Slnovrat
Slunovrat
Midsommar
Midsommar
Midsommar
Midsommar
Midsommar
Réžia:
Ari AsterScenár:
Ari AsterKamera:
Pawel PogorzelskiHudba:
Bobby KrlicHrajú:
Florence Pugh, Jack Reynor, Will Poulter, William Jackson Harper, Vilhelm Blomgren, Julia Ragnarsson, Björn Andrésen, Archie Madekwe, Anna Åström (viac)Obsahy(1)
Dani a Christian sú mladý americký pár medzi ktorým to začína škrípať. Ale po tragickej udalosti v Daninej rodine ich žiaľ opäť zblíži a Dani sa rozhodne, že pôjde s Christianom a jeho kamarátmi na výlet, aký sa odohrá len raz za život, do odľahlej švédkej dediny, kde sa koná festival letného slnovratu. Čo sa začne ako pohodové letné dobrodružstvo v krajine zaliatej slnkom sa hrozivo zmení na znepokojujúce miesto, keď od sveta izolovaní dedinčania pozvú svojich hostí, aby sa zúčastnili ich slávnosti... (Continental film)
(viac)Recenzie (813)
Přes tu podělanou roušku vidím holý kokot. Jako, slyšel jsem že kousek od Ratibořicích se údajně nachází sluníčková sekta Rodinných Mormonů, kde se ještě pořád prcá se svýma matkama a nacpávají anální kolíky do prdelí svý otců. Tedy pardon, omylem jsem asi sledoval incestní porno, než zas film. Ano, tady to je, Vraždy v Midsommaru. Ne? Tohle taky není ono, tak já už kurva nevím, tady v tý zpíčený knihovně máte v tom strašný bordel, řeknu vám.. Tak už jsem to našel, Slunovrat. Podle mých vrstevníků, je tohle prý strašná prda, ze které se poseru do tangáčích. Tak Švédskou trojku jsem nedostal, jen nějaké hipstery žeroucí vlastní vnitřnosti a pijící halucinogení čajík na nadýmání. Takový pomalý rozjezd, než se začne konečně něco kuchat, tak jsem to minimálně 5x stopnul a radši šel dělat něco spořádanějšího, a ne teď nemyslím hoňkání. Toxické rituály, vzájemná mrdanice a toporně otravný knězové, to se kurva komu může líbit, a brát to vážně? Když teda vynechám a hodím za hlavou, ten předvídatelný konec, tak co mě dokázalo pořádně nasrat, je ta naivní potratská skvadra mladých jelit. Skapou hned, a ani si nedokážeme udělát nějaký vztah s postavami. Nebo aspoň do té doby, než někdo nandá skrytou kamerku do hajzlu. Pár těch foteček do rodinného alba by se hodila! Závěrečná genocída ohněm, jak ty vole, v Kostnici na Janu Husáka, mě bavila, jen tak o mě lidi neříkaj, že jsem žhář a kleptoman. Neinspiroval se někdo Karlem Hynkem Máchou? Takhle by se oslava Máje asi slavit neměla. Ale komu já můžu fušovat do řemesla, že jo. Běžte už s tou artovou eskápadou do prdele, a radši už pomaličku vyhubte tu posranou zainfikovanou Itálii. Jsem politicky korektní, tak si na to už zvykte! ()
Po druhom zhliadnutí dávam plný počet. Unikátna záležitosť natočená americkým režisérom, produkovaná Švédmi a natočená v Maďarsku. Porovnanie s Wicker Manom je namieste a režisér sa mu ani nebráni, ale tu sa tvorcovia pohrali s celkovou ponurou atmosférou, herci hrajú viac než obstojne (hlavne Florence Pugh exceluje) a celková škandinávsko-pohanská štylizácia funguje na výbornú. Postupne budované napätie graduje do pôsobivo strašidelného finále a aj po niekoľkých zhliadnutiach mám pocit, že tento film sa do budúcna stane kultom. ()
Zbytečné. Hrozné. Odporné. Nechutné. Utahané. Dehonestující pro tento národ. Nesnáším filmy tohoto typu - kulty, rádoby tradice, mystifikace. A to rituální oplozování bylo k zblití, to se může líbit jen těm místním prasatům tady typu verbala a jeho následovatelům, co si zde snaží taky urvat pozici. Konec mi připomněl Hannibala s dánským Madsem Mikkelsenem. Spojení masa a přírody. Uctívání ročních období - v tomto si jsme se Švédy velmi podobní v rámci našich folklorních tradic, i přesto midsommar vypadá jinak. Tento film už nikdy víc, uráží mne, jako partnerku Švéda i za něj. ()
