matka!

Nejsugestivnější studie rozpadu mezilidského vztahu jaká kdy byla natočena. Na tenhle psychologický teror se ani klasik Bergman nechytá. Je to něco neuvěřitelného, jednoznačně nejmrazivější filmový zážitek roku. (03.01.2018)

Aronofsky se totálně pomátl. V průběhu let se začal domnívat, že je nejlepší režisér na světě, že má tu moc sdělovat lidstvu prostřednictvím svých ujetých filmů nějaká poselství a že je k tomu předurčený. Matka! je formálně geniální. Herci jsou přesní a výrazní, efekty, atmosféra a hudba perfektní. Co je to ale naplat, když je to celé nestravitelné, brutálně přehnané a ve výsledku ploché. Kdo se chce opájet dokonalou filmařinou, ať u filmu nepřemýšlí. Jinak by se mu mohlo stát, že se místo vztyčeného ukazováku dočká vztyčeného prostředníku. (04.02.2018)

WTF? (11.02.2018)

Po třech letech se vizionář Darren Aronofsky vrací se symbolickým hororem mother!. Režisér skvělých a divácky srozumitelných snímků Pí a Requiem za sen pokračuje svoji autorskou mašinérii, kterou započal ve filmařsky kontroverzní Fontáně. Černou labuť jsme ještě žrali, Noe už byla pouze egoistická slátanina a popravdě, matka! chvílemi chodí po obou březích zároveň. Jennifer Lawrence a Javier Bardem jsou zdánlivě harmonický pár žijící na samotě u lesa, kde se ona snaží rekonstruovat jejich hnízdečko a on napsat další mistrovské dílo. Od podivné návštěvy creepy párečku Eda Harrise a Michelle Pfeiffer a jejich synů se film zvrhává v náročný kolos plný symboliky, alegorie, slepých uliček a šokujících obrazů. Z matky! se tak stává blahodárná umělecká mana, která ve vás bude vyvolávat pocit, že sledujete něco výjimečného a trýzní vás tím, že všechno nestíháte chápat. Anebo ten nejkrutější jed, kdy budete u filmu trpět a pravděpodobně odejdete z kina. Sledování hereckého koncertu Jennifer Lawrence, která je smířlivá, nechápavá, trpící, milující je fascinující, stejně jako bublání režisérova ega ve všech součástech filmu. U tohoto filmu však doporučuju si dopředu zjistit, co tím chtěl Aronofsky předat. (24.10.2017)

Alegória síce priehľadná, ale vadí to, ak ide tak moc do morku kosti, že nemôže snáď nikoho nechať chladným? Nízke hodnotenia chápem ale s Aronofskym zdieľam krvnú skupinu a pohľad na svet. Plakal som ako dieťa a chápal každú vetu. (26.10.2017)

Darren Aronofsky sa vrátil akoby retrospektívne na svoje psychoidné začiatky a naservíroval nám, zo začiatku pokojnú konfrontačnú, vzťahovo ladenú drámu, ktorá vyvrcholila akoby simuláciou ľudí správajúcich sa v rôznych početných skupinách ktoré zachytávajú bez cenzúry davovú psychózu a náboženský fanatizmus. Bizarné na tom bolo hlavne to, že to bolo pojaté ako náboženské podobenstvo a tým pádom tam bolo viac biblického materiálu ako v Aronofského predošlom filme Noe (2014) Tento môj sociologickejší pohľad síce mnoho tunajších komentárov vyvrátilo, keďže mal Aronofsky iný zámer, bez tak, nejde ani o to ako presne to pán režisér videl, skôr ide o to aby sme mi pred pozretím nič nevideli, ide o snímku pri ktorej som rád, že som nevidel ani jednu ukážku, ani jeden záber, dokonca pár hodín pred premietaním som nevedel o jeho existencii. Pretože snímka začína smrteľne vážne, prichádza ako komorná dráma, postupne sa na ňu nabaluje materiál ale má to stále svoju "reálnu" štruktúru.... Až ničoho nič "BÁAAAM" surrealistická atómová bomba, nestihol som sa čudovať a ani sledovať reakcie ľudí v kine ktorý boli buď neskutočne prekvapený alebo zhrozený. Dole klobúkom zaujímavý počin. (01.11.2017)

