Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
"Tak vidíš, jsme vlastně zapadákovem vesmíru..." Na svou dobu kvalitně zobrazená kosmická loď, takže zde mohl čerpat inspirace i budoucí Star Trek. Jinak jde o poměrně psychologickou sci-fi. ()
super české sci-fi. Je to pro mě takový český Vetřelec :-) ()
Přestože mě film v určitých momentech leze na nervy nemohu jinak než 80.... ()
Hodně slušná nadprůměrná česká sci-fi která i po letech dokáže zaujmout. ()
Na svou dobu nesporně zajímavý snímek se skvělým obsazením. Pro nás děcka odkojená Hvězdnou branou tak trochu nuda. ()
Odhlédnuto od úsměvných triků, tohle je řemeslně špatný film. V množství postav se ztratíte hned na začátku, přitom by jich stačilo tak 5. Čpí to navíc dobově povinnou kritikou imperialistické Ameriky, sami hrdinové si ovšem jako noví "nadlidé" výčitky nepřipouštějí. Pokusy o humor vyznívají trapně (asi jako Pauliho hrátky s robotem z Rockyho 4). Pokusy o akci jsou zase určeny k nezdaru militantně pacifistickým pojetím budoucnosti, napětí si užijete snad jen při průzkumu neznámé kosmické lodi. A obrazové orgie? Pravda, neviděl jsem zrestaurovanou verzi, ale kde je špatný příběh, obraz to nezachrání. Nakonec, všichni tu vypadají stejně, i v sebelepším rozlišení budou nerozlišitelní . ()
Je naprosto úžasné, že před všema těma odyseama a stárvórsama u nás vzniklo něco tak úžasného, najmě za bolševika. Kde jsou ty časy, kdy se československá kinematografie mohla měřit se světovou... ()
Jako sci-fi z prostředí mimo planetu Zemi nemá v čs kinematografii konkurenci a obstojí i před dobovými snímky zahraniční provenience. Jakýsi neklid v ději a podprahové tajemno doprovázené hutnou hudbou Zdeňka Lišky vás doslova přikove k obrazovce nebo plátnu. To a černobílý formát dodává filmu dost psycho nádech. Navíc závěrečné scény v chodbách vesmírné lodi mi dost připomínaly mnohem pozdějšího Vetřelce nebo Vesmírnou Odysseu. Jediné, co pokulhává jsou neohrabané triky, které ale, když nepočítáme Karla Zemana, zas nijak zvlášť nezaostávají za jinými sci-fi filmy té doby. ()
K tomuto sci-fi z dílny Československého filmu se musím vyjádřit, ale jen krátce, neboť komentáře zde vystavené již vyřkly patrně vše. Klady - opravdové a vážné sci-fi; herecké výkony, jejichž kvalita již v dnešním českém (a asi i slovenském) filmu prakticky vyhynula. Zápory - na mne příliš zdlouhavý děj a poselství filmu trošičku naivnější. Celkem hodnotím velice kladně a musím se trochu brzdit, abych nepřestřelil s procenty, protože vzhledem k původu filmu (Československo) mám tendenci přidat body. Pokusím se být tedy nestranný a boduji bez "vlasteneckého" pohledu: 66%. ()
Příběh je v dnešní době samozřejmě naivní. Ale to, jak je to uděláno, téměř na koleně, v té době, to pozvedá tenhle sci-fi kousek v mých očích a v dnešní době o hodně výš. Jediným rušivým elementem pro mně byla hudba Z. Lišky. ()
Je nutní vidět film celý a od začátku. V minulosti jsem mnohokrát udělal tu chybu,že jsem film začal sledovat od půlky a nikdy nezůstal až do konce. Ikarie byla natočena v r. 1963, je proto nutné ji vnímat tímto časovým měřítkem. Pro tehdejšího diváka byla jistě jakákoliv sci-fi na filmovém plátně takřka zázrakem. Nicméně určitý přesah do dnešních dnů by skutečně pozornému divákovi neměl uniknout. Srovnejme několik motivů filmu Interstellar s Ikárii, tj. sociální problematiku ve formě mezilidských vztahů kosmonautů a těch, kteří zůstali na Zemi, stárnutí, vliv lidského faktoru a máme alespoň částečný návod, jak se na takový film dnešním pohledem