Prijemny a vesely film ,kde sa vsetci raduju a tancuju , maju radi prirodu a slniecko im svieti na cestu. :) Depka? Kde? Psycho? Kde? Lahko stravitelny narez so spickovou hudbou, ktora funguje aj ako samostatna jednotka. Aster vpred!! ()
V Hereditary nás Ari Aster přesvědčil, že dobrý horor nepotřebuje žádné vymakané efekty a levné lekačky, aby byl opravdu děsivý. Ve Slunovratu jde zase o krok dál a přesvědčuje nás, že kvalitní strach lze natočit i za plného denního světla a s absencí jakékoliv typické hororové složky ( = vrah, duchové, zombie atd. ). Midsommar je tak trochu revoluční moderní hororový snímek, jelikož neobsahuje nic, díky čemu by se dal klasifikovat jako horor, byť zvládne děsit daleko více než 80% veškeré hororové produkce. Ari se po jeho posledních dvou kouscích alespoň pro mě zařadil do současné topky režisérů, protože v současné době definuje moderní hororový žánr. O hvězdu méně dávám proto, že film je přeci jen dost dlouhý ( původní director's cut měl dokonce 4 hodiny! ) a občas tak nechává napětí vyprchat na úkor detailnějšího zaměření na švédský folklór. ()
Po Hereditary ďalší parádny zárez Ari Astera. Hoci trochu netypický a na horor pomerne prejasnený film. Stopáž je dlhšia, i tak to dáko rýchlo ubehne. Švédsko a zasadenie doň, má svoje akési zvláštne, zlovestné čaro, atmosféru (hoci sa natáčalo v Maďarsku). Možný SPOILER: Motív straty blízkej osoby režisér opäť využíva i tu, treba uznať, že pocit smútku, zúfalstva, beznádeje (mimochodom, toho je plný celý film), trúchlenia, vie načrtnúť veľmi sugestívne. Koniec potenc. SPOILERU. Celý film sa snaží byť originálny (inšpirácia "Prútnikom" (: tu je), pôsobivý svojou atmosférou, i celkovým vyznením, zvláštnym vizuálom, v dnešnej dobe sa to o to viac cení. Takýto typ „folklórneho mysteriózneho hororu“ človek len tak nevidí. (Orig. The Wicker Man som nemal možnosť vidieť, ani ten s N. Cageom #a dodatočne dopĺňam, že som ich stále nevidel, ale zábery a ukážky z nich áno, je evidentné, že A. Aster ich videl tiež :-), ale nekazí to zase nejako dojem z Midsommaru.) Režisér týmto filmom len potvrdzuje svoj špecifický rukopis a talent, hoci celý film je v podstate taký trip, resp. riadne psycho, ale zato podarené. Je to divné, trochu zvrhlé, kvapku úchylné, štipku zvrátené, neobvyklé, „ujeté“, šialené, morbídne, s chĺpkom perverznosti, skrátka toto môžem. (: (PS Odporúčam ako možný, voliteľný doplnok klip od Radiohead - Burn the witch, z roku 2016. :) ) ()
Málokdy se mi u filmu stává, že by jedna polovina za jasných 5 hvězd a ta druhá o tolik slabší. Tady se to bohužel stalo, protože po fantastickém úvodu přichází ve 2. polovině hromada klišé a viděného jinde a mě to prostě přestalo bavit. Asi jsem čekal trochu jinou pointu a ne tu nejvíc obvious. Audiovizuál skvělý po celou dobu, škoda že ne scénář. (HD, orig.) ()
Po opravdu zvláštním a ojedinělém, nicméně zároveň ale i působivém a výrazném, Děsivém dědictví, natočil Ari Aster další zatraceně nevšední záležitost, která opět přináší velice neobvyklou podívanou, ze které jsem stejně tak jako z Hereditary rozpačitý a nejistý, zároveň ale i okouzlen jeho podmanivostí, netuctovostí, ale především nadšený z osobitého stylu zpracování, který je jednoduše nejoriginálnější široko, daleko. Je totiž vážně um natočit film s takovou zápletkou, prostředím, a navíc v takové stopáži, aby se u toho divák nesežral nudou, jenže opak je pravdou, a já si tak těchto sto padesát minut vážně užíval, a chvílemi jsem se i skutečně cítil, jako bych byl také pod vlivem nějakých halucinogenních látek, jako v nějakém oparu, ten film mě zkrátka nevídaně vtáhnul a já se musím přiznat, že podobné pocity jsem u jakéhokoliv filmu snad ještě neměl, takže