The Punisher - Season 2

Na rovinu vůbec netuším, jak mám začít tuto recenzi, jelikož druhá řada Punishera ve mně vyvolala tak podivné emoce, které se tak těžce popisují, že vlastně ani pořádně nevím, co si o ní mám myslet. Abych ale nějak začal, druhá série je určitě o pár levelů slabší než ta první. Nedávám jí to ovšem tak moc za zlé, jelikož si jsem celkem dost jistý proč je slabší. Zatímco druhá série Daredevila (kde se Punisher poprvé objevil) a následně i Frankova první řada byly osobní příběhy, kde se řešila smrt Frankovy rodiny, jeho psychický stav, jeho přerod v Punishera a celkově to byly dost podstatné okamžiky Frankova života, v druhé sérii je již Frank mnohem vyrovnanější, mnohem více v pohodě a smířený s tím, co se stalo, a tudíž je druhá řada vlastně jenom další „dobrodružství“, další příběh a další událost, kterou Frank zažívá, která ale už pro něj není vůbec tak osobní. Abych ale začal pozitivy, musím určitě opět zmínit Jona Bernthala v hlavní roli, protože sakra, ten chlap umí hrát. To stejné, co jsem psal o první sérii, můžu vlastně použít i zde. Bernthal má naprosto perfektní mimiku, všechny jeho pohyby v očích, všechny jeho tiky, jeho kamenný výraz, jeho řev, to, jakým způsobem umí Jon transformovat svůj hlas. Bernthal naprosto krásně vystihuje toho trošku šíleného magora, kterým Frank bezesporu je, ale zároveň si uchovává svoji lidskost. K postavě samotné, Frank je zde hrozně moc fajn, vidíme ho zde v trochu jiném postavení, než ve kterém ho známe, je zde trošku víc emocionálnější, trošku více otevřený k lidem a trošku více komunikativní, to ale vůbec není na škodu a díky tomu skvěle funguje hlavní vztah mezi Frankem a novou postavou Amy, která Frankovi tak trošku nahrazuje jeho mrtvou dceru. Když jsem to již zmínil, Amy, jakožto druhá hlavní postava, je super, s Frankem má naprosto parádní chemii, a i když s celou jejich linkou mám dost velký problém (především s tím, jak málo prostoru vlastně má), je to strašně příjemná a milá stránka seriálu. Sice mi zde extrémně chybí postava Micra, která se v druhé řadě vůbec neobjeví, což je velká škoda, jelikož by se sem nádherně hodil, Amy ho každopádně nahrazuje poměrně dobře :D Další postava, která stojí za zmínku, tak je především Curtis, který je super, je zde mnohem více lidštější a poznáváme více jeho vztah s Frankem, což krásně dodává na charakteru obou dvou. Ke kladům bych ještě uvedl akci, která je stále stejně skvělá, ať už tím, že má velmi rozmanitá prostředí, nebo třeba tím, jak brutální a nemilosrdná je. Dále obecně audiovizuál (ať už kamera a celkový styl natočení, tak hudba) je super, seriál má taky tunu emocionálních momentů, které fungují velice dobře (ať už to jsou jakékoliv momenty s Frankem a Amy, ať už to je závěr Billyho linky, ať už to je Pilgrimovo finále) a obecně bych řekl, že finálová epizoda je jedno z nejlepších Netflix Marvel zakončeních vůbec (a bohužel je také lepší než většina dílů druhé řady). To by ale bylo asi všechno k pozitivům a přesuňme se na negativa. Chci prvně říct, že i když negativa budu rozebírat mnohem více a podrobněji, než pozitiva, stále si stojím za tím, že se mi druhá řada poměrně líbila. Její horší stránky se ale dají mnohem více rozebrat, tudíž jim hodlám věnovat větší část textu. Jako první věc, která mi vadí úplně nejvíc, tak je urychlenost, zkratkovitost a obecně to, jak málo prostoru tu všechno má. Paradoxem proto zůstává, že hned nato chci mluvit o tom, jak extrémně natahovaná to je série, jak moc materiálu a dějových linek tu je a jak se toho děje strašně moc. Začal bych asi tím, že seriál má v podstatě 2 hlavní dějové linie, které jsou naprosto oddělené tlustou čárou a za celý seriál se vůbec neprotnou. Máme tady linku s Amy, která má v držení něco, po čem jde hlavní záporák, John Pilgrim, a snaží se to urputně získat, a Frank se rozhodne ji před tímto chránit. Tohle by byla sama o sobě strašně dobrá dějová linka se zajímavým konceptem a zajímavým padouchem. Seriál ale má ještě k tomu druhou hlavní linku s Billym Russoem, ze kterého se zde stává Jigsaw a který se snaží vytvořit gang z válečných veteránů, plus si ještě snaží vzpomenout na střípky ze svého života, jelikož po konci první série trpí ztrátou paměti. A tyhle dvě linky spolu absolutně nesouvisí. Člověk by čekal, že seriál se tyto dvě části aspoň ke konci pokusí nějak propléct a spojit dohromady, ale ono ne. Až do úplného finále tyto dvě linky zůstávají kompletně