Volha
Réžia:
Jan PachlScenár:
Jan PachlKamera:
Marek JandaHudba:
Michal PavlíčekHrajú:
Kryštof Hádek, Klára Melíšková, Martin Pechlát, Tomáš Jeřábek, Aňa Geislerová, Kristína Svarinská, Bohumil Klepl, Stanislav Majer, Lukáš Příkazký, Aneta Krejčíková, Roman Polák, Jiří Lábus (viac)Obsahy(1)
Jsou zlaté osmdesátky, období spartakiády. Pekárek je šťastný, přes sovětské vojáky šmelí s barevnými televizory a konečně mu do auta nastoupí i Karel Gott. Standa je „king“. Netuší ale, že si udělal mocného nepřítele. Vidina zájezdu na mistrovství ve Vídni je najednou pryč. Protistátní činnost produkčního Horáčka se sice odehrává mimo Pekárkovo zorné pole, ale Standa už je nebezpečně blízko. (Česká televize)
(viac)Recenzie (43)
Moje pocity se při sledování téhle dávno zapomenuté a nyní znovuobjevené reality show z přelomu sedmdesátek a osmdesátek pohybují na škále od depky k euforii a zpět. Peklo nejsou ty druhý, peklo jsme my. P.S.: Karlovy procítěné písně v ruštině se Olze Špátové do toho velkodokumentu o mistrovi kdysi bůhvíproč nevešly… Volha nezapomněla, to je fajn. ()
,,Saskia v barvě! Kdo to mami má!'' ---- :-) . Maestro byl zatím asi nejlepší díl. V jednom roce se člověk pořádně ani neohřeje a roky létají jak lístky z kalendáře. Trochu je to škoda, protože pozvolna zjišťuji, že tohohle seroše bych si dal klidně o pár dílů navíc. Jestli v prvním díle vypadal blbě mix dobových záznamů a hrané pasáže, pak tady se tvůrcům podařil majstrštyk. Nikde nic nedře, snad jen v místech kde se objevuje Lanďák, protože ač ho mám rád, tak mu Robert Mikluš podobný je jen hodně vzdáleně. Mnohem více se vydařila scénka s Kájou, kde stačila jen jeho silueta a jeho kýmsi skvěle napodobený hlas. Ta jízda s Goťákem byla boží. A nejen to. Srandy je tu opravdu spousta, ale i STB ukazuje co umí. Máme tu Chartu a zatýkání po bytech... Milovice plné ruSSáků byly také skvěle udělány. Jsem zvědav jak celý seroš skončí. Rokem 1989? Mám trochu tucha, že Pekárek skončí jako Král krysa. Nebude umět žít v novém prostředí svobody bez fízlování, bonzování a z toho mu plynoucích výhod. No uvidíme. Dávám za 5 plechovek ruSSáckého kaviáru. * * * * * ()
Uspěchaná epizoda, co velkou dramatičnost ani komediálnost nepřinesla. Zakotvili jsme až v roce 1986. Standa Pekárek (Kryštof Hádek) zestárl, plešatí a tloustne v břišních partiích a i v novém desetiletí sem tam ještě klátí ženské. Ještě předtím stačil svézt Karla Gotta, čímž se mu konečně splnil jeho dávný sen. StB v předchozí dekádě utahovala smyčku kolem nepohodlných lidí, jedním z nich byl i režisér Klempíř (Bob Klepl) a jeden z jeho protistátních dýchánků. Do jeho bytu vtrhla VB i s StB. Vůbec jsme se o jeho dalším osudu, a případném trestu, nic nedozvěděli. Překvapením bylo, že v osmdesátých letech dál pracuje v televizi a nadále režíruje. A největším šokem pro Pekárka je, že cesta na hokejové MS ve Vídni se mu definitivně uzavřela. A byl za tím jeho zvýšený sexuální apetit. Rozhodlo se, že tahle epizoda pojme větší časové období. A tak se docela rychle přeskakovalo v čase, načež tvůrcům stačilo udělat z toho zkratkovité a v mnohém nedořečené pojednání. Obvyklou nahláškovanou komediálnost obstaraly spíše úvodní minuty, postupem času už jsem nezaznamenal větší komediální rozptyl. Karel Gott se ukáže jen ve stínu zadního sedadla auta, jeho představitel Roman Vojtek alespoň vystihl jeho charakteristickou barvu hlasu. Osmdesátá léta, kam jsme se dějově přesunuli, jsou ještě zajímavější než předchozí dekáda. Je s podivem, že přesun neproběhl hladce. Všechny nejznámější události, mezi něž patří Spartakiáda nebo výbuch v Černobylu, mají nezajímavý a velmi uspěchaný ráz, Aneta Krejčíková už podruhé svoji monstrózní prsní výbavu neukázala, o nahé poprsí jiné soudružky kolegyně ovšem divák ochuzen nebude a Standa Pekárek bude udávat maximálně ještě tři další roky, než se jeho socialistická kapitola definitivně uzavře. 6/10 ()
