Smrt na Nilu
Death on the Nile
Death on the Nile
Death on the Nile
Death on the Nile
Death on the Nile
Réžia:
Kenneth BranaghScenár:
Michael GreenKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Patrick DoyleHrajú:
Kenneth Branagh, Gal Gadot, Armie Hammer, Tom Bateman, Letitia Wright, Emma Mackey, Sophie Okonedo, Russell Brand, Annette Bening, Ali Fazal, Rose Leslie (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Egyptská dovolenka belgického súkromného očka Hercula Poirota na palube úchvatného riečneho parníka sa zmení na desivé pátranie po vrahovi, keď sa idylická svadobná cesta dokonalého páru tragicky skončí. Na pozadí veľkolepej púšte a majestátnych pyramíd v Gize sa odohráva príbeh neskrotnej vášne a zničujúcej žiarlivosti v skupine kozmopolitných, bezchybne oblečených cestujúcich, a vďaka zápletke s viacerými zvratmi diváci hádajú, kto je vrah, až do záverečného šokujúceho rozuzlenia. (CinemArt SK)
(viac)Recenzie (528)
Možno som v menšine, ale Níl ma bavil viac ako Orient expres, aj keď iba o chlp. Predošlý prípad mal síce nabitejší casting, ale tento prípad ma zaujal o trošku viac (možno preto, lebo som predlohu a ani žiadne filmové či televízne spracovanie nevidel). Veľkým plusom je luxusná vypráva, kostýmy, rekvizity, ktoré sú naleštené a umiestene snáď v každom zábere. Tak isto aj kamera je perfektná a ponúkne niekoľko nádherných záberov na Egypt plný sýtych farieb. Vraždy, finálne odhalenie vraha, či úvodný flashback, ako aj prechádzka medzi púštnymi pamiatkami ma bavili až do konca, aj keď ta zaujímavejšia časť sa začne odohrávať, až v polovici. Čo sa týka hercov, tak filmu znova kraľuje režisér a herec Kenneth Branagh, ktorý ma v úlohe detektíva Hercule Poirota znova bavil, zaujal a nenudil. 80% - 4* ()
50% ()
Ultraprecizně vyvedený whodunit, u něhož jsem zažíval i dost zvláštní a vítaný paradox - knihu jsem nečetl a vyústění neznal, ale viníka jsem zde odhadl poměrně záhy po osudném činu, přičemž mi to absolutně nevadilo a ani mi to nepřišlo jako slabina, nýbrž jako úmysl. Branagh totiž báječně směřuje pozornost spíše na proces hromadění vodítek nežli na prohlubování záhady. Celý film jsme ve vědění takřka kompletně srovnáni s Poirotem, jenž vše vidí nebo slyší (a když už leží opilý mimo dění, vše se doslechne od nevinných a spolehlivých svědků) a dedukujeme společně s ním - a společně s ním také můžeme tušit, kdo za vším stojí, ale soustředit se jen na shánění důkazů, které jsou rozprostřeny i všude po mizanscéně (respektive v ní chybí - červená barva na malování, ztracený šátek). A které scénář skvěle a rytmicky zvýznamňuje, stejně jako tradičně zacuchanou vzájemnou minulost aktérů. Odhadnutí konce tedy není chyba filmu, ale snad i jeho dominanta - že dokáže být takhle zábavný a rafinovaný jen v tom, jak propojuje diváka s vyšetřujícím protagonistou (a to i emocionálně díky rámujícímu prologu a epilogu), za to bych Kennetha fakt poplácal po zádech. Moc pěkný vizuál a skvělá kamera, která se v důmyslnosti rozebírání prostoru vyrovná i dílům Stevena Spielberga. Už teď jsem zvědavý na dojmy po další projekci. 90 % ()
