Volha

Zcela oficiálně tímto prohlašuji, že mě Česká televize tímto seriálem velmi mile (a naprosto nečekaně) překvapila. Tvůrci přišli se zajímavým a zábavným dějem, u něhož se mohl divák i zamyslet, zavzpomínat, či využít obou možností (případně ani jedné, jak se v mnohých případech ukázalo). Rychle tak bylo jasné, že tahle záležitost rozdělila diváckou obec dosti razantně, protože sklerotičtí nostalgici opět zatoužili po benzínu zadarmo, diváci narození nejdříve v devadesátkách se okamžitě začali bušit v prsa s tím, jak by nikdy a ze žádného důvodu nesklonili hlavu před žádným režimem (ano, jsou to ti samí, kteří by byli i nejlepšími protifašistickými bojovníky a pravděpodobně i nejhorlivějšími abolicionisty), ale mé zkušenosti hovoří spíše o tom, že by lidé s podobně velkou hubou skončili pravděpodobně s přezdívkou na svazku. Seriál má své mouchy, o tom žádná, pozitiva u mě ale jasně převládla. Já si pro sebe dělím spolupracovníky s StB do tří kategorií: ideologické (ti to dělali z přesvědčení a já pro ně mám určitý druh pochopení, protože to dělali pro Věc), vydírané (ti to dělali ze strachu nejen o sebe, a i když ničili životy jiným lidem, které vlastně dostávali do situace, z níž spoluprací sami unikali, i je dokážu nějakým způsobem pochopit, protože každý nemůže být hrdina), a pak to byli všichni ti Pekárkové, kterým byla ideologie i lidé u zadku a kteří to dělali s velkým nasazením jen pro osobní prospěch. Poslední kategorii pokládám za jednoznačně nejhorší, takže bych nedokázal o Standovi Pekárkovi uvažovat jako o hlavním hrdinovi; pro mě to byl hlavní zmrd, jehož ani jeho znatelně nižší IQ neomlouvá. Na druhou stranu si jeho představitel, Kryštof Hádek, zaslouží za svůj výkon uznání. Skutečné, ne to čestné. Tvůrci mě ale celkově potěšili výběrem herců (hodím do placu alespoň čtyři: Klára Melíšková, Jiří Dvořák, Tomáš Jeřábek, Aňa Geislerová), maskami i výpravou, konečně jsem zase jednou slyšel kvalitně napsané dialogy a rušivými elementy tak pro mě byli asi jen Robert Mikluš a (někdy) Kristína Svarinská. / Poučení: Já vám ani nevím, někteří jsou nepoučitelní. (18.08.2023)

Kdybych tvrdil, že mě pilotní epizoda seriálu nezaujala, hanebně bych lhal, protože jsem se v průběhu úvodní hodiny a čtvrt poměrně slušně bavil. Standa "Voe" Pekárek je postavou, kterou snad napsali Kryštofovi Hádkovi na míru, a i když v některých situacích nad Standovým slovníkem váhám (konkrétně při jednání s jistými funkcionáři), k výkonu páně Hádkovu se můžu vyjadřovat pouze v superlativech. Ten člověk se pro role charakterních, empatických sympaťáků snad přímo narodil. K prvnímu dílu mám i nějaké ty výhrady, ale nad stížnostmi diváků na adresu České televize nad slovníkem a přemírou sexu jsem zůstal poněkud paf. Já tedy nevím, jak tomu bylo v daleké Praze, ale v našem regionu razovitem se i za socialismu hovořilo dosti jadrně, a to i mezi vysokoškolsky vzdělanými. No, a k tomu sexu; zkuste si odmyslet chytré (i hloupé) telefony, počítače, zakázanou literaturu a jaká pak člověku zůstala zábava, aha?! Navíc se jednalo o zábavu finančně nenáročnou, pokud si člověk uvědomoval případné následky. Jo, jo, ono se souložilo, řekl bych že i víc než dnes, jelikož na to měli lidi víc času a méně jiných možností. Jen se tím holt lidi nechlubili všem svým sledujícím jako dnes. / Poučení: Nejen móda se po čase vrací, dnes už člověk opět nesmí příliš vyčnívat z davu. 3*+ (13.08.2023)

Už pilot mi naznačil, že se budu u seriálu pravděpodobně dobře bavit a druhá epizoda mě v tomto názoru ještě utvrdila. Ze Standy "Voe" Pekárka se stal Standa "Veš v kožichu" Pekárek a mně nezbývá než opět vyzdvihnout herecký výkon Kryštofa Hádka; vůbec by mě neudivilo, kdyby za tuhle roli dostal na ulici přes hubu od diváka, který nerozlišuje mezi fikcí a skutečným životem:-) No, ale čím víc se děj točí kolem tehdejší neveselé reality se všemi těmi soudruhy, příslušníky a lidmi s krycími jmény, tím víc narůstá můj pocit, že už je to tady zase. Dneska se to sice obejde bez výslechů u tajných, ale zničených kariér a narušených životů přibývá i bez nich. Máme dobu sociálních sítí, což na jednu stranu znamená, že každý jedinec může vyslovit svůj názor, pochopitelně v rámci mantinelů nastavených provozovatelem té které sítě (čti cenzury), zároveň to ale znamená, že bude člověk hbitě zaškatulkován, a pokud je náhodou osobou veřejně činnou, může to pro něj mít horší následky než návštěva z někdejší StB. A to ani nezmiňuji všechna ta denunciační hnutí, která fungují ve stylu inkvizice nebo lynčování. Stačí osočení a člověk se stává bez důkazů, bez soudu (a tím pádem i bez možnosti obhajoby) například sexuálním predátorem, rasistou, xenofobem, ukrofašistou nebo dezolátem. Jasně, tyto aktivity dnes neřídí stát (alespoň oficiálně) ale různé zájmové skupiny, jenže víte co? Svinstvo je pořád svinstvem, i když ho zabalíte do trendových, politicko- korektních keců. Takže jo, divám se sice na retro seriál, ale pro mě jde o záležitost s přesahem. / Poučení: Těžko vysvětlíš, že tě někdo k něčemu přinutil, pokud ses neštítil čerpat výhody. (14.08.2023)

