Vzplanutie

Konečne adaptácia, ktorá v sebe nesie znaky klasických Murakamiovských diel. Chang- dong Lee bol svojimi predchádzajúcimi filmami skôr zastáncom silných príbehov, kedy poukazoval na rozklad rodiny a hodnôt. Jeho sociálne drámy neboli pekné a hovorili o dobrých ľuďoch s tragickými osudmi. Burning je ale viac divácky prístupnejší a hlavne zostáva vám z neho taký ten pocit, čo máte pri filmoch, ktoré vám vaše teórie ( ktoré zdieľate s hlavnou postavou) zostanú bez potrebného vysvetlenia. Film je natočený dobre. Postavy medzi sebou fungujú tiež. Samota, odcudzenie a hľadanie ženy, ktorá nie je, bol hoci v Juhokórejskom prostredí, zaujímavý cinefilný zážitok. Filme nie je dokonalý, ale zarezonuje. Jeden s tých lepších manifestov o túžbe kontaktu a nájdený si svojho miesta. Koniec je trošku na silu. Ale stále spokojnosť. Bodaj by aj iný tvorcovia mali gule spraviť ďalšiu Murakamiho adaptáciu. Takto zostáva len Burning. Čo ale nie je vôbec na hanbu. A oceňujem dlhé zábery, odhalené ženské prsia a Magic hour. (18.01.2019)

Zvláštny príbeh o zvláštnych ľudoch, ktorý na konci zapadne do zaujímavej zápletky. Bohužiaľ však do zápletky, ktorá celú tú dlhú trojuholníkovú hru, naplnenú veľkým množstvom nezásadných udalostí a hlavne rozhovorov, nezachránila. Najprv netradičné rande. Potom jednostranná láska. Žiarlenie a trápenie, ktoré sa od určitého momentu zmení na stalking/pátranie. Nebola to blbosť. Nenudil som sa. Herci sadli bez problémov. Len tempo malo byť svižnejšie, aby som sa k vyústeniu nemusel až tak dlho prepracovávať. Nemôžem odporučiť, ale ani vyložene odrádzať. (08.02.2020)

Enigma, která nepřestává udivovat, plést a fascinovat. Plíživě podnětná analýza korejské sociální nerovnosti a hluboce zakořeněné frustrace mladých mužů z nižších vrstev společnosti. A přitom vynikající thriller, halící všechny informace do temného závoje, z něhož jen občas vypadne kousek skládačky, ale nikdy kompletní řešení. Neskonale obdivuhodná podívaná o domněnkách, hledání vlastní pravdy a absenci objektivní reality. Netvrdím, že je to nejlepší film dekády. Jen jsem z té půl druhé tisícovky za uplynulých deset let neviděl lepší, než je Burning. Po skončení totiž nedoutná, žhne. (21.08.2020)

Po nějakém čase u Korejců - do poloviny pomalé mladistvé vzplanutí a po půlce drama s kriminálním otazníkem až do konce. (06.04.2019)

Zpracovat či lépe rozpracovat nebo prohníst rozválet Murakamiho povídku o 13 stranách běžného PDF-formátu na 148 minut filmu musí být nutně uměním. Hrdina Jong-su se setkává se známou z mládí, éterickou Jong-su. Posléze se na scéně objevuje korejský Velký Gatsby (Ben), kterého zajímá jen to, co je zábavné, a navíc vypalování starých skleníků (u Harukamiho stodol, proto "Barn Burning", viz též stejnojmenou povídku od Williama Faulknera, který je navíc Jong-suovým oblíbeným spisovatelem). Hae-mi ale náhle zmizí (zůstane po ní jen kočka v Benově zásuvce její hodinky). Jong-su se na základě těchto indicií a obcházení skleníků, z nichž žádný nakonec nebyl vypálen (mystická elipsa), domnívá, že jejím vrahem je Ben. Pozn.: Enšpígl **** řešil závěr (3 možné) s přítelem u u halušek s brynzou. Rád bych se také zúčastnil, i když by mi halušky s brynzou poskytly samy o sobě větší potěšení. Pozn. 2: Povídka nekončí vraždou, její poslední věta zní: "Pořád běhám každé ráno kolem těchto pěti stodol. Žádná stodola v okolí nevyhořela. A že by nějaká vyhořela jsem ani neslyšel." Blízko konce (obíhání stodol) je zajímavá úvaha: "Občas mi v hlavě vzklíčí myšlenka, že chce, abych nějakou stodolu vypálil sám. A jako by mi do hlavy nasadil obraz hořící stodoly, který se stále rozpíná jako při nafukování pneumatiky. Dokonce jsem si někdy i pomysli, že dokud budu čekat na to, až to udělá, mohl bych ho zrovna tak předejít a sám škrtnout sirkou a stodolu vypálit. Stejně je to jen rozpadlá stará stodola, ne?"..... Takže jsem také podal svojí "teorii závěru", bohužel bez halušek a brynzy. (22.03.2020)