Aronofsky tentokrát přinesl rozpačitý dojem. Opět mě dostal silnými scénami a momenty, při kterých mi bušilo srdce, hlavní herecká čtveřice taky povedená, ale vadila mi ta až přehnaná snaha nacpat tam celou tu "svatou pohádku" a nesnažit se tu biblickou alegorii nechat alespoň trochu jinotajnou. Na druhou stranu mě na nějakou dobu zabavuje se zpětným odhalováním dalších a dalších podobenství. 7/10. (10.11.2017)

Pre mňa ako introverta bol tento film peklo! Hukot, buchot, teror .... Ale tá symbolika to všetko dala na správnu kolaj. Aronofsky si síce daktoré veci vykladá po svojom, ale to predsa my všetci... normálne po skončení titulkov som dlho čumel že čo som to kurňa vlastne pozerl :o Das is hrúza :/ :( (10.12.2017)

Tenhle film má tak neuvěřitelnou hloubku, až bych věřil, že snímek natočil někdo z jiného světa. (11.12.2017)

Absolútne bez jedinej emócie. Keby mohol vrátiť čas späť, tak o tento paškvil ani nezakopnem. Darren, pekne si ma nasral, takéto experimenty si nechaj kľudne v šuplíku, a neoberaj svojich fanúšikov o čas! A za tú jednu frčku od mňa, ďakuj Jennifer! Nazdar (16.12.2017)

Ale áno, ja to Darrenovi beriem! Zábavné podobenstvo, ktoré sa hrá s hororovými subžánrami, a teda diváckymi očakávaniami, pričom ale od začiatku do konca ponúka indície k svojmu dešifrovaniu. A že po dešifrovaní sa v jeho hĺbke neutopíme? A že sa Aronofsky ako tvorca nikam neposúva? A že je štylizácia miestami pekne afektovaná? Tak si poďme spoločne zodpovedať, koho to chce autor neformálne vzdelávať - či tých, ktorí si toto všetko uvedomujú, alebo tých, ktorí majú k podobným úvahám ešte len časom dozrieť. Do učebných osnov stredných škôl s tebou, matka! (31.12.2017)

Natočit v roce 2017, kdy už v podstatě každý za vším hledá něco víc a umění se snaží být filozofické, film, kde je zcela jasně a explicitně jasná biblická metafora a tvůrce ji zcela otevřeně vyhlašuje do médií, je opravdu husarský kousek, za nějž Aronofskymu patří obdiv. V matce! si na nic nehraje a od začátku diváka svírá svou typicky schizoidní a depresivní atmosférou a rozehrává zajímavý příběh o spisovateli a jeho submisivní manželce, jimž do domu začnou přicházet neznámí hosté, jichž je čím dál víc. Matka! je film, který se těžko popisuje a musí se vidět, protože Aronofsky se v něm neohlíží na nic a na nikoho a servíruje hodně brutální scény, jednoduché dialogy a zcela otevřenou symboliku, kterou se IMHO vysmívá všem rádobyintelektuálům a náboženským fanatikům. Herecké obsazení je poměrně hvězdné, celý film ale táhne výtečná Jennifer Lawrence, která má nejvíc prostoru, ale taktéž Ed Harris, Michelle Pfeiffer a Javier Bardem jsou na menším prostoru výborní. K tomu tu neváhá použít i hodně násilné a znepokojivé scény, na které se nekouká úplně dobře. Největší problém ale mimo toho, že poslední třetina je totální bizár a úlet, jaký nemá obdoby a může se v něm stát úplně cokoliv a Aronofsky v něm ztratil veškerou soudnost, vidím v tom, že film je zacyklen sám do sebe a do svého tvůrce a absolutně si neumím představit, jak ho bude hodnotit ten, kdo od Aronofskyho neviděl vůbec nic. I přes rozdílná hodnocení ale mother! určitě za vidění stojí, i když někoho totálně znechutí a bude mu připadat jako trapné pozérství. 70 % (11.02.2018)