Veľmi slabé. Opulentný umelý CGI vizuál je miestami až na smiech (tie pyramídy a mizerne nasvietení herci, ktorí kontrastujú s digitálnym pozadím), herecké obsadenie hoc celkom hviezdne nepredvádza nič moc (Gal Gadot je zlá herečka, Emma Mackey nemá na viac ako TV, Russell Brand je solídny miscast, Annette Bening tu nemá čo hrať), no hlavne scenár je čajový. Vražda sa udeje asi v polovici filmu a vyšetrovanie Poirota je, že každému povie, aké mal motívy na vraždu, aby vo finále vytiahol deus ex machina stopy a odhalenia. Orient Express ma celkom bavil, toto vôbec. ()
Kenneth Branagh se vrátil k nejznámějšímu belgickému detektivovi a ten návrat byl neskutečně fascinující. Od vizuálu přes boží soundtrack (dvorní skladatel Patrick Doyle a bluesové písničky) po přesné herecké obsazení. Branagh k Poirotovi přistupuje úplně jinak než David Suchet, což ale není špatně, naopak si jde svou cestou a ukazuje, že klasické detektivky mají v kinech stále svoje místo. Nejnovější verze Smrti na Nilu ve mně vyvolala velké nadšení a doufám, že Kenneth Branagh případně u jiného studia natočí minimálně ještě jednu poirotovku. ()
Luxusní! Krásná práce s adaptováním, výpravou, a především s Herculem. Jedinečný úkaz, kdy Branagh dokáže famózním knírem zahrát více emocí než Bruce Willis celým tělem, ve všem svých filmech za posledních 5 let. ()
Přiznám se, že "Smrt na Nilu" jsem narozdíl od "Deseti malých černoušků" (nejlepší kniha tohoto typu ever) nebo "Vraždy v Orient Expresu" nečetla a dokonce jsem ani neviděla žádné filmové zpracování. A o to extrémněji mě se*e, že jsem přišla na to kdo i proč dávno předtím, než mi to oknírkovaný Belgičan prozradil. Bylo to zkrátka do očí bijící. Nevím, jestli za to může (chvílemi opravdu tragické) hraní nebo jsem měla prostě "kliku", ale po všech stránkách průměrný zážitek z filmu to rozhodně nezlepšilo. Asi si pustím verzi ze 70. let, abych zjistila, zda bych tápala víc... P.S.: Překlad je občas hodně volný, ale tak nějak dobře volný. ()
Ani přeleštěný vizuál, ani nejslavnější, ani legendární předloha, nic nezakryje že tohle je vlastně tak trochu zbytečná předražená a docela utahaná nuda. Branaghovi se hezky daří vybudovat situaci kdy každý má motiv a nikomu se nedá moc věřit, ale jeho omezené režijní schopnosti už nestačí na to vysochat z postav lidi na kterých by komukoliv záleželo. 6/10 ()
Asi mám výhodu, že jsem nikdy nic od Agathy Christie nečetl (a na stará kolena s tím nemám ani v plánu začínat), a diskuse typu, zda se Branagh do role Poirota hodí či nehodí, mi přijdou směšné, takže když jsem se prostě o tom filmu dozvěděl, stačilo kouknout na jméno režiséra, obsazení a o čem to má být, a hned mi bylo jasné, že to bude skvělý film, což jsem si taky v kině potvrdil a odcházel jsem z něj v příjemné, téměř až okouzlené náladě (byť mi bylo samozřejmě smutno z toho, jak to dopadlo s tou chudinkou Linnet Ridgeway - ostatně její herecká představitelka, úchvatná Gal Gadot, je pravděpodobně hlavní důvodem, proč mě ten film tolik nadchnul, byť Emma Mackey je v roli Jacqueline de Bellefort rovněž zcela oslňující). Sedlo mi tam takřka vše, snad až na některé momenty, které mi přijdou poplatné dnešní neblahé době, a potom jsem tam taky moc nepochopil ten dlouhý prolog z války s mladým Poirotem, vysvětlující vznik jeho kníru - osobně mi to tam přišlo veskrze zbytečné, ale jinak jsem si to skutečně užil a navzdory 2 hodinové délce mi to uteklo jako nic. ()
