Odcházení

To by mi nenapadlo, že si pozriem tento film v deň úmrtia jeho tvorcu... Treba povedať, že sa mi vždy páčil Havlov jemný ironizujúci humor a tu je dokonale pretkaný politickým prostredím, resp. rozprávaním o politických súvislostiach. Pre hercov to bola určite česť zahrať si pod Havlovým vedením, lebo aj ten najmenší štek bol zahraný báječne. Treba aj povedať, že pôvodná divadelná hra mala zostať v divadle a nepúšťať sa na filmové plátno. (19.12.2011)

Odcházení není film. Jsem přesvědčený o tom, že odcházení se dostalo z divadla do této podoby a následně do kina hlavně proto, že jde o dílo Václava Havla. Dost podobně to bude fungovat i s herci. Šok nastal ve chvíli, kdy paní Veškrnová šla pro Českého lva za nejlepší scénář. Tohle má být to nejlepší v roce 2011? Smutné. Po pravdě něco tak nudného, prázdného a beznápadu jsem nečekal. Postavy se objevují z ničeho nic a hned zase mizí, statická kamera pozoruje většinou statické herce, kde dialogy mají být to hlavní, co celek udrží při životě. Bohužel se jim to nedaří. Odcházení je jako divný sen Václava Havla, po kterém se probudí, vzpomíná a pak řekne – “co se mi to sakra zdálo za kravinu“. (05.03.2012)

Chápu, že tomu dílu většina lidí nerozumí, a myslím, že je to v pořádku. Pro většiny tu vzniká děl až moc a soukromník rozumí své využitelné svobodě. Takže ani já nebudu tentokrát nic soustavně vysvětlovat, jen hlásím, že jsem se zase jednou u něčeho spiklenecky a svobodně nadechla. Líbila se mi napsaná hra a líbí se mi film, obojí na sobě téměř nezávislé, jak to má být. Je to nejen chytře poskládáno, ale i režie je mistrná, a jsem nadšená, jaké se VH vybral herce a co z nich dostal: dojemná satisfakce pro Lábuse s Kaiserem, pro Dagmar Veškrnovou, pro Abrháma, Zindulku a Chramostovou – byli všichni překrásní, trefní, decentní, neomylní a skvělí... A naopak co se týká Budaře, Duška, Macháčka, Holubové a Vilhelmové, kteří hrát buď už neumějí, nebo nikdy neuměli, dokázal je obsadit a zpracovat tak, že podali přesně ten potřebný výkon a vypadali tak, jak si zaslouží. Zkrátka od autora tu každou větou, obrazem, rozostřeností či naopak zacílením (kamery i významu) plyne citlivá a výkonná ironie vůči všemu – na rovině herecké třeba vůči nesvobodné historii našeho herectví, i jeho svobodné, leč neumětelské současnosti. Nebo fakt, že Ivan, bratr Václava Havla, je celou dobu přítomen na balkonu, pozoruje, je tam, všechno vidí, o všem si myslí své, a sám není vidět. Ale je to plynulý nelineární komentář soukromého i veřejného života, umění vysoké hry i karikatury, zastírání i odhalování. A ta půvabná srovnávací rovina české kulturně-politické zmršenosti vůči anglickému aristokracionářství a slouhovnictví, ruské všeosudovosti, francouzské sociálnosti a německé akurátnosti. Je toho tam samozřejmě mnohem víc, i co do sdělovacích a sdělných rovin – nad některými větami, které nechal pronášet paní Dagmar, nebo které říká sám, nad některými škleby člověku uprostřed soukromého smíchu vděčně zatrne. Ode mě si opět vysloužil veliký srozumějící respekt. (01.05.2011)

Přes všechen respekt k osobě Václava Havla, přes to že jeho hry, nevyjímaje Odcházení, mě baví, přesto, že jsem mu fandil jak málokdo - tohle se prostě moc nepovedlo a s filmem to nemá moc společného. Film je pro mě film a divadlo divadlo. A pokud má být film divadlo, tak by to měl přiznat popřípadě se na to nějak alespoň trochu adaptovat. Tohle bylo něco mezi. Netuším ale k čemu ta filmová podoba byla... Snad jen aby se absurdní humor V.H. dostal k více lidem. A to si zase myslím, že v tom případě si mohl vybrat i jinou hru, které bude filmové prostředí sedět více. No nic, dvě hvězdy, bohužel. Slečno Weissenmütelhofová (27.12.2011)

Ruku na srdce a čístý mozek: "Tohle je špatný film!". Herci se plouží a leckdy až afektovaně hrají. Přesně tak jak se vyjadřovaly k tomu, že hrají v jeho filmu. Havel, Havel, Havel, Havel..........Jenže takto reagují i ti "HavelFans" z veškeré té kulturní obci (a nejen tam). Havel si chtěl natočit film. Natočil. Divadlo není film. Není. Havel není režisér. Není. Film jsem dokoukal a už nikdy nechci vidět.P.S.: V době psaní recenze dostal film 12 nominací na České lvy (!!!) - Severní Korea se od nás má ještě co učit v posmrtné propagandě. (05.02.2012)