No jo, je to čím dál větší humus. Nechci tím říct, že by seriál za mnoho nestál, nebo že mě zklamala třetí epizoda, ten humus vztahuji k zobrazenému politicko- společenskému dění. Já tu dobu příliš nemusím, přestože jsem měl fajn dětství, na které rád vzpomínám. Od mých deseti let trval můj táta na tom, abych sledoval večerní Televizní noviny, a když skončily seznámil mě se svým názorem na všechno, co v nich bylo řečeno, což bylo docela dobrodružné, protože jsem mu musel slíbit, že si to nechám pro sebe. Banánovou nouzí jsem taky netrpěl, já jsem byl vždycky spíš na jablka a maliny z vlastní zahrádky:-), frontu na vánoční kapry musím vystát i v současnosti, takže na tuhle notu příliš neslyším; podstatnější pro mě je to, že si můžu koupit téměř jakoukoliv knihu a podívat se na libovolný film / seriál. No, jenže v poslední době se mě zmocňuje pocit, že se světem i bez vlády jedné strany začíná zase rozlézat cenzura, komikům je opět předepisováno, jaké vtipy mohou a nemohou říkat, nevhodná slova jsou nahrazována různými patvary (nebo mnohoslovnými výrazy), aby se náhodou někdo necítil dotčeně, přepisují se knihy (zřejmě proto, aby se nemusely pálit) a mně se z toho začíná zvedat kufr. Například já jsem mrzák. Kolik náhradních výrazů už vzniklo... Přitom, co je na slově mrzák špatného? Pro mě nic. Že by si někdo myslel, že se mu se změnou terminologie zlepší zdravotní stav? Tak to potom jo, takovým lidem rozhodně držím palec (bohužel, můžu jen pravý). Standa Pekárek byl každopádně opět uvědoměle aktivní, došlo i na hrdinného kapitána Minaříka, zpracování bylo opět solidní, jen jsem si uvědomil, že jsem zatím ještě nepochválil Jiřího Dvořáka za herecký výkon a jeho tým maskérů / maskérek za jejich skvělou práci. Tímto tedy chválím. / Poučení: Nezapomeň včas požádat o autogram, ta možnost se už nemusí opakovat. 4*+ (16.08.2023)

Čtvrté epizodě jsem se rozhodl pořádně nahvězdit, protože jsem se u ní opravdu skvěle bavil a dokonce se mě zmocnil pocit (který mě u českých seriálů příliš často nepřepadá)- mrzí mě, že bude tato záležitost příštím dílem končit. Standa "Volha" Pekárek je zmrd par excellence a znovu musím vyzdvihnout, jakým způsobem ho ztvárňuje Kryštof Hádek. Jeho výkon je radost sledovat. Jak už jsem psal, naše rodina nebyla perzekuovaná ani protežovaná, takže dětství jsem měl pohodové, přesto si návrat vlády jedné strany nepřeji ani náhodou, protože si bohatě vystačím s tím, čím nás v posledních letech otravují pro změnu zase pravicové "demokracie". Pomalu ale jistě se zřejmě blíží doba, kdy bude svoboda slova umožněna bez rozdílu všem, kdo půjdou s davem, zatímco ostatní budou muset držet hubu, pokud se budou chtít vyhnout šikaně a veřejnému lynči. Ani tentokrát mě nepotěšil Robert Mikluš (nějak s ním holt nejsem kompatibilní), zato mě velice pobavilo maskování obličeje Karla Gotta. Hned jsem si vzpomněl na epizodu Simpsonových, kde byl v průběhu úvodních titulků Bart nahý, ale jeho skupinu měkkých, zvonkovitých výrůstků přesto nikdo nezahlédl. Jo, jo, bavil jsem se a fakt je mi líto, že už šlo o předposlední díl. / Poučení: Nezvracej na sochy politiků, kteří jsou zrovna v kurzu. Nebo klidně zvracej, ale počítej s teplým bonzem. (17.08.2023)

Ne, že bych si na finální epizodě nedokázal najít důvody pro ušetření alespoň jedné pěticípé, jde ale o to, že se můžu na nějaké hledání chyb vykašlat, protože takovou potřebu jaksi necítím. Tvůrci totiž nezaváhali, nepokazili seriál nějakým závěrečným selháním, a já jsem se tak mohl opět (nejen) bavit u osudů Standy Pekárka, který dokázal vždy a všude splynout s okolním prostředím a využívat všech jeho zdrojů. Změna režimu přinesla mnoho změn ve společnosti, ale funkcionáři si, jak už to tak bývá, ve valné většině nepohoršili (spíše naopak). No nic, v komentářích / recenzích k předchozím dílům jsem se rozepsal tak, že jsem se ve všech případech dostal mimo téma, takže tentokrát se budu držet zpátky. P. S. A došlo i na Kristal Swift:-) / Poučení: Do Vídně jedině s Růžičkou. (18.08.2023)