Provaz
Rope
Rope
VOD (2)
Obsahy(2)
James Stewart, Farley Granger a John Dall vytvořili ústřední postavy v akcí nabitém thrilleru inspirovaném skutečnou událostí: případem Leopold a Loeb. Granger a Dall hrají dva kamarády, kteří uškrtí svého spolužáka jen tak, pro pocit vzrušení. Poté uspořádají honosnou párty pro rodinu a přátele oběti, při níž je tělo mrtvého nacpáno do kmene stromu sloužícího jako švédský stůl. Když vrazi stočí konverzaci na téma dokonalé vraždy, jejich bývalý učitel (Stewart) pojme podezření. V této Hitchcockově fascinující exkurzi do smrti zjistí profesor během jedné noci, jak brutálním způsobem přeměnili jeho studenti své akademické teorie v hrůzostrašnou realitu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (312)
Konverzačka od Hitchcocka? To si nechám líbit. Ovšem ani tady se mistr napětí nezapře, protože pod všemi těmi jiskrnými, duchaplnými rozhovory se skrývá tolik necitelnosti a cynismu, až mně z toho občas zamrazilo. SPOILER- Například, když oba vrahové pozvou nic netušící rodiče své oběti na večeři a jídlo podávají na truhle, kde ukrývají mrtvolu jejich syna. Následný rozhovor o opodstatnění vraždy intelektuálně nadřazených lidí mi neuvěřitelně silně připomněl v podstatě tu samou rozmluvu Raskolnikova v Zločinu a trestu, ale zatím co mladého studenta v Dostojevském zahltila idea, kterou si vysnil, propagonisty tohoto snímku k vraždě vedla pouze zvědavost, nuda a vlastní pýcha. Ztěží si dovedu představit odpornější zločin. Výborná režie, skvělí herci a pro mně osobně jeden z nejlepších Hitchckockových filmů. ()
Konverzační thriller, který je spíše takovou oddychovkou mezi jiným Hitchovými filmy. Ale to neznamená, že u toho nezapomenete místy dýchat. Příběh se odehrává v jednom bytě během pár hodin,ale to napětí... ()
Wow, rozhodne jeden z nejlepsich filmu postrkujiciho kohouta. Cock me primarne sokoval, ze je film vubec tak nadherne barevny a vizualni, kdyz rok vzniku je 1948! Dalsi zajimavy element je analyza zpusobu nataceni, kdy se to cele odehrava vesmes v jedne mistnosti za pouziti na svou dobu inovativniho zpusobu nekolika extra dlouhych zaberu (cely film je natocen v pouhych 10ti zaberech!). V prvni rade je zde ale rozehrana dialogove vypiplana story plna napeti a vybornych hereckych vykonu v cele s Jamesem Stewartem a jeho lahudkovym finale. Shit, zase jsem zmeskal Hitchcock cameo, takhle to dal nejde! "Murder can be an art, too. The power to kill can be just as satisfying as the power to create." 8/10 ()
Zábavný divadelně pojatý thriller, v němž všechno klapalo, ale scházelo mu tomu nakonec to hlavní, co dělá Hitchcocka Hitchcockem - odvážný experiment totiž předem zúžil prostředky filmové řeči, které Hitchock potřebuje k budování burcujícího napětí, takže zbývá jen rafinovaná zápletka bez situací zvyšujících srdeční tep i obavy o postavy. ()
Skvělý film pro milovníky divadla a Hitchcocka, k tomu skvělé herecké výkony, hlavně výkon J.Stewarta je velmi dobrý. Navíc, když povážím, že se film odehrává v jednom bytě při jednom večírku, tak si o to víc snímku vážím a nemohu hodnotit jinak. ()
Znižujem síce na veľmi silné **** hviezdičky, ale s určitosťou je to najlepší štvorhviezdičkový Alfie. Kto iný dokáže vytvoriť majstrovskú atmosféru v 10 minútových záberoch s vari len dvoma či troma priamymi strihmi v jednom byte? Viac v mojej analýze: http://www.9em.sk/povraz-1948-jednozaberovy-experiment/ ()
Jak mohl ten milý britský gentleman Patrick Hamilton, který nám dal Plynové Lampy, napsati takovou možná až cynickou (na rok 1929 ale i 1948, jistě a to nemluvím o homosexuálním zaměření ústředního páru, zde silně potlačeném, upřímně? ne že by mi to vadilo) ale za to supersilnou atmosphérickou konverzačku jako Provaz? ;-) Jeho hry se tedy rozhodně musely setkávati s úspěchem a to v některých př. dokonce takovým, že to někomu stálo za to, je zfilmovat. Absolutně mě nenapadá v tomto konkrétním př. NIKDO povolanější, než Mistr Napětí (tedy nikoli hororu, jak si 80% planety stále myslí) Hitchcock. Stewart zde předvádí opět absolutní kreaci, kterou zužitkuje o 10 let později v Hitchově