Nátlak

Dva super inteligentní bohatí frajírci nabudou dojmu, že dokážou cokoliv. A cokoliv jim projde. I vražda. Tu ale neprovedou nijak chytře a policie nemá moc práce s jejich dopadením. A před soudem žádá provaz. Super bohatí rodiče těch dvou darebů to nenechají jen tak a najímají obhájce. Na scénu přichází tunový umaštěný Orson Welles, který razí heslo zabíjení bylo dost a s trestem smrti se nechce smířit. Compulsion je solidní krimi. V první polovině psychologicky noirové, v té druhé dramaticky soudní. Škoda rutinní Fleischerovi režie, kde obě části působí trochu uspěchaně a zasloužili by větší péči. Naštěstí to vyvažuje katarzní gradace a krom Wellese i casting dvou ústředních vrahounků (jedním z nich mladý Dean Stockwell). (05.03.2024)

Solidní detektivní příběh pomalu utahuje smyčky kolem krků dvou mladých vrahů. Najednou však před kameru vstoupí Welles v roli advokáta reprezentujícího uvážlivost, moudrost a víru v humanitu. Pokud je film velmi dobrý do doby Wellsova nástupu, jeho příchodem se stává skvělým. Welles je zde velice uhrančivý a snímek si poměrně snadno uloupil pro sebe. Wellesovi evidentně scházela schopnost sebekritiky. Jsou to dva naprosto různí Wellesové, výtečný herec, kterého režíruje někdo jiný, nebo příšerně afektovaný ochotník, který se režíruje sám. Je to malá filmová tragédie, že se nenašel nikdo, kdo by ho zkorigoval. (18.01.2020)

Reziser Richard Fleischer /Amityville - dum Hruzy, Ruda Sonja, Barabba/ natocil nadpriemerny film, v ktorom sa dvaja studenti - Dean Stockwell a Bradford Dillman - rozhodnu spachat dokonaly zlocin. Na temu dokonaly zlocin a dokonala vrazda som videl jednak kultovy noir Double Idemnity a Hitchcockcov Rope s Jamesom Stewartom. Dalsi fakt je ten, ze ide nielen o dokonalu vrazdu, ale tak trochu aj o sudnu dramu. Pekne poporiadku. Uvod filmu hned zaujme, najma cast s autakom, a potom sa rozbehne filmarska jazda. Tempo film ma, dialogy su na urovni, nuda bola sympaticky stlacena na minimum. Bez Orsona Wellesa vsak by slo stale len o sympaticky priemer s dobrymi hereckymi vykonmi, ale bez strhujucejsieho momentu. Ten pride az po vyse hodine, kedy sa na scene zjavi velikan svetovej kinematografie, samotny Orson Welles, ktory na seba nechal divaka cakat teda pekne dlho : rovnako tak spravil aj v noire 3rd Man z roku 1949. Nerad pisem oslavne ody na chlapa / a Welles bol chlap/, ale tuna musim spravit vynimku. A musim napisat, ze Welles bol talent nielen na reziu, ale slo aj o talentovaneho herca, ktory zahral prakticky cokolvek. Tak strhujuci herecky vykon sa len tak lahko nevidi, prakticky cela sudna cast filmu stoji a pada na Wellesovi. Zaverecna rec je strhujuca, bez kuska nudy, ktora nema tuna sancu. Za seba mozem povedat : ide o dalsiu nadpriemernu podivanu s Orsonom Wellesom, hoci ten mal v 50. rokoch to najlepsie uz za sebou : 77 % (05.09.2015)

Filmové prevedenie jedného z najkontroverznejších zločinov dvadsiateho storočia obsahuje možno trochu veľa materiálu na 100 minút: je tu psychologický náhľad do hláv páchateľov, vyšetrovanie, i následný súdny proces s utlmeným Orsonom Wellesom v role idealistického obhajcu. Skvelá dráma s krásnou čiernobielou kamerou. (14.04.2020)

Film na motivy skutečného případu vraždy. Z filmu je vypuštěn pouze homosexualní aspekt vztahu dvou hlavních postav, vše ostatní je filmaři téměř doslovně převyprávěno. O případ Loeb & Leopold tady: http://www.trutv.com/library/crime/notorious_murders/famous/loeb/index_1.html (04.03.2010)