Kaleidoskop

O tom, že je tento film geniální se myslím nemusím zmiňovat. Výborné herecké výkony, nádherná kamera a fantastická hudba. Co více si přát. Na celé scénáři mi ovšem přijde bizardní fakt, že zatímco se oba manželé hádají, křičí na sebe, běhají po celém domě, tak nahoře pořád klidně spí jejich syn, který se probudí jen a pouze v momentě, kdy zvoní návštěva...myslím, že kdyby tam ten syn nebyl bylo by to na 5 hvězd, takto je to za mě 4,5, ovšem čsfd to neumožňuje a zde musím spíše zaokrouhlit nahoru...

Nezbývá než v duchu klasika prohlásit: byla to Švankmajerova prvotina...

Na tento film jsem se chystal již dlouho. Pravda, některé předchozí recenze nemluví o tomto díle zrovna pozitivně, nicméně i tak jsem tomu dal šanci. A myslím, že to dopadlo tak jak dopadá většina filmových adaptací divadelních her. Autoři píšící pro divadlo totiž svá díla většinou koncipují pro chudé divadelní jeviště, kde nemají příliš možností co se prostředí týče. Při jejich filmové adaptaci tak většinou vzniknou skromná dramata, odehrávající se na jednom místě, protože filmoví režiséři mají literární autory až v přílišné úctě na to, aby něco změnili nebo upravili ve prospěch filmového diváka. Po příběhové stránce tomu není co vytknout, je to absurdní drama. Snad jen některé postavy jsou z mého hlediska zbytečné a jejich vyškrtnutí by pomohlo lepší přehlednosti děje. Po technické stránce také není co vytýkat, pracovali na tom zkušení tvůrci, lze tedy předpokládat, že to bude vypadat hezky. Co bych vyloženě pochváli a vyzdvihnul je herecké obsazení, které za mě mimořádně funguje. Otázkou ovšem zůstává, proč to vzniklo? Je ta hra opravdu tak dobrá, aby musela být převedena na filmové plátno? Potřeboval si někdo něco dokazovat? Bylo opravdu nutné vyhodit spoustu peněz oknem za adaptaci divadelní hry dnes již klasického autora...? Odpovědí se nabízí spoustu, ale já si nejspíš žádnou z nich nedovedu vybrat. Nemohu říci, že by to bylo hvězdné dílo. Je to takový pokus o zajímavý experiment, který někde drhne, divácky není moc přístupný, ale hezky vypadá. Ovšem takové debuty už bývají.

Nádherný, dokonale propracovaný příběh o amerických gangsterech. Film mě dokázal fascinovat svoji mnohovrstevnatostí a nečekanými zvraty v momentech, kdy už si myslíte, že jste mu přišli na kloub. Geniální je i hudba, ať už ta vlastní, či převzatá. Herecké obsazení je taktéž na výbornou, tomu dílu prostě není co vytknout. A i přesto, že má skoro 4 hodiny, budu si ho muset někdy zopakovat, stojí to za to.

Psychotické, mysteriózní, mystifikační, šílené, geniální. To je tak všechno, co k tomu můžu říct. A velmi by mě zajímalo, co se Lynchovi honilo hlavou, když tohle vymýšlel.

V rámci příprav k maturitě jsem se opět pustil do filmových začátků a to rovnou na jeden z nejlegendárnějších filmů té doby. Jean Vigo zde krásně ukazuje, že nemusíte točit desítky filmů, abyste ve světě kinematografie získali uznání. Stačí udělat jeden a pořádně. Pravda, zápletka sice stojí na dosti priminitvním nápadu, nicméně jej rozvijí do krásně jednoduchého příběhu o lásce a mezilidských vztazích. Po technické stránce je vidět, že film vznikl jen pár let po příchodu zvuku, protože dialogů v něm moc není, ovšem ty jsou dokonale nahrazeny krásnou kamerou a originálními střihovými experimenty. I přesto, že mi moje soudnost a dobrý filmový vkus stále nedovolili zhlénout Titanic, myslím, že mohu směle prohlásit, že ve filmové historii může být pouze jeden geniální romantický film odehrávající se na lodi. A Atalanta jím z mého pohledu rozhodně je.

