Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na kopci nad Brnom vyrástol na začiatku tridsiatych rokov dvadsiateho storočia mimoriadny dom - majstrovské dielo modernistickej architektúry z betónu a ocele z dielne slávneho architekta von Abta. Stredobodom domu je Sklenená izba, nad ktorou sa tají dych. Von Abt túto jedinečnú stavbu navrhol pre bohatého podnikateľa Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a ich rodinu. Sklenená izba sa stáva nielen architektonickým skvostom, ale aj synonymom krásy, modernosti, otvorenosti, rovnako tiež symbolom nádeje mladého československého národa, symbolom budúcnosti.
Rodinný život, aký si Liesel vysnívala, prestúpený svetlom a pokojom priezračného priestoru, naplnený láskou a umocnený vzťahom s nerozlučnou priateľkou Hanou, však nemá dlhé trvanie. Viktor je Žid a Európu čím ďalej tým viac zahaľuje tieň nacizmu. Rodina sa pripravuje na odchod do exilu. Ďalšou ranou je pre Liesel bolestné zistenie, že Viktor má pomer s mladou ženou Katou, ktorej ako vojnovej utečenkyni, poskytli vo svojom dome azyl. Liesel sa čoraz silnejšie upína k Hane. Kým ona je však vo svojich citoch rezervovaná, Hana je voľnomyšlienkárka, ktorá si rada užíva všetko šťavnaté, čo život prináša. A hoci Liesel cíti, že za ich priateľstvom klíči niečo viac, bráni sa tomu dať priechod. V panike a zmätku, ktoré sprevádzajú nemeckú inváziu, Landauerovci za dramatických okolností utekajú z Československa. Vila však zostáva a jej príbeh pokračuje. Hana a jej manžel Oskar, právnik Landauerových, sa rozhodli v Brne zostať. Vďaka pomeru s nemeckým leteckým konštruktérom Stahlom sa pred Hanou otvorí možnosť návratu do magickej Sklenenej izby a ona oživuje spomienky na Liesel a predvojnovú dobu plnú nádeje. Nútené odlúčenie akoby posilňovalo ich vzájomné city. Obe ženy si píšu bez toho, aby sa dočkali odpovedí a dozvedeli sa, aký je osud tej druhej. Po vojne je vila zničená, okná rozmetala bomba. Nádej, ktorú Sklenená izba symbolizuje, však zostáva. (Garfield Film)

(viac)

Videá (4)

Trailer 3

Recenzie (239)

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Nevím, jestli byl úplně dobrý nápad na to chodit bezprostředně po dočtení Mawerovy stejnojmenné předlohy - tomu srovnání se člověk samozřejmě neubrání a Ševčíkova adaptace z něj moc dobře nevychází. Ještě v pohodě mi přijde, že se z (v českém vydání téměř 400 stránkového) románu spousta látky vypustila, to by samozřejmě ani jinak nešlo (ve filmu tak například zcela chybí Viktorovy cesty do Vídně za Katou). Ale mnohem horší mi přijde, že v tom filmu není skoro nic, co bylo na tom románu zajímavého, téměř u všech filmových postav chybí jakákoli charakteristika, v podstatě nic o nich nevíme (kromě toho, kdo s kým spí), a ten film strašně chvátá kupředu, aniž by se tam vlastně stalo něco doopravdy zajímavého, co by člověka - neznalého knihy - nějak dokázalo zaujmout - filmů o manželství a nevěře jako takových jsou mraky, a kdyby zde nebyla ta vila Tugendhat, tak už by to z průměru nevytáhlo asi nic (i když i ta zde hraje veskrze jen druhé housle, snad s výjimkou finálního záběru na onyxovou stěnu, který mi zde ale přišel veskrze nepatřičný). Jak jsem se na ten film těšil, o to víc mě zklamal, člověka nalákají z plakátu na Rodena, a on se tam pak mihne sotva v pár scénách, a celkově mi přišlo, že ten film je jedna velká přeartovaná nuda, jen takové hezké obrázky (film má skutečně nádhernou kameru), ale obsahově je to velká bída, sledovat je to dost úmorné, a ten příšerný gerontolesbický konec v předvečer srpna 68, který v knize samozřejmě nebyl, tomu jen nasadil korunu! Takhle stupidně překroutit Mawera, že jim není hanba... V tomto ohledu se nedivím lidem, kteří tomu dali mnohem míň hvězd než já, ten film je opravdu špatný. Já nakonec přece jen hodnotím 3 hvězdami, protože mě hodně nadchlo obsazení hlavních rolí - všichni zahraniční herci se do svých rolí dokonale typově hodí, a film mě po této stránce hodně potěšil (s výjimkou Alexandry Borbély - její obsazení do role Katy je tragický omyl). Nepochopil jsem ale, proč byl celý film anglicky (s českými titulky), a na konci náhle na plátně vyskočil český titul "Skleněný pokoj" (po němž následovaly - opět české - závěrečné titulky) - tak když už to chtějí mít "světové", proč neudělají i ty titulky anglicky přece... nechápu, jako ostatně víc věcí na tom filmu. ()

