Réžia:
Michał GazdaKamera:
Tomasz AugustynekHudba:
Paweł LucewiczHrajú:
Leszek Lichota, Maria Kowalska, Ignacy Liss, Anna Szymańczyk, Izabela Kuna, Mikołaj Grabowski, Miroslaw Haniszewski, Paweł Tomaszewski (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Bývalý vynikající chirurg přišel o rodinu i paměť. Teď ale narazí na ženu, kterou kdysi dobře znal, a dostane tak šanci dát si život zase do pořádku. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (108)
"Ja viem, ja viem, nepamätáš si..." Kto by nepoznal starší dvojdielny film Mastičkár?, aj u nás veľmi populárny a často vysielaný. Že sa Poliaci pokúsia o remake som netušil a po prvých zmienkach som to dosť spochybňoval. Načo prerábať dokonalosť? Samozrejme, prišli nové generácie divákov, ktorí sa nechcú vracať do minulosti, takže rozhodne pre nich a možno aj pre mňa, pretože ma zožierala zvedavosť...Dopadlo to výborne, ja fakt neviem ako to Poliaci robia, ale my sme oproti nim asi 100 rokov za opicami...Ich filmy, nedávna Jagna teraz toto, to je proste bezchybná dokonalosť v každej filmovej zložke. L. Lichota stvárnil Antona Kosibu bezchybne, problém som mal iba s jeho dcérou a príliš mladým zbohatlíkom, ktorí mi trošku tipovo nesadli, ale nerušili mi zážitok. Oproti originálu tam sú nejaké zmeny, no nie príliš zásadné. Príbeh je neskutočný, stále silný a chytľavý, herci skvelý a hudba krásne dopĺňa nádherné scény z poľského vidieka a často brnká na citlivú strunu. Slzy som mal na kraji, takže emócie filmu rozhodne nechýbajú. Chýbali mi nejaké scény, ktoré sú pre mňa nezabudnuteľné, ale samozrejme nikto asi nechcel presnú kópiu. Tak či tak, Poliaci dokázali urobiť remake, ktorý môže byť reklamou na remaky. Keď to porovnáme s pokusmi z Hollywoodu tak sa chce niekedy plakať. Bravo Poliaci, barzo dobre. 90%. ()
Bože, to byl dojáček. Plnokrevná polská telenovela. Výběr herců - katastrofa, na důležitou roli dcerky nemohli vybrat snad míň půvabnou hérečku (ale hrabě krasoň se do ní stejně zamiloval). Toto moje kvílení se však netýká postavy Zošky - ta byla naopak přesná. Kvůli žehlení jsem zvolila český dabing - a nedokážu už poznat, jestli byl tak strašný (nejspíš nebyl), nebo jestli ho již z podstaty věci nesnesu u žádného filmu (protože spolehlivě bere filmu duši a autenticitu). Tedy: hluboké dilema, buď poslechnu rozum a dám tomu dvě tři ušmoulané hvězdy, nebo dám na srdce - neb mi to přineslo i moc pěkné a dojemné emoce. Bé je správně, člověk by měl prostě někdy vyměknout. ()
Dát tomuhle filmu dvě hvězdy, to může jen duševní poleno. Ano, je to trochu kýčovité, někteří herci jsou nevýrazní, ale silný příběh, téměř dokonalé kulisy i kostýmy, výborná kamera, to vše film vyzdvihuje na poctivých pět hvězd. V záplavě braku, LGBT a násilí příjemné pohlazení po duši, to už se moc nevidí. Sice červená knihovna jako vyšitá, ale tím více lidská a starosvětsky milá. Světlá výjimka v době, kdy se lidské hodnoty už nenosí. ()
Dobré. Doopravdy hodně dobré. Maličko jsem se obával, protože se jedná o remake stejnojmenných filmů z let 1981 a 1937 (které jsem neviděl, ale minimálně 1981 chci vidět) a snaha udělat něco znova a nověji často nedopadne nejlépe, nicméně líbilo se nám (sledoval jsem se ženou) moc. Krásné postavy, dokonce i vedlejší a záporné (syn majitele koželužny). Židovský hostinský byl velmi sympatický, mlynářka nádherně zemitá (velmi se mi líbil i její otec), mladý hrabě byl floutek, ale férový, dcera byla charakter sama o sobě, Rafał Wilczur je v Polsku považován za jednoho z "nejslavnějších literárních hrdinů meziválečného období". Hudba a kamera uvedený celek výborně doplňovaly a ukázaly pohled na svět, který již neexistuje. Proto tento poctivý polský film trochu nadhodnocuji a dávám maximum. ■ P.S. Googlil jsem o knižní předloze: Původně se jednalo o filmový scénář, ale když byl odmítnut, přepracoval ho Tadeusz Dołęga-Mostowicz v roce 1937 na román, který je ve skutečnosti značně rozsáhlejší, než film (v letech 1937, 1938 a 1939 vznikly až tři filmy o Rafałovi Wilczurovi). ()
"Těžké je srdce obelhávat, je moudřejší než ty, těžké je srdci odporovat, když jak o závod běží.” Osud “mastičkára” mi nebol ľahostajný a tak to má byť. Dobrým ľuďom by sa mali diať dobré veci. Poliaci sú topkou medzi eurokinematografiou a hoci tento príbeh srší miernou naivitou, tak stále platí, že je pekne natočený. Vlastne to bolo veľmi láskavé. Tie poľské chorály počas nehody boli waaaaaw. Prekrásne. Také filmy majú svoj zmysel. Také filmy ROZHODNE majú svoj zmysel. “A v tom mlyne žijete na stálo?” “Chcel by som.” Krásne emócie. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (5)
- Natáčalo sa v týchto lokalitách: Zgierz, Lublin (Múzeum lublinskej dediny), Nieborów (palác), Falenty (palác), Głowno, Nowosolna (časť Lodže), Świdnik, Krzczonów, Liw a Nadarzyn (Arsenal83)
- Podle datumů na bustě Rafała Wilczura (1885–1920), která je umístněna na klinice pod schody, film začíná v roce 1920 a pokračuje v roce 1935. (Jirka_Šč)
- Název filmu se objeví až ve 24. minutě. (pornogrind)
Reklama