Autori redefinovali postavy literárnej predlohy do takej miery, že som sa v nich čiastočne strácal, no s ubúdajúcimi minútami mi to už začalo byť jedno, pretože mi film začal pripadať nezaujímavý en bloc. Namiesto ostrého afrického svetla sa scény utápajú v "umelohmotnom", digitálne vygenerovanom olejovom (pseudo)svetle ("nekonečný" východ či západ slnka) či dokonca v tmavých a ešte tmavších interiéroch. Ak šlo o noirový zámer, treba povedať, že možno nejaká Agathina detektívka pochmúrny vizuál znesie, určite však nie Smrť na Níle. Takže grand faux pas. V dialógoch cítiť pokus priblížiť sa psychologicky ťaživému bergmanovskému štýlu, čo je Agathinmu písaniu cudzie. Možno je to zámer, ale ja ho vyhodnocujem negatívne. Okrem toho v medzivojnovom období zďaleka nevládla vo vysokých kruhoch taká kozmopolitná rasová tolerancia, sem-tam sa po Níle v kajute 1. triedy previezol nanajvýš nejaký ten (maha)radža. Hudba nie je adekvátna dobe, takto sa začalo hrať a spievať až v 40. či dokonca 50. rokoch. No a kostymér, maskér a make-up artist zjavne mali pauzu – to, ako herci vyzerajú, pripomína všeličo len nie rok 1937 a nedokážem si predstaviť, kto mohol čosi také požadovať a prečo. V záujme modernizácie? Dobre, ale jedine vtedy, ak remake má dostatok iných kvalít na to, aby mohol bojovať s dokonalým originálom z roku 1978. Výsledok je tristný ako Škót nosiaci nohavice namiesto sukne. Zlatý John Guillermin! ()
[80%] Viděno v kině. Po několika odsunech premiéry kvůli debilnímu covidu jsem se konečně dočkal. A jsem spokojen, podobně jako v předchozím filmu Vražda v orient expressu s K. Branaghem. Režijně a herecky zvládá Branagh ikonickou postavu Poirota na výbornou. U tohoto nového počinu může sem tam nějakého diváka zarazit skutečnost, že první vražda nastane až v cca první půli snímku. Jenže na škodu to vůbec není. Někoho to může nudit, ale aspoň tu máme prostor na pořádné seznámení s postavami a navíc sledovat Poirota mě bavilo. Opravdu se tahle nová verze s Branghem povedla (myslím tím i ten express). Jakmile dojde k první vraždy, tak jsem nemohl odtrhnout oči od plátna. Hltal jsem Poirotovo vyšetřování a posledních asi 15 min by se napětí dalo jen krájet. Uhodnutí, kdo je vrah jsem netipnul přímo, ale jisté verze se mi v hlavě šrotily. ;) Jasně, určitě je tu několik přehnaných prvků včetně toho, že Poirot na vše přijde apod., ale je to tak poutavě a záživně natočené, že to moc kritizovat nemohu. Takže i ta první půle filmu mě bavila. Máme tu krásné záběry na Egypt apod. Jako dalo by se určitě ještě něco vylepšovat, rozuzlení jsem pochopil ve finále, jen by to chtělo víc sladit tempo filmu, které bylo poté až moc zběsilé a aspoň tak 2 vraždy bych přidal. K plnému hodnocení bych ještě dodal větší emoční hloubku, které se na konci projevila, ale jen krátce. Herecké obsazení je na tom dobře. Kromě Branagha mě bavila sestava herců Gal Gadot, Armie Hammer, Emma Mackey a další. Soundtrack nebyl tak výrazný, ale pro potřeby filmu stačil. No, víc to komentovat nebudu. Bavilo mě to a těším se na další shlédnutí. K tomu budu ještě tajně doufat, že vznikne alespoň jedno pokračování. ()
Není to tak prvoplánová nablýskaná přehlídka hvězd bez přidané hodnoty, jako byla předchozí Vražda v Orient expresu, která mě nechala naprosto chladným. Tento snímek jsem si oproti tomu v kině užil. Tvůrci se zde nebáli lehce pozměnit děj, a tak i se znalostí vyústění příběhu jsem byl nakonec lehce překvapen jeho vývojem, kdy se můžeme dočkat i nevybíravého, lehce pesimistického vyznění. Za to palec nahoru. ()