dívat. A možná i pochopíme, proč byl v zahraničí ve své době tak oceňovaný. Triky jsou samozřejmě slabé, ale pro osvěžení jsem si vyhledal několik dílů původního Star Treku a sledoval kapitána Kirka, jak bojuje se zeleným ještěrem mimozemšťanem, a rázem jsem si uvědomil, že to vlastně tak špatné není... Nemá cenu tedy nadávat na trapného robota, kterého sami tvůrci představují jako archaickou hračku postrádající opodstatnění. Ikarie samozřejmě není film pro každého, více než sci-fi je to studie člověka a společnosti v neznámých podmínkách v době, kdy jakékoliv lety do vesmíru byly teprve v plenkách. ()
Film po šedesáti letech téměř (!) nezestál, což je nepochybná známka kvality. S odstupem mnoha desetiletí zůstávám u nejvyššího hodnocení.(90%) ()
Vynikající sci-fi - v kontextu české filmové tvorby unikátní počin. Je potřeba se přenést přes jistou naivitu a ideologickou podbarvenost tohoto snímku, abyste si ho mohli naplno vychutnat. Potom ale oceníte sugestivní kameru, atmosférický retro op-artový design, slušnou gradaci napětí a některé téměř hororové scény. Svým způsobem je to lepší než 2001 Vesmírná odyssea. ()
Československé sci-fi s úžasným obsazením. Když jsem viděl to obsazení, vůbec jsem si ty herce v takovém filmu nedokázal představit. Ale oni tam sedli jak prdel na hrnec. Všechno výborně podané, nekřečovité a příjemně gradující až do úplného závěru. Jsem rád, že jsem tenhle skvost viděl v kině. ()
Spíš lehce natažená povidka, než plnohodnotný film, v první třetině se skoro nic neděje, jen se představují postavy. A že jich tam je, většina zbytečně, ale zase pobavilo vidět některé herce za mlada. Macháček tady vypadá jako Kevin Spacey a Kačírkové to docela sluší. ()
Knižní předloha pro tento film je jak jinak než úžasná, ale zpracování trochu pokulhává. ()
Až na tú povinnú jazdu s okatou propagandistickou scénkou o "zlých kapitalistoch, ktorí utiekli do vesmíru, no zahubili ich vlastné zbrane", je toto zaslúžená klasika. Má svoj dobový, roztomilo zastaraný šarm, ale je to riadne pozerateľný film s príjemnými hereckými výkonmi. ()
Český mástrpís. Trošku urychlený konec. ()
(29.7.17-Lidové Sady-Liberec-letní kino): Už jsem dlouho neviděla starý český film, takže mi toto velmi pěkně připomnělo klasickou českou tvorbu (ne ty paskvily, co se často dělají dnes). Nemám moc přehled o tvorbě té doby, takže budu hodnotit "jen" ze svého současného hlediska... Scifi mám ráda hlavně proto, že si pěkně provětrám mozkové závity. Tady mi ale připadalo, že jsou úsudky velmi zkratkovité (dobrá-v knížce je to třeba rozebráno důkladněji...ale přesto). Často přišli k nějkému závěru a já si říkala: Jak na to jako přišli?! Film na mě navíc působil docela naivně - i když to asi patřilo k tehdejšímu stylu. A poslední téma, které mě napadá, je, že se tam hodně zaměřovali na vědecké, technické, matematicko-logické spojitosti, ale skoro úplně opomíjeli psychické, pschologické, spirituální nebo prostě témata, na která nemáme tabulky. To se dle mého v dnešní době do scifi filmů dostává o něco více. Ale zajímá mě, co budu říkat na současné scifi filmy za padesát let... :-D 04.02.24: Takže klasicky jsem si nepamatovala, že jsem toto dílko viděla...a dnes mohu říct, že to vnímám jako takové pomalé, oduševnělé a umělecké dílko. 3 hvězdičky porád sedí. A všimla jsem si, že tam je dost starých lidí (na to, že jedou něco kolonizovat...asi). ()
I přes svoje stáří jde o hodně kvalitní sci.fi na úrovni světovýho filmu, samozřejmě s přihlédnutím na svou dobu. Určitě doporučuju všem fandům sci-fi žánru. ()