Amerika

Amerika mě příjemně překvapila hlavně svou temnou výpravnou stránkou (kromě závěru samozřejmě). Kafkovi romány neznám, ale mám z filmu takový pocit, že adaptace se alespoň po vizuální stránce povedla. Ale je to jen můj pocit. Stejně tak bych mohl polemizovat o herectví, které zde tvoří výkony (hlavně Lábus a Dejdar) vhodné tak pro televizní reklamy. Herci velice přehrávají a mě by zajímalo, jestli se tak dělo úmyslně. Závěr mi připomíná tak trochu "zelené" finále v Blade Runnerovi. Ridley Scott původně takto svůj film nechtěl zakončit. Stejně tak to neměl bezpochyby v úmyslu ani Kafka. I přes všechny připomínky ale Amerika dokazuje, že tvorba Vladimíra Michálka je velice rozmanitá. S Michálkem vždy trefa do černého. (02.04.2003)

Kafka si přál, aby se, až zemře, jeho příběhy nikdy nevydaly. Nechtěl, aby lidé zkoumali, co jimi myslel. Max Brod jej neposlechl a téměř 90 let po Kafkově smrti se jeho příběhy stále řeší, snažíme se v nich najít poselství, točí se filmy... A to nemluvím o osobní korespondenci, která se zkoumá doslova písmenko po písmenku. Vím, že by svět přišel o veliká díla, ale neměla by se přání autorů respektovat, neměl by se i po smrti zachovávat nějaký respekt, nárok na soukromí? ... Samotný film není špatný, nic nového do Kafkova příběhu ovšem nevnáší, spíše ho dělá plytčím, nudnějším... (21.05.2011)

Viac originálne a zaujímavo spracované, ako dobré. U mňa tento film zapadá do viac menej rozpačitých českých pokusov o žánrovú kinematografiu 90. rokov. (08.09.2015)

S románem Franze Kafky jsem zatím neměl tu čest a ani po téhle cti nějak neprahnu. Dejdara mám rád, ale pouze jako baviče. Jako herec opravdu za moc nestojí. I z ostatního hereckého osazenstva mám velice rozporuplné pocity. Absolutně mi ve svých rolích nesedí. Snad až na Schmitzera. Úvod se mi zamlouval. Dejdar plný naděje a falešných ideálů se vydal za kariérou. Příběh mě vtáhl do okamžiku, než se Dejdar začal kurvit, čímž vše zkurvil. Svoji budoucnost i moje zaujetí současným dějem. Od té doby sledujete potloukání odnikud nikam. Bez sebemenšího smyslu, či cíle, což je záležitost velice nudná. Sledování všude přítomné deprese a beznaděje je sice působivé, ale pouze úvodních pár min. Poté se to jaksi okouká. Věřím, že román může být příjemné čtivo, ale tento snímek za podařený nepovažuji. Slabá hvězda. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele ytheri. (08.09.2015)

Musím přiznat, že Kafka mi nic neříká a ani nemám v plánu si ho doplňovat. Kdybych o vztahu filmu s Kafkovým románem nevěděl, řekl bych, že se jedná o snímek inspirovaný něčím orwellovským. Ponurá atmosféra je protkána celým filmem a neméně výrazně ji doplňují povedené kulisy kontinentu za Atlantikem. Snímek se mi ale netrefil do noty, přestože Michálkovy filmy mám docela rád. Nic naplat, sorry Dejdare. (12.02.2013)

Kafkovská deprese v praxi a v kulisách verneovek. Stylizovaná pak není jen výtvarná stránka, ale i herecké výkony, kde Českého lva Jirka Lábus dostal asi spíš za vynoření se ze škatulky bláznivých pitomců a Rumburaka. Viděl jsem, přežil jsem. (17.11.2023)

Najlepšie na filme je to čakanie na skvelú pesničku od Lucie, lenže je tu veľký problém: ona je až na konci. A tak sa treba prebrodiť vizuálne amatérskou a herecky priemernou záležitosťou, kde toho Dejdara do vážnej roly fakt nejde obsadiť a Lábus sa tvári ako Al Capone, ale on je to stále len Rumburak. (13.01.2024)

RIVER FILM FEST - Festival nad řekou 2009 - WORLD OF JOSEF K. - Svět Josefa K. - Kvůli mé nejlepší písni právě z tohoto filmu jsem na tomto festivalu porušil tradici a navštívil film který znám a který si kdykoliv můžu pustit. A nelituji, byl to úžasný zážitek... Ve filmu hrají tři herci které opravdu nemám rád - Pavel Nový, Jiří Lábus a hlavně Martin Dejdar, ale nedokážu si představit někoho jiného v jejich rolích... Zahráli více než úžasně... A závěrečná scéna s melodií Ameriky... Nádherné.. - 90% (04.03.2009)

Toho kvákajícího Kollera na závěr tam opravdu dávat nemuseli, ale jinak, s přihlédnutím k okolnostem (český film, debut, náročné téma), je to velice slušné. Ona každá adaptace Kafky (a nebo každého tak specifického autora) je apriori špatná, takže ve vztahu předloha-film na to moc nemám chuť nahlížet. Tolik filmařské invence aby v dnešních českých filmech člověk pohledal a herci taky překvapivě docela fungují a nad pojetím mizanscény někdo očividně dlouho přemýšlel, takže lehce nadhodnotím. (02.09.2014)