Naše teta Agatha Christie má vystavěný pomník Kennethem Branaghem. A milovníci staromilských detektivek a detektivů, co mají geniální dedukci, plesají. Produkce nalila nemalé finanční prostředky, aby dávná existující ordinérní verze byla spláchnuta. A jakmile je zločin odhalen a zločinci jsou usvědčeni, druhé zhlédnutí už prakticky nebude třeba. Pokud se ovšem rádi kocháte exotickými panoramaty a z nějakého důvodu zbožňujete vlnící se egyptskou řeku Nil a její okolí, evidentně vytuněné CGI efekty, určitě si detektivní výpravu nenecháte ujít opětovně. Druhá moderní adaptace detektivního románu, tou první je Vražda v Orient Expresu, úplně rezignovala na tempo. A ani profilování postav z řad podezřelých není natolik dostatečně zajímavé, aby zahnalo pomalost děje. Postav na lodi je pochopitelně víc než dost, aby neznalci detektivní předlohy správně tápali a byli v nejistotě, která z nich je vrahem. Bonusem je také počáteční mini příběh, ve kterém se objasní historie knírku Hercula Poirota. Než ale dojde k vraždě zámožné ženy (Gal Gadot), průtahy trvají přece jen o trochu déle, než by bylo potřeba, navíc z hlediska nějaké zajímavé "předzločinné" scény je to poměrně chudé. Vizuál a technická stránka filmu je na vysoké úrovni, to se samozřejmě dalo čekat. Samotné vyšetřování probíhá poněkud zrychlenou formou. Poirot tradičně všechno ví a všude byl, bystrý divák ale pachatele určí dávno před ním. Christie je totiž značně archaická spisovatelka, takže ta nejkrkolomnější a nejméně pravděpodobná verze, kdo je vrah, která diváka určitě napadne, je vlastně pravdivá. Kenneth Branagh a spol. odvádí snesitelné herectví. I Gal Gadot statečně bojuje s prkenností a prknovitým hrudníčkem. Armie Hammer možná dostal právě po tomto natáčení choutky na lidské maso, příčinou může být skutečnost, že na lodi viděl pár čerstvých mrtvol. Russell Brand byl ve své kreaci lékaře serióznost a důstojnost sama, nejzajímavější akvizicí byla Emma Mackey, vzdáleně připomínající mnohem slavnější Margot Robbie. Celkově tohle zpracování své kvality má v působivé kameře Harise Zambarloukose, otřesný byl výběr hudby, respektive černošských dobových písní, to mně rvalo ušiska, rozjezd je strašně pomalý, vyšetřování málo důsledné a urychlené na to, že je film detektivkou, ale určitě zabaví. A i nějaká ta napínavá a neotřelá scéna se rozhodně najde. Závěrečná scéna zúčtování budí smích a trapnost, to jsem vyprskl smíchem, to byla ryzí katastrofa, to se mělo přetočit, no, však uvidíte sami. Románové předlohy nemusí ve filmové řeči představovat vždy naprostý vrchol zajímavosti. A to postihlo i tuhle verzi. 6/10 ()
Armie a Emma kopulující na tanečním parketě, okej, vypadá to dobře. Stejně jako ty omalované egyptské reálie.... Ale to je asi tak všecko. ()
K bábovce s čajem. Jo a dá se říct, že ta nejvíc hlavně vedlejší mužská postava to doslova promrdala. ()
Komu se líbila Branaghova Vražda v Orient expresu, tak bude spokojený i tady. Nádherné lokace, kostýmy, hudba, elegance 30. let a známé herecké tváře. Trochu na druhé koleji je tu ona smrt, vražda se odehraje až asi v polovině filmu a následný děj je moc rychlý a nemá dostatečný fokus, aby byl skvělou detektivkou. Indicie a rychlý úsudek tu nahrazuje akce, emoce a několik love story. Ale to je asi cena za moderní adaptace, u kterých si tvůrci myslí, že záhadu musí pochopit i Bohuš z Ovarova. ()
