Upír Nosferatu

*Půl hodiny po shlédnutí v kině* No blood, no massacre? Ano! Není potřeba žádné zbytečné krve, řezání hlav.. Velmi, velmi zajímavý, neobyčejný film. Všechno důležité zde již bylo řečeno, tak jen dodám, že film určitě není pro teenagery, kteří oceňují jen novodobé, stupidní filmy. (16.04.2009)

Legendární, na svou dobu nesklutečně atmosférické na dnešní však neskutečně nudné a až směšně naivní. Bohužel ne všechny legendy jsou nadčasové a dokáží zaujmout dnešní diváky. (19.01.2010)

Ve vší úctě, viděl jsem lepší filmy němé éry. Max Schreck je skvělý, ale část s morem mi nějak neštymuje s upířím začátkem na hradě. Naprosto chápu, že ve své době museli lidé v kině umírat strachy, i dnes jsou ještě některé scény plné napětí. Viděl jsem restaurovanou verzi (z roku 2006). (12.05.2014)

Jednu z úcty ke klasikám. (19.03.2018)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 (Nosferatu, eine Symphonie des Grauens / NOSFERATU / Upír Nosferatu) - Za doprovodu karlovarského symfonického orchestru ve zpracování Nosferatu - symfonie (za) šera to byl velmi příjemný zážitek, v němé verzi v televizi no nevím, nevím... - 5. 7. 2012 - letní kino - Karlovy Vary - 65% (15.08.2012)

Film beriem na vedomie hlavne, keď sa pozriem na meno režiséra, ktorý bol geniálny + mal svoje úchylky, ktoré ma odrádzajú, či hrôzostrašný predstaviteľ Grófa Orloka, Max Schreck, ktorý spoľahlivo vydesí už svojim výzorom, či že sa nakrúcalo na slovenskom Oravskom zámku, to dávam do súvislosti s niečím naprosto ohromujúcim, že to diváka dostane do varu. Mňa samotného najviac film zaujal, až vo svojej druhej polovici, keď to dostáva ten správny náboj, odkedy Orlok chystá expanziu do Brém za Hutterovov láskou, lebo obdivuje jej KRK. Nalodil sa, aby rozpútal medzi posádkou rýchlu nákazu, že už je sotva na krok bližšie ku svojmu nezadržateľnému cieľu ! Silný expresionistický film, náchylný v zobrazení svojho nepopierateľného štýlu, ktorý evokuje PESIMIZMUS - po 1. svetovej vojne, a tak vidieť hlavnú postavu Orloka, ktorý sa správa šialene, nepríčetne..., že to isté robí i jeho sluha Knock. Najmä a najviac sa teším vždy na príchod Maxa Schrecka, vtedy ma film dostáva do vytŕženia ! Dôležitý film nemej éry, ktorý by nemal ostať nepovšimnutý ! (22.05.2016)

Velmi známý film z období expresionismu jako vzpoury proti realismu. V literatuře často otevřené konce nebo rámcové příběhy (jeden příběh je zasazen do druhého příběhu). A pak se to z literatury zfilmovalo. Upír skutečně vypadá hrůzostrašně (navíc je brán z úhlu z podhledu, což je jeden z filmových prostředků expresionismu). (09.11.2017)

Porovnám-li Upíra Nosferatu a jemu žánrově a výtvarně dosti podobný Kabinet dr. Caligariho, tak se mi ve výsledku o něco víc líbil první zmiňovaný kousek, který společně s Kabinetem zastupuje vrcholná díla německého expresionismu ve filmu. Se Stokerovým příběhem nejsem tak moc důvěrně obeznámen, tudíž bych ani nezaregistroval jakoukoli věcnou odlišnost od knižní předlohy, což mělo být prý důsledkem problémů ohledně autorských práv. Po zhlédnutí filmu mi v hlavě rozhodně uvízlo několik nezapomenutelných scén - hrabě Orlok vstávající z hrobu jako prkno či Orlokův stín na schodech. (31.07.2011)

