Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...

Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (348)

stuj 

všetky recenzie používateľa

Pěkné. Ale z dnešního hlediska už jen jako pěkný historický kousek. Navíc oficiální text distributora vlastně převyprávěl celý film od začátku do konce. Takže jestli jste si ho přečetli před shlédnutím, tak máte docela smůlu. ()

Kaylar 

všetky recenzie používateľa

Když v roce 2016 byla v českých kinech uváděna zrestaurovaná Ikarie XB 1, zajásala jsem. Film jsem totiž viděla už kdysi dávno v televizi a pamatovala jsem si jen to, že byl dobrý a že se na něj "dalo koukat". Po shlédnutí v kině musím konstatovat, že se jedná o film vysoce nadčasový a nadprůměrný. Navíc je skvěle obsazený a kromě dějových zvratů se věnuje i osobním liniím hlavních protagonistů, celkově působí vyváženě. Vzhledem k době svého vzniku jde vskutku o výjimečný film. ()

Tomas_313 

všetky recenzie používateľa

Dříve než Vetřelec, Solaris, Vesmírná Odyssea či Star Trek dobyla vesmír Ikarie XB 1. Náš jedinečný ( a bohužel takřka jediný ) příspěvek do žánru science-fiction, jež se díky své kvalitě dostal až do amerických kinosálů, bohužel v současné době opomíjený a neznámý pro mladší generaci. Hlavní devízou je režisér Jindřich Polák a scénárista Pavel Juráček, kterým se i přes nemalý ideologický vliv dané doby podařilo natočit osobité drama, jenž v české kinematografii nemá obdoby. Vše je postavené na protagonistech s rozličnými názory a charakteristickými rysy, kteří při svém vesmírném dobrodružstvím prochází běžnými nesnázemi jako je stesk po domově a nejbližších, láska či pouhá snaha o přízeň ženy. Titulními představiteli jsou legendy českého filmu jako Dana Medřická či Zdeněk Štěpánek a Radovan Lukavský, tehdejší bardi Národního divadla. První polovina filmu obsahuje několik žertovných scén odlehčenějšího rázu, postupně však scény gradují do neutichajícího napětí prolnutého s hutnou atmosférou. Po dějové stránce je snímek příliš ochuzený a chvílemi se dostavuje až znuděnost z pozvolné výpravy a minimální příběhovosti. Propracované futuristické náměty spojené s interiéry kosmické lodi napomáhají navodit pocit uvěřitelnosti a reálnosti, která je pro tento druh filmu natolik výjimečná. Intenzivní hudební podtext a bravurní kamera prohlubují divákovu malomyslnost a bezvýchodnost. Ikarie XB 1 představuje prvopočátek zlaté éry science-fiction a zajisté by si zasloužila větší oblibu u českého diváctva, nejenom u fajnšmekrů daného žánru. 80% ()

strojar96 

všetky recenzie používateľa

Nejprve to negativní. Čekal jsem malinko víc od příběhu, toť vše. Na svůj rok vytvoření je to skvělý. Má to logiku a lidé se vyjadřují jako vědci. Je vidět že si rejža dal na vzhledu profi sci-fi opravdu záležet a opravdu se to povedlo. Brzy na to kouknu znovu. ()

Dstar 

všetky recenzie používateľa

no comment...to nebyl herecký koncert,ale přímo filharmonie...samej národní umělec...v současnosti(2018) neexistuje lepší české  sci fi....čekám kdo toto dílo překoná..zatím marně...95% Podle mě nejlepší černobílé sci-fi na světě. ()

louislumiere 

všetky recenzie používateľa

Poslední československý vědeckofantastický film, který lze nazvat světovým. Hodně se o Ikarii mluví jako o prvním CS sci-fi. Nezapomínáme náhodou na skvěle zpracované Verneovky od režiséra Karla Zemana? Máme tu i Cestu do pravěku, že? Myslím že naše tvorba 50.let to - ač ta doba byla jakkoliv hrozivá v našich končinách - natírala na poli žánru všem západním úsměvným pokusům o sci-fi. Proto se nad Ikarií nelze podivovat. Je to logické vyústění v podobě nastupující režisérské generace, která měla na čem stavět. Ne že ne. Ikarie je speciální ve výběru předlohy a samozřejmě v reflektování již probíhajících vesmírných závodů dvou mocností. Zdvihat obočí nad efekty? Můžeme, ale vždyť se přeci jedná o rok 1963 a směšný rozpočet. I tak se podařilo stvořit dílo, které vizionářsky nastínilo, i přes určitou naivitu, kam že se bude tento žánr ubírat. Výborné je obsazení i hudba.Navíc Jindřich Polák přesně 20 let poté stvořil další kult ;-). ()