Vizuálně poutavý film s monumentální scenérií z Egypta. Ano, hezky se na to koukalo a ostatně, rozplétat nějaký zamotaný případ vraždy je samo o sobě zábavné (neznala jsem vyústění předlohy, takže jsem se mohla nechat překvapit). Bohužel je to ale na můj vkus příběh hodně povrchní a přehnaný. Už jsem se od minulého dílu smířila s tím, že ztvárnění Hercula Poirota Kennethem Branaghem mi prostě nesedne, ale tentokrát jsem došla k názoru, že mi vlastně nesedne celé to pojetí filmu, zkrátka jeho styl. Je mi jasné, že to byl nejspíš záměr, ale u kriminálního / detektivního žánru osobně preferuju příběhy zasazené více do reality, s uvěřitelnějšími, lidsky opravdovějšími postavami. Tohle provedení je pro mě až příliš teatrální a melodramatické. Postavy fungují spíše jako takové figurky, se kterými se divák příliš neztotožní. Navíc oproti Vraždě v Orient expresu, zde není ani tak silný závěr, ba co víc, finální rozuzlení, se kterým přichází postava Poirota, aby konečně všem vyjevil, jak a čí rukou se věci udály, je jaksi neúplné a děravé. U některých jeho závěrů chybí vysvětlit, jak k nim vůbec došel. Myslím si, že tenhle velký moment detektivních příběhů je tady od toho, aby hrdina vysvětlil vše včetně myšlenkového procesu, který ho k tomu poznání dovedl, a všechno tak krásně do sebe zapadlo. Jenže v tomto případě je divák postavený před hotovou věc - Poirot nám povypráví, jak se všechno událo, ale ne u všech věcí je jasné, jak se jich dovtípil... Za mě je tedy vyústění nedostačující a poměrně slabé. Z filmu jde cítit "snaha o efekt", ale efekt a teatrálnost jen kryjí plytkost příběhu. Takový dojem to na mě dělalo, ale jsem schopná uznat, že tohle je i věc vkusu. Mně tento styl nesedí, ale i tak si myslím, že to není špatný film. Jako "oddychová" zábava s hezkým vizuálem a výpravou to splnilo účel. Také se dá vyzvednout chytlavý soundtrack. ~(3,3★)~ ()
Smrť na Níle môže vypáliť rozdielne podľa toho, ako ste naladení na jeho letnú atmosféru. Mám dojem, že pri premiére vo februári by som bol o dosť kritickejší ako doma na začiatku leta. Slávnu verziu s Ustinovom som videl dávnejšie a tak som si pointu príliš nepamätal, čo bola veľká výhoda oproti Orient Expressu, kde som v podstate žiaden dôvod na opätovné sfilmovanie nenašiel. Myslím pre znalcov. V tomto prípade mi ale konečne sadol aj Branagh ako herec, jeho Poirot totižto v Egypte zlyháva a sám si to, napriek vyriešeniu prípadu, uvedomuje. Takže to blues na konci patrilo predovšetkým jemu, jeho mŕtvej láske a mustáži. ()
Spoilery! Znovu jsem doplatil na svoji prudkou genialitu a zkazil si filmový zážitek. Své detektivní schopnosti jsem posunul na zcela novou úroveň, když jsem po úvodních tancích poznal vrahy, oběť i motiv. Tvůrci nám totiž od samého počátku zcela nepochopitelně podsouvají jednu indícii za druhou. A když je po úvodní černo bílé sekvenci zřejmé, že je motivem vraždy láska, dosadit si zbytek je velmi snadné. Knižní předlohu jsem nečetl, ale mám velmi vážné pochybnosti. Nějak se mi nechce věřit, že v roce 1937, kdy byl svět ještě relativně normální, sněla Agatha Christie o rasově, barevně, genderově a orientačně vyváženém světě. Lesby, vyvážený poměr negrů a hlavně fakt, že by slavný Hercule Poirot - muž vybraného vkusu, dostal chuť na černou feministickou mužatku - to se mi prostě nějak nechce věřit. Děj má však příjemné tempo a je plný cool zvratů. Takže jsem si nenechal zkazit zážitek zcela. Potěší i příjemná sestava herců, kde nechybí prudce mrdatelná Gal Gadot, kanibal Armie Hammer, či Emma Mackey, která ukázala, že když nehraje otravnou píču ve sračkách pro náctileté, tak umí být velmi dobrou herečkou. [75 %] ()
