Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
sci-fi která dala název časopisu který čtu dodnes, povedená a to je základ ()
Kdyby mi někdo někdy řekl, že v našem tuzemském prostředí (natož v prehistorické době šedesátých let) vznikne sci-fi film, který naprosto předběhl dobu a ještě k tomu inspiroval mnoho zahraničních vědecko fantastických snímků asi bych mu nevěřil. Ale naštěstí je opak pravdou a my tak můžeme být svědky zázraku s názvem Ikárie XB1. Celému filmu kraluje hlavně scénografie Ester Krumbachové a různé kamerové nápady a na svou doby neobvyklé žánrové předpovědi (jiný tok času ve vesmíru, vetřelec na lodi či nalezení a následné prozkoumání neznámého objektu). Jediná vada na kráse tohoto snímku je poté zmatený scénář, který se podle mě snaží věnovat až moc věcem najednou místo uchopení jednoho tématu. ()
Vďaka dokumentárnemu seriálu RTVS "Československý vesmír" som sa dopočul o tomto filme. Predstava budúcnosti a cestovania vesmírom vo veľmi optimistickej verzii. Efekty poplatné dobe vzniku, ale súdržnosť posádky a vzťahy úplne iné ako je možné vidieť v hollywoodskych predstavách na túto tému (výnimka je asi film Marťan). Čierna hviezda ma dosť vydesila, a hrozne som sa tešil na mimozemšťanov. Vyzerá, že by to mohli byť celkom fajn "ľudia". ()
Odhledme od dnes úsměvných tricich (kterym digitalizace spise ublizila) a od velmi spatneho odhadu vyvoje techniky. Mimochodem, od Startreku tos zase tak daleko nebyli. Ale dej byl po vetsinu filmu strasne nudny a herci, s cestnou vyjimkou Lukavskeho, prehravali. Problemem pro mne taktez bylo prilis velke mnozstvi podobnych hercu, kteri v cernobile mlze splivali. Rozeznat od sebe pany Lackovice, Machacka, Marese ci Deyla, to vyzadovalo velkou davku soustredeni se. Zenske postavy s vyjimkou Medricke a Kacirkove jskbysmet. Ano, zaverem (poslednich 20, 30 minut filmu) se kvalita filmu i hereckych vykonu zvedla, ale naivita tvurcu zustala. Urcite lepsi nez 2001 od Kubrika. 4/10. ()
Ikarie XB 1 rozhodně patří mezi klasiku československé kinematografie a ano, jsem ostuda, že jsem se k jejímu zhlédnutí dostal až dnes. Nicméně ani dnes nevím, jak vyjádřit genialitu tohoto díla. Myslím, že to dobře ukazuje už fakt, že autoři nepotřebují velké množství fantaskních světů, s ještě větším množstvím mimozemských příšerek k tomu, aby dokázali rozvinout napínavou atmosféru. Pravda film obsahuje trikové sekvence, které mohou místy vypadat trochu jednoduše a směšně, nicméně připomeňmě si, že toto vzniklo skoro 14 let před Star Wars, v malé socialistické zemičce uprostřed Evropy. Navíc na uvěřitelnosti jim rozhodně přidává kamera Jana Kališe, která komponuje většinu záběrů tak, že nechává v obraze dostatek prostoru vedle hlavy herce i pro propracovanou mizanscénu. V neposlední řadě pak musíme zmínit hudbu Zdeňka Lišky, ale to je génius sám o sobě, tam by byla chvála nošením dříví do lesa. Myslím, že díky tomuto filmu má naše země světové sci - fi kinematografii co říci a máme být právem na co hrdi. ()
Zajímavé české sci-fi ()
Zatím nepřekonané české sci-fi... tématická hudba Zdeňka Lišky je jedním z klenotů české filmové hudby. ()
Filozofická sci-fi. ()
na svou dobu a zemi...prostě velice parádní atmosférické sc-fi.......docela mě překvapila tahle us verze...ty zvláštní titulky...poamerčtění tvůrci..je to zajímavé.....chtěl bych vědět víc...aha, koukám v zajmavostech, že americká verze byla vlastně celá nějaká...."vylepšená", nj, Amíci nemaj úctu..hehe................jinak tohle byla věc sakra dobrá na export, Američani točili spoustu sci-fi, ale často pěkný kráv*viny do béčka...Ikarie je vážná záležitost...je tam spousta věcí, co velmi předběhly svou dobu..........taky si řikám, že to Američany mohlo inspirovat kde čemu...i k tomu Star Treku....ikdyž Star Trek vychází z více věcí....třeba ze Zakázaný planety atd. Tady je to video - opening subtitles us verze... http://www.youtube.com/watch?v=3sl8fnFeTTs&feature=related ()
