Takmer dokonalé tajomstvá

Italskou předlohou nepolíben můžu hodnotit jen tento nenápadný německý klenot. Začnu tím, co mě nalákalo - obsazením - Elyas a Karoline jsou moji nejoblíbenější herci z Reichu, každopádně celá sedmičlenná parta funguje naprosto skvěle, každá postava má své charisma a příběh odehrávající se z většiny v jednom bytě má spoustu energie a nabízí skvělý pohled do života (ne)obyčejných přátel. Samotná myšlenka "hry s mobily" je něco, co bych si asi nikdy zahrát nechtěl. Ne snad z obav o provalení nějakého tajemství, jako spíš z toho, že ve vztahu má být důvěra a pokud je mezi polovičkami nějaká pochyba, měli by si o tom spíše konstruktivně promluvit, než se hrabat v uvozovkách v cizích konverzací a hledat jakoukoliv záminku k rozbití vztahu. V tom případě je podle mě něco špatně. Celkově otázka soukromí je v době sociálních sítí, spousty přátel a známých dost ošemetná věc, a soukromí je jedním z pilířů každé zdravé osobnosti, kterého je s dobou internetu až nebezpečně málo. Hrozně se mi líbilo vyvrcholení mezi již zmíněnou dvojicí Leo+Carlotta a jejich perfektní ukázka toho, jak má dopadnout vztah, pokud se dva mají skutečně rádi. S humorem a s láskou. Strašně milé překvapení s vynikajícím dávkováním vtipu a vážnosti, s vynikajícími emočními chvílemi. Italské Naprosté cizince si s odstupem času opravdu rád v budoucnosti pustím. (24.06.2021)

Karoline Herfurth o tomto filmu na svých sociálních sítích postovala jako o život (ostatně jako o každém svém filmu), čímž ve mně vyvolala příjemná očekávání, protože ona je prostě výborná všude a každý film s ní je vždycky pecka. Což se potvrdilo i zde, hodně mi to sedlo, bavil jsem se u toho královsky, a možná se mi to líbilo dokonce víc než italský originál (a to jinak remaky nesnáším). Sice jsem nepochopil, proč jejího manžela musel hrát zase Elyas M'Barek (který ztvárnil jejího partnera i v trilogii Fakjů pane učiteli, kterou režíroval stejný režisér jako toto + objevuje se zde i Jella Haase, další herečka z Fakjů) - to jako odteď budou spolu už hrát navždy? Prostě nechápu. Každopádně film měl u domácího publika v Německu velký úspěch, kdy na něj do kin přišlo přes 5 milionů diváků, což je super a svědčí to o tom, že se prostě povedl. Dialogy zde sice jedou v pekelném tempu a člověk sotva stíhá číst titulky (dabovaná verze mě nezajímá) a celé to působí poněkud neživotně ateliérovým dojmem, ale jinak tomu osobně asi už nemám co vytknout a byl jsem z toho hodně nadšený. UPDATE 6.7.2021 - Po druhém zhlédnutí po roce jsem opět zjistil, že mě to hodně bavilo, i když už jsem hodně věcí znal dopředu. Karoline Herfurth je zde prostě vrcholně roztomilá a svůj komediální talent zde rozehrála naplno, a kupodivu se mi zde nově moc líbila i Jella Haase, která mě ve Fakjů trilogii moc nezaujala. Sice jsem si vědom, že si protiřečím, ale osobně se mi tenhle film skutečně líbí víc než italský originál, a současně ho považuji za zcela zbytečný, jako všechny remaky. (27.06.2020)

Původní verzi jsem neviděl ani žádný z remaků tak, že hodnotím jenom tohle. Je to spíše drama než komedie 3 páry a jeden homosexuál co to nechce přiznat    se setkají na večeři a dají mobily na stůl s tím,že všechny sms a telefonáty budou číst nahlas. Samozřejmě se to podělá a  zjistí se, že jeden má děcko s jinou jeden , že chodil s jinou a skoro všichni jsou od sebe. Líbila se mě ta feministka bohužel nakonec to s ní podělaly (kdy zjistila s kým si píše její starý a jak vypadá navíc jak velká je šance , že na tom hřišti potkáte přesně tu co chcete ?) a jsou zde dvě vtipné scény s velikostí penisu a narážkou na homosexuály. Bod dole za scénu s náušnicemi, že její starý nepozná, že jí chybí  a celkově i koncept je divný, že neví jaké má kdo vyzvánění. 60 procent (21.02.2022)

Netuším koľko krát ešte bude zhovadený fantastický a pôvodný film Perfetti sconosciuti (2016), ale už aj môjmu rezistentnému žalúdku dochádza trpezlivosť. Nemecká verzia je z troch štvrtín totálny plagiát danko-kollárovsko-matovičovho typu, ktorá sa neštíti okopírovať aj jedálny lístok. Vykrádači hrobov mi dvíhajú tlak a skôr by som čakal nedôstojný remake z americkej pôdy, kde by za peniaze znesvätili aj všetkých 27 dodatkov ústavy. Nemci tentokrát prekvapili ako Sovietov v lete 1941, ale konečný rezultát zostáva aj po takmer 80 rokoch totožne katastrofálny. (23.07.2020)

O dobré nápady bývá nouze. V Itálii někoho napadl dobrý námět na film a byl úspěšně realizovaný. Duševní impotenti ve filmové branži zavětřili: „Co kdybysme to obšlehli? Taky by se nám hodily nějaký prachy.“ Tím začala série různých remejků. Ten německý ani není nijak zvlášť zmršený, jenom je pojatý s minimální mírou originality. Zkuste se však podívat na český! Australská, africká a latinskoamerická kinematografie svoji verzi zatím nevyprodukovala nebo o ní aspoň nevím. Indie ani Izrael bohužel také ne. Moc by mě zajímalo, jak by remejk pojali Inuité. Večírek by se konal v iglú, mobily jistě mají, manželská nevěra se pěstuje celoplanetárně... Nemohla by se toho chopit Kanada? (02.09.2022)