Skleněný pokoj
The Glass Room
The Affair
Réžia:
Julius ŠevčíkScenár:
Andrew ShawKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Carice van Houten, Hanna Alström, Claes Bang, Karel Roden, Roland Møller, Alexandra Borbély, Karel Dobrý, Martin Hofmann, Vladimír Polívka, Cyril Dobrý (viac)Obsahy(1)
Na kopci nad Brnom vyrástol na začiatku tridsiatych rokov dvadsiateho storočia mimoriadny dom - majstrovské dielo modernistickej architektúry z betónu a ocele z dielne slávneho architekta von Abta. Stredobodom domu je Sklenená izba, nad ktorou sa tají dych. Von Abt túto jedinečnú stavbu navrhol pre bohatého podnikateľa Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a ich rodinu. Sklenená izba sa stáva nielen architektonickým skvostom, ale aj synonymom krásy, modernosti, otvorenosti, rovnako tiež symbolom nádeje mladého československého národa, symbolom budúcnosti.
Rodinný život, aký si Liesel vysnívala, prestúpený svetlom a pokojom priezračného priestoru, naplnený láskou a umocnený vzťahom s nerozlučnou priateľkou Hanou, však nemá dlhé trvanie. Viktor je Žid a Európu čím ďalej tým viac zahaľuje tieň nacizmu. Rodina sa pripravuje na odchod do exilu. Ďalšou ranou je pre Liesel bolestné zistenie, že Viktor má pomer s mladou ženou Katou, ktorej ako vojnovej utečenkyni, poskytli vo svojom dome azyl. Liesel sa čoraz silnejšie upína k Hane. Kým ona je však vo svojich citoch rezervovaná, Hana je voľnomyšlienkárka, ktorá si rada užíva všetko šťavnaté, čo život prináša. A hoci Liesel cíti, že za ich priateľstvom klíči niečo viac, bráni sa tomu dať priechod. V panike a zmätku, ktoré sprevádzajú nemeckú inváziu, Landauerovci za dramatických okolností utekajú z Československa. Vila však zostáva a jej príbeh pokračuje. Hana a jej manžel Oskar, právnik Landauerových, sa rozhodli v Brne zostať. Vďaka pomeru s nemeckým leteckým konštruktérom Stahlom sa pred Hanou otvorí možnosť návratu do magickej Sklenenej izby a ona oživuje spomienky na Liesel a predvojnovú dobu plnú nádeje. Nútené odlúčenie akoby posilňovalo ich vzájomné city. Obe ženy si píšu bez toho, aby sa dočkali odpovedí a dozvedeli sa, aký je osud tej druhej. Po vojne je vila zničená, okná rozmetala bomba. Nádej, ktorú Sklenená izba symbolizuje, však zostáva.
(Garfield Film)
Recenzie (239)
Doufal jsem, že jdu na příběh o niterných pocitech dvou žen v průběhu několika desítek let, propletený s osudy vily Tugendhat. Víc jsem si nezjišťoval, knihu jsem nečetl, očekávání jsem vlastně neměl žádná. Přesto jsem byl rozčarovaný, protože osudy obou žen, resp. jejich vztah byly podány velmi chladně, jakoby se tvůrci rozhodli divákovi nic neusnadnit a spoléhali na to, že si cestu k oběma hrdinkám najde jen na základě silné empatie. Než si to uvědomíte, než vám dojde, že se nic nerozjede, že je to Ševčíkův způsob, jak chce tento příběh vyprávět, uplyne dobrá hodina. A tak vás bude o to víc zajímat osud oné vily, která se tady jmenuje z nějakého důvodu jinak, stejně jako její architekt. Přestože byla práce s kamerou působivá a vše bylo jaksi opulentně nablýskané a snímané s uměleckým lookem (s tím ovšem vůbec nekorespondovalo, že zvuk byl místy otřesný a jen podtrhoval strojové dialogy), v této pasáži jsem se docela nudil. To vše by se asi dalo pominout, nebýt druhé poloviny filmu, ve které byly jak obě hrdinky, tak vila protaženy historickými událostmi cca 30-ti let. Asi nemá cenu zmiňovat, že nejdelší zastavení se konalo v době války. Následoval rok 1968 a přiznám se, že už ani nevím, kdy a jak to vše skončilo. Lví podíl na tom má i fakt, že se hrdinky za těch 30 let fyzicky skoro vůbec nezměnily. Nejsem Skleněným pokojem vysloveně zklamaný, jen mě prostě neoslovil. Je studený a okázale velký, drahý, zahraniční...ale přitom velmi neosobní. PS: jako rodilého Brňáka mě zarazilo, že město Brno přispělo 4,3 miliony korun a ve filmu není ani zmínky o tom, že se vila nachází v Brně. Navíc bylo změněno jméno architekta i majitele, takže nezazní ani jméno vily. Pokud čekáte, že z vily Tugendhat něco víc uvidíte, budete zklamaní. To PR, které si tvůrci skrze ni i knihu udělali, je velmi klamavé. ()