Naprosté nepochopení předlohy a neschopnost dotáhnout Kafkovu myšlenku do konce. Dokud se jede podle Kafky, má to grády, ale poté autory přestalo bavit domýšlet, jak to mohlo být dál, a natočili si road movie z výletu po USA bez jakékoliv další zápletky nebo myšlenky a pointy. Přičemž vše směřuje jen k odpalu závěrečné písničky. Jó, kdyby to natočili tak, že strýček v pozadí vše organizuje, přičemž Karel se zatvrdí a bude mu chtít ukázat, že není žádný nýmand, mohlo by jít o něco zcela jiného. V závěru by pak byl tvrdší, než strýc, a mohlo to končit scénou, kdy strýček s úsměvem pokývá hlavou a řekne: Vítej do rodiny. To by člověka mrazilo. Ale takhle je to jen selanka. (24.12.2018)

Tak nemohu říci, že by toto byla kategorie filmů, která by mi něco přinesl, nezaujal, nenadchnul, neurazil... kdybych jej neviděl, nestalo by se mnoho. Postrádal jsem vyústění a lepší herecké výkony. (04.01.2008)

Velmi sympatický počin v rámci českého porevolučního filmu. Vůbec nejvíc mě oslovilo výtvarné zpracování od Róny a architekta Goetze. To se opravdu v našich luzích a hájích jen tak nevidí. Skvělá je i muzika, není od Lucie, ale jen od Dvořáka s Kollerem za asistence Hladíka jr. a dodává filmu správně ponurou atmosféru. Té Lucie se dočkáme až na konci (Pápapápá). V neposlední řadě z toho kouká ta kafkovština a člověk dostane hodně prostoru a témat k přemýšlení: Jediné co trochu vázne jsou pro mě herecké výkony. (25.01.2008)

Nemám ráda Kafku, nemám ráda Dejdara...jediné, co se mi na Americe líbilo, je hudba od Lucie. (30.05.2006)

Samozřejmě, že je Michálkova variace na Kafkova Nezvěstného čtením tohoto románu jinošskýma očima, a není důvod mu to vyčítat. Kafku (ba cokoliv jiného) je možné číst různým způsobem a on zvolil tento, korunovav jej Terezinou láskou, „Luciinou“ hudbou a závěrečným panoramatem zastupujícím dojatý úsměv diváka, zapomínajícího, že poušť se rozrůstá vertikálně i horizontálně. Michálek vyzdvihl příběh sebenalezení mladého muže v panoptikálním Novém světě, spojiv v něm groteskní absurdity, kořenící ve starosvětských traumatech, s euforickým okouzlením vábivé novosvětské mnohotvářnosti. Myslím, že uspěl. Nedostal se sice až na myšlenkovou hloubku, ale přinejmenším v psychologické kresbě hrdinů nebyl mělký. Zbytečně (intelektuály) podceňovaný a přirozeně (davem) nedoceněný film, který snad nejednoho jinocha může povzbudit k četbě toho souchotinářského mladíka, který otřásl tímto světem. (28.10.2010)

Pokus o niečo iné. Ale iné neznamená automaticky dobré. (13.02.2010)

Upřímně čekal jsem víc od adaptace Kafkova románu. Je sice hezké, a příjemně mě to překvapilo, že animace se drží přímo Kafkových kreseb, ale s románem nemá film mnoho společného. Pokud si pan Michálek myslel, že když přeskládá scény, některé (poměrně klíčové) plně vypustí, a postavu Topiče, která se objevuje jen v první kapitole (což původně ještě před vznikem románu byla samostatná povídka) roztáhne na celou druhou polovinu filmu, bude jeho film dávat stejný smysl jako předloha, tak se hodně spletl. Kafkův román byl absurdní až jsem se musel, stejně jako u všech jeho děl, i nahlas zasmát, přesto ve filmu, ač jsem pátral, jsem takový moment nenalezl. Panuje jen nejistota, jak už nejistota hlavního hrdiny (který neví kudy chodí a proč), tak zřejmě i režiséra(který je na tom podobně), pro nějž byla tato látka náročnější než se mu mohlo v prvním plánu zdát.. (04.07.2010)

"Nikam nespěchej !! Nic ti neuteče.." Chtělo by se říct, jaká je škoda, že Vladimír Michálek nepočkal, až - či jestli vůbec - jako tvůrce pro podobný projekt dozraje, protože tady byl ten potenciál cítit na míle daleko, nicméně myslím, že podobné doslova přízemní úvahy vlastně u něj pozbývají smyslu, žánrově až riskantně rozkročený Michálek totiž rozhodně nepatří mezi ty současné připosrané české režiséry, kteří se bojí vzít diváka svým filmem pěkně po hlavě a servírují mu jednu hořkosladkou upachtěnost za druhou.. Za tu bláznivou odvahu adaptovat Kafku, zvlášť z pozice debutanta, i za tu famózní zemanovskogilliamovskou vizuální stránku snímku mu tleskám, jinak jsem ovšem z téhle Ameriky ve velkých rozpacích.. Ovšem vidět Jirku Lábuse v životní roli a veliké šanci ukázat, za jak nesmírně nevyužitého a nedoceněného herce platí, mi bylo velkým zadostiučiněním.. (24.09.2015)

Michálkova prvotina je pro mě trochu schizmatickým filmem. Vzhledem k režisérovi jsem k Americe přicházel s větším očekáváním. To, co jsem dostal, byl kříženec Metropolis a podivné televizní adaptace (byť s poměrně precizní kamerou). Polovina herců neuměla hrát, na druhou stranu ta druhá půlka to bohatě vynahradila. Proto i já zůstanu s hodnocením na půli cesty a možná ho změním, až si přečtu předlohu. Otázkou je, kterým směrem... (18.09.2009)

Naprosto originální a vizuálně "nečeský" snímek dokazuje, jak dobrým a přesto nedoceněným hercem je Martin Dejdar. (15.10.2010)

Na český snímek je to bomba. (26.03.2012)