Volodimir2 

všetky recenzie používateľa

Film je natočený podľa rovnomenného románu britského spisovateľa Simona Mawera. Toho inšpirovali k napísaniu románu dramatické udalosti z Protektorátu ale hlavne zrod architektonického skvostu vily Tugendhat. Samotný film je fikciou, osoby aj príbeh sú vymyslené ale na pozadí skutočného domu v Brne Vily Tugendhat. Manželia Tugendhatovci si nechali postaviť nový domov renomovaným rakúskym architektom Ludwigom Miese van der Roheom. Do vily sa nasťahovali v roku 1930, ale silnejúci protižidovský pogrom v Nemecku, ale aj v Československu ich v roku 1938 (obaja manželia mali židovský pôvod) prinútil opustiť svoju vilu, usadili sa vo Švajčiarsku a v roku 1941 vo Venezuelskom Caracasu. Vila bola v roku 1939 skonfiškovaná gestapom, mobiliár rozkradnutý a tu mal kanceláriu Walter Messerschmidt, riaditeľ Klöckner-werke v Brne. V roku 1945 zdevastoval vilu zase oddiel maršala Malinovského, kde si zo spoločenského priestoru vily urobili stajňu pre koňov. Nakoniec vila mala aj významné historické poslanie pre celé Československo, keď bola svedkom rozdelenia Československej republiky. Tu sa stretli 8.7.1992 predseda českej vlády Václav Klaus a predseda slovenskej vlády Vladimír Mečiar a dohodli sa na rozdelení federácie. V písomnej podobe dohodu taktiež v tejto vile podpísali 26.8.1992. Nezlučiteľnosť víťazných politických strán ODS a HZDS a túžba po moci oboch aktérov dopomohli k rozdeleniu republiky bez referenda. No a čo k samotnému filmu, že reklama bola silnejšia než pocit z filmu. ()

Reklama

Adasin 

všetky recenzie používateľa

Prý že předloha je o dost lepší a že ve spoustě momentů se od ní film značně liší. Prý drží lépe pohromadě, postavy jsou zajímavější a dobové zasazení funguje. Tenhle film totiž nemá ani jedno - ani zajímavý příběh ani zajímavé postavy. Herci nebyli úplně nejhorší, Hana Alström (švédská princezna z Kingsmanů) a Carice van Houten (už navždy v ní budu vidět Melissandru ze Hry o trůny) jsou zajisté zajímavé volby, ale jelikož se jedná o český film natáčený v Česku, čekala bych, že většina herců budou Češi, což zde neplatí - Češi zde hrají především vedlejší spíše nevýznamné role (Rodenův architekt prostě postaví dům, pak je akorát v pár flashbacích - hlavně, že je na plakátech, Martin Hoffman je židovský manžel Hany, pro děj v podstatě bezvýznamný). Dále je otázkou, co za příběh to vlastně mělo být - o vile Tugendhad, rozpadajícím se manželství, útěku kvůli nacistům nebo o dvou lesbách? O vile Tugendhad se kromě výkresů a informaci o konstrukci stejně nic zajímavějšího nedozvíte, takže jestli jste na film šli kvůli vile, doporučím Vám si tam raději udělat rezervaci, ta návštěva za to určitě stojí. Jako drama o manželství taky nic moc, prostě klasika s nevěrou, kdy je použit klasický a naprosto předvídatelný motiv zapomenuté věci, aby se hrdinka mohla vrátit a mohla tam načapat nevěrného manžela. Následná konfrontace s manželem a milenkou místo působení na city připomene telenovelu (třeba Ordinaci). Telenovelu, v tomto případě spíše porno, připomínají i časté detailní záběry na intimní partie protagonistů, případně na jejich obličeje během sexu. Zajímavé je, že se jedná o jedny z nejdelších záběrů ve filmu. Vše ostatní je sestříháno v rychlém střihu a při snaze obsáhnout co nejšírší období československých dějin je střih často nepřehledný a až příliš často se skáče v čase. Tvůrci přitom nikdy nedají nějak víc najevo, že se děj posunul třeba i o několik let, to divák obvykle zjistí až po pár minutách, kdy tápe, proč je to a to jinak, přičemž se aspoň přibližně snaží odhadnout rok. Rok se v záběru (jakožto číslo) nikdy neobjeví ani na vteřinu, což bývá v jiných filmech celkem běžná praxe. Navíc pokud neznáte rozdíly mezi uniformami různých států a nemůžete slyšet jazyk, kterým vojáci zrovna mluví, špatně se rozeznává, že se zase skočilo v čase a vojsko v zemi se změnilo. Nemluvě o tom, že tak půlka záběrů mi přišla zbytečná a mohla klidně skončit na podlaze střižny. Kromě střihu orientaci v ději ztěžovalo i to, že se špatně rozeznával vypravěč, tedy to, kdo zrovna mluví ve voice-overu (zejména u čtení dopisů). Nepopírám, že to s vypravěčem není chyba postsynchronů a špatné volby dabérek, jelikož mi jejich hlasy přišly hodně podobné. Na zvuku je nápadné ještě to, že hudba ve filmu hraje vedle "dramatických" momentů především ve chvílích, kdy má dojít k milostnému aktu, což jen potvrzuje mou domněnku o tom, že tenhle film nejspíš měl být v první řadě o lesbickém vztahu hlavních hrdinek, přitom se ale musel aspoň trochu držet knižní předlohy a využít prostory vily Tugendhad. 4/10 () (menej) (viac)

