Mechanický pomaranč

Originalne, stoji za pozretie. Zaujimali by ma vsak reakcie sudruhov na film v dobe vydania... xd (02.01.2023)

Na pět to nebylo, kniha byla o prsa lepší, na čtyři taky ne, Malcolm MCDowell byl krásně démonický... Takže kompromis-4,5* (01.10.2006)

Ještě pořad zvracím když si vzpomenu ma tuhle divnou a blbou filmovou tvorbu, kdo to vymyslel zrovna byl po velké kalbě a nevěděl co děla. (20.11.2018)

Film, který je ve své úchylnosti neskutečně kouzelný a poutavý. Mechanický pomeranč je sice velmi nedivácký počin, pro mnohé těžko stravitelný, ale dokáže i přesto upoutat hned několika kultovními scénami, na "Singing in the Rain" či Alexovu sexuální scénu s dvěma partnerkami se zapomenout prostě nedá, stejně tak na šokující (výrazem ďábelský - ano, místy mi z něj naskakovala husí kůže) výkon Malcolma McDowella a v neposlední řadě úžasný a podmanivý soundtrack, který definitivně zajistil 4* a také nemůžu nezmínit, že po zhlédnutí tohoto filmu, budu mít ještě větší fóbii z očních kapek. Co víc dodat, ďábelský film v režii ďábelských mužů Stanleyho Kubricka a Ludwiga van Beethovena. (01.08.2010)

Knihu Anthonyho Burgesse jsem četl už někdy před dvaceti lety, ale v paměti jí mám stále poměrně dobře uloženou, třeba některé výrazy (tolčok, gulliver, chorošnej, ajka, ouldanej, rejzr, čejn, físíz atd.) a pak taky ten zvláštní rozpor, že euforicky krásná hudba, jako je třeba devátá symfonie "Ludwiga Vana", může v někom vzbuzovat touhu po "supernásilí". Hodně depresivní a neradostný Kubrickův film z blízké budoucnosti (nebo možná spíš z alternativní současnosti), s depresivními interiéry, bizarními kostýmy a úžasně zlověstným xichtem mladého Malcolma McDowella. (11.04.2013)

Šílený, zvrhlý a nasilnický - to vše spolu s nezvyklou atmosférou a daným příběhem, který se postupně divákovi otevírá a vtahuje ho do děje. Ze začátku jsem byla ohledně tohoto snímku dost skeptická a nedokázala jsem pochopit, o co vlastně Kubrickovi jde. Nejen díky šokujícím scénám plných násilí a dobrých (pro mě ale nepochopitelných) hereckých výkonů, jsem si k tomuto filmu nějakou záhadou cestu nakonec našla. A dokonce jsem ho i pochopila (snažila jsem se). Ne každý tomuto filmu příjde na chuť, ale jestli vám už stereotypní megafilmy od velkoprodukčních režiséru lezou krkem, zkuste tohle. - "It's funny how the colors of the real world only seem really real when you viddy them on the screen." (03.12.2018)

Tak od Stanleyeho Kubricka jsem zatím viděl jen jeden film a to Osvícení, které bylo prvotřídním hororem, takže jsem se samozřejmně těšil na Mechanický pomeranč. Určitě ve své době velmi kontroverzní dilo. Když jsem koukal na prvních dvacet minut tak jsem nemohl věřit svým očím. Na můj vkus to bylo přeci jen trošku nasilné, například když se ctveřice mladíků vrhla na bezdomovce! Ale pak se to nasilí celkem uklidnilo a já jsem pozorně sledoval, a byl jsem rád, že jsem to po těch úvodních 20 minutách nevypnul, jak jsem měl v plánu. Herecký výkon Malcolma McDowella je naprosto úžasný a nedá se slovy popsat. Scénář je velmi zajímavý a tudíž opravdu originální a měl dostat oscara, protože se jedná o skvělý nápad. Dlouho jsem se rozmýšlel mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami ale nakonec volím čtyři, protože ten začátek byl na mně přeci jen moc. Ale i tak se jedná o geniální dílo. (27.01.2007)

Těžko hodnotitelné dílo. Určitě se nebudu řadit mezi většinu, které Mechanický pomeranč nadchl. Ze začátku mi tohle dílko příliš nesedělo a měl jsem co dělat, abych to po šílené první půlhodině nevypnul. Naštěstí potom se to už dalo docela překvapivě dobře uchopit a už jsem neměl sebemenší problém to dokoukat. Je to zvláštní – po první půlhodině bych dokázal tenhle film bez výčitek odstřelit a naopak u závěrečných titulků jsem nakonec zjistil, že se mi to vlastně líbilo. Nakonec dávám alibisticky 3 hvězdy, ale asi by bylo lepší nechat tuhle záležitost, v mém případě, bez hodnocení. (14.12.2007)

