Réžia:
Fritz LangScenár:
Seton I. MillerKamera:
Henry SharpHudba:
Victor YoungHrajú:
Ray Milland, Marjorie Reynolds, Carl Esmond, Hillary Brooke, Percy Waram, Dan Duryea, Alan Napier, Erskine Sanford, George Broughton, Byron Foulger (viac)Obsahy(1)
Po dvoch rokoch strávených v psychiatrickej liečebni je Stephen Neale (Ray Milland) prepustený. "Vonku" už zúri II. svetová vojna. Na ceste späť do Londýna sa Stephen zapletie medzi vražedných špiónov a nevie, komu veriť... (matriosa)
Recenzie (56)
Pohlcujúce tajomstvo jedného koláča je možno prezradené priskoro, ale aj tak je to skvelo vystavaná a zamotaná noirovka. Svojimi motívmi ideálny materiál pre Hitchcocka. ()
Knihu jsem nečetl -- Fritz Lang byl génius. Kdyby mi někdo převyprávěl určité sekvence z filmu, vysmál bych se mu jak je to naivní. jenže Lang to dokázal natočit tak, že na to budete koukat skoro se zatajeným dechem. Spousty dramatických situací, jeho práce s napětím je vynikajicí. Navíc Ray Milland je sympaťák a hraje moc dobře, mám ho rád už od Ztraceného víkendu. Zkratkovité je to určitě, to jsem viděl i já, ale proklatě zábavné, minimálně pro ty nezasažené knihou. ()
"Nacisti. Bomby. Z toho ústavu Vás neměli pouštět." Střílel po Nealym někdo kvůli vyhranýmu dortu? Jak moc výbušný jsou knihy? Funguje dámský sdružení jako špionážní síť nacistů? To je otázek a jsou správnou odpovědí Nealyho halucinace? Já jsem si to tedy užil. Všechno bylo divný, nejasný a podezřelý. A takový napětí jsem u čarodějnický seance ještě necítil. Tohle Lang prostě uměl. ()
Napodruhé už se začínám pomalu klonit směrem k pěti hvězdičkám - má to spoustu věcí, co na filmech miluju - atmosféru, zvraty, hitchcockovského hrdinu. Jen ten konec je takový divně rozjařený a hlavně uspěchaný. A Greene asi velkou radost neměl... ()
Když jej neporovnáváte s předlohou, dostanete slušné drama. - Jinak Fritz Lang s Greeneovou předlohou naložil vskutku velmi, velmi volně. Co se taky dalo čekat od filmových 84 minut? Složitost vnitřního světa hlavního hrdiny je zde zcela zabita, tady prostě MĚL být voice-over! Psychické pochody jeho zmatené duše, rozporuplnost hraničící s paranoiou, jsou tím nejlepším z celé knihy. A to ani nemluvím o v podstatě otevřeném konci (v knize), balancujícím na hraně optimistického a pesimistického vyznění. Na jedné straně víra v lepší budoucnost, na druhé strach z nedostatku sil, pevné vůle a přesvědčení. Film nabízí melodramatický happy-end - tohle není Graham Greene. Doporučuji si knihu přečíst (a nestačí jen jednou). Nedivím se, že Greene samotný se k adaptacím svých děl vyjádřil jako "k povrchním, zjednodušujícím a zavádějícím." ()
Langův film byl nepochybně silně limitován disponibilními producentskými penězi; natáčet se muselo nejdříve na přelomu let 1943-44, tj. fakticky uprostřed druhé světové války. Není důležité, jak naložil s literární Greenovou předlohou; koneckonců změnil i jména hlavních hrdinů. Podstatný je vypjatě protifašistický tón, kterým je MINISTERSTVO neseno a špičková filmová řeč, jež byla použita pro jeho zvárnění. Vysloveně mi ovšem vadí zcela neorganický opravdu hollywoodský "happyzávěr". Neméně zajímavé je také srovnání s naší poválečnou