životním díle. Bylo by bezesporu velmi zajímavé, srovnati samotnou divadelní hru a film. Ale předpokl., že změn nebude nějak mnoho a nebudou markatní. Jen odhad. Hl. šílený (?) slizoun v perfektním tmavěmodrém (řekl bych až sépiovém) obleku mi dal svým výkonem dokonce ´´zapomenouti´´ na to, co udělal (ten jeho ne-tak-cynicky-odolný kámoš je jen do počtu) a od 15min. jsem si užíval jeho společensko-konverzační švitoření. Jenže pak......přišel na scénu Stewart (osobně jsem si film pojmenoval ´A pak přišel Stewart´ ) a sypal ze sebe jednu perfektní repliku za druhou a bylo.;-) Krve by se ve mne nedořezal, když chtěl s hospodyní otevříti tu truhlu. Barva tomu sluší a možná, že v čb by to nebylo tak působivé. A ten byt s tím proskleným tentononcem, mi silně celou dobu připomínal jiný byt z Rear Window, kde též hrál muž na klavír. U Hitchcocka nevěřím, že jde o náhodu. A to, že je samotný špagát, upotřeben za účelem svázání několika knih (prý samé 1. vydání:) a jak je zde několikráte zmíněno, ne moc dobře, je už jen provázek na dortu. Ostatní jsou ale též ok. Mě zaujala přítomnost sira Cedricka Hardwickea, jehož hlas mě provází při každém spuštění Války Světů z 53 a Constance Collierové, jejíž vskutku šílený hlas (něco mezi chraplákem a jódlováním:) mě fascinoval. Tohle by dabing samoz. zabil. Na závěr...dle posl. asi 5min., jsem měl silné nutkání vyměniti Provaz za Závrať v TOPce. A tohle se mi často nestává. Tedy skoro vůbec. Jenže holt Vertigo má delší stopáž (což nemíním jako výtku Provazu) Kim Nowak a úžasnou hudbu a samoz. též Stewarta. Zatímco toto, jest našlapaná 75min. thrillerovka, která je geniální už v tom, že pointu či vraha, znáte od 1.minuty. Přiznám se, že mě i napadla verze, že se oba uškrtí navzájem. Bylo by to sice poetické, leč zdaleka ne tak průrazné, jako Hitchcockův konec. Plné 4.5 P. s. nevím, zda je to štěstí, či smůla, ale toto jest můj 13. Hitchcock. ;-) ()
Jenom bych poopravil tu fámu, že to Provaz vypadá jako natočený v jediném záběru - "záběry" tam jsou vlastně tři, neboť po úvodním záběru ulice a okna, následuje dlouhý druhý "záběr", který končí téměř neviditelným střihem na Jamese Stewarta někdy v polovině filmu. 3. "záběr" pak trvá až do konce. ()
Popravdě řečeno, ze začátku mi u tohoto filmu vadilo úplně všechno - afektovaní herci, příšerná ukecanost, úsporná, teatrální forma. Jediné, co mě drželo u obrazovky, byla čirá zvědavost. A nutno říci, že mé utrpění bylo bohatě odměněno. Ve chvíli, kdy se objeví šťoural James Stewart, začíná všechno chytat grády a pak už je to jízda až ke krásnému finále, které mi definitivně shodilo balvan ze srdce. Ani tentokrát jsi nešlápl vedle, Hitchi, jsi formát. ()
Triviálny scenár s pomerne chabými dialógmi povýšený skrz fantastické filmárske remeslo na jednu z malých perál kriminálneho thrilleru. Teatrálne ladené herecké výkony nasvedčujú tomu, že ako divadelná hra by to mohlo byť ešte lepšie, ale aj ako prvá hitchcockovka vo farbe to má svoje čaro. (7/10) ()
Jednoduchý námět z něhož Hitchock dělá geniální záležitost prostřednictvím experimentálních hrátek se stylem, resp. s dlouhými záběry a navozením dojmu naprosté absence střihu. Stísněná atmosféra filmu, odehrávajícím se v prostředí jednoho bytu skvěle graduje pomocí dialogových promluv vrahů s jejich bývalým profesorem sdílicím podobný(ne stejný) náhled na svět. Téma nadřazenosti se zde řeší napříč celým filmem a odkazuje ke kritice Hitlera. Za mě jedna z nejlepších bytových konverzaček okořeněná perfektně komponovanou mizanscénou a výkonem Jamese Stewarta. ()
Jediný zločin je selhání. Brandon je manipulativní intelektuál a Philip je talentovaný pianista, oba jsou znudění a rozhodnout se k hrůznému činu - zabijí spolužáka, protože věři, že jsou nadřazení a mohou tak rozhodovat o smrti podřadných jedinců. Když tento čin spáchají, uspořádají večírek, na který pozvou rodiče zavražděného a také učitele, který je zástánce Nietzscheho myšlenek o nadčlověku. Jídlo se podává z truhly, ve které leží zavražďěný (Kdyby ni jiného tak tito mladíci z Harvardu mají smysl pro ironii). Teď už Vám musí být jasné, že se jedná o zajímavý příběh, peprnější s přihlédnutím k faktu, že Hitchcocka k natoční filmu inspiroval skutečný čin chicagských studentů. Snímek, který je zdánlivě beze střihu (!!!), je zároveň prvním barevným filmem Alfreda Hitchcocka. Učitele ústřední dvojice brilantně zahrál James Stewart, kterého jsem si oblíbil ve filmu Vertigo. Celý herecký ansábl odvede vynikající práci. Osobně se mi nejvíce líbil Farlez Granger v roli krasoducha Philipa, jehož duši začne trýznit svědomí. ()