Film explicitního násilí, vulgarity, zvrhlosti a pro nějaké obecenstvo i film zbytečný nebo i snad absolutně o ničem. Kubrick pro mě žádný velký režisér není (vždy se mi líbil od něj pouze Osvícení), ale zde mi přinesl i druhý jeho snímek, který mě vážně nadchl. Dávky násilí, rabování a sexuální harašení společně s písní "Singin In The Rain" nebo Ludwigem ve mě vytvořili krásný pocit (jsem úchyl?!) a plné hodnocení je jasnačka. (16.01.2012)

Provokativní, nadčasové a bizarně abstraktní dílo, které neztrácí nic ze svého poselství ani po tolika letech. A Clockwork Orange režiséra Stanleyho Kubricka je nádherně nasnímanou zvrácenou bohoslužbou za bezuzdné násilí, sex, obohacené "moloko" a Beethovenovy symfonie. Režisér se všemi těmito atributy pracuje s noblesou sobě vlastní, pročež se před Vámi na ploše čítající 136 minut rozestře legendární filmový mezník, u něhož budete konsternovaně obdivovat fantazii tvůrce Anthonyho Burgesse a Kubrickovu precizní režijní práci. Za zmínku rovněž stojí i umně servírovaná kritika společnosti, přičemž toto všechno obestírá démonický herecký projev Malcolma McDowella, jehož Alex je jedním z nejikoničtějších zloduchů stříbrného plátna. Stanley Kubrick zkrátka stvořil další filmový klenot, o němž se bude již navždy psát v učebnicích filmového umění zlatým písmem. Pokud jste tedy příběh Alexe a jeho "frendíků" milující "ultranásilí" neviděli, měli byste to urychleně napravit. A Clockwork Orange je totiž jeden z těch filmů, který musíte vidět předtím, než zemřete. „This would sharpen you up and make you ready for a bit of the old ultra-violence.“ (18.06.2020)

75%. Kubrick v mých očích zůstává a patrně už navždy zůstane jako nejrozporuplnější režisér vůbec. K většině jeho zářezům chovám natolik ambivalentní postoje, že nevím, zda je považovat za naprosto jedinečné a geniální, nebo za obyčejné, pseudokontroverzní a bez špetky režijního talentu. Jisté však je to, že Kubrick je jedním z mála filmových tvůrců, které lze bez sebemenších pochybností označit za umělce se vším všudy. Stran kritice, která na Kubricka nedá dopustit - jeho tvorba by se dala, zůstaneme-li u A Clockwork Orange, přirovnat k bílému akrylátovému penisu z jedné scény, který je také uměleckým dílem, s podobně kontroverzním a abstraktním nádechem, jež má i Kubrickova tvorba, v čele právě s tímto snímkem. Osobně se domnívám, že je to Kubrickovo vrcholné dílo, a to i navzdory Vesmírné odysee, už jen proto, že je zásadně surrealističtější a emocionálnější; na druhou stranu však stále váhám, zda více oceňuji originalitu, punkovost, teatrálnost a hédonismus Kubrickovi vlastní, a nebo zda bojuji s pocitem, že jde o povrchní, prvoplánové a ideově ploché overrated pseudodílo. Myslím, že A Clockwork Orange je součástí globálního kubrickovského konceptuálního umění (mezi Lolitou a Eyes Wide Shut), a že se na něm režisér vyřádil dosyta a se vší upřímností, což z něj dělá vskutku inspirativní kus filmové historie, avšak s velkými narativními nedostatky, které mu nemusíme, ale můžeme odpustit. Já mu je odpustil, protože ačkoli ze snímku nemám dojem, že by nějakou hloubku či katarzi účelově interpretoval, já si tam toho k zamyšlení našel až až. Myslím, že existuje-li v dějinách kinematografie snímek (a potažmo režisér), který (kterého) můžete buď nenávidět, nebo milovat, a nic mezi tím, je to právě A Clockwork Orange a s ním i celý Kubrick. Já si zvolil tu druhou možnost, ačkoli je to láska zjevně komplikovaná a s rezervami. Tak jako tak, scéna Singin' in the Rain zůstane už navždy právem jednou z nejlepších filmových scén postklasického Hollywoodu. (15.08.2018)

