Modrý zamat

"I have a part of you with me. You put your disease in me. It helps me. It makes me strong." (31.05.2020)

V prvom rade Blue Velvet má úžasnú analógovú atmosféru technicolorových farieb, 50s fetišu, starých flákov, zamatu či pastelových textílií. No ako obvykle úplne ma to nepodmanilo. Na to je tam priveľa atmosféru narušujúcich momentov a v prvom rade príbeh je strašne jalový. To už radšej nepochopiteľný mindfuck Lost Highway alebo prekombinovaný guľáš Mullholand Drive. Tuším, čo ľudia na Lynchovi vidia, bohužiaľ ja to nevidím. (14.04.2017)

"What the fuck?!" Výlet za voyerizmom, hnusom a láskou v poetickom balení s nečakaným vyvrcholením. Lynch sa jemne pohráva s nitkami divákovej mysle, norí sa dovnútra a zasa prediera na povrch z tých najtemnejších hlbín, samotného dna, pekla pokleskov, zvrátenosti, brutality, amorálnosti, perverzie a divoko fyzickej sexuality. Veľmi špecifický film, ktorý sa odvážne hrá s rozvíjaním banálnej "zápletky" do obludných rozmerov a strieľa si zo mňa tým spôsobom, že mi všetkým sústavne nahovára "všetko je inak, ako sa zdá" - a ono vôbec nie je! Tým sa stávajú činy a postavy ešte otrasnejšími, ale i keď ich Lynch nechá páchať najrozličnejšie zločiny a hriechy, rozppráva najmä o tom, že je tu stále nádej na druhú šancu a odpustenie. Hopperov psychopat Frank by sa nemal prekladať a jeho repliky by sa mali zapísať do idiomatického slovníka a zaradiť do svetového dedičstva UNESCO. No a Kyle MacLachlan je prosto koncertný herec, ktorého príbeh-nepríbeh vo vás ešte bude rezonovať dlho. No a teraz idem dumať nad zvláštnosťami reči a deja tohoto filmu; asi to chvíľku potrvá. 95% (06.05.2014)

Chcete vědět, jak dopadlo mé první seznámení s Davidem Lynchem? Bylo divné. Modrý samet byl divný. A v čem byl divný? Byl divný v tom, že mi to přišlo jako tuctová kriminálka s úžasnou hudbou, kde i v těch nejbrutálnějších momentech je krásný hudební podkres. A ta písnička mi ještě teď zní v uších. Ano, nepochopil jsem, proč je ten film tak slavný. Asi to bude tím, že jeden Lynch nestačí. Film tedy nebudu hodnotit, protože byl byl blázen, kdybych tak učinil. (26.07.2008)

Spousta zajímavých scén a situací, které se vrší jedna na druhou, aniž vytvářejí logický celek, byť emocionálně to z nějakého důvodu funguje. (15.02.2016)

S Lynchom som sa vo filmovom svete stretol už dva krát a pri oboch snímkoch bola spokojnosť nadpriemerná. V prípade Modrého zamatu nemožno síce povedať, že by príbeh samotný nedával zmysel, pretože ku koncu do seba všetko celkom pekne zapadne ako puzzle, ale chovanie postáv je často krát mimoriadne nelogické a niektoré scény (a že ich nie je málo) mi prišli nanajvýš samoúčelné, pričom naozaj netuším, či nimi chcel básnik skutočne niečo povedať, alebo len diváka šokovať (hlavne keď sa v zábere nachádzala Dorothy či Frank). Páčila sa mi atmosféra a chválim aj herecké výkony na čele s Dennisom Hopperom, no celkový dojem z Blue Velvet jednoducho nie je dobrý. Môj šálok kávy to nebol a i keď mám rád zamotané a netradične poňaté filmy, toto bolo už akosi moc. (24.01.2017)

