Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
Česká sci-fi klasika, na svoji dobu pecka i ve srovnání s tehdejší americkou produkcí. Naprosto nevídané herecké obsazení i na tu dobu - včetně rozpočtu, který tehdy bylo nutno tvrdě obhajovat. Film se promítal i v USA - ale speciálně pro Američany musela být dotočena konečná scéna - rychle se míhající záběry planety ukazující jakési pravidelné osídlení pak vystřídají záběry New Yorku a samozřejmě nezbytné sochy svobody. Mimo jiné: film získal Zlatý asteroid (čili hlavní cenu) na mezinárodním festivalu sci-fi filmů v Terstu - a největším hitem galavečera k ukončení festivalu se stal tanec z Ikarie-XB1. Učili se ho tam narychlo všichni jeden od druhého, takže Češi se tam tehdy nezastavili. ()
Ti se těžko posuzuje. Jako kluk jsem byl z filmu hyn, dnes jsem to chtěl několikrát vypnout. V době vzniku asi dobré i pro dospělé a tak je to třeba brát. Ale z dnešního hlediska je to nepoužitelné. Možná bych to dnes přijal lépe, kdyby herci nehráli tak šíleně prkenně. Způsob hraní tehdy byl příšerný a už vůbec na mě dnes film nepůsobí dobře díky obsazení. Takový Štěpánek tam neměl co dělat. ()
dnes uz je to snesitelne asi jen pro skalni scifi fandy. dobe vzniku samozrejme odpovida technicke zpracovani, ale paradoxne jde o cast, ktera me neurazi. problem mam hlavne s nudnym dejem. ani na druhy pokus jsem nevydrzel neusnout - je mi lito. upozornuju, ze se mi nelibila ani velebena kubrickova odysea, takze jsem zrejme barbar nedocenujici prestarle klasiky. ()
Do filmu jsem se pustil vyzbrojen zhlédnutím nějakého toho Star Treku, Vetřelce, pár dalších filmů, ale co je nejdůležitější, také znalostí skvělé sovětské sci-fi z knížky Chlapík z pekla, nějakého toho Neffa a Nesvatby. A s potěšením mohu říci, že film je právě kombinací Star Treku a chytré sci-fi. Jako absolutní průkopník žánru je film hodně vysvětlující. Špičkoví vědci na palubě se tak baví o věcech, které jim musí být jasné, ale diváka je třeba s tím seznámit (na lodi jsou biologové pěstující hlavně zeleninu, mimozemšťané nemusejí mít ručičky atd.). Ale otvírá i průkopnické otázky. Experiment s těhotenstvím důležitý pro další cesty v budoucnu, poslat na neznámou loď roboty nebo lidi, centralizovaní roboti atd. A stanovuje budoucí standard pro filmy. Podoba vesmírné lodi, její fungování, velkoplošné obrazovky, sondy. A jde do detailu. Ponorková nemoc, vývoj společenského bontonu (tance), ale i nezbytnost humoru v každé společnosti (v takovém Star Treko ho moc není). Film navzdory hodně futuristickému nàmětu a době vzniku nepůsobí ani na chvíli jakkoli nedůvěryhodně. Dokonalé dílo a smekàm před režisérem Polákem a jeho týmem. ()
Ty krávo, na Ikariii jsem byl v kině na základce. Asi před stopadesátilety... no a tenkrát jsme hovno tušili, co je ňáká skifi nebo co, ale přes totální neznalost žánru jsme i jako malý smradi u tohoto skvostu sedali na prdel. No a dnes, po dlooouhé době nutno dodat, že to v tý době bylo asi těžce průlomový, a ikdyš to tady již bylo vícerokrát napsáno... I dle mého soudu se jedná o těžce vybroušený diamant ve své třídě. Jako že to je nepřekonatelný mám na mysli, páč, a již se blížím k pudlovu jádru, se jedná o přímočarou linku, dokonale zvukově probarvenou, bez zbytečných pamparád, dechberoucně naplňujíc divákův mozeg pocitem vesmírný rozkoše. ()
Letos v červnu to bylo 140 let před startem rakety Ikarie XB1 do soustavy Alfa Centauri. Tak jsem si ji dneska pro připomenutí pustil. I když technicky už je ten film srandovní, jeho psychologie furt funguje. Lidi nejsou dokonalí - a to je jejich hlavní přednost. Příběh končí 9 minut před navedením na oběžnou dráhu obydlené Bílé planety. Jak to, že ještě nenatočili dvojku - setkání s Bíloplaneťany? Každopádně si troufnu říct, že to je nejenom klasika československé scifi, ale i ve světovém měřítku. ()