už jen za to musím Slunovrat hodnotit jako nadprůměrný zážitek. Zápletka pak sice tentokrát nevyvolává tolik diskuzí, jak měla vyznít a co tím chtěl autor vlastně vyjádřit, jako tomu bylo u jeho předchůdce, což ovšem neznamená, že jde o tuctový, předvídatelný příběh, naopak, celu dobu divák znovu nemá ani na chvíli jistotu, jakým směrem se bude dějový vývoj ubírat, což samozřejmě pak napomáhalo budování funkčního napětí, dokonce tu opět nechybí ani jedna vážně šokující scéna (obětování), atmosféru pak nemohu označit za jinou, než vyloženě mistrovskou, a v neposlední řadě tu máme i výrazné a přesvědčivé herecké výkony, v čele s Florence Pugh, jenž mě již nadchla v Fighting with My Family a i zde byla prostě skvělá. Stejně tak jako u Hereditary je každopádně nutné ještě zmínit, že rozhodně nejde o divácky atraktivní a vděčnou záležitost, u které by se dokázalo klasické mainstreamové publikum bavit a jakkoliv ho docenit, tohle je vážně produkt pro náročnějšího a vnímavějšího diváka, ovšem ten z daného výsledku jistě zklamán nebude. ()
Většinové nadšení s místní kohortou "artových nadšenců" moc nesdílím. Netradiční horory mám rád, různé uctívače úchylných zvyklostí taky, ale co je moc, to je příliš. U tohoto filmu jsem se za a) nudil, za b) hystericky smál, což mi u hororu nepřijde zrovna obvyklé a za c) neustále klepal na hlavu. Já vlastě asi ani nepochopi, o co v celém filmu šlo. Parta výrostků si prostě v rámci dovolené vyjede zakempit přímo na tohle místo, kam by dobrovolně člověk nikdy nejel. No..a pak už je to všechno o jedné debilitě v krojích, o uctívání bůhvíkoho a o speciálním místě které je speciální bůhvíčím. Hvězdu dávám sobě za trpělivost.......................moje hodnocení = 2 z 10. ()
Byla jsem na rozpacích a proto jsem si počkala na recenze - tedy neměla jsem žádná velká očekávání. Nutno dodat, že atmosféra uzavřené komunity mě nadchla a dokázala bych se o ní dozvídat víc a víc informací, jenže! Podání mi přišlo zdlouhavé a nudné a po shlédnutí ve mě přetrvává pocit, že vlastně nevím, proč a na co jsem se to koukala - tedy snímek mnou zůstává nepochopen. Zároveň jsem měla problém s hlavními postavami, které mě rozčilovaly, chovaly se hloupě a vlastně si svůj osud zasloužily (alespoň to mi udělalo radost). Nejvíc mě ale na filmu vadily násilné a nechutné scény - obecně mi agrese nebo vyobrazené násilí nevadí, ale co nemůžu je, když jsou tam jako pěst na oko - aby tam prostě byly a šokovaly. To mi fakt pije krev a zrovna u Slunovratu tam takových scén bylo víc. Asi v tom byl nějaký filosofický/artistický záměr, ale vzhledem k tomu, jaké ve mě film vyvolával nepochopení, to akorát podtrhlo konečný výsledek - prostě se mi to nelíbilo a po závěru jsem film otráveně vypla. ()
Slunovrat je zvrácenou ukázkou toho, jak některé kulty mohly kdysi fungovat. Znázornění pohanských tradic a rituálů je v některých scénách vyneseno do značného extrému. Ne každý to snese. Umělecká stránka filmu však funguje na jedničku a asi není pochyb o tom, že v Asterovi se rodí velká, byť kontroverzní režisérská hvězda. ()
Tři hodiny tancování, řvaní, hekání, nelogických dialogů a wtf děje. Ztráta času a peněz. Doporučuji místo Slunovratu kouknout na záznam sjezdu SPD. Po shlédnutí se totiž budete cítit úplně stejně, jako při odchodu z kina. A ušetříte za lístky. ()
Co to jako bylo?!?:D ()
Slušná bramboračka z třetí cenový ()