Na Lynche hodně stravitelný film, i když jeho rukopis je zde viditelně znát. Jedná se o zvědavost budící kriminálku, která dokáže velmi dobře napnout, avšak ve výsledku se rozuzlení zdá býti velmi komorní. Lynch umě táhne diváka spolu s hlavnim hrdinou různými lokalitami, z nichž některé vytváří atmosféru již svou bizarností, jiné pak ve spolupráci s odehrávajícími se scénami. Herecký prim si uzmul Dennis Hopper, od kterého jsem však očekával daleko větší běsnění, no asi i proto jsem se dlouho rozmýšlel mezi troj a čtyřhvězdím, přičemž se přikláním k vyššímu spíše kvůli srovnání s další autorovou tvorbou. Prostě se mi to líbilo vice něž Twin Peaks. 75% (26.05.2014)

Velice kvalitní atmosférická detektivka... ale nic víc než detektivka. Lynch si hraje s obrazem i zvukem a dává tu nezvyklé (nechci psát vyšinuté, to nikoliv... většinou) podtexty téměř do všeho, nicméně pořád se drží intencí thrillerového žánru, "jen" s výrazně propracovanou psycho(pato)logií postav. Ovšem s tím že je to celé místy až příliš rozvleklé. 8/10 (12.12.2009)

Stejně je úžasné, jak se nám ty Lynchovy filmy líbí, aniž pořádně víme proč. Podivný film o jednom úchylovi a stejně nás baví... (18.02.2003)

Ten, co se bojí Lynche a chce proniknout do tajů jeho filmařského světa, nechť ať začne tímto snímkem. Dalo by se říct šablonovitý krimi thriller, který postupem času stále více ustupuje milostnému vztahu dvou lidí a i když je téma a poselství jasné, tedy milovat a poukázat na zkažený svět tam venku, neodpustí si Lynch pár svých úchylek včetně dusitan amynatý inhalujícího slizkého Dennise Hoppera a jeho šílenou bandu. Film krásně uteče, je příjemně napínavý a eroticky laděný, ve své době dost provokativní a dnes zpětně jeden z nejpevnějších filmových tvarů, jenž Lynch dokázal stvořit. Někdy je dobré se držet zkrátka a svou imaginaci držet na míru hodné uzdě. Jestli chcete vyložený mindfuck, hledejte jinde, ale Lynch tímto potěšil. Heineken? Fuck that shit! [Přesná stopáž: 121 min] (29.10.2010)

Zvláštní věc, ale při novém zhlédnutí v telce už mě to nějak nebralo (byť český dabing je zde velmi kvalitní). Jasně, ten film má strašně moc neoddiskutovatelných kvalit (perfektní soundtrack, bezchybné obsazení a herecké výkony, originální humor a poetika, jedinečná atmosféra), ale po několikáté už na mě prostě tak nezapůsobil jako dřív. Přesto ho mám pořád z Lynchovy filmografie asi nejradši (spolu se snímkem Mulholland Drive). Mimo jiné i proto, že scéna, v níž Dean Stockwell zpívá song Roye Orbisona "In Dreams", je prostě něco neuvěřitelného. (18.04.2011)

Daddy's comin' home... První setkání s Lynchem a hned takový krásně bizarní zážitek. Bourám předsudky! P.S. Frank Booth by si v Praze v listopadu/prosinci 1989 asi býval pořádně užil. (01.06.2010)

Na tohle by do kina nedostali ani Otu Rákosníka. Nebo leda tak nějakého úchyla. 20% (19.02.2009)

Lynch jedoucí na čtvrtinu plynu stvořil vizuálně naprosto nezajímavý film. Hooper se poprvé objeví asi až v polovině snímku, ale vyplatilo se na něj čekat. Jeho Frank je úplný mazlík. Ostatní postavy jsou nezajímavé. MacLachlan srdnatě zabojoval o Zlatou malinu. Kdybych nevěděla, kdo je autorem tohoto filmu, přisoudila bych ho spíše Coenům, kteří si u něj vybrali docela slabou chvilku. Díky Dennisovi Hooperovi vznikl alespoň průměrný film. (28.01.2020)

Zase až taká bomba to nebola. Po ucho to bola paráda, to som si mädlil ruky. Potom prišlo snorenie, ktoré bolo nenormálne otravné, pretože stále niekto klopal na a otváral dvere, no a záver sa znovu pekne vyšplhol. Takže také kolísanie medzi 4 a 2* . (19.04.2009)