Josef.Svejk 

všetky recenzie používateľa

Docela dobry film. Neco jako puvodni Star Trek TV serial. Visualni efekty asi tak stejne kvality. I namet je podobny Star Trek I. S Kubrickovou Odyseou se to neda srovnat, uz jen proto, ze Odysea byla natocena o nejakych 7 let pozdeji a visualni efekty byly daleko pokrocilejsi. ()

Sejkorka 

všetky recenzie používateľa

Michale, chápeš ? Je to ono ? Od dětství jsem tenhle film neviděl a už u toho asi zůstanu. Anebo ne ? Ono 78 % je dost velkým lákadlem. Tak až to někdy budou dávat pro pamětníky .... TAKŽE JSEM SI TO PUSTIL V TELEVIZI A PŘIDAL JSEM JEDNU * NA 4. Je to opravdu výborné sci-fi na tehdejší dobu, včetně vizuálního zpracování. Tomu sice pomáhá to, že je to černobílý snímek, nicméně je to celkem věrohodné. ()

BigJohn02 

všetky recenzie používateľa

Jediná vážně míněná sci-fi klasika české kinematografie. Dnes už působí papundeklově a rozvláčně, ale první sezóny Star Treku na tom byly úplně stejně. Jestli chcete zjistit, kdy a kde se poprvé tančilo disco, podívejte se na tenhle film. ()

burg 

všetky recenzie používateľa

Nemastné, neslané a úsměvné spíš trapností a studem. Téměř šest dekád je na tomhle strašně vidět a o to víc, jak moc je to zastaralé. Fakt jsem se divil co to v Česku vzniklo. ()

TylerD. 

všetky recenzie používateľa

Film se více než rovná zahraničním scifi své doby a to je pro mě překvapení. Některé scény zde sice vypadají jako z nějaké staročeské rodinné komedie, třeba když se hlavní matematik posádky snaží přijít na záhadu temné hvězdy, která může ovlivnit celou misi a paní ho tam třikrát napomene "jez" jako kdyby byli v hodní dolní u rodinného oběda. Hlavně se nabušit knedlíkama, hvězdy stranou. Tak by asi nevypadala profesionální posádka. Trocha filosofování se dalo očekávat jako v každém filmu olivněného východní kulturou a není to zde naškodu. Plusy za pěkný orázek 20. století., herecké výkony, hudbu, kameru, všechny ostatní plusy má nejspíš na svědomí předloha :) 65 % ()

Mezerník 

všetky recenzie používateľa

Tak samozřejmě, vidět to v 60. letech na velkém plátně, byl by to jiný zážitek. Dneska je laťka výš i díky filmům, které se později možná inspirovaly právě z Ikarie. Čtyři hvězdy za poctu klasice a Jindřichovi Polákovi. ()

Pedro72 

všetky recenzie používateľa

Když vznikal film Ikarie XB 1, filmový žánr sci-fi byl ještě v plenkách. Dávkování vědy do fikce a fikce do vědy, vizualizace technologie, projekce současných společenských a psychologických otázek do budoucnosti, nic z toho nemělo svůj etalon, standard, pravidla. Můžeme být hrdí na to, že to byl Jindřich Polák, který převedením knížky Stanisława Lema do filmu pomohl ustanovit základy žánru. Jeho vliv na další globální vývoj filmu asi ani neumíme docenit. ()

Jareth 

všetky recenzie používateľa

Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů a celkové i sci-fi. Tento film řeší spoustu duševních a existenčních otázek. Zkoumá i problémy kosmonautiky, jak může půsubit ponorková nemoc na lidi, co může být všechno ve vesmíru...atd. a tohle všechno je umístěno v 88 minutovém filmu. Film má pěknou kameru, která se nebojí experimentovat. Efekty jsou nárok 1963 fajn. Herecké výkony jsou povedené. Film mi chvílemi připomíná Vetřelce, a strašně moc věcí jsou tu nadčasové. ()

Falcon_3.2 

všetky recenzie používateľa

Úžasné technické zpracování (e.g. format 2.35:1), dekorace a kostýmy. Celkově  nadčasově a pro mnohé další, světové filmové tvůrce, inspirativní snímek. ()

Ferguson 

všetky recenzie používateľa

Miluju Stanislava Lema, ale román K mrakům Magellanovým jsem zatím nečetl. Trochu mě v půlce vyrušila "komunistická agitka" v debatách kolem nalezené lodi z 20. století, ale jinak povedené sci-fi. František Smolík zde vypadal jak Palpatine :-) ()

Reklama

Reklama