Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenzie (148)

plagát

Vykúpenie z väznice Shawshank (1994) 

Jsem opravdu rád, že hlavní postavu svěřili méně známému herci než třeba Bruci Willisovi nebo Melovi Gibsonovi. I když... ten film je tak dobrý, a postava Dufresneho úmyslně tak netečná (= emočně nevýrazná), že bych si tam asi dokázal představit kohokoli. Ale dobře tak, že netřeba.

plagát

Bylo nás pět (1994) (seriál) 

Já to prosím nechápu. Ani jedno velké herecké jméno snad s výjimkou Pechy (Navrátil, Zindulka, Nárožný, Dáša... samá druhá liga, v případě Vydry, Cimrmanů, Srncové, Šantal či Stracha snad i třetí, vo těch šesti kidech ani nemluvě), a přesto to nevadí, chemie jim fungovala ukázkově, bylo vidět, že si to užívali. Mluví se tam šroubovaně, některý nápady jsou fakt pitomý, občas to drhne (horečka), no ale celkově to nějak nevadí. Ne, že bych to musel vidět každých deset let, ale smekám a tleskám, toto se povedlo.

plagát

Mastičkář (2023) odpad!

Neupírám tomuto filmu jisté kvality, ale víte vy co... já nejsem žádný kritik, jen prostý divák, a tak si to mohu dovolit hodnotit čistě subjektivně. A u mě, u mě to propadlo na celé čáře. Je to moc sladkobolné a hrozně prvoplánově to hraje na city. Já prostě nerad koukám na tyhle životní facky osudu dobrým lidem. Připadám si u toho takovej zneužitej, a to nikomu nedaruju. Takže nula, to máš rejžo za to (jakkoli to bude spíš problém scénáře). Několikrát jsem si vzpomněl na jiné podobné dílo, a to Arrowsmith (seriál) (1997).

plagát

M.A.S.H. (1972) (seriál) 

Klasika nejklasičtější, viděl jsem to celé, já nevím, třikrát? Některé díly i desetkrát (plukovník Flagg!). Určitě je záhodno zmínit, že to je jeden z velmi mála případů - pokud v tomto dokonce nejde i o naprostý unikát -, kdy je český dabing lepší než originál. Podobný případ jako filmy Luise deFunése. Velmi zajímavé. A ještě jedna nevysvětlitelná záhada: i při své chatrné paměti si pamatuji každý díl. Ne podle jména, samozřejmě, ale jen co začne, vyjmenuji vám hlavní frky, co tam budou, a hostující postavy. Nechápu. Takto mi to u žádného jiného seroše nefunguje. Je to vlastně jediný důvod, proč si to nedám ještě jednou repete. Jo a jedna věc mi přece jen nesedne a musím ji zmínit. Houlihanová je strašně hnusná a já ji nikdy nebral jako nějakou šťabajznu, všechny ty nadržené generály i Hawkeyho touhy směrem k ní jsem nikdy nechápal. Herečka navíc nehraje žádnou první ligu, narozdíl od ostatních. Vada na kráse (ehm, doslova). Ale neva.

plagát

Na hrane zajtrajška (2014) 

Ale jo, dobrý. Akorát že když jsem zvažoval, že si to po letech pustím podruhý, a došlo mi, že díky tomu pár určitých scén zhlédnu podvacátý... tak mé nadšení krapet pokleslo. Ale dalo se to i tak. Zejména však proto, že Toma fakt nemusím, a trošku zvráceně jsem si užíval, jak si s ním od začátku každej vytírá zádel. K Emilce: Kdyby se jednou jedinkrát usmála! Hraje dobře, ale k té její postavě se nedá říct nic sympatickýho. Prostě "Celokovová Kun.da" (citace z titulků, mňam).

plagát

Zelená míľa (1999) 

Nikdo ve skutečnosti neví, co dělá film dobrým. Ani já to nevím. Jen tuším, že to je něco, co vás nutí si film pustit podruhé. A u těch úplně nejlepších to mám tak, že to "podruhé" úmyslně odkládám třeba dvacet let a že vím, že u toho pak shromáždím děti a podíváme se na to společně. Tohle je ten případ. Druhý podobný případ byl film Misie (i se Šóšenkem jsem to tak měl, když jsme u toho, ale tam byl odklad jen asi pět let). Tohle všechno jsou prostě šestihvězdičkové filmy.

plagát

Polski film (2012) odpad!

Aby tento "film" měl u někoho vůbec šanci, musí ten onen mít hereckou branži za něco obzvláštního, pozoruhodného, úctyhodného. Což obvykle lidi mívají. Já ne. Herce venkoncem považuju za spodinu, za komedianty, za exhibicionisty na okraji společnosti. Což se v tomto národě nenosí. Ten herce, potažmo divadelníky, adoruje, v každé druhé větě cituje, memoruje jejich historky že života i natáčení (Donutil!), plní jimi statisícové náklady bulvárních plátků, volí na hrady a do parlamentů. Takoví Svěrákové, Havlové, Hrušínští, Werichové, Menšíkové, Polívky, Bohdalky, Ebenové, Kemrové či Lukavští se považují za mluvčí národa, za elitu společnosti, za největší Čechy, dávají se jim celoživotní ceny a metály, uvádí se do síni slávy, lepí se jim desky na rodné domy, plebs o nich píše monografie a točí filmy. Nelíbí se mi to, ale asi bych to nakonec i toleroval. Však i já mám pár divadelníků, kterých si vážím (Karel Čapek, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Miloň Čepelka). Průšvih je, když se točí filmy o hereckých elitách, jako je Landovský, Kazma, Bartošová, Krampol, Sobota, Vondráčková... nebo Matonoha, Polášek, Liška, Daniel.

plagát

Pohádky o mašinkách (1985) (seriál) 

Tato pohádka má jedinou nevýhodu, a to, že bez znalosti prvních dílů vám ty následující nebudou moc dávat smysl. Čímž jsem trpěl v dětství, protože jsem se k tomu opakovaně dostával nějak od prostředka. Ale i přesto jsem tento seriál miloval a i v dospělosti jsem se na něj s dětmi rád kouknul. Dodnes je pro mě představa výhybky, která se přehodí jenom o úplňku a vede někam na tajemné místo, jednou z nejvíc fascinujících, tajemných a mysteriózních.

plagát

No, počkaj! (1969) (seriál) 

Dokonalé. Teda až na to, že Vlk kouří retka filtrem ven a cigareta fakt nejde dvakrát zlomit. Můžete oboje zkusit. ;o)

plagát

„Babičky dobíjejte přesně!“ (1983) odpad!

Jsou národy, které by paní, jako je Libuše Havelková, dopřály v tomto věku roli třeba královny Alžběty II. Prostě proto, že by měly potřebu se ba něco takového dívat. Náš plebejský národ nikoli, ten raději natočí toto. OK. Nu, další důkaz, že jsem asi Angličan.