„Z umělců si příklad vzali, Antichartu podepsali.“ Slovy Standy: „Když to podepsal i Goťák, tak to asi úplná blbost nebude, ne?“ Za železnou oponou už se úplně setmělo. Svědomí se ocitá ve slepé uličce a otáčí knoflíky sporáku, leč rozkopanost Prahy přeruší dodávku plynu. Je třeba (nějak) žít dál. Režisérka Válová pohladí Kunderu a potěší produkčního Horáčka, on ji už méně. Neb malé ústupky vedou k větším kompromisům a jednoho krásného normalizačního dne až k přihlášce do strany. Amorální vošoust bez svědomí Standa, coby vychechtaný spolupracovník StB, dál žoviálně glosuje společenské dění. PROSPĚCHÁŘSKÉ OKÉNKO: [][] Co jsem si domů odnesl já? A) Klapzubovu jedenáctku, jedinou Standovu knížku (i já ji na základce četl). B) Tajemství plození. „Za každý dítě pár táců. A všichni šoustaj jak zběsilí, aby ty prachy z Husáka dostali.“ C) Náklaďák papírů s Antichartou „rozhořčeného národa“. [][] A už je to tady! Příslušníci VB se hemží, příjíždějí antony. Musím ukrýt ty archy s podpisy Charty 77. Všech pět. ()
Nič sa nemení, Hádek je stále starší šukač, pije sa, vtipkuje sa, no používajú sa aj urážlivé slová, ktoré sa v tej dobe vôbec nepoužívali - čobol. Gott výborne nadabovaný, inak je to stále "ty vole" a "imrvére". ()
"Barevná Saskia, no řekni mámo, kdo tohle má?" Vynikající flashback, o který jsem nikterak nestála, nejen že se královsky bavím u každé části, především se bavím při pohledu na protažené, dotčené držky, které ve své neschopnosti přežívat ve svobodě a demokracii, tvrdí, že takto to nebylo a nostalgicky vzpomínají na svoji komunistickou, svazáckou, pionýrskou, jiskřičkovou verzi. P.S. : Jinak na barevnou Saskii koukáme rádi dosud, Kalendárium je fajn. ()
Hodně slabý a bezdějový díl, se skoky v čase, nedokončenými motivy a situacemi, snad jen jako Pepíček Zíma a dnes neexistující Vlachovka mne poněkud pobavily. Jinak opět sex, kozy, blbé vtipy, blití, udavačství a celková nereálnost prostředí a vztahů. ()
Čtvrté epizodě jsem se rozhodl pořádně nahvězdit, protože jsem se u ní opravdu skvěle bavil a dokonce se mě zmocnil pocit (který mě u českých seriálů příliš často nepřepadá)- mrzí mě, že bude tato záležitost příštím dílem končit. Standa "Volha" Pekárek je zmrd par excellence a znovu musím vyzdvihnout, jakým způsobem ho ztvárňuje Kryštof Hádek. Jeho výkon je radost sledovat. Jak už jsem psal, naše rodina nebyla perzekuovaná ani protežovaná, takže dětství jsem měl pohodové, přesto si návrat vlády jedné strany nepřeji ani náhodou, protože si bohatě vystačím s tím, čím nás v posledních letech otravují pro změnu zase pravicové "demokracie". Pomalu ale jistě se zřejmě blíží doba, kdy bude svoboda slova umožněna bez rozdílu všem, kdo půjdou s davem, zatímco ostatní budou muset držet hubu, pokud se budou chtít vyhnout šikaně a veřejnému lynči. Ani tentokrát mě nepotěšil Robert Mikluš (nějak s ním holt nejsem kompatibilní), zato mě velice pobavilo maskování obličeje Karla Gotta. Hned jsem si vzpomněl na epizodu Simpsonových, kde byl v průběhu úvodních titulků Bart nahý, ale jeho skupinu měkkých, zvonkovitých výrůstků přesto nikdo nezahlédl. Jo, jo, bavil jsem se a fakt je mi líto, že už šlo o předposlední díl. / Poučení: Nezvracej na sochy politiků, kteří jsou zrovna v kurzu. Nebo klidně zvracej, ale počítej s teplým bonzem. ()
