Ministerstvo strachu

Greenovu knižní předlohu jsem před nedávnem četl a přišla mi vynikající. Když jsem se dozvěděl, že existuje filmové zpracování, měl jsem trochu pochyby. Ty se bohužel při sledování tohoto filmu naplnily. Příběh totálně překopaný, zjednodušený (například celá druhá část knihy odehrávající se v sanatoriu chybí), postavy nelogicky přejmenovány a zcela neodpovídají svým knižním předlohám - hlavní hrdnina Stephen Neal (v knize Arthur Rowe) je usměvavý hollywodský hezoun, kterého zřejmě to, že kdysi zabil svou ženu vůbec netrápí (v průběhu celé knihy se potýká s myšlenkami na sebevraždu) a Carla Hilfe (v knize Anna Hilfe) je až příliš vychcechtaná a bezstarostná narozdíl od svého románového protějšku. Škoda. Kdyby se látka správně uchopila tak, jak to Greene zamýšlel, mohl z toho být strhující tří hodinový psychologický thriller. Na druhou stranu, když odhlédnu od toho, že jsem knihu četl, tak musím uznat, že filmu se nedá mnoho vytknout - film má skvělou atmosféru, spád, nenudí, hlavní hrdinka je opravdu kus a vtip na konci mě brutálně rozsekal. (11.01.2009)

Ministerstvo strachu je špionážním thrillerem s ponurou atmosférou a umně vybudovanou strukturou rozvětveného zla. V tomto oboru byl mistrem Hitchcock. Lang nezaostal ve vynalézavosti prostředí ke strhující podívané. Vybral si vděčné a aktuální téma, ze kterého mrazilo již při pouhém uvědomění si této možnosti, oblíbeného anglického spisovatele Grahama Greenea. Fritz Lang byl mistrem nálady napětí, tajemna a všudypřítomného strachu a zla. Atmosféra v citově zabarveném herectví je jedinečnou kulisou napínavého příběhu, kde nechybí akce, dobrodružství, hrdinství, romantická náklonost a odhodlaný boj za osobní svobodu. Význam zápletky přesahuje jedince a dodává příběhu okouzlující mystérium možného, tajuplného a nebezpečného. Každá postava skrývá své životu nebezpečné tajnosti a nenuceně hraje svůj svěřený part až do posledního dechu. Hlavní postavou příběhu je Stephen Neale (velmi dobrý Ray Milland) se skrývanou bolestí nedávné minulosti v oparu mystické záhady přítomnosti, ohrožující samu podstatu života. Nepodléhá strachu a odhodlaně postupuje krok za krokem k pravdě a vysvobození z psychického zajetí. Při každém kroku hrozí nepřítel a konečné řešení a příběh graduje svou svíravou zvědavostí. Hlavní ženskou postavou je Carla Hilfe (šarmantní Marjorie Reynolds) s bolestivou zkušeností minulosti. Ona dodává romantickou linku, odvahu a potřebnou pomoc. Rozporuplnou postavou je Carlin bratr Willi Hilfe (dobrý Carl Esmond), muž v čele dobročinné společnosti. Se sebevědomou potměšilostí rozehrává rafinovanou hru se zametáním stop a ukrytím pravdy. Z dalších postav: záhadná a pobavená vědma Bellane (šarmantní Hillary Brooke), složitý případ rozplétající policejní inspektor Prentice (příjemný Percy Waram), vyhledávaný krejčí a muž dvou tváří Travers alias Cost (zajímavý Dan Duryea), svérázný knihkupec Newland (příjemný Thomas Louden), vědma s osudovou chybou (Aminta Dyne), nebezpečně vykutálený slepec (Eustace Wyatt), či propíraný ministerský poradce Dr. Forrester (Alan Napier). Ministerstvo strachu je především zábava, která je díky Langově mistrné stavbě napětí a ponurosti stále strhující a uspokojující. (12.02.2017)

Když jej neporovnáváte s předlohou, dostanete slušné drama. - Jinak Fritz Lang s Greeneovou předlohou naložil vskutku velmi, velmi volně. Co se taky dalo čekat od filmových 84 minut? Složitost vnitřního světa hlavního hrdiny je zde zcela zabita, tady prostě MĚL být voice-over! Psychické pochody jeho zmatené duše, rozporuplnost hraničící s paranoiou, jsou tím nejlepším z celé knihy. A to ani nemluvím o v podstatě otevřeném konci (v knize), balancujícím na hraně optimistického a pesimistického vyznění. Na jedné straně víra v lepší budoucnost, na druhé strach z nedostatku sil, pevné vůle a přesvědčení. Film nabízí melodramatický happy-end - tohle není Graham Greene. Doporučuji si knihu přečíst (a nestačí jen jednou). Nedivím se, že Greene samotný se k adaptacím svých děl vyjádřil jako "k povrchním, zjednodušujícím a zavádějícím." (23.03.2007)

Knihu jsem nečetl -- Fritz Lang byl génius. Kdyby mi někdo převyprávěl určité sekvence z filmu, vysmál bych se mu jak je to naivní. jenže Lang to dokázal natočit tak, že na to budete koukat skoro se zatajeným dechem. Spousty dramatických situací, jeho práce s napětím je vynikajicí. Navíc Ray Milland je sympaťák a hraje moc dobře, mám ho rád už od Ztraceného víkendu. Zkratkovité je to určitě, to jsem viděl i já, ale proklatě zábavné, minimálně pro ty nezasažené knihou. (07.06.2007)

"Nacisti. Bomby. Z toho ústavu Vás neměli pouštět." Střílel po Nealym někdo kvůli vyhranýmu dortu? Jak moc výbušný jsou knihy? Funguje dámský sdružení jako špionážní síť nacistů? To je otázek a jsou správnou odpovědí Nealyho halucinace? Já jsem si to tedy užil. Všechno bylo divný, nejasný a podezřelý. A takový napětí jsem u čarodějnický seance ještě necítil. Tohle Lang prostě uměl. (04.02.2022)