Chtěla bych říct něco pozitivního, ale pokud nejedete na kreku - asi to není film pro Vás, ještě je tu možnost, že milujete filmy, které jsou více než artistické, určitě si na tom najdete spoustu věcí, které mají více významů. Mě se film nelíbil, dlouhé záběry do obličeje s rychlím oddálením, absurdní příběh, který je stejně odbytý, jako celý film a herecké výkony mi také nepřišli přesvědčivé, hlavně co se vedlejších rolí týče, Jennifer nebyla vůbec špatná, ale špatně pochopitelná, právě kvůli všemu. Pokud někdo chce expresivně vyjádřit pocity, asi by měl používat trochu jiná připodobnění a lépe to zasazovat do příběhu, který se snažíte vytvořit. A konec (bacha vlastně nepodstatný spoiler) k tomu se chci vyjádřit, kdyby tedy režie a scénář jeli na éterickém kokainu, tak tedy znovuzrození z popela nové ženy pro něj byl spíše čistě hororový prvek, který sílu života a vnitřních pocitů úplně nepodpořil. (18.10.2017)

Hovorí sa, že medzi genialitou a šialenstvom je veľmi tenká čiara. Toto tvrdenie dokonale vystihuje film Matka!.Priznám sa, že k filmu som sa dostal na základe toho, že bol hodnotený ako jeden z najlepších natočených v roku 2017 bez toho, aby som tušil, že za ním stojí režisér tak skvelých filmov ako sú Čierna labuť či Wrestler. Dlhšiu dobu mám v pláne pozrieť si ďalší film Darrena Aronofského Requiem za sen a po pozretí matky to určite nebude jeho posledný. Úvodných 90 minút filmu je tak dokonale spracovanou psychologickou drámou a sondou do duše jedného človeka, že aj Melanchólia Larsa von Triera, Antichrist či Prelet nad kukučím hniezdom vyznejú ako druhotriedne filmy. Potom však prichádza záver, ktorý pravdepodobne rozdelí fanúšikov na dva tábory. Pri pohľade na celkové hodntenie filmu je každému jasné, že nás, ktorý sme si toto dokonalé abstraktné filmové dielo vychutnali je oveľa menej ako tých, ktorých scény na konci filmu doslova pobúrili.Matka je jedným z filmov v ktorom za nízke hodnotenie nemožno iných užívateľov odsudzovať, lebo Aronofského záverečný úlet je za hranicou všedného aj v 21 storočí.Lenže je to umenie a ak sa na záverečných tridsať minút budete pozerať takto, tak si skvelý scénar,réžiu,kameru a herecké výkony užijete. Ak u Vás prevládne racionálne zmýšľanie tak je ťažko pochopiteľné, že ste film dokázali dopozerať. U mňa 89%, druhý najlepší film roku 2017... (04.01.2018)

...aneb jak Aronofsky tak dlouho listoval Biblí, až mu z toho hráblo. (09.02.2018)

Tak pozoruhodnú reinterpretáciu Biblie som nikdy nezažil. V živote by ma nenapadlo, ako variabilne sa to dá. Inu, kresťanský evanjelizačný film to rozhodne nie je. Aronofsky podal špičkový výkon a spojil svoje 2 obsesie (Bibliu a ekológiu) do jedného, nie veľmi pozitívneho celku. Bolo to fascinujúce, znepokojivé a v duchu New Age, alebo takého niečoho. Všetky tieto charakteristiky obsahoval už Noe, takže ma to až tak nešokovalo. (15.07.2018)