tvorbou (např. slavným dílem ULOUPENÁ HRANICE). (V této souvislosti stojí za zmínku, že Greenova látka byla na vysoké úrovni ztvárněna i v českém prostředí: stejnojmenná dvoudílná televizní inscenace byla natočena v r. 1966 vynikající režisérkou Evou Sadkovou podle scénáře neméně dobré Bohuslavy Zelenkové a v hlavních rolích tehdy zářili mj. Marie Glázrová, Milena Dvorská, Jiří Adamíra, Svatopluk Beneš, Zdeněk Ornest, Felix le Breux a mnoho dalších.) V každém případě si Langův film uchovává pel výjimečného díla. ()
"Za všetkým hľadaj tortu!" Alebo ako sa strhujúcim dejom poľahky preniesť ponad výhrady k slabej charakterizácii postáv a k oklieštenému prevodu knižného originálu. Málo psychológie, veľa akcie. A paranoje, skutočného šiesteho zmyslu moderného človeka. Temné náznaky. Veštiareň a vyvolávanie duchov! Tajomný muž, pilníkujúci si nechty. Výrez torty drtený dlaňou na tortovú kašičkovú mrvenicu. Humor a nadhľad! To všetko je v Ministerstve strachu, filme so skvele zvoleným názvom. 71 rokov od nakrútenia sa totiž unifikujúco trefne hodí aj pre veľa dnešných orgánov. ()
Absolutně strhující. Bez hluchého místa a s hromadou zvratů, šlapající jak staré dobré švýcarské hodinky. Chápu, že Greenova kniha je nepochybně komplikovanější (protože pokud ne, byla by hodně debilní :o)), ale film svou jednoduchost bez problémů ustál díky geniální režii a svižným 84 minutám stopáže. ()
Měl to být začátek nového života, místo toho hlavní hrdina během 2. světové války odhaluje v Londýně špionážní nacistické spiknutí sahající do velmi vysokých pater. Naštěstí na to není sám, pomáhá mu milá atraktivní emigrantka z Rakouska, díky níž se snad vše v pozitivní konec obrátí. Věřím, že po tomhle filmu už se nikdo z diváků na obyčejný dort nebude dívat stejně jako dosud. A to je vlastně ta nejzajímavější perlička, že všechny zajímavé a napínavé události v tomto filmu odstartuje obyčejný domácí dort. Tenhle film byl úžasnou strhující jízdou, která měla měla ten správný náboj a grády, a kdy jsem byl v neustálém napětí a strachu o hlavního hrdinu. Chytrý scénář, geniální provedení. Tleskám! [Noir Film Festival 2019] ()
Špionážny Hitchcock made by Fritz Lang. A mnoho podobných Hitchovich filmov aj prekonáva. Rýchle tempo, kopec zvratov a výborné postavy. Vynikajúca vec a prvý Lang, ktorý mi aj napriek kvalitám iných jeho filmov úplne prirástol k srdcu 9/10 ()
Slušný film-noir, jenž je zajímavý nejen svým námětem, ale také atmosférou. Za zmínku stojí např. scéna se "slepcem" ve vlaku či seance. Fritz Lang zkrátka uměl točit... ()
Má-li to být thriller asi na svou dobu dost dobré. Má-li to být adaptace hluboké Greenovy předlohy, zůstal z toho jen thriller (o který Greenovy šlo možná až nakonec, rozhodně ne v první řadě). ()
Hodnotím film jako samostatné dílo, nikoliv jako adaptaci Greenovy knihy plné psychologických odboček. Sám o sobě si totiž zaslouží plné hodnocení. Už jen pro svůj spád, pěkně hitchcockovsky budované napětí a uvěřitelného Millanda. ()