rozdělené a navzájem spolu vůbec nesouvisí. A přitom každá z nich by v pohodě vystačila na samostatnou sérii. Tímto se nám tvoří ten největší problém druhé řady: vůbec nic tady nemá dost prostoru. Frank a Amy jsou strašně příjemné duo, jenomže Amyin charakter zde má tak o polovinu míň scén, než by bylo potřeba, aby si ji divák skutečně oblíbil. Hlavní záporák celé série, John Pilgrim, který by mohl být opravdu zajímavý, jelikož je to vlastně člověk velmi podobný Frankovi: také zabíjí a vraždí kriminálníky, jelikož sám dluží určitým zlým lidem, kteří navíc ke konci získají moc nad Pilgrimovými dětmi. Jenomže Pilgrim sám má v každé epizodě plus mínus 5 minut času (výjimkou je posledních asi 5 dílů), navíc se o něm za celý seriál dozvíme strašlivě málo, nevíme o něm prakticky nic a kromě posledních pár epizod ani pořádně neznáme jeho charakter. To stejné můžeme říct o Jigsawovi, který zde má ukrutně málo screentimu a jeho potenciál zůstává absolutně nevyužit. K tomu si přidejme fakt, že Billyho postava je prostě divná. Z nějakého neznámého důvodu se tvůrci rozhodli, že Billy bude po událostech finále první řady trpět ztrátou paměti, což v praxi znamená, že Billy na všechny události první série zapomněl a za celou druhou řadu si na ně nevzpomene. Na jednu stranu je to poměrně fajn linka, vidět záporáka, který se za každou cenu snaží zjistit, co se mu sakra stalo, na stranu druhou je to ale totální zahození charakteru. Billy se zde chová naprosto odlišně, než v první sérii, což ve srovnání s tím, jak málo prostoru má, akorát ústí v to, že je totálně nevyužitý. Jako příklad mohu uvést to, že Billy se s Frankem setká třikrát za celou sérii. Třikrát. Hlavní hrdina se se svým nemesis, se svým záporákem setká jenom třikrát za celou řadu s tím, že to poslední setkání je až ve finále. Abych nebyl na Billyho úplně zlý, jeho charakter mě vlastně docela bavil. Líbilo se mi, že se z něj prostě stal totální magor, který na všechny řve, který absolutně neví, co je zač a který se snaží zjistit svoji minulost, což je samo o sobě fajn nápad. Navíc, ve finální epizodě má Billy vlastně poměrně dost tragickou dějovou linku a je vám ho i tak trochu líto. A samozřejmě se musím vyjádřit k tomu, jak vůbec Billy vypadá. Komiksový Jigsaw je známý tím, že má naprosto šeredný obličej, proto si vůbec říká Jigsaw: jeho obličej je jako skládačka rozložen na kousky, které jsou sešité dohromady tak, že vypadá naprosto odporně a nechutně. Jenomže tady z nějakého prazvláštního důvodu má Billy jenom pár jizviček, které jasně, nejsou úplně příjemné, ale tohle fakt není někdo, u koho si představuju, že by si mohl říkat Jigsaw. Jeho vzhled je rozhodně zklamání. Další postavou je agentka Madani, která je v této sérii prakticky zbytečná. Její jediný charakter je, že chce zatknout Russoa, a to je všechno. Vypadá to, jakoby tvůrci vůbec netušili, co s ní dělat. Doslova je tak zbytečná, že ji za celou sérii ani jednou nevidíme v práci u Vnitřní bezpečnosti, takže tvůrci asi zapomněli, že tam vůbec pracuje :D Dalším záporem je určitě prostředí. První tři epizody se totiž odehrávají v nějakém random městečku, v nějakém zapadákově někde v Ohiu nebo kde. A to je strašně super prostředí. Je to něco nového, něco neokoukaného a v porovnání s první sérkou z New Yorku, to působilo fakt dobře. Jenomže ihned potom se Frank opět přesune do New Yorku a s unikátním a zajímavým prostředím je konec. Škoda. Kdybych měl druhou řadu nějak shrnout, na mě to prostě působí, že tvůrcům došla energie a druhá řada díky tomu působí hrozně bez duše. Je tady strašně moc témat, strašně moc postav, jsou zde dvě hlavní dějové linky, které spolu nijak nesouvisí, což ve výsledku znamená, že druhá série je hrozně urychlená, hrozně zkratkovitá a nikdo, kromě Franka, tu nemá vlastně moc prostoru, což mrzí hlavně u obou záporáků, kteří měli obrovský potenciál. I přes tohle všechno jsem se ale celkem bavil, hlavně díky tomu, jak sakra skvělý je Jon Bernthal a jeho Frank Castle. A já jenom doufám, že až se Frank zase objeví, tentokrát pod záštitou Disneyho, tak to nebude naprostý průser. Hromada fajn nápadů, skvělý Bernthal a obrovský potenciál na skvělou sérii je zazděný tím, jak moc věcí se tu vlastně řeší a jak málo prostoru tu každý s výjimkou Franka má. Kdyby byla druhá řada rozdělena na 2 samostatné série o třeba 8 dílech, jedna s Pilgrimem, druhá s Jigsawem, bylo by to mnohem lepší. Hodnocení: 72% (26.11.2023) (menej) (viac)