Strasne projebana sance... ()
Pro me zcela nekoukatelny film, ctvrty Sevcikuv pocin, ktery jsem videl a prestavam verit, ze me nekdy prijemne prekvapi. ()
Sugestivní, nicméně tendenční a podbízivé útržky, které si hrají na syrovou realitu. Drží pohromadě dílem silou vůle a dílem zásluhou hlavních protagonistů, nicméně nedokážou odvyprávět příběh tak, aby z něj nezbyly právě jen ty útržky, zmítané vírem událostí, pro něž byly dávno zhotovené a nadepsané odpovídající škatulky. ()
Je až s podivem, kolik talentu před kamerou a za kamerou nestačí alespoň na průměrný film. Předlohu jsem nečetl, ale jako bestseller předpokládám, že nějaké kvality má. Ševčík se rozhodl poměrně ambiciózně zobrazit hned několik desítek dějiného vývoje točícího se kolem České Republiky a vily Tugendhat. Takže je to hodně zkratkovité, důležité věci se dějí mimo záběr nebo jsou utnuty ještě před vyvrcholením. Ševčík hodně věcí hází na diváka a vizuálně se tolik nepoddává katarzi a to ani té vztahové. Velká škoda. Tohle mělo ambice i na mezinárodní úspěch vzhledem ke jménu režiséra a hlavně hereckému obsazení, které si bere to nejlepší ze všech koutů Evropy. ()
Ševčíkův snímek Skleněný pokoj, který byl inspirován stejnojmenným románem britského spisovatele Simona Mawera, má nesporné klady, mezi něž patří především výborná hudba, krásná kamera či slušné kostýmy a masky. Pokud však chybí kvalitní scénář, ani tohle všechno nemůže pomoct, aby vznikl opravdu dobrý film. Samotný námět přitom skýtá poměrně velký potenciál. (45%) ()
Na film jsem se nesmírně těšila, protože patřím k velkým obdivovatelům vily Tugendhat a hned, když ji otevřeli, neváhala jsem si na ni udělat do Brna výlet, byla jsem připravená i na to, že román, podle něhož byl film natočen, je fiktivní. Na co jsem ale připravená nebyla, je samoúčelnost a sebestřednost, která z filmu čiší. Dost mi tu vadila lesbická linka, která podle mě neměla žádný význam než okázale šokovat, vztahy od nikud nikam a když na to přijde, tak ačkoli některé záběry na vilu byly nádherné, většina jich byla jen nicneříkající vatou. ()
Silný a nadprůměrný příběh,pro mě všechny složky filmu v rovnováze... Kniha spisovatele Simona Mawera, podle které vznikl scénář filmu, vyšla v roce 2009 pod názvem "The Glass Room" a ve stejném roce pak český překlad jako Skleněný pokoj. Román je fikce, v knize, se píše, že všechny postavy románu jsou smyšlené, přesto se část rodiny Hammer-Tugendhat ohradila proti románu a zdá se jim vyprávění skandální a nepravdivé. ()
Ty dvě holky v hlavních rolích to zvládly dobře. Režisér se pokusil okopírovat osvědčenou oskarovou matrici. To se povedlo jen zčásti, jelikož ten kalkul prosvítá celým filmem. Ten průchod slavné vily jednotlivými epochami by vydal i na seriál, ale muselo by být to vyprávění trochu poutavější. Takto zbývá poměrně slušný film, jehož obdob už jsem ale pár viděl. 60% ()