Klimax v závěru je slabší, rozuzlení vlastně žádné - konec 'Hereditary' pro mě byl jeden velikej mindfuck a za posledních pár let šlo o jeden z nejlepších hororů, takže jsem Asterův následující 'Midsommar' vyhlížel s velikým očekáváním. Budování napětí během dne (a kdo kdy byl na Severu pochopí, že je na palici někdy prostě být ve tři hodiny ráno za plnýho světla) ale až tolik nefunguje, spíše jde o to, že se chcete dobrat rozuzlení, osvětlení toho, o co jde... jenže film vás nechává se v tom máchat, mlží, stejně jako psychedelika, která dojebávají už tak zničené vnímání reality téměř konstantního dne, je to jako špatný sen, v andělsky se tvářícím hávu. Povrchově artověji působící horor, který ale definitivně nabízí něco víc, než žánrovky posledních let. Někomu to ale prostě nesedne a bude Asterův film považovat za tvůrčí onanii, sebezahledění. Dokážu to vidět i z téhle strany, ale osobně jsem rád, za to, když se někdo snaží o odlišný přístup v jinak velmi monotónních žánrových vodách. Všechno to aranžování... a pak antiklimatický závěr. Asterův trademark budou postižení nebo znetvoření jedinci. 'Midsommar' je více než horor zajímavé antropologické vyobrazení jisté komunity a jejích pravidel. Řády a uskupení na téhle planetě dodnes nemusí tak úplně dávat univerzální smysl všem a pro všechny, stačí aby dávali smysl dostatečnému množství lidí v dané oblasti. 7.5/10 ()
Tahle režisérova metafora rozchodu a nalezení vnitřní klidu, mě úplně nenadchla. Má to dvě a půl hodiny a pozornost si to udržuje protože je to zajímavý bizár, už jen z té kulturní záležitosti, ale jako nějak jsem si z toho nesedl na zadek. Asterův předchozí film mě bavil úplně jinak a hlavně byl super tohle mi prostě tolik nesedlo, i když to mělo sem tam podobné prvky. Hlavně mě občas vytáčelo do ruda, chování hlavních protagonistů. Film to určitě je zajímavý, horor to rozhodně není a rozhodně to nepotřebuji vidět znova a rozhodně ne, už vůbec v té prodloužené 3 hodinové verzi. 60% ()
No nevim...dost se to vlece,faktor strachu z buranu, se u me nedostavil..vsechno je to svitive a barevne,ale neco tomu chybi....mozna ze to jeste nekdy sjedu znovu, zda se vnimani nezmeni.. ()
Ak niekto pochyboval, že už po prvom filme si Ari Aster svojim jasným rukopisom nevybudoval svoj kult, tak po ,,Midsommaru,, už o tom nie je pochýb. Znovu nám tu dokazuje nové hororové katarzie a zákony, že strach a hororová atmoška ide aj touto formou, t.j. bez tmy a ľakačiek , stačí len trochu remeselného nadania. Slnovrat je film, ktorý stojí na tenkej hranici medzi gýčom- genialitou, béčkového horororu - amosferickým psychem a iných opozitív. Psychotronická sonda do hĺbky duše diváka aj hlavných postáv za pomocí filmovej reči. ()
No ty vole... ()
Súvisiace novinky
Našla hraná verze Na vlásku Lociku?
Studio Disney s hranými remaky svých ikonických pohádek v posledních letech nijak nezpomaluje, a kromě již oznámené Moany, Bambiho nebo Lilo & Stitche nás v budoucnu čeká také muzikál Na vlásku.… (viac)
Hvězda Borata si zahraje v novém hororu
Vycházející herecká hvězda Maria Bakalova z dvojky Borata si ještě spolu s Amandlou Stenberg (Nenávist, kterou jsi probudil) zahraje v hororové novince Bodies, Bodies, Bodies od distributora A24. O… (viac)
Joaquin Phoenix spojí síly s režisérem Slunovratu
Filmař Ari Aster má na kontě chválené horory Slunovrat a Děsivé dědictví, Joaquin Phoenix se zase objevil v několika skvělých nezávislých filmech a pak dostal Oscara za Jokera. A teď oba tvůrci spojí… (viac)