Po mém nedávném zhlédnutí režisérova nejnovějšího díla Dokonalé dny, jsem si myslel, že se Wendersovi povedl poměrně slušný zářez na poli nedějového filmu. Ovšem zde vidím, že to není jeho jedinná stopa v tomto odvětví. Neviděl jsem sice z jeho práce více, nicméně pokud mohu i z tohoto malého vzorku soudit, myslím, že Wenders je pravým mistrem na poli filmů s absencí děje. Respektive, nelze říci, že se ve filmu vůbec nic nedělo. Jenom jeho větší část slouží pouze k navozování jakési atmosféry, nálady a děj nijak neovlivňuje. Na druhou stranu, tyto scény jsou natočeny tak šikovně, že si toho skoro ani nevšímáte. Protože režisér má podle mě dobrý cit na to, kdy divák začíná ztrácet pozoronost. V ten moment mu totiž střihne nějakou pasáž z hlavního děje, aby divák nezískal pocit nudnosti. Na tomto filmu se mi velmi líbí jeho námět - anděl co sestoupí na zem, jeho prozkoumávání světa, prvek zamilování. Zároveň se mi líbí, jak je s těmito motivy pracováno, jak je pracováno s barvou obrazu, s hudbou atd. Ovšem myslím, že zde ještě Wenders nemá tolik vybroušený ten cit pro divákovu pozornost. Mám pocit, že někdy ty dějové pasáže přichází až moc pozdě a mě jako diváka to přestává bavit. Nemoho po tomto filmu tedy říci, že si již žádný autorův film nepoustím, právě naopak. Nicméně, nemohu toto dílo považovat za nikterak úžasné.

Málokdy odcházím z kina tak nadšen a pobaven, jako tomu bylo po projekci tohoto filmu. Ten snímek má všechno, co by měla dobrá groteska mít: minimum dialogů, plejádu šílených skečů a gagů, plus romantickou linku navrch. Po technické stránce mě bavila kombinace hraných pasáží a animace, i výborná práce s ruchy a hudbou, která doplňovala většinu scén. Málokdy se uchyluji k nejvyšším hodnocením. Ale tady to prostě nejde jinak. Jestli někdy budete mít tu možnost tento film vidět, prohloupíte, když ji nevyužijete.

Na tento film jsem myslím narazil již někdy před časem na facebooku a nedávno se mi opět připomněl. A když samotný autor hned v úvodu vyzývá k jeho ohodnocení na čsfd, tak to rád udělám. Příběh sám o sobě není úplně špatný. Má to zápletku, zvrat, nečekané vyvrcholení, prostě to co takové amtérské filmy obvykle mívají. A kdyby to bylo označené jak komedie, tak bych neváhal udělit 4 a více hvězd, protože já jsem se u toho opravdu bavil. Ale pokud to má být drama... Chybí tomu jakékoli režijní vedení, herci se přeříkávají, neustále mrkají do kamery a zvláštně působí i "akční scény" kdy postavy stále někam běhají, snaží se střílet, ovšem mají nějaké speciální zbraně, protože střelbu nevidíme, ale pouze slyšíme. Zajímavým prvkem jsou i scény, kdy nám hlavní hrdina něco vysvětluje. Myslím, že to autor odkoukal z pořadů jako Policie v akci, kde rovněž praktikují podobný systém, kdy je nám jakákoli akce ihned vysvětlna nějakou mluvící hlavou. Vrcholem všeho ja pak technická kvalita. Moc by mě zajímalo, na co to autor točil, protože takto nekvalitní obraz vám v dnešní době nenatočí snad už ani obyčejný mobil. V jednom kuse je to přepálené a velmi se divím, že je tomu zvuku vůbec rozumět. Po střihové stránce je tam spousta prolínaček, občas je do toho střižen nějaký obrázek z fotobanky a ve zvuku tam pořád hraje nějaká hudba, která vlastně s obrazem vůbec nesouvisí. Občas říkám, že amatérské a studentské filmy mám moc rád. Jenž většina z nich má nějakou úroveň. Tady chyběla i tak základní věc, jako je soudnost (největší záhadou pak pro mě možná je, že to vůbec čsfd schválí).

Na rozdíl od Koyaanisquatsi, tento film v jedné velké metaforické a hypnotické jízdě zkoumá individualitu člověka a jeho pschologii. Nádehrná 2 a půl hodiny dlouhý jinotaj o duši člověka.