Lynchův pravděpodobně nejsrozumitelnější a divácky nejpřístupnější (psycho)thriller. Modrý samet je temná a drsná podívaná s několika obzvlášť hustými scénami (skoro ve všech se vyskytuje Dennis Hopper jako nezapomenutelný psychopat Frank), ale s celkem jednoduchým a hlavně jednoznačným příběhem. To samo o sobě není výtka, v případě Davida Lynche je to spíš zajímavost a tak trochu nezvyk. Filmu sice nechybí jeho typická tajemná a místy lehce perverzní atmosféra, ale celkově zde nalezneme výrazně méně snovosti a surrealismu než ve většině jeho (převážně pozdější) filmové a seriálové tvorby. 80 % (14.01.2019)

Pro Lynche typicky temné, zvrácené, ale zároveň i černohumorné (a až groteskní) vyprávění, které tentokrát pojednává především o chlapeckém dospívání a o konfrontaci s temnotou obývající svět dospělých. Mistr filmového surrealismu opět novátorsky pracuje s žánry, přičemž v tomto případě se jedná především o žánry noir a krimi, které buď deformuje, anebo uctivě paroduje. Modrý samet obsahuje veškeré ingredience, díky kterým se z Lynche stal pojem, a nabízí opravdu nevšední, až magický divácký zážitek. Navíc Dennis Hopper ve své životní roli "taťky" Franka je nezapomenutelný. Spolu s Lost Highway a Mulholland Drive pro mě Modrý samet tvoří Lynchovu "vrcholnou trojku". (18.10.2011)

Takto má vyzerať perfektný postmodernistický film, neonoirový film a silný autorský film v jednom. Nemusíte plne pochopiť úplne všetko, stačí sa nechať vtiahnuť a unášať ponurou, mystickou atmosférou. Vrcholné Lynchovo dielo, cítim v ňom najviac citu z pomedzi jeho filmov a najmenšiu režisérovu túžbu po "samožerstve". A nemusíte hodiny pátrať po tom, čo nám chcel Lynch zdeliť, metafory Modrého zamatu (temnota, zhasínajúce sviečky, Laura Dern vychádzajúca z tmy, vtáčik s hmyzom) sú ľahšie čitateľné. (18.06.2012)

Pohlcující zážitek. Film, kterýmu navzdory šokujícímu obsahu nechybí nádech ironickýho humoru. (08.09.2007)

Spoilery! Zřejmě dlužím Davidovi menší omluvu. Tento film zřejmě tvořil v době, kdy si dával přestávku od čichání ředidla a nitrožilního aplikování naškrabané omítky. Jinak si nedovedu představit, že tento snímek nejenom že dává dokonale dobrý smysl, ale ke všemu je prudce atraktivní, což pro mě osobně byl obrovský nezvyk. Navíc postavy pomocí dialogů zpětně dovysvětlovaly své motivace a důvod svých činů. Místy jsem ani nevěřil, že koukám na snímek od Lynche. Davida si tedy budu nucený odstranit ze svého seznamu lidí, kterým se chystám podřezat hrdlo. Ksicht hlavního hrdiny mi zpočátku vadil, ale dá se na něj zvyknout. Jeho postava kurevníka poletujícího mezi romantickou a perverzní slečnou se mi líbila. Napříč celým filmem vane vynikající snová atmosféra. Počáteční dětská hra na detektivy se velmi hezky přehoupla v pořádné drama a následně i hru o život. Zaznamenal jsem snad jedinou slabší pasáž, kdy se mi trošku odvracela pozornost. Perverzní scénky byly natočeny neskutečně působivě a vzhledem k tomu, že se děj odehrával v oblasti plné úchyláků, tak takových scének bylo požehnaně. Trešničkou na dortu je neskutečně chytlavý song. Tímto filmem by měl každý divák u Lynche začínat. U těch ostatních je vysoké riziko, že by jimi zároveň i končil. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (27.09.2017)