Není důvod nepojmout k mladému Alexovi alespoň hrstku obdivu: nekouří, nepije alkohol, nebere drogy, miluje mléko a Beethovena. Tváří v tvář zbyrokratizovanému modernímu establishmentu, společenskému sobectví a pokrytectví revoltuje jako opravdový hrdina. A dokonce s jemu vlastní chladnokrevností! Ano, když jde opravdu do tuhého, prostě si „jen tak zpívá v dešti“. (21.09.2004)

Pre mňa neskutočný filmový zážitok. Kubrick od prvej do poslednej minúty udivuje a rúca všetky zaužívané pravidlá, takže máme možnosť vidieť veľmi prevratný film. McDowell rozohráva koncert, strháva na seba každú scénu a jeho herecký výkon je strihnutý orchestrálnou, klasickou hudbou, ktorá robí s tohoto filmu to čo je, a to filmové veľdielo. Zaujímavé na tomto filme je samotný fakt, že celý film sa sústreďuje na absolútneho vyvrheľa, zvráteného bastarda, ktorého by bolo najlepšie zastreliť aby od neho mali ľudia pokoj. A genialita je prejavená v tom, že aj keď hlavný hrdina a rozprávač je pekná sviňa, musíme s ním skrátka sympatizovať a scény, keď sa snaží opäť zaradiť do spoločnosti, patria k najsilnejším u tohoto filmu. Film, ktorý v nás odhaľuje naše zlé ja a pozerá sa na neho s tej druhej, imaginárnej strany, čo ale neznamená, že tam to naše zlé ja nie je, alebo že nie je u niekoho horšie. Všetko je to podfarbené neskutočne peknou hudbou a hlavne silnými scénami plnými erotiky a naturalizmu. Film filmov a to najlepšie čo som mal od Kubricka vidieť a samozrejme od Ludwiga van možnosť počuť. (24.08.2007)

No panečku, teď jsem to dokoukal po třetí a pořád ten film pro mě neztratil své "kouzlo" (jestli se to tak dá říct). Úchylně dekadentní zábavná hra s divákem - navíc přesně kopírující skvělou knižní předlohu - největší chválu je třeba pět na výpravu, herecký výkon hlavního představitele a SKVĚLE vybranou hudbu - 9/10 (02.08.2006)

Tak se konečně dostalo i na Mechanický pomeranč, dílo mnohými zatracované, v době svého vzniku vyvolávající hromadné protesty a Kubrickova noční můra. Přitom tomu mohlo být jinak, kdyby si lidé uvědomili, co Kubrick zamýšlel. Určitě mu nešlo o podporu násilí, to rozhodně ne. Tento film je sice obtížně stravitelný, to ano, ale pokud se na něj dívá člověk s odstupem, pochopí. Sledujeme příběh mladého násilníka, který se svojí partou drancuje okolí, a vše zajde tak daleko, že se mladý Alex dostane do vězení. Jedinou cestou, jak se může dostat na svobodu je odpikat si 14 letý trest. Ale je tu i další alternativa - stát se pokusným králíkem ve vědecké laboratoři, která se zabývá podvědomou přestavbou osobnosti. Ze začátku jsem k Alexovi cítil spíše odpor. Byl to násilník, který terorizoval lidi kolem sebe. A jeho násilnické sklony často zacházely do extrémů. To je první fáze filmu, která sleduje právě Alexovu nezkrotnou povahu a všechny problémy jí zapříčiněné. Zase tu máme typickou Kubrickovu fázovitost, kterou využil už před tím ve své Vesmírné Odysee. Ve druhé fázi, kde dochází právě k přebudování osobnosti se ale moje pocity k tomuto mladému delikventovi změnily a já jsem s ním začal soucítit. Každý má právo změnit se, a to jak k tomu dojde je v rukou božích. samotná proměna je asi tou nejsilnější fází filmu no a poté, když už si člověk myslí, že je konec, že "dobro zvítězilo" nastane řada zvratových situací (říkejme jim osudová setkání) a já nejen že jsem s Alexem soucítil, ale bylo mi ho líto a to pořádně. Touto třetí fází Kubrick svůj opus zakončil. Je až neskutečné jak dokonale zachytil změnu nejen Alexova chování ke svému okolí, ale také okolí k Alexovi. V závěru filmu jsem si říkal jak moc se musí člověk ponížit a vytrestat, aby mu bylo odpuštěno a pokud se tedy člověk změní, bude mu vůbec někdy odpuštěno? Další mistrovský kus Stanleyho Kubricka. (29.09.2006)