.........tak sa šmelí, že sa kupujú farebné televízory od sovietskych vojakov...???.....to je čo za kravinu....táto štvrtá časť išla kvalitou značne dolu - nebola ani vtipná ani spád nemala ani...no slabota.... ()
Doba, kterou si již pamatuji - byť mlhavě. Mnohé věci mi ale byly povědomé. Standa konečně svezl Káju, sehnal televizi, sbalil pár holek a promluvil několik kolegů. U některých scén jsem ani nedýchal. A kdyby se paní režisérka nepovyšovala nad dělnickou třídu, neskončila by v šatně. ()
Odpornější postavu než je Standa Pekárek v podání zde skvěle hrajícího Hádka jsem už dlouho v českých seriálech neviděl. Přeju mu jen to nejhorší a strašně mě to drží u obrazovky, abych se na konci seriálu dočkal jak skončí špatně. Avšak si sám myslím, že po roce 1989 se z něho (a z mnoha dalších) stane velký demokrat. Opět mi bylo lidsky špatně z toho všeho, čím si naše země procházela. Tato minisérie to zachycuje naprosto bravurně! ()
Tak tenhle díl je vesměs klasická Pachlova parodie. Vlastně i ten dramatický závěr docela schodil do koše. Božský Kája potěšil, konečně za něco reálného - dobového. V druhé půlce to začíná docela chávat, Standa už párkrát i přepně do módu, že mu začne i něco docházet, ale v jádru je to furt úplnej dement, i-když už snesitelnější, než třeba v prvním díle. No když pak skočíme v čase, tak stačí namaskovat mladšího z Hádků tak, aby vypadal jako starší z Hádků a máme časový přesun obstarán :) Jinak si nejsem jistej, jestli je správný, když nejsympatičtější postavy jsou STBáci a zarytí komunisti a ty jakože lepší a dobří jsou mnohdy nesnesitelný. ()
Kočár do Vídně. 67%. ()
„No, řekni, mámo, kdo tohle má?" ()
Tatam je nejistý počátek seriálu s nachcanýma klouzačkama, od třetího dílu nasazujeme na vážnější jamku a daří se, daří. Jen mi přijde, že z načnutého potenciálu a plynoucích let se toho dalo vytěžit víc a mohla se jedna epizoda přidat. Soudruzi scénáristi by jistě něco ze šuplíku vytáhli. Tak uvidíme jak to ten vidlácký udavač dotřese do finále. ()
Charakter Standa nechává nemocnou matku samotnou na Štědrý den, exilová literatura je pro něj cizím pojmem, a zatím nám neukázal ani pracovní soboty, které byly socialistickým zpestřením. Mámě po výbuchu Černobylu vypadaly vlasy a musela chodit na čištění krve, rakovina prostaty řádí v okolí víc, než je milé. Silný dokument o pravdě, s perfektním obsazením (Jiří Lábus, Filip Menzel aj.) a citem pro detaily (konev na zalévání květin, bílé mřížkové obaly na květináče, malé žluté limonády, hliníkové pouzdro na řízky a třílitrová sklenice okurek na cestu v podpaží. ()
Škoda těch skoků v čase, jinak to mohl být seriál roku. Hádek tvoří pravděpodobně ikonickou postavu dějin - už ne hloupý Švejk, ale vypočítavej křivák normalizace. ()
Skvělá satira, která bohužel není satirou, ale naší vlastní šedou minulostí, od který se nejde jen tak odlepit. Už teď mi Hádek jako užvaněnej děvkař bez hlubšího svědomí bude chybět. Parádní exteriéry a interiéry normalizační doby spolu se slavnými figurami tehdejší televize. Jediný mínus je fakt castingově nepovedenej Robert Mikluš jako Landovský, naopak Bob Klepl je fantastickej, bych furt nekritizoval, voe..třesu, třesu :) ()
Někdo asi testuje, co všechno divák spolkne, když se mu to podá jako „zábava“. Podívejte se na tu vzestupnou tendenci hodnocení – všeříkající. Namalovat lejno na růžovo – a je to! Ani mašličky není třeba :) ()
Pamatujete na tu dobu? Jak havárie v černobylské jaderné elektrárně vedly k rozpoutání pomlouvačné kampaně v západních sdělovacích prostředcích? ()