skvělá sci-fi zápletka, úžasné obsazení a já jsem spokojen, vážně to bylo poměrně depresivní. Tohle je jeden z nejlepších filmů žánru sci-fi vůbec. ()
Dobrá práce! Vlasy mi vstaly hrůzou na hlavě, když jsem zjistila, že se bude jednat o film černobílý... Musím ale uznat, že na zajímavosti mu to moc neubralo. Příběh je výborný, divák se nenudí, triky nejsou vůbec špatné... A perfektní konec mi vehnal i slzičku. 75% ()
"Země není, země nikdy nebyla..." Tímto zoufalým výkřikem jednoho z členů posádky kosmické lodi Ikarie XB 1 začíná sci-fi film Jindřicha Poláka, kterého žel režim normalizačního Československa odsoudil v pozdějších letech povětšinou "jen" k tvorbě filmů pro děti a mládež. K prvkům sci-fi se sice Polák vrátil ještě ve snímku Zítra vstanu a opařím se čajem, ale to už je přeci jen trošku lehčí komediální žánr. Oproti tomu je pro mě film Ikarie XB 1 tak trošku zjevení. Samozřejmě je třeba vzít v potaz, že jde o rok výroby 1963 a že třeba některé triky jsou v porovnání s dneškem až trošku naivní. Ovšem na svou dobu jde i po této stránce o špičkový film. Zaujme celá plejáda známých českých herců všeho věku (od Smolíka a Štěpánka, před Medřickou a Kačírkovou až třeba po Lukavského). Ale hlavně zaujme filosofický rozměr příběhu. Silná je v tomto směru zejména scéna, kdy se posádka baví o důsledcích záření Temné hvězdy a kdy padají úvahy o tom, co je víc, zda věda nebo víra. Povedená mi přišla i celková atmosféra snímku. Od okamžiku, kdy se při průzkumu cizí kosmické lodi zjistí, že jde o vrak pozemské válečné lodi z 20 století a posléze zde nešťastnou náhodou dojde k výbuchu atomových střel, na člověka dýchne určitá tíseň a melancholie. Ta pak vydrží skoro až do konce filmu, který je sice otevřený, ale přesto v zásadě optimistický. Lidstvo překonalo další krizi a objevem planety Alfa Centauri se posunulo zase o další krůček vpřed. Kéž by takovýto optimistický krok vpřed čekal i na naši současnou civilizaci... ()
Sci-fi vystihuje predstavy ľudí o vesmíre, a cestovaní v ňom, v dobe, keď bol natočený. Miernu naivitu a efekty, ktoré sa nám môžu dnes zdať úsmevné, prevyšuje ľudskosť príbehu. Pobavil vesmírny večierok s nenapodobiteľnými tanečnými krokmi. Film sa mi zdal takmer nepoznačený režimom, ktorý vládol. Vidíme postavy skvelých hercov, za ktorými zostáva už len trpký pocit nenávratna. ()
Omamujúci sci-fi art. Plíživa kamera, kvalitný herci, klaustrofobická atmosféra. Trúfam si povedať že v porovnaní s Hollywoodom v tých rokoch film vôbec nezaostával. A ajked teraz môže par vecí pôsobiť smiešne, ja som vždy mal slabosť pre to ako si ľudia v minulosti predstavovali techniku budúcnosti. To kúzlo doby je neprekonateľné. Dej bol v zasade až moc jednoduchý a žiadna postava nedostala výrazne prekreslenie, ale o to tu nešlo. Klenot Československej tvorby o ktorom sa, na moje prekvapenie, málo hovorí. ()
Výtečná česká scifárna, která ještě před hraným star trekem vykreslila skvěle podobu cestování vesmírem. Tvůrci se též nebáli ani venkovních scén. Dokonce bych se odvážil charakterizovat Ikarii jako akční sci-fi vzhledem k době, kdy vznikla. Herecké výkony označuji jako typické. Triky nezahanbuji, jelikož je to český film a momentálně 45 let starý. Úsměvné jsou pak některé rozhovory, definice a kraťoučký vysvětlovací monolog Paní Herečky Dany Medřické. Přesto dialogy ční nad zbytkem sci-fi světa a scénář to jen podtrhuje. Navypůjčili si o šest let později Clark s Kubrickem závěrečný obraz dítěte v konfrontaci s obydlenou planetou?:) ()
Popravdě mě to bavilo mnohem víc než Vesmírná odysea. Stejně je to ale pomalu plynoucí stále nad něčím přemýšlející scifi. V první polovině je vykreslováno sociální prostředí na lodi a bohužel zamrzí absence více lepších herců, protože spousta z nich je dost mizerná. Postupem času nabere děj i na dramatičnosti, i když je taková jako ve Vesmírné odysee nebo Sunshine. Takže opět nejde o žádnou akci a bohužel je to doprovázeno otravnou ... ani ne hudbou, jako spíše různými "hitec" zvuky. Na ten čas a na to dobu je to ale stejně slušný, hodně slušný. ()