Súvisiace novinky
Oppenheimer už má velmi blízko k miliardě
Skvělý Oppenheimer režiséra Christophera Nolana (Počátek, Temný rytíř) už má opravdu blizoučko k tomu pokořit bájnou metu jedné miliardy dolarů. Chybí mu k tomu v současnosti už méně než 90 milionů,… (viac)
Black Widow a Cruella míří na Disney+
Špatné zprávy pro kina, dobré zprávy pro nedočkavé diváky. Studio Disney čerstvě oznámilo, že vedle tradiční premiéry v kinech dorazí snímky Cruella a Black Widow rovněž ve stejný den i na… (viac)
Poslední letošní snímky byly odloženy
Tak už je to víceméně oficiální. Ve zbývajících měsících letošního roku se nových filmů v kinech – tedy v případě, že by se vůbec nějaká otevřela – nedočkáme. Studio 20th Century Studios vlastněné… (viac)
Hammer a Lopez v akční romantice
Armie Hammer a Jennifer Lopez byli obsazeni do nové akční romantické komedie Shotgun Wedding. Lopez už má s tímto žánrem samozřejmě bohaté zkušenosti, pro Hammera se ovšem bude jednat o premiéru.… (viac)
Vražda v Orient Expressu patří mezi dost možná mezi nejchytřejší, nejznámější a nejlepší detektivní příběhy všech dob, rozhodně jde poté o nejslavnější dílo spisovatelky Agathy Christie. Vražda v Orient Expressu se poté dočkala mnoha adaptací, naposledy to bylo v roce 2017 v režii Kennetha Branagha, kde si Branagh též zahrál belgického detektiva Hercula Poirota. Branaghovo modernější zpracování bylo hitem, který v kinech utržil 352 milionů dolarů. Tento úspěch zaručil, že Poirot v Branaghově podání vrátí a oficiálně tak bylo rozhodnuto, že po Vraždě v Orient Expressu dojde na novou adaptaci dalšího slavného Poirotova případu jménem Smrt na Nilu. Sám Branagh měl tehdy v plánu po Smrti na Nilu realizovat ještě více filmů a dokonce se mu v hlavě honil nápad na vytvoření filmového univerza, které by mohlo představit i jiné postavy, které Christie za svou kariéru spisovatelky vytvořila. Jenže pak studio 20th Century Fox odkoupilo studio Disney a i když bylo v plánu, že po Smrti na Nilu dojde ještě minimálně na jeden Poirotův případ v Branaghově podání i vedení, studio Disney sérii okamžitě zastavilo. Branaghova Smrt na Nilu je tak zřejmě druhým a posledním filmem, kde se Branaghův Poirot objeví. A dokazuje, že je to vlastně škoda. Kenneth Branagh nezklame. I jeho Smrt na Nilu je řemeslně uhlazenou záležitostí a odborník na adaptování nejen Shakespeara zůstává i tentokrát dílu Christie věrný. Jisté odklony jsou poznat, základní jádro ovšem zůstává stejné. Po Vraždě v Orient Expresu je poté u Smrti na Nilu problém s tím, že je tento případ o poznání méně zajímavý (i když o nic méně skvěle vymyšlený) a sází na tradičnější detektivní zápletku. Jenomže je pořád o dílo Agathy Christie a Branagh tak sice tentokrát opět servíruje tak trochu modernější a svižnější zpracování, i tentokrát ovšem zůstává zdrojovému materiálu víceméně věrný. Největší