Když se mi o nějakém filmu protiví psát, pak je něco špatně; buď u mě nebo u tvůrce - a to je v podstatě jedno, protože s tvůrcem tvořím v "období filmu" jeden pár, se všemi vztahovými sympatiemi a antipatiemi. Zde mi připadalo, že vidím překrytou erotickou komedii překódovanou do románu typu "Rosemary's Baby" od Iry Levina (ostatně také nepřiliš dobře zfilmovaný Romanem Polanskim - a právě to je jeho parketa). Dejme tomu, že Jennifer Lawrence představuje Matku zemi, která si po mnohaletém úsilí zrekonstruovala svůj parádní dům, v němž si hýčká svého manžela, který jej (jako lidstvo samo) však nesnesitělně zaneřádí veškerým populačním, eko-nomickým, eko-logickým, prostě lidským, bordelem... A tak nezbývá než takto vyjádřenou představu buď přijmout nebo odmítnout. Pro zajímavost hodnocení mých "oblíbených": 4 pětky a 5 jedniček (ta poslední je moje - když si ale uvědomím co snahy a práce tento film stál a jaké ambice s ním byly spojeny, opravuji na dvě hvězdy). (28.03.2020)

Jeden z důvodů, proč Darren Aronofsky nikdy nebude můj oblíbený tvůrce je ten, že koukat na jeho filmy je většinou (kromě WRESTLERa) strašný utrpení. Nevadí mi depka jako taková, to bych pak jinak neměl rád Finchera. Rozdíl je ale v tom, že mladej Fincher šokoval prostřednictvím formálně krásný filmařiny, kdežto Aronofsky ke svý filmový alegorii využívá takový formální prosředky, který jsou v kině až chvílema oku a uchu nesnesitelný. Neupírám mu jistou originalitu, i když tady cejtim Jodorowského, ale pořád si myslim, že forma by měla jít ruku v ruce s vyprávěním, ne čistě na efekt. MOTHER! je zfilmovaná noční můra na třetí, z který se 2 hodiny nedá probudit, ledaže byste odešli dřív z kina. A nezachrání to ani heroický výkon bradavek Jennifer Lawrence, jejíž kozy a kundu beztak již všichni viděli. Bardem je tady spíš takovej přicmrndavač, Ed Harris už opravdu vypadá jako chodící mrtvola, o Michelle Pheiffer ani nemluvě. (27.09.2017)

Co si to ten DA dovoluje? Film - podobenství!? No to snad nemyslí vážně. Pro dnešního průměrného diváka, konzumenta pohyblivých obrázků... A já tomu tleskám. Jo, je to svým způsobem snobismus. Ale už jsem unavenej z těch požíračů popcornu, co si ve svý lenosti nezjistí, na co a koho jdou a je jim zatěžko zapnout pár mozkových závitů. "Jo Bardem a Jennifer a v hororu, to bude něco". A pak: "Největší kravina, co jsem kdy viděl/a!!!" Dobře vám tak... Od režiséra docela zlomyslnost :-). Ale jsem rád, že si někdo prostě točí, co chce a že i mainstream hvězdy do toho jdou. Abych popřel, co jsem před chvílí napsal: taky jsem moc netušil na co jdu. Ale programově, protože jsem se chtěl nechat od maestra překvapit. A to se mu věru povedlo. V první řadě zvuk. Nevybavuju si, že bych někdy tak zásadně vnímal zvuk, možná je to jen shoda okolností, ale v tom starým velkým domě to prostě sedělo. Herecky velmi slušný. Drsný scény až fyzicky nepříjemný. No a děj - ono to jako psycho vlastně hodně dlouho samo o sobě působí. Jenže. Jenže to dál už nemá smysl popisovat. To si každej ( je-li toho vůbec schopen ) musí přebrat sám. Za mě jen tolik, že tam jedna ZÁSADNÍ postava chybí.... Zdaleka to není Aronofskyho nejlepší film, přesto mu tleskám minimálně za odvahu. Po Noemovi rozhodně krok vzhůru. Vzhledem k námětu obou filmů jsem zvědav, kam se posune dál? Napadá mě třeba Janovo Zjevení ;-) (04.11.2017)

Aronofskyho tvorbu většinou uznávám, ale tohle na mě bylo příliš! Tohle hraní si na umění, které je ve skutečnosti jen směs chaosu, brutality, frustrace a režisérova nekonečného ega, je doslova pád z výšin. Pohrdání a znechucení, toť účinek na mou osobu. Jestli ode mne režisér dostane ještě někdy v budoucnu šanci, bude to malý zázrak.... (24.04.2018)