Zvláštní snímek, trochu na téma smyslu života a štěstí, pro mne však příliš umělecky pojatý a dlouhý, tudíž mimo tu pohlednou slečnu mne trochu více dokázala zaujmout až část po jejím zmizení. (21.12.2019)

Stal se zázrak, mě se upřímně líbil jihokorejský film! Sice jihokorejsky moc nevypadá, vzhledem k tomu, že zde nejsou ani náznaky patosu, postavy nehrají o nejhysteričtější možný herecký výkon a nepřijde ani žádný trapný vtípek, ale čert to vem. Tohle je spíš v duchu japonských poetických filmů a ty mám rád. Vtáhlo mě to do děje už od začátku skrze prostorem jen tak proplouvající kameru a seznámení/opětovné shledání Jong-sua a Hae-mi, kdy on působí, jakože je spokojený sám se sebou a víc od života nechce, ale s ní se začne zničehonic bavit a ona jako vnitřně nevyrovnaný člověk, u kterého není jasné, jestli je trošku psychicky narušená, nebo je jen v takovém stavu. Do toho se pak přidá boháč Glenn, teda Ben (hhh, to se mi povedlo) a začne milostný trojúhelník, který strašně dlouho není milostný. Graduje to samozřejmě dál, nebudu vše prozrazovat, ale fascinuje mě, jak už zpočátku to působí tajemně (mimo "neujasněné" postavy i "neviditelnou" kočkou), aby časem přišla skutečná záhada a předchozí podivnosti se dořešily jen tak mezi ní, jako by na nich nezáleželo, i když budují atmosféru první poloviny filmu. Není to ani prázdná žánrovka - na to se zde zajímavě pracuje s motivem jak milostného trojúhelníku, tak i s dalším populárním žánrem a určitá poselství z toho taky vzejdou. Vlastně se vše dostatečně vysvětlí, uzavře a není třeba to zdůrazňovat skrze velké scény, prostě někdy stačí jedna věta nebo nevinně působící dialog. Je to o objevování a spojování vodítek a Chang-dong Lee je nastiňuje a vysvětluje chytře. Jediný problém mám s tím, že v druhé půlce mi celkem rychle bylo jasné, jak se věci mají (což ne že by mi zkazilo zážitek, ale už to nepůsobilo tak tajemně jako předtím) a že dějová linka se soudním řízením Jong-suova otce sice do celku zapadá, ale pořád spíš působí navíc, vzhledem k tomu, že se k ní film vrací po velmi dlouhých pauzách. A osobně jsem nepochopil délku některých scén, když třeba přes minutu nabízí to samé beze změny, ale naštěstí jich nebylo moc. Rozhodně milé překvapení, ve které jsem v jihokorejských vodách už ani nedoufal, ale přišlo. 4* (25.05.2024)

Základ deju celkom fajn a s množstvom potenciálu, ale to pomalé tempo to akosi celé zabilo. Na to, že má film takmer 150 minút, sa tu udialo toho pomerne málo. A aj to čo sa dialo, pôsobilo takým ťažkopádnym dojmom, v štýle "nuž, čo už, stáva sa". Pozerám, že všeobecne sa to divákom pozdávalo nadpriemerne. No bohužiaľ, do tejto masy sa bohužiaľ nepridám. A pritom by bol scenár sám o sebe v skratke fajn, ale skôr na takú hodinku. 2* (04.01.2024)

V hypnoze... (29.02.2020)

Dlouho jsem nechápal, proč zrovna tuto kratičkou Murakamiho povídku násilně rozmazávat do celovečeráku. Netušil jsem, že Chang-dong Lee by asi zvládl dát dohromady film s velkým F i z nákupního seznamu. Není co vytknout. 10/10 (10.02.2019)

Jihokorejské filmy prostě musíte milovat! Fantastická abstrakce milostného trojúhelníku je opřená o věrohodné herecké výkony složené zejména z tajemna, smrti a posedlosti. A skutečnost, že ve filmu se pramálo mluví jen umocňuje tu tíživou atmosféru, do níž se náš hlavní (hlavně chudý) hrdina zapletl. Inu, pozor na chlápky jezdící v Porsche 911 GT2 RS. 82 % (13.09.2019)

(5.5/10). Dosti komorní snímek, který má opravdu úmorné tempo. Na druhou stranu to však v některých scénách vůbec nevadí. Konec mě vůbec nezasáhl, vyložil jsem si jej podle sebe a ničím se mně to nedotklo. Kinematografie Jižní Korey mě před rokem uhranula.. Tímto snímkem mé nadšení trochu opadlo, ale snímek má bezesporu své kouzlo. (05.10.2020)

Krásně nejistej film, u kterýho jsem neměl páru, jaká že mě to zvláštní síla vlastně drží u filmu, kterej má dvě a půl hodiny, nic moc se tam neděje, ale přitom se na to tak dobře kouká. Jenže mám za ušima, vím jak maj jihokorejci rádi pomsty a tak čekám, jestli se dočkám šokujícího finále. Nakonec říkám, že to byl filmařsky neskutečně dobře zvládnutej film, zastřenej trochou halucinací. 80% (25.01.2019)

