Untouchabl

Melancholická vesmírná pohádka, která rozhodně není pro každého. Česko jako ze sedmdesátých let, indickej Petr a další věci k pousmání, tam kde to nebyl záměr, budiž nám trestem za to, že si takový film nedokážeme natočit sami.

Průměrnej muzikálovej kýč, kterej nesnese srovnání ani s těmi nejslabšími filmy od Tima Burtona. Největší překvapení ale je, kolika lidem to stačí na pět hvězdiček.

Něco co se jmenuje Medvěd na koksu snad ani nemohlo dopadnout špatně ne? Jo aha ona to točila Elizabeth Banks. Lidé, kteří menstruují ani v roce 2023 stále ještě nehrají moc dobře hokej a neumí točit filmy. Čest výjimkám, ale tahle nechutná komedie to rozhodně není.

Chudák Fíla Foton :(

Svět by byl o poznání hezčím místem, kdyby pro většinu režisérů existovalo pravidlo, že jejich filmy nesmí být delší než sto minut. A pak je tu Sergio Leone, který by snad měl mít zákaz stříhat. Jeho mistrovské dílo má bezmála čtyři hodiny a první co mě po jeho skončení napadá je: proč to sakra bylo tak krátký?!

Bílý lotos tentokráte z Turecka, melancholická edice. Velmi umně natočené nic, které ovšem po skončení dokáže vyvolat slušnou depresi.

Zatímco Dunkerk byl ve full IMAX formátu unikátní zážitek, Oppenheimer bez CGI efektů bude (s pořádným soundbarem) fungovat stejně i na černobílé televizi z chalupy. Klíčové scény v první polovině filmu jsou sice malá umělecká díla, které si moc rád pustím znovu, ale po nich měla přijít epická japonská barbecue a ne hodina žvatlání. Chápu, že Nolan chtěl přenést úmornost procesu na diváka, což se povedlo natolik, že poprvé z jeho filmu odcházím poněkud umořený.

Slabší díl One man show roztažený do sta minut.

Normální blbej film, kterej mě vlastně ani neuráží tak jako některé české romkomy a na svoji cílovku může bez problémů fungovat.

Menzelova labutí píseň, jež vznikla symbolicky na konci další etapy naší země. Klidnou podzimní melancholii vyplňují báječně zahrané prvorepublikové postavičky v čele s jedním z největších filmových šviháků všech dob.