Nádherná němá perla černobílého hororu. Přestože se přiznám, že za nejpůsobivější horor němého období považuju staršího bratříčka Caligariho, mezi upírskými filmy bude tento klenot vždy výjimečný. Může za to především postava samotného Orloka, jež je pohříchu vidět zoufale málo, a několik mimořádně silných scén. Myši šířící mor, pohled Ellen z okna na průvod vynášející jednu rakev za druhou, hřbitov na pláži, Orlok likvidující posádku lodě... Skvělé natolik, že ani chlapecky působící Greta Schroderová a směšný Wangenheim nemůžou dojem zkazit. (15.11.2012)

Slávny román Dracula v rukách nemeckého expresionizmu. Murnau natočil prvé spracovanie Stokerovho románu, časť príbehu sa točila v Oravskom podzámku. Max Schreck v úlohe grófa Orloka ( Dracula ) je jedinečný a scény s ním sú vrcholom hrôzostrašnosti. A to sa dej odohráva počas denného svetla... (19.04.2007)

Aááá osobně bych zaškrtil organizátory projektu 100, za kopii v kině Aero s psychadelickou hudbou, jejíž nátura je v některých dramatických scénách naprosto bezstarostná a vůbec neodpovídá tomu, co se odehrává na plátně. Moderní hudba by u takvoých filmů vůbec sama o sobě znít neměla, a když k tomu ještě přičteme přehnaně teatrální obličeje přehrávajícíh němých herců, musel jsem se od začátku do konce smát a se mnou se smál zbytek kina. Ale s jinou hudbou si dokážu představit, že by to mělo solidní dramatický náboj a když si představím éru počátku filmu, musela to být pecka. (04.02.2009)

Spíš než děs a hrůzu dnes Nosferatu vyvolává úsměv na rtech. Hranice toho, co v nás vyvolá filmovou hrůzu, se posunula. Mohlo by se zdát, že zbývá pouze onen notoricky známý příběh karpatského upíra. Právě Nosferatu však nabízí mnoho krásných záběrů - ať už v obrazové kompozici nebo hře světla a stínu - tedy čirou expresionistickou radost z výtvarna. A Max Shreck vrhá svůj ostrý stín na většinu svých pozdějších následovníků...dalo by se říci, že se svou rolí stal skutečným nemrtvým... (12.06.2004)

Prostě jsem se nudila. Mám úctu před velkými počiny z filmového pravěku a líbil se mi Zorro mstitel, Zrození národa, Metropolis nebo Chamtivost, ale tenhle film mi připadá vyčpělý. Je tam pár vynikajících scén, ale větší část filmu byla pro mě k nepřečkání. (30.10.2009)

Hlavní předností tohoto filmu je samozřejmě nejvíce výprava a kamera. Příběh přece jen známe a zas tak moc nemá šanci zaujmout. Ale pokud jde o koncepci onoho výtvarného pojetí, je originální a skutečně strašidelné, myslím, že některé scény by obstály i dnes. (15.01.2014)

Jak se tak dívám, jsem asi jediný, kdo je tímhle slavným dílem němého filmu zklamaný. Když jsem totiž před nějakou dobou viděl, co byl v roce 1924 schopný Murnau předvést spolu s kameramanem Freundem v jejich Poslední štaci , měl jsem ohromná očekávání. Bohužel, jako by šla tato adaptace Stokerova skvělého románu přesně opačným směrem. V mnoha ohledech mi přišlo, že se dívám na prototyp němého filmu, který do puntíku plní nelichotivá klišé: Herci jsou opravdu špatní, přehrávají tím nejnevhodnějším způsobem, postava Orloka je pak, opět kvůli hroznému herectví, jen a pouze směšná. Střihová skladba a rozzáběrování jednotlivých sekvencí je statické a značně prkenné (opět říkám, podívejte se, co Murnau dokázal za divy o pouhé 2 roky později). Zásadní problém pak mám se samotným příběhem, který mě, tak jako i u dalších adaptací Draculy nudil. Kouzlo Stokerova románu je totiž podle mě ve 2 zásadních bodech: Forma deníkového vyprávění a určitá nevědomost, se kterou se čtenář po celou dobu potýká. Tyto dva aspekty dělají z knižní předlohy naprosto parádní zážitek. Žádná z adaptací, kterou jsem měl možnost vidět se však něčemu podobnému ani zdaleka nepřibližuje. Je mi líto. 4/10 (21.08.2017)