Klobouk dolů. Aby dokázalo i tak staré sci-fi, navíc z české produkce, i v dnešní době vypadat k světu a vůbec zaujmout, to chce hodně kvality. A Ikarie jí rozhodně je. Sice bez barev, ale děj byl poutavý, bez klišé a jediné, co by působilo trochu zastarale, je samozřejmě vzezření, ale ne v každé situaci. Jako fanoušek vesmírných dramat jsem nepřišel na chuť třeba ruskému Solarisu, nicméně tohle je jiné kafe. Bavilo mě sledovat, jak dopadne osud celé posádky vydávající se napříč neznámým vesmírem za nalezením potenciálního života na jiné planetě. Konec velmi zajímavý a nečekaný. 80% ()
Rozhodně příjemná záležitost - poměrně napínavý děj, slušná výprava. I triky mi přišly dobré - neříkejte, že Star Trek měl lepší (a to vznikl později). Příběh sice zmíněný Star Trek dosti připomíná svou výstavbou, ale v Ikarii nic není jisté, co chvíli dochází ke změnám, objevují se nové informace atp. (což také zejm. v druhé polovině přispívá k poměrně významné zmatenosti-nejsme si jisti jakým směrem se příběh ubírá, co je hlavní hrozba, kam film směřuje atp.)._____No,co dodat? První část- budování vztahů a atmosféry - jasných 5*, druhá část zmatená - 3*. Sečteno podtrženo: krásné 4*. ()
Upřímně, z celého filmu mi nejvíc vrtá hlavou Eodeonův komentář, ve kterém tvrdí, že planoucí chvost rakety je z vědeckého hlediska nesmysl. To jako kvůli tomu, že ve vesmíru není kyslík? Ale raketový pohon přeci spotřebovává vlastní kapalný kyslík, ne ten atmosférický. Podobně se mi nezdá, že by černou hvězdu objevili pomocí gravitační čočky, prostě a jednoduše jim zakryla ostatní hvězdy. Spíš bylo zajímavější, z jakého materiálu bylo toto těleso tvořeno, když si na lodi nevšimli její gravitace. Taky by mě zajímal způsob brždění rakety, když z rychlosti blízké rychlosti světla se jen tak z fleku zastaví jen proto, aby se mohl prozkoumat nějaký starý kus plechu, a posádka snese to obrovské přetížení bez mrknutí oka. Jinak první půlka filmu na mě působila poněkud rozvláčně a nudně. Dobrodruhů bylo poněkud moc a všichni bez výjimky vážní a nesympatičtí. Jestli budou takoví lidé v budoucnosti, tak no nazdar. Kdyby nebyli tak kožení, vzali by si na palubu nějaké počítačové hry a nejenže by netrpěli ponorkovou nemocí, ale po dvou letech by přílet k Proxima Centauri brali jako nepříjemné vytržení, vždyť přeci před chvílí s hraním začali. A spotřeba vody by klesla na minimum, byla by potřeba jen k pití. Také prostorem by se nemuselo tak plýtvat, každému by stačila kóje 1x1m. Setkání s onou (mimo)zemskou lodí působilo silně nepravděpodobně, v celém širém vesmíru natrefí právě na ni, patrně byla do filmu přidána pouze z ideových důvodů. Jakpak by se asi taková loď ocitla až za hranicemi sluneční soustavy, to jako letěla bombardovat komunisty na jiných planetách? Navíc podle tvaru by měla posádka poznat hned, že se jedná o zemské těleso, pokud jen trochu znala historii. Ale zato psychologický závěr s přesvědčováním Michala neměl chybu, teda až na finální argument "přeci nezabiješ člověka", po kterém ten blouznivec okamžitě zvadl a nechal se odvést. Holt to se hned pozná jiná (lepší) generace. ()
(může obsahovat spoilery) Na tehdejší dobu slušné sci-fi a v rámci české kinematografie opravdu rarita. Efekty a Liškova hudba velmi dobré. Víc se mi líbila odlehčenější bezstarostná první polovina filmu, která byla vtipná a roztomile naivní. Film pro mě vrcholí nálezem záhadné mimozemské lodi. Nakonec se ukázalo, že šlo o lidskou kosmickou loď, ale před sto let starou (z 80. let 20. století) a plnou mrtvol. Scény odtamtud byly velmi působivé až mrazivé. Druhá polovina s černou hvězdou a nebezpečným zářením a pak samotný závěr mě úplně neoslovili. A ze všeho nejlepší byl samosebou robot Patrik. :) ()