90 % - A pak že v jednom pokoji nejde natočit napínavý film... ()
10/10 Pro me osobne jeden z nejlepsich Cocku vubec - mozna je spis divadelni, ale skvely scenar s vybornymi dialogy a aktery dela z tohoto upozadovaneho "kratasu" opravdovy kult! ()
Provaz je experiment a jako takový ho také musíme brát. Hitchcock se pokusil navodit dojem, že celý film je vlastně jeden dlouhý záběr, až na pár viditelných střihů se mu tento efekt podařil. Pokud se jedná o scénář, tak tam už pár slabých míst najdeme, přece jenom těžko uvěříme způsobu vyšetřování, je tam až příliš náhod a podezírání. Proto je na na příběhu nejzajímavější jeho (ne zcela zřetelné) téma homosexuality a především důraz na cynismus. Provaz nemá takové kouzlo jako Hitchcockovy nejlepší filmy, přesto má v jeho filmografii pevné místo a to především díky výjimečnosti zpracování. 8/10 ()
Jimmy Stewart zvedne obočí nad pravým okem, svraští čelo a během krátké intelektuální konverzace elegantně vyřeší zločin, o kterém ani nemůže tušit, že se stal. Já to kašlu! Většího frajera v oboru než starého dobrého Fredyho nenajdeš. Ke všemu mu stačí pár kulis a hodinka v pěkném svižném tempu uteče ani nevíš jak. Za myšlenku a provedení umocněné porovnáním s dnešním detektivním smetím Fredymu dávám 90% ()
Mě to moc nebavilo. Není to chyba herců ani režie, ale scénáře - je to zkrátka roztažený divadelní příběh postrádající lepší gradaci, dialogy a myšlenku. ()
Vcelku zajímavý Hitchcock. Hlavně příjemně krátkej :). Děj je založen na skutečné události, ale také mi přijde jako reakce na Hitlera. Zajímavostí je natočení filmu tak aby vypadal v podstatě bez střihu. ()
Na jinak bezchybnym filmu mi vadí paradoxně jenom jedna věc a tou je postava Ruperta (spoiler), který na to jak je inteligentní nedomýšlí dosah svých myšlenek a jejich vliv na studentíky.(který zřejmě ztratili soudnost, když na věci dokážou nahlížet z takového pohledu(nemluvě v době bezprostředně po druhé světové válce) když člověk totiž říká takové věci(o nadřazenosti, o zdůvodněnosti zabití) musí si uvědomovat, co ve skutečnosti znamenají(mluvíme totž o inteligentnim člověku, který přeci ví, že když spadne sklenička, tak se rozbije)..ve skutečnosti tak neni paradoxní, že mi to vadí, ale vlastně ta věc sama. z tohodlepohledu to dává opravdu "kuriózní" smysl..když od toho odhlédnu, což se mi při hodnocení nepodařilo, tak je to na svou dobu taková malá revoluce..trošku to tak připomíná 12 rozhněvaných můžů a věřim, že ne náhodou.. ()
Po asi šesti letech jsem se na to podíval podruhý a nestačil jsem zírat. To, co tady předvádí Hitchcock, je dechberoucí. Hutná atmosféra, naprosto suverénní režie, krásná kamera a úžasný napětí. Kromě režiséra tu excelují i všichni tři ústřední herci - Dall je skvěle slizkej a namyšlenej suverén, Granger jeho submisivní kamarád a Stewart charismatický profesor, jenž si neuvědomuje dopad svých přednášek. Film, ve kterým se toho dá najít tolik, že to nejde na jedno zhlédnutí všechno najít. O latentní homosexualitě jsem se dočetl až tady a myslím, že tam opravdu být může. Co ale vyzdvihuju je brilantní psychologická stránka věci, která de facto naznačuje, že dokonalý zločin neexistuje. Ve chvíli, kdy si Stewart nasazuje klobouk a on je mu malý, se dostaví lehké mrazení, protože začíná být jasno. Slabinou je rozhodně scénář, kterému by slušel lepší a údernější konec (otázka ovšem je, jak moc je tenhle ovlivněn dobou a požadavkem studia) a možná i to, co je prý v divadelní hře - totiž to, že by nebylo jasné, zda v truhle mrtvola je, nebo ne. Pořád ale naprosto luxusní kousek, který nestárne a pořád má divákovi co dát. 85% ()