Lang byl příliš citově zainteresovàn na dějové lince o nacismu, proto ji celkem logicky upřednostnil před vßím ostatnim. Bohužel touha natočit opět burcujícî protinacistické dílo vyšla napràzdno. Vzniknul profesionálně natočený špionážní snímek. Je jasné, že se Lang potýkal s malým rozpočtem, takže se nedočkáme žádných pompézních scén. Jenže se bohužel nedočkáme ani žádného myšlenkového přesahu. Toto špionské dobrodružství se mohlo odehrávat kdykoliv a kdekoliv a na mikrosnímcích mohlo být cokoliv. Lang byl svým nedobrovolným překořeněním zasažen mnohem více, než sii zřejmě připouštěl a proti jeho velkolepým německým dílům, která srší nápady a hlubokými myšlenkami, je toto pouze s rutinou zvládnutý pokus o noir film. Připouštím, že Eva Sadková měla na zpracování téže předlohy skoro o hodinu více, ale její televizní rozpočet určitě také nepřetékal, ale dokàzala natočit nesrovnatelně působivější i hlubší dílo, které Langovu verzi překonává i v odvěké největší slabině českých filmů, ve zpracován akčních scén. ()
Veľmi svižný film noir. Tempo je skoro až zbesilé, stále sa niečo deje a nie je to myslené až tak vážne, ako niektoré žánrovky s Humpreym Bogartom. Hitchcock a Lang sa zrejme navzájom ovplyvňovali a možno tá podobnosť je aj dobou, ktorá takýmto trilerom priala. Milland pripomína Jamesa Stewarta. Knihu som nečítal, takže nemám s čím prorvnávať a je to dobre. ()
Mě tyhle špionážní věci natáčené rychle ještě v reálné době, moc neberou. Daleko napínavější věci se točily v 60 ´s, a u tohohle filmu si dovedu představit i novodobý remake. Je to už moc zaprášené. Američani Londýn moc neuměli, a tohle je ateliérkovka jak vyšitá. Možná v anglické verzi to mohlo mít aspoň ten západní look, i když proti dabingu z ČT 1993 nelze nic namítat. ()
Dokonalá atmosféra vojnového Londýna v hitchcockovsky ladenom špionážnom thrillery s vynikajúcim Rayom Millandom. Výhrady mám len voči záveru, ktorý je príliš uponáhľaný. ()
Sice ty kulisy mi poněkud vadily, ale jinak film drží od začátku do konce, jemně si hraje s ironií, vynikající je kamera i herecké výkony. Scénář je dokonalý. Není co dodat, skutečně povedený kus filmařiny. ()
Film je šíleně nelogický, ale nevadí to, protože je krásný. V rychlém spádu se /ne/vinný hrdina zamotává do osidel špionážní sítě, pronásledují ho, on pronásleduje jiné, potkává lásku i zradu, seznámí se s divukrásnou špionkou s černou duší i alkoholickým soukromým očkem a zachrání dívku, kterou miluje, takže se možná zbaví výčitek svědomí za svoji minulost.____ Jen divák nesmí přemýšlet nad motivací postav. /1. 12. 12./ ()
Já na rozdíl od Bebacka dost kašlu na to, jak věrná to byla Greenova adaptace. Víc mi vadí, že po velmi vydařeném začátku přišla tak nemastná-neslaná druhá půle. Nápad s výhercovstvím dortu je tak geniální Macguffin, že by se za něj nestyděl ani A. Hitchcock na vrcholu své kariéry. Ve vlaku s falešným slepcem napětí houstne až k nevydržení a když dort rozmetá německá bomba, dostává divák vstupenku na neskutečné spektakulární představení. Jenže pak zjistí, že jízdenka je prošlá a cirkus odjel. Zkrátka od magické seance už nastává jen zdlouhavé lineární objevování vodítek přerušované cukrováním mezi Millandem a otravnou Reynoldsovou. Vše spraví až napínavý a trochu překvapivý konec. Bývalému expresionistovi Langovi estetika noir sedne, ale tenhle scénář se asi zachránit nedal. ()