Kubrick v najlepšej forme. Skvelý od začiatku do konca. Nezabudnuteľné scény. Nezabudnuteľný príbeh. Jasných 5*. (16.09.2009)

vlastně nijak zvlášť složitý děj, který je podán hodně "divným" a ujetým způsobem.. vcelku jasně jsem myslím pochopil, co chtěl Kubrick sdělit, ale forma mi prostě nesedla.. ta všemi opěvovaná genialita tohoto díla mi zůstala skryta.. lepší 3* (16.11.2012)

Do čeho jsem se to sakra zase pustila! Opravdu nevím, jak mám tenhle film vůbec ohodnotit a to mám ještě napsat recenzi? No tak to bude kurva těžký, ale tak hádám, že za pokus nic nedám. Předem vás musím varovat, že i pro ty z vás, který mají v oblibě divný nebo artový filmy a vyžíváte se v jejich zvrácenostech stejně jako já, bude to pro vás silný sousto na překousnutí. Tenhle film je totiž divnej jako sviňa, při bedlivým sledování jsem měla pocit jako když sleduju seriál o 6 sériích, mísily se ve mě pocity typu "tak tohle už je moc" s pocitem "do píči tohle je nejlepší věc, co jsem kdy viděla". Po zhlédnutí jsem měla pocit, jako že film trval 10 hodin a zároveň 20 minut a moje myšlenkový pochody vypadaly asi jako kdyby je 10x sežvejkala kráva a pak vyplivla s tím, že něco tak hnusnýho se nedá žrát. Netřeba říkat, že následně jsem skoro celou noc nespala, protože jsem nad tím filmem musela pořád dokola přemejšlet, takže koukat na to před spaním byl opravdu špatnej nápad a rozhodně ho nedoporučuju. V následujících řádcích se teda nějak aspoň pokusím osvětlit vám o čem to vlastně celý bylo. Zkrátka dystopická budoucnost, podle přízvuku odhaduju, že v Anglii, kde jsou všichni zkorumpovaný, mluví směsicí normální angličtiny, starý angličtiny a ruštiny (přísahám, že luštit slova starý angličtiny, když máte film s anglickejma titulkama, bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli) a mladý se po večerech baví pitím zdrogovanýho mlíka, znásilňováním nevinnejch sousedů a příležitostně i jejich zabíjením. Zároveň všichni nějak až moc obdivujou sexuální praktiky, a teď myslím všechny, jako úplně kurva všechny. Hlavní protagonista je zmrd, za což se dostane pod zámek a stane se obětí zvrhlejch vládních experimentů. Víc do podrobna příběh rozepisovat nebudu, už takhle je tahle rádoby recenze dlouhá a s tím že mi film přišel dlouhej 10 hodin by popis vyšel na opravdu hodně řádků. Řeknu to jednoduše - film plnej násilí, nahoty, psycho postav, soch penisú, přikrývek s bradavkama, všemožnejch divností a slabším povahám se možná bude chtít příležitostně zvracet, tak si radši vemte kýbl. Hodnocení: 8/10 (18.03.2020)

Mechanický pomeranč je velice působivá a stylizovaná satira poukazující na chování lidské společnosti . Především se mi ale film líbil díky skvělému výkonu Malcolma McDowella na kterým vlastně celý film stojí . Stanley Kubrick mi opět dokázal že byl výjimečný filmový tvůrce. (19.09.2006)

Víte, kde končí výstřední umění a začíná kýč? Přesně tady. Kubrick pro mě zkrátka nikdy nebude filmovým bohem. A Mechanický pomeranč je jeho klasickým produktem - vůbec ne špatným, ale rozhodně ne dobrým. To, co jej činí výjimečným, jej podle mého názoru stejnou vahou táhne dolů - teatrálnost, výstřednost, pseudo-explicita, zvrhlost a vizuál vůbec, dále příběh, vtip, hudba, tak špatný McDowell, že z něho nelze odtrhnout oči... Místy hrají tyto faktory filmu do karet, místy ne. Mechanický pomeranč je možná kultem, kultovního však na něm nevidím zhola nic. Ano, být rok 1971 a mně 15 let, asi se rozpustím blahem. Ale takhle... (03.11.2014)