Je třeba si uvědomit, že film byl natočený jako první scifi vůbec.. Takže robot Patrik, automatické dveře, laserová pistol, vesmírná loď, skafandry atd jsou na rok 1963 naprosto šokujicí. Děj je zajímavý, čekal jsem trošku rozvinutější konec, ale celkově je to opravu pěkný počin ()
Myslim že se jedná nejenom o skvost české sci-fi, ale i světové. Skvělá předloha, dramatičonst, úžasná stylizace, poselství... jenom ten závěr mi nějak úplně nesedl, asi mi přišel moc zkratkovitý. Každopádně se neztratí vedle takových klenotů jako Vesmírná odysea nebo tžeba Metropolis ()
Myslím, že na český film je to kvalitní sci-fi, ve kterém není nějaky prvek na konci, který by to zkazil. Když už scifi, tak čím starší, tím lepší. toto je lepší průměr, ale hodnotím vyšší známkou ()
Když se na to díváte, tak vás asi napadne, že to je taková ta klasická sci-fi o výpravě putující vesmírem, jako vystřižená z těch světových. Jenže uvědomte si, že tehdá na světě takových moc nebylo, pakliže vůbec nějaké a jestli nějaké, nevím, jestli se k nám do ČSSR vůbec dostaly. Takže hádám, že tvůrci z valné části používali výhradně svou fantazii. Je těžké dát s odstupem čtyřiceti let zásluhu něčemu, co už máme okoukané a nijak nás to neohromuje. U Ikarie doporučuju zapomenout na vše, co bylo dosud viděno, a nechat se okouzlit, jako byste byli doboví diváci. Věřím, že budete potěšeni nejen vizuálním zpracováním, ale i látkou samotnou, kterou já vůbec za druhotnou nepovažuju...PS: Jen přemýšlím nad původem jména Anthony Hopkins:)) ()
HUDBA : Zdeněk Liška ()
Najlepší čs. sci-fi film (niežeby ich bolo nejako veľa :-)). ()
Bylo to jako zjevení na obrazovkách dětských let! Akorát to zklamání, že to není dokument... :-D ()
Ani po tolika letech snímek neztratil nic ze svých kvalit. Za ta léta pokaždé, když jsem ho viděla v TV (škoda, zas tak často ho nedávali), se mi líbil. Nenapadá mě žádný podmanivější a lepší český scifi film, než je Ikarie XB-1. ()
Ešte som len v polovičke filmu ale jednoztačne za 5. ()
Zajímavé československé sci-fi o vesmírné lodi, která s posádkou hledá mimozemskou civilizaci. Film se zaměřuje na běžné i kritické momenty, kterým musela posádka čelit v průběhu své cesty. Je zde dobře vykreslená psychika jednotlivců v kritických situacích a jejich rozdílné názory jak je řešit. Jelikož je to hodně starý film , tak je pochopitelné, že zde žádné trikové orgie nenastávají, ale to filmu neubírá na zajímavosti a ani na dobré kvalitě natočení. Trochu zamrzel konec, čekal jsem, že bude zobrazen první kontakt s cizí rasou a podobně, ale o tom tenhle film není. Hodnocení: 80/100. ()
Na tu dobu neuvěřitelný výkon natočit takhle plnohodnotnou scifárnu. Je tam všechno -výprava do vzdálených koutů vesmíru,zajímavé nápady (temná hvězda,opuštěná loď),rozbor společenského chování na palubě, pohled do lidské mysli,fylozofické kdákání....atd. A funguje to. Chvilkama jsou ty kulisy nebo "triky" směšný, ale psal se rok 1963! ()
Mně to tedy nezaujalo. Chybí příběh a větší zápletky, část filmu se točí kolem společenského života posádky (představoval bych si to více "vesmírové") a když se konečně zdá, že se to rozjíždí, je konec. Nepovedl se ani zvuk (místy je až nepříjemný), klady tak zůstává krásná vizuální stránka a částečně hudba. ()
Tady budu stručný. Na to rok 1963 to bylo mimořádně povedený kousek. Mě samotného překvapilo, že ač se v ději film příliš neposouval a nic zásadně dramatického se nedělo, že mě film nenudil. Dialogy byly vcelku logické. Tehdejší doba v nich byla naprosto patrná, ale ač bych sem tam nějakou větičku vynechal, pořád jsem sledoval s napětím. Technicky mimořádně povedené. Tehdejší Star Trek nevypadal líp. Klobouk dolů! ()
Trošku rozporuplné. Prvních dvacet minut pod psa. Pak zlepšení děje, ke konci dost statické. Průměrné sci - fi, které je spíše psych - fi. ()