„Känn ingen rädsla.“ Pozeral som directors cut. Začíname kresbou akoby malých detí, no trocha profesionálnejšou, kde vidíme slnko dňa a lebku noci a ich rozdiely, ako dobro a zlo a zjavne zobrazuje slávnosť slnovratu, o ktorej je tento film (kresby neskôr sú už odvážnejšie a drsnejšie). Potom nasleduje niekoľko statických záberov na asi švédsku prírodu zaliatu snehom za sprievodu pomalej, vážnej hlasnej asi švédskej piesne, z ktorej nás vyruší prestrih na plno rodinných domov mestečka a zvuk zvonenia telefónu. Dani má problém s bipolárnou sestrou, ktorá jej napísala temnú, nejasnú správu a sťažuje sa na to frajerovi a kamarátke zase na to, či ho príliš nezaťažuje svojimi problémami. Druhou postavou s príbehovým focusom je práve jej frajer, ktorý rozmýšľa, či sú jej problémy naozaj problémami a či má ich vzťah cenu. Kamaráti ho od nej odhovárajú, že veď môže mať more iných a nemá byť jej terapeutom. On ale nie je rozhodnutý a práve mu znova zazvoní ona s tragédiou, ktorú zobrazili tvorcovia veľmi sugestívne. Do vážnej situácie nás okrem nepríjemnej, lynchovskej hudby dostane aj pohľad kamery zhora či nervózne blikajúca červená. Florence Pugh hrá zúfalý plač výborne. To je celkom slušný charakterový podklad k postavám za prológovú necelú štvrťhodinku. V téme sa pokračuje potom, ako má ísť jej frajer do Švédska a ona sa to dozvie až 2 týždne pred jeho odletom, čo zapríčiní trenice medzi nimi dvom aj medzi jeho kamarátmi. Prestrih s WC je výborný, formálne zaujme aj cesta v aute, kde hlavná hrdinka musí počúvať chalanské rečí, čo jej lezú na nervy v obale temnej hudby od tvorcov. Dialóg v aute je zasa vyriešený dynamickou kamerou, ktorá má síce rovnaké miesto, ale otáča sa a pozerá za sedadlá na toho, kto práve hovorí. Zvonku zase zobrazujú auto spomalene a otáčajú kameru po svojej osi, až je obraz hore nohami a možno sa tým dostávame do sveta, kde sú určité hodnoty prehodené. Ako na zavolanie ku tejto interpretácii prichádza bad trip a zvlnené vnímanie priestoru. Spomína sa Waco a vzhľadom na čudné obrady, sektárčinu, čudné zvuky, iný spôsob života aj oprávnene (Midsommar je fikcia). Na prvú krv čakáme do 69. minúty. Prekvapenie tesne potom je také, až kameraman na jeho emočné zvýraznenie použil rybie oko (podobnú scénu zvládol Gaspar Noé oveľa lepšie a mal ju opodstatnenú). Ari Aster pridáva ešte brainwash prelínajúce sa obrazy pri vyčerpávajúcom tanci, ktoré len s celkom príjemne znejúcou ľudovou hudbou z nástrojov vedel spraviť napínavé. Ďalej sa dočkáme aj trip pohľadu len na časť obrazu (jedlo) a zvyšok je točený klasicky. Nedá sa nespomenúť aj pravidelnosť a súhru, tu zdôrazňovanú v hromadných scénach (napadol ma Kubrick a prvé minúty so scénou práce v Kitanovom Zatōichim). Napriek zaujímavým technickým detailom a brutálnym scénam prevažujú však negatíva ohľadom obsahu, ktoré podkopávajú celý film. Rozumný človek by odišiel už skôr, ale Američania napriek tomu zostávajú aj po tej udalosti v 69. minúte. Tomu má niekto uveriť? Ďalšia vec, že priateľ nechá priateľku po desivom zážitku len tak medzi potvrdenými sektármi. Kde má tento film logiku pudu sebazáchovy a EQ? Hneď potom nám scenár predloží správu z Bruselu o jednom z najhorších orálnych sexov, asi aby sme pochopil, že svet je bláznivý. Ďalšie zlyhanie EQ = neviem, o čom písať thesis, tak ukradnem námet kamarátovi a ešte mu to aj oznámim. V 117. minúte sa už nedá pochopiť, prečo ostali. Na filme sa dá oceniť technická kvalita a výkon Florence Pugh, aj keď Toni Colette v Hereditary na menšom priestore vynikla oveľa viac. Mám problém s tým, že Ari Aster zaobchádza so svojimi hlavnými postavami dlhometrážnych filmov ako s dobytkom vedením na popravu, ktorý brainwashuje. Chýba mi aspoň kus pudu sebazáchovy známeho aj z tých najhorších slasherov. Logický lapsus: nikto sa nesťažoval, že nemá wi-fi a mali so sebou mobily, to nedali nikomu nič nevedieť a ich väznitelia nechápali potrebu istoty zobrať im komunikačné nástroje? Prečo film vidieť: technické detaily, výkon Florence Pugh, spomína sa JSTOR, Waco, ako funguje sekta (zdravím cirkvi, OVB a všetkých, ktorí sa spoliehajú na nekritickú motiváciu a afirmácie bez činov). Jazykové okienko: off the fence. () (menej) (viac)