"Jste připravena žít ve světle" ptá se architekt von Abt hlavní hrdinky filmu, ženy bohatého podnikatele Landanuera Liesel. Té její život, možná trošku paradoxně, mnoho světla nenabídl... A když už by se na konci filmu troška toho světla našlo (v podobě konečného naplnění její životní lásky), vstoupí do toho všeho zase stíny v podobě jednoho z mnoha zvratů novodobých českých dějin. Ty různé historické zvraty velmi ovlivnily i život Liesel. Autorům filmu se však bohužel vůbec nepodařilo nastolit odpovídající dobovou atmosféru, aby byl divák alespoň trochu vztažen do děje. Kromě toho ty skoky v ději a čase byly většinou divné střižené, což působilo rušivě. Stejně tak se vůbec nepodařilo do filmu dostat nějaké silnější emoce. Film tak na mě působil velmi chladně. A nejsem si moc jistý, že zrovna toto byl Ševčíkuv záměr......******************************************************************************************************************* Po přečtení literární předlohy musím dodat to, že kniha je mnohem lepší než film. Tak tomu sice mnohdy bývá, ale v tomto případě bych řekl, že některé postavy jsou ve filmu načrtnuty dost zjednodušeně a až po přečtení knihy jsem pochopil, jak to s dotyčnými postavami vlastně bylo (viz zejména vztah mezi Viktorem a jeho milenkou). ()
Exkluzivní výkladní skříň intimity. Z dáli viditelný, vně majestátný, neskloněný postoj. Třpytivý nevěstin závoj. Pod ním vnitřní střepy. Tu chladný hadí gen času, jenž zaklínil křídla, odfoukl Amora, nikoliv však ohnivý /a/pel touhy saténových košilek, perleťových těl Afrodit. ()
Dva dôvody, prečo má zmysel vidieť tento film. Neviete absolútne nič nejakom dome a .... tak vlastne iba jeden. Teda pokial nieste lezba čo to tají a za 40 rokov nezostarnete ani o vrásku alebo mladý režisée, čo nevie čo s peniazmi a časom a vyberie síce zaujímavú tému ale podajú ju tak, že sa chcete ubodať plastovým nožíkom. Slabulinké 2 z 5 ()
Príbeh: Osudy obyvateľov jedného domu na pozadí najtemnejšieho obdobia Českej histórie. Herecké obsadenie: Ani jeden z hercov mi nebol vyslovene nesympatický ale neskutočne som si užíval na plátne prítomnosť Carice van Houten (nar. 1976, Nizozemsko) s jej neskutočnou charizmou a erotickým nábojom jednoducho super. Prevedenie: Za seba si myslím, že sa z námetu dalo vymačkať o dosť viac. Ústredná lesbická dvojica je hlavným ťahákom nakoľko to bolo v tej dobe niečo škandalózne ale trocha sa pohrať aj s vedľajšími postavami aby to nevyzeralo, že sa jedná o králikáreň kde len každý s každým súloží, by asi nebolo od veci. Pocity: Film mal niekoľko rovín a mňa najviac dojala tá s Liesel, ktorá mala to šťastie a dostala sa do Švajčiarska kde ale stále smútila za svojou pravou láskou. Avšak ani táto rovina nie je doladená do emotívnej dokonalosti a dosť kulhá. Režisér sa snaží vtesnať veľa emotívnych prvkov do malého časového harmonogramu a potom je z toho guláš, ktorý ak by sa natiahol trebárs na seriál určite by mal svoju fanúšikovskú základňu ale takto je to vážne strašne ťažký odvar. Pridaná hodnota: Film na jedno pozretie. Zachycuje silnú tému ešte silnejšieho obdobia ale režisér to nevie uchopiť za správny koniec. 59% ()
Nejde to, nejde... Ševčíka je škoda. ()
Budu se opakovat se stejným hodnocením jako u jiného filmu, ale toto byla vážně nuda, přestože téma mohlo být zajímavé a silné. ()
Čistý akademizmus pre akademikov. Pre bežného diváka, aj toho ochotného k nejakému experimentu, je to čisté trápenie. Nakoniec som ani nevedel, či to mal byť film o architektúre, protektoráte alebo o lesbickej láske. Do tých vážnych tém bol sex zasadený absolútne neprirodzene, až rušivo a vo výsledky mi tam vadil. No a bez neho by z filmu nezostalo takmer nič, a to presne mi z neho zostane v pamäti. –––– Co od toho domu chcete? – Jednoduchost, čistotu, světlo. Domov, který souzní s dneškem. ()
Pár zajímavých momentů to má, ale režijně je to naprosté selhání. Ševčík to prostě řemeslně nedal. Plejáda skvělých herců nemá co hrát a tak se potácí pěknými interiéry vily s prázdnými dialogy. Velká škoda. ()
"Tohle místo nás zná. Náš věčně mladý přítel. Sleduje jak stárneme. Zrcadlo našeho věku. Táhne nás zpátky. K sobě. Gravitací." ()
Súvisiace novinky
S Kreativní Evropou na festival do Cannes
Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (viac)