Slovenské vydanie DRACULU z roku 1969 s fotkami z tejto klasiky opatrujem ako oko v hlave. (12.9.2007) (12.09.2007)

Vzhled upíra byl fakt super, ale pocit z filmu mám uplně stejný jak popisuje ve svém komentáři J*A*S*M, nerozumím tomu filmu. 20% (09.09.2009)

Klasický příběh o hraběti Drákulovi, tentokrát tedy hraběti Orlokovi, odpovídající literární předloze, ale s tím rozdílem, že hrabě Orlok zrovna není žádný elegán. A právě především na něm stojí celý film, protože narozdíl od Kabinetu doktora Caligariho se film odehrává často v exteriérech, všechno je natočené čistě a bez kulis a podivné stylizace a ke všemu navíc podbarveno "jen" přiléhavou hudbou, která nemá takové ty "lekací" výkyvy. Hrabě Orlok je tedy od prvního vstupu na scénu velmi podivný a nepříjemný. Když člověk vynechá podivné rysy jeho hlavy a doširoka vejrající zapadlé očička, tak je to hlavně to jakým způsobem se pohybuje, protože člověka nejvíc zneklidňuje lidská postava, která se ale pohybuje pro lidskou postavu nepřirozeným způsobem, což tu předvádí například Max Schreck s tou jeho divnou chůzí a napřaženými pařáty v těch pěkných stínových scénách, které jsou krom postavy hraběte Orloka asi to nejzapamatovatelnější a nejcitovanější nebo spíš nejopakovanější v jiných pozdějších filmech. Jinak toho moc dál není, ono se to totiž až na některé detaily nevyznačuje vůbec žádnou výraznou stylizací a jediným podivným prvkem v jinak úplně normálních reálných exteriérech a interiérech je upír Orlok, takže přinejmenším pro mě je to slabší než vizuálně přitažlivější Kabinet doktora Caligariho, který sice nemá Orloka, ale zato je takový kompaktnější a nevleče se. :) (24.09.2010)

[LFŠ 2008] Film jsem viděl za živýho doprovodu na elektrickou kytaru. Opravdu jsem žasnul, jaký zvuky se dají z tohodle nástroje vyloudit k dokreslení už tak ponurý a děsivý atmosféry. Byl jsem napnutej jak struna. Upír Nosferatu je nestárnoucí klasika, která spíš zraje jak víno a je čím dál tím lepší. Klasickej doprovod Hanse Erdmanna na DVD mě nijak neoslnil, i když špatný to nebylo. (08.07.2008)

Zde není proč šetřit superlativy. Murnauovi se povedl opravdu parádní kousek, jež je v mých očích a v mém srdci v mnohém dosud nepřekonatelný hned v několika ohledech: 1) Nejlepší horror co jsem dosud viděl; 2) Nejstrašidelnější horror co jsem dosud viděl; 3) Jak mě nebaví upírské filmy, toto je jednoznačně nejlepší upířina co kdy byla natočena; 4) Orlok v geniálním podání Maxe Schrecka je ten nejlepší, nejděsivější a zároveň nejcharismatičtější filmový upír, jež se kdy promenoval po stříbrném plátně. Více slov netřeba. (11.11.2008)