odklon od samotné Smrti na Nilu je prozkoumání Poirotovi minulosti. Proč má svůj knír, co z něj udělalo toho víceméně chladného detektiva a že v něm možná přeci jen začíná probouzet lidskost a touha po tom nezůstat sám. Ústředním motivem Smrti na Nilu je ve finále láska a to, kam daleko je kvůli ní člověk zajít. I díky tomu se tento případ stane pro Poirota částečně osobní a i když tentokrát Poirot nemusí v závěru čelit tak zásadnímu morálnímu dilematu, v Branaghově podání má Poirot zase výraznou duši. A Branagh díky tomu ukáže, že ve stopách Petera Ustinova, Alberta Finneyho i Davida Sucheta kráčí super. První polovina vyžaduje tak trochu trpělivosti. Sází na expozici postav, náznaky motivací a skutečně pomalé tempo. Jakmile ovšem dojde na vraždu, která hlavní vyšetřování rozhýbe kupředu, tempo je rázem svižnější, uzavřený prostor vlaku tentokrát vystřídal uzavřený prostor parníku a na kameru Harise Zambarloukose (která především dokáže mnohokrát prodat krásu Egypta) se kouká krásně. Nechybí tam chytré nápady (v momentě, kdy jedná mluví o tom, že je na výši jí kamera schválně zabírá zezdola, aby vypadala vyšší) i výrazná vizuální stránka a celé to především působí skutečně velkolepě navzdory víceméně uzavřenému prostoru. Branagh sice i tentokrát hraje Poirota skvěle a dokáže prostřídat různé polohy od výstřednosti po zábavnost přes vyložený respekt, ve Vraždě v Orient Expressu se ovšem též dokázali herecky předvést Michelle Pfeiffer, Judi Dench, Willem Dafoe, Josh Gad, Daisy Ridley či Johnny Depp. A kromě Branagha tu tentokrát nikdo tak výrazný není. Armie Hammer (pro kterého jde zřejmě o poslední velkou roli po obvinění ze sexuálního násilí a údajných kanibalistických choutkách) ani Gal Gadot ve svých rolích dvakrát výrazní nejsou, trochu výraznější jsou alespoň Emma Mackey, Letitia Wright, Sophie Okonedo či Tom Bateman, který se vrací jako Bouc z Vraždy v Orient Expressu a je tentokrát i něco víc než jen Poirotův pomocník. I přes poměrné slušné obsazení a Branaghovo zkušené herecké vedení z toho ovšem dvakrát nic zajímavého vlastně nevylezlo. Dobová výprava 30. století je oslnivá, na Egyptské prostředí se skutečně krásně kouká a Branagh oslní i úvodní scénou, která nejvíce definuje Poirota, jak jej později známe. Vizuální efekty jsou jinak v pořádku (v jistém momentu je vyruší příliš očividný digitální had). Kamera Zambarloukose možná tentokrát není tolik hravá jako právě minule u Vraždy v Orient Expressu, skutečně se na ním ovšem hezky kouká a těch pár zajímavých vizuálních nápadů tam je. A je to celé i tentokrát velmi zábavné, jen to ve finále nedokáže projevit tolik citu jako právě Vražda v Orient Expressu. I když minimálně finální scéna může s divákem alespoň částečně trhnout. A ještě více při ní zamrzí, že tohohle Poirota už nejspíš skutečně neuvidíme. Branagh neklesl na mysli a natočil další řemeslně povedenou adaptaci Agathy Christie, která je v mnoha ohledech ukázkou poctivé filmařiny a Branaghovy bravurní režie i bravurního herectví. I když příběh Smrti na Nilu není tak výjimečný jako příběh Vraždy v Orient Expresu, opět je chytře vymyšlený a Branagh si z něj bere to nejlepší, přičemž se mu i daří skutečně prokreslit tohoto belgického specifického detektiva. Jen je škoda, že ho v tomto podání možná skutečně vidíme naposled..... () (menej) (viac)