Verbudrak

Odlišnosti seriálu od předlohy: Rodrigueze (John Rhys-Davies) zachrání Jabu (Furankî Sakai) sám a jiným způsobem. Blackthorn nenávidí Omiho (Yûki Meguro) a Jabua, v seriálu k nim ale má neutrální vztah. Ninjů je víc a neposlali je jezuité, ale křesťanští daimjóové. V přístavu lodivod nebojoval a naopak bojovala Mariko (Yôko Shimada). Toranaga (Toshirô Mifune) nechtěl po Evropanech muškety, ale žádal zničení blokády děly, byl odmítnut, ale místo toho mu Portugalci blokádu prorazili. Fudžiko (Hiromi Senno) je popsána jako hodně ošklivá, v seriálu je ale přitažlivá. Fudžiko v knize nechce k Andžinovi (Richard Chamberlain), má k němu odpor a raději se chce zabít, ve filmu je ale z Andžina nadšená. Andžin v knize není svědkem domácího násilí na Mariko. Andžin v knize dostane důchod 2 000 koku ročně (a obratem dá Toranagovi tisíc za výběr samurajů). Seriál nerozlišuje, kdy mluví Andžin s Mariko latinsky a kdy portugalsky, což má v příběhu svou důležitost. Od osmé epizody první série (v tom okamžiku se děj nachází jen zhruba v polovině knihy) už události v seriálu nabírají ukvapené tempo a odlišností začíná být velmi mnoho.

V příběhu vystupuje Francis (David Bark-Jones), ale toto jméno v té době neexistovalo. Prvním nositelem jména „Franciscus“ nebo „Francesco“ byl totiž sv. František z Assisi, původním jménem Jan Bernardone. V jeho případě šlo o přezdívku s významem „Francouzek“, Františkova matka totiž byla z Francie a malý Jan přitahoval pozornost tím, že v mládí upřednostňoval francouzštinu před místním dialektem umbrijštiny. Sv. František byl už za svého života velmi populární a po jeho smrti se stalo jeho jméno/přezdívka oblíbeným, nicméně platí, že sv. František žil více než tři generace po době, kdy se odehrává děj tohoto seriálu.

V anglickém originále se postava Olivera Reeda jmenuje Proximo. Jenže to je hrubá jazyková chyba. V latině je slovo „proximo“ dativem, tedy třetím pádem. Nominativ, první pád, je samozřejmě „proximus“ (doslova to znamená „nejbližší“, přeneseně „důvěrný přítel“). Chyba vznikla evidentně tak, že se tvůrcům dostala do ruky klíčová rekvizita, Proximův dřevěný meč, který Reedova postava dostala darem od císaře. Na meči je správně napsáno latinsky „Proximo“, což znamená „Proximovi“ (= třetí pád). Podle tohoto pak tvůrci přejmenovali samotnou postavu.

Ve filmu se objevuje několik chyb spojených s hrobníkem Fanoušem (Eugen Jegorov). Zaprvé se má jmenovat Brož, ale paní Pávková (Milena Dvorská) jej oslovuje „pane Odvárka“. Pak také tesá nápis na náhrobní kámen, ale zároveň říká, že dělá na náhrobku bez nápisu. Také vstává a má plný klín prachu, ale při tesání nápisu do kamene se tolik nepráší a už vůbec ne na kameníka (kámen stojí opřen). Nakonec také platí, že tesání nápisu je velmi jemná práce s malým kladívkem, Fanouš však do majzlíku mlátí, jako když se bourá zeď...

Kovář Jura Baran (Olaf Lubaszenko) má ve filmu svou kovářskou dílnu ve sklepě. Kováři však zásadně vždy pracovali v přízemí. Důvodem může být jak snazší přístup kyslíku do žároviště, tak snazší hašení požárů nebo i pohodlnější přístup ke kovaným koním a opravovaným strojům. Nejdůležitějším důvodem je však prevence otravy oxidem uhelnatým, plynem vznikajícím při spalování uhlí, který je těžší než vzduch a ve sklepě by představoval smrtelné riziko.

Nikde ve filmu se nezmiňuje, jaké má Marie (Anna Šišková) zaměstnání. Není však ženou v domácnosti. Ve scéně, kdy se k nim má nastěhovat pan Kepke (Martin Huba), sedí u jakési knihy zakázek. Podle několika rekvizit v místnosti jde nejspíše o provoz čistírny nebo prádelny.