rt12 

všetky recenzie používateľa

Musím zdůraznit, že knížka je čtivá, svým způsobem i napínavá a utkvěla mi v paměti, což mi usnadnilo sledování samotného filmu, proto z něj nejsem nijak zklamaná ba naopak. Samotné sexuální hrátky jsou zde střízlivější a pro mne příjemnější než v knize samé, kde jsou zbytečně detailní popisy pachů, sexuálních praktik a tělesného vzhledu což ve mě v ten moment vyvolávalo pocit, že čtu erotickou prasárnu. V knize je zajímavě popsán vznik a vývoj vily, prostřednictvím skvělých záběrů a pana Rodena se to i zde zdařilo. (Mimochodem kdo sám nenavštíví tento skvost, má alespoň možnost virtuální prohlídky vily Tugendhat prostřednictvím internetu). Život hlavních představitelek a všech ostatních, kteří hráli větší či menší roli v jejich bytí se podařilo vtěsnat do 104 minut a vše proběhlo v dramatickém historickém klokotu několika dekád. Film mě oslovil určitou jemností, lidskostí až elegancí, myslím tím hlavně prvorepublikový životní styl .Přes válečnou hrubost a lidská tápání až za hranicí studu je způsob vyprávění jakoby zahalen noblesou známé brněnské architektury své doby. ()

campix 

všetky recenzie používateľa

Je až s podivem, kolik talentu před kamerou a za kamerou nestačí alespoň na průměrný film. Předlohu jsem nečetl, ale jako bestseller předpokládám, že nějaké kvality má. Ševčík se rozhodl poměrně ambiciózně zobrazit hned několik desítek dějiného vývoje točícího se kolem  České Republiky a vily Tugendhat. Takže je to hodně zkratkovité, důležité věci se dějí mimo záběr nebo jsou utnuty ještě před vyvrcholením. Ševčík hodně věcí hází na diváka a vizuálně se tolik nepoddává katarzi a to ani té vztahové. Velká škoda. Tohle mělo ambice i na mezinárodní úspěch vzhledem ke jménu režiséra a hlavně hereckému obsazení, které si bere to nejlepší ze všech koutů Evropy. ()

Galéria (78)

Zaujímavosti (20)

  • Snímek vznikl za finanční podpory města Brno – zastupitelé pro něj schválili dotaci ve výši 4,3 milionu korun. [Zdroj: brno.cz] (ČSFD)
  • Film Skleněný pokoj se natáčel přímo ve vile Tugendhat. Film se natáčel 33 dní. (ČSFD)
  • Herečka Carice van Houten bydlela se svým synem a chůvou v pronajatém novém apartmánu ani ne 50 metrů od vily Tugendhat a přesto měla vlastní karavan. [Zdroj: iDnes.cz] (rakovnik)

Súvisiace novinky

S Kreativní Evropou na festival do Cannes

S Kreativní Evropou na festival do Cannes

06.03.2019

Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (viac)

Reklama

Reklama