(47/2023) / Často sa tu v komentároch spomína, že tento film je istým spôsobom neuchopiteľný, a teda priznávam, že mne sa to tiež úplne nepodarilo. Predovšetkým asi pre nesprávne nastavené očakávania. Nejedná sa v podstate ani o thriller a ani moc záhadný film nie je. Skôr ide o naozaj pomalú drámu, kde divákov vklad je asi viac potrebný a teda väčšinu času som len čakal, kedy sa 'niečo' stane. Ono sa aj niečo deje, ale všetko je zastreté zvláštnou a minimalistickou atmosférou filmu. Možno v inom nastavení by som si z tohto diela zobral viac, ale na teraz priemer. (6/10) (22.06.2023)

Burning pracuje s dômyselne budovanou thrillerovou štruktúrou, ktorej nejasné tajomstvá divák spoznáva rovnako dlho, ako zmätený protagonista, ktorému život a čerstvé vzplanutie pre lásku naruší batemanovský charizmatický high class psychopat. Obrazovo pútavý, kórejsky mrazivý, pútavo vystavaný napínák, ktorý sa bohužiaľ mnohým dokáže tými "nudnými a dlhými" scénami zaryť pod kožu nesprávnym spôsobom. (08.07.2019)

[KVIFF] Moje historická premiéra na karlovarském filmovém festivalu. Docela zajímavé uvedení, ale rozhodně ne nekvalitní. Korejci si dokázali za posledních několik let vytvořit specifické prvky svého vlastního filmu. Když se podíváte na skoro jakýkoliv korejský film, je v jistém ohledu tajemný, tmavý, lehce těžce nepochopitelný a zdlouhavý. Ale nedá se říct, že by to vše bylo vyloženě negativní. Nyní, když se nad tím vším takto zamyslím, tak film je zbytečně asi dlouhý, ale skvěle dokáže popsat mezilidské vztahy a jejich myšlenkové pochody v nich přes tichost a jen určité náznaky a mimiky. Akorát záporákovi se mohlo nechat více prostoru a mohlo z toho být i docela dost vyeskalované a kvalitní drama s thrillerem dohromady. Kouzlem zde stále asi je... kdy asi budu mít příležitost film vidět znovu, jestli vůbec a hlavně takto atmosféricky a kvalitně. (08.07.2018)

Pindat o Schrödingerově kočce na lékárnických vážkách nemá smysl. Velmi silný film. (12.07.2018)

Adaptace desetistránkové povídky - při téhle stopáži docela masakr. Pomalé tempo mi vůbec nevadilo, byl jsem zvědavý, kam se ta plíživost vyvrbí a definitivně jde o jeden z nejzajímavějších filmů svého roku, na který se dá dívat hned z několika hledisek, především ale jako na sociální drama, když to tak řeknu (nicméně zařadit ho žánrově mezi mysteriózní mi přijde přeci jen trochu nadnesené). Nemyslím si ale, že záměrem bylo se nějak ostře zabývat právě sociálním stavem Jižní Koree, nebo dramatickým trojúhelníkem tvořícím středobod filmu. Myslím si, že je to o vizuální podmanivosti kinematografie jako takové a nikdy nekončícím příběhu života a jeho tragických zápletkách, rozuzleních, situacích. V tomhle případě mě zaujalo, jak jednotlivé akty byly provedeny tak nezaujatě, nečekaně. Člověk zmizí z vašeho života a zmizí nečekaně, zničehonic. Jste Velký Gatsby, máte všechno, ale stejně to od vás může vzít ve vteřině člověk, co nemá nic. Malé pravdy. Podmanivý film, myslím, že jako většina, by stál někdy za to dát si ho na tripu, jenže to je ten problém, většina filmů stojí za to na tripu. (23.03.2019)

V prvé řadě mě tahle věc inspirovala k tomu si onu knihu od Murakamiho přečíst. Jelikož už mám od něj leccos načteno, chápu, že jeho díla se těžko zpracovávají. Tady mi to ale nějak neštymuje. Obsazení je otřesné. Hlavní protagonista Jong-su je jako Janek odvedle z dědiny. Ta ubrečená blbka Hae-mi s umělýma kozama je na ranu a to ať byl její taneček sebepoetičtější. A k tomu tajuplné metrosexuál, kterýho hrooozně baví pálit skleníky. Vleče se to jak férové sopel. Nic se tam v podstatě do tří čtvrtin filmu neděje a najednou je metroš ubodán a spálen aj s párem trenek. Celou dobu jsem čekala, že se to nějak rozjede a ono nic. Musím pochválit vizuální vzhled a hudební podkres, ale to je tak všechno. Velký zklamání. (08.07.2020)

Krasne odvypraveny poeticky film se zvlastnim milostym trojuhelnikem, plny ruznych vyznamu. Rad si poslechnu vsechny interpretace. (30.11.2020)