Najväčšou chybou filmu je, že sa spolieha na divákovu znalosť predlohy a predovšetkým znalosť dejín Československa (pomerne hutnú, nakoľko sú tu spomínané aj také maličkosti, o ktorých niekto mimo ČR nebude mať totálne žiadne poňatie no pre danú scénu a vývoj jednej postavy majú docela veľký význam...aspoň si to teda režisér myslel). Mnohé z scén, ktoré vysvetlujú prechod dejinami sú len jemne naznačené, alebo nám je prednesené jednou vetou niektorej postavy. Prečo je ale takýto film natočený v anglickom jazyku s európskymi hercami a prečo sa silou mocou snaží prezentovať ako medzinárodný a to ako z naratívneho tak aj štýlistického hľadiska....keď jediný kto si ho dokáže užiť a plne ho pochopiť budú pravdepodobne len ľudia z ČR___________Tu sa dostávam k postavám a príbehu. Už dlho som nevidel nič, čo by malo tak chabý vývoj postáv. Polovica filmu je sleďou random scén, ktoré sú prepojené len tou postavou a ich motivácie sú v mnohých prípadoch prinajmenšom nejednoznačné. V jednom momente začne ženská pichať nemeckého inžiniera aby zabezpečila výhody pre svojho manžela, každý záber nám dáva najavo ako veľmi je jej to proti srsti, no keď ju v rozhodujúcom momente pošle do piče s tým, že jej manželovi nepomôže, tak si vytiahne suknu a nechá ho pretiahnuť ju ešte raz? What the fuck? Takýchto momentov je vo filme kopa. Najlepšia herečka vo filme Hanna Alstrom zmizne na posledných takmer 40 minút a keď sa konečne objaví a my nevieme čo s ňou bolo, film nám začne ponúkať melodramatické zábery z pohľadu postavu, ktorú sme polku filmu nevideli...ako keby sme s ňou mali mať vytvorené puto...pritom asi psoledná scéna v ktorej ju bolo vidieť bola v jazere kde si to robila rukou.______Random generátor náhodných scén, ktoré každých 5 minút preskakujú z roka na rok....Ešte nikdy som nevidel film, ktorý by sa snažil vopchať 30 rokov života dvoch rodín do 100 minút....Vo filme je postava, ktorá sa objaví v troch scénach....v jednej je mimino, o 10 minút je to 12 ročný chalan a o ďalších 5 minút dospelý chlap...Mnohé zábery sa dokonca prioritne venujú tomuto nepodarku a rámovanie nám naznačuje, že bude asi podstatný....bol? Haha kdeže. Aký bol jeho zmysel vo filme? Myslím, že ani Ševčík to nevedel. A takýchto postáv je vo filme viac než tých, ktoré si aspoň nejakým vývojom prešli__________Štýlistické spracovanie? Vcelku zaujímavé. Film sa vyžívá v dlhých nájazdoch kamery a veľkých celkoch, ktorými sa predpokladám snažili tvorcovia vdýchnuť vile život a v celku sa im to aj darí. Pravda je však taká, že vo filme je mnoho záberov, ktorých jedinou pointou je ponúknuť nám pastvu pre oči. Ich význam v rámci celku je však minimálny. A to nehovorím o spôsobe, akým tvorcovia využívali strih. Jediné dve scény, ktoré dokázali vytvoriť aký taký pocit napätia a strachu o hlavné postavy(útek lietadlom z krajiny a bombardovanie Brna s následným vniknutím vojakov do domu) usekli v polovici a už nám nedali vedieť ako sa skončili...a vrátili sa k nim postavy neskôr o filme? Haha kdeže. Akoby sa ani nestali a napätie, ktoré mohlo pocit z filmu trochu vylepšiť nám bolo odobraté ako lízatko rozmaznanému decku_________Nerád kydám na filmy. Milujem ich a sú tým jediným prečo mám v živote zápal. Ale pravdou je, že okrem skvelej hudby a Hanny Alstrom v tomto filme nebolo nič hodné zapamätania si_________Vzhľadom k tomu, že Ševčík študoval v New Yorku na rovnakej škole ako napríklad Scorsese je tento film obrovským sklamaním a úprimne nechápem ako je možné, že doňho zainvestovali 100 miliónov korun, keď toto jasne nemohlo fungovať ani na papiery. Ako sa tomu mohla upísať Carice van Houten, jedna z najlepších Európskych herečiek súčasnosti....nejde mi to do hlavy. A byť Ševčíkom tak sa modlím, aby mi tento film nedojebal kariéru. () (menej) (viac)