Jediná skutečně hardcore sci-fi české provenience. Natočená na motivy - tedy ne podle - románu Stanislawa Lema "K mrakům Magellanovým", dnešní generaci už románu neznámého. V době, kdy Lem román psal, byl mladým autorem a psal stylem poplatným době, což je v knize dobře znát. O to větší hodnotu má verze českých filmařů, kteří 1) dokázali příběh oprostit od ideologie doznívajícího stalinismu; 2) bez ztráty hodnoty příběhu vypustili filosofii, která většinu Lemových prací činí téměř nezfilmovatelnými 3) vytvořili strhující mezihvězdnou odysseu. Díky režiséru Polákovi má Ikarie dodnes silný dramatický náboj. A je nesmyslné srovnávat ji s filmy, natočenými o tři čtyři desítky let později. Speciální efekty byly na tehdejší světové úrovni, ani Američané nesvedli výrazně kvalitnější triky (jedinou vadou je, že Ikarie není barevná), o čemž svědčí fakt, že pro USA byla natočena speciální verze jen s nepatrnými úpravami. Triky, interiéry i kostýmy tvůrci vymýšleli doslova za pochodu během natáčení. Se SF žánrem měli totiž nulové zkušenosti. Mě jako fanovi se mj. líbí vizionářství Lemovo i Polákovo ( v té době!), že mezihvězdná loď bude muset být obrovských rozměrů, s posádkou čítající desítky, ne-li stovky astronautů. Bude to malý svět, odkázaný dlouhá léta sám na sebe. Skvostné dílo, které ve své kategorii (a zemi vzniku, bohužel), dosud nebylo překonáno. ()
Zajímavost: Podle filmu byl pojmenován český magazín zaměřený na sci-fi - Ikarie, který se později přejmenoval na XB1 ()
klasicka ceskoslovenska fantastika, som rad, ze toto robilo predlohu pre kulisy startreku, dodnes pozeratelne, dobri komentar ma Isherwood, niet co dodat... ()
" Jací budou lidé za padesát let? A jací ještě později, za sto, za dvěstě roků? Sci- fi příběh nechce a nemůže odpovědět beze zbytku, nicméně se pokouší vytvořit obraz budoucího světa, tak jak si jej představuje současná věda. Soudíme, že pak bude člověk člověkem, bude soupeřit a bojovat o štěstí, o uznání, o přízeń, o ženu, i když třeba v jiné rovině a bez nečistých úderů " ()
Na svoju dobu priekopnický a inšpiratívny film (podobnosť z neskorším Star Trekom a jeho klonmi nie je vôbec náhodná). ()
Skvělé sci-fi popisující dlouhý let k nejbližší hvězdě mimo Sluneční soustavu. Z dnešního pohledu měli netradiční složení posádky (překvapivě mnoho žen a do toho pár staříků). Dal bych plný počet, ale na konci jsem se už trochu nudil. ()
Československá sci-fi klasika. Loď s lidskou posádkou se vydávává na misi mimo sluneční soustavu, k nejbližší hvězdě, s nadějí, že nalezene jinou civilizaci. Hutný obsah by dnes vydal na několik epizod seriálu. Tady se příběh odvíjí natolik rychle že se člověk nestíhá nudit. Přesto dochází k vývoji jednotlivých postav a někteří o úspěchu mise pochybují. Posádka jako celek je ale vylíčena jako společnost ideálních lidí, představitelů dokonalého budoucího člověka (přesto působí uvěřitelně, zejména díky hereckým výkonům a modernímu stylu kamery). Na své cestě se astronauti setkávají s nebezpečím, které může být původu jak lidského (dědičného zatížení), tak neznámého, z hlubin vesmíru. Na dnešní dobu chabé kulisy a jednoduchý příběh. Na divákovi je ponecháno domýšlení otevřených zápletek. Celý film proto působí jako by zůstaval na povrchu a hlubin vesmíru se jenom lehce dotýká. Přesto se jedná o dotyk příjemnný. ()
Výborný film s jedinečnou atmosférou vesmírné lodi, kterou se mu daří přenášet na diváka. Atmosféra nevzniká akčním vyprávěním sci-fi příběhu, ale naopak místy až lyrickým vyobrazením galatického plavidla. Co se týče příběhu, tak se asi nejedná o dokonalou psychologickou studii postav, ale přesto je zajímavé sledovat, jak se lidská posádka vypořádává s nástrahami vesmíru, aby ji nakonec byla podáná v dobré víře pomocná ruka jinou rasou. ()
Jako dětský čtenář sci-fi jsem nad filmem ohrnoval nos, byla to pro mě dost nuda. Dneska bych si jednu fláknul, kdybych se viděl :-) Volnější adaptace Lemova románu K mrakům Magellanovým sice neoplývá strhujícím dějem, ale obávám se, že ani dnes by u nás nikdo lepší scifárnu nenatočil. Na svou dobu majstrštyk, který si s různýma měsíčníma destinacema vytíral levou zadní zadek. ()
Nebýt tohoto filmu, dodnes by amíci neměli Star Trek...vím, že se najde skupina, která bude křičet, že Star Trek je někde jinde...možná rozpočtem a počtem dílů...ale pokud dáte tyto dvě díla vedle sebe, je zřetelné, že někdo opisoval (a Jindřich Polák to rozhodně nebyl)...jen to ve svých podmínkách poněkud rozvinul...škoda, že před americkou premiérou si naši tvůrci nenechali dát na tuto značku ochrannou známku (vím, byl přeci socialismus)...představte si ty titulky ve Star Treku...inspired by czech film Icarus XB 1 by Jindřich Polák... ()
Hrecky dokonalé, dejovo nápadité, hudobne adekvátne žánru a dobe a efekty sú čarovné, asi v porovnaní s dnešnými možnosťami pre mnohých budú povedzme neuspokojivé., ale pre ozajstného milovníka filmu sú určite dfostatočné. Až ma po zhliadnutí tohto skvostu zmarzelo, že také filmy sa u nás už netočia. ()