Môj sused Totoro

Na sklonku roku 2021 jsem využil možnosti vidět film na velkém plátně (a v originálním znění), kde má Můj soused Totoro o poznání větší kouzlo. Sice si stále stojím za tím, že mě "nejroztomilejší Miyazakiho postava" neuhranula tolik jako Cesta do fantazie či Zámek v oblacích, přesto je ale Totoro silný zážitek, který - byť je primárně mířený na mladší publikum - má potenciál oslovit i dospělého diváka. Miyazakiho inspirace Alenkou v říši divů je nepřehlédnutelná, ať už šlo o šklíbovský kočkobus, sledování "králíka" či konfrontaci reálného a magického světa, a vytváří s režisérovou vlastní fantazií nezapomenutelné čarokrásné výjevy, za doprovodu neméně magické Hisaishiho hudby. Vím, že mě vždy poněkud iritovala ukřičená postava malé Mei, přesto má její chování v ději své místo i důvod. Na první pohled jednoduchý, ale přesto velice silný film o rodině a víře. (27.12.2010)

Pro většinu magický animák. Já měl naopak pocit, že sleduju dvě strašlivě uřvané holky, jednoho zhuleného ufouna a jeden ještě více zhulený kočičí autobus. A samotný příběh mi přišel také téměř o ničem. Bohužel. 5/10 (17.07.2013)

Veľmi milý animák. Keby som ho videla v detstve, určite ho ocením viac, teraz mi príbeh prišiel príliš jednoduchý. Musím ale pochváliť krásnu hudbu Joe Hisaishi-ho, ktorý odviedol skvelú prácu. 8/10 (13.06.2010)

Škoda, že je ta japonština tak strašně uřvaná, obzvláště rušivě v tomto filmu. 70% (31.10.2010)

Znáte to, když se vydáte někam na procházku do krásných míst, kde štěbetají ptáci, šumí listí, kvákají žáby a bublá potůček, přičemž se po celou dobu nemůžete zbavit něčích uvřískaných harantů, co se vám honěj pod nohama s imaginární bazukou? Tak takový je Totoro. Ty překrásné hory z mraků, mohutné stromy, husté louky vysokých trav a úžasná multiúrovňovost krajiny, kdy na náspech nad zelenými rýžovými poli projíždí tramvaje a nad tím vším vedou odněkud někam sloupy s dráty vysokého napětí, neustále narušují vřískavé hrdinky a podezřele pasivní a dobře naladění dospělí, u nichž jsem celou dobu zbytečně pátral po tom, zdali se za jejich nepřirozenými úsměvy a nepřirozenou permanentní pozitivitou neskrývá něco tajemného a nebezpečného. (spoiler) Neskývá. (konec spoileru) (16.03.2022)

Dětská fantazie bez hranic a prakticky bez děje. Kvalitní film pro děti by neměl zapomínat na dospělý a nesázet jen na to, že se na Totora tak krásně dívá. Je to roztomilý a tak, ale zatím jde o nejslabší Miyazakiho film co sem viděl. (29.12.2013)

Velmi pěkné, příjemné pohlazení pro dětskou i dospělou duši. Mijazakiho svět nabízí opět dobrodružství, lehké mystično, bezbřehou fantazii, špetku melancholie a nespočet dojemných scén. (20.04.2024)

Že by se mi někdy líbily podobné věci jsem nečekal ale když jeto pěkně provedené a zaměřené na krásu přírody proč ne. (02.01.2019)

Naprosto kouzelné. Sympatická rodinka se přestěhuje do starého domu na venkov a dvě malé dcery se s nadšením pouštějí do zkoumání okolí, díky čemuž objeví spoustu kouzelných tvorů. Příběh je sice jednoduchý, ale celý film je neuvěřitelně milý a jeden záběr je krásnější než druhý. (17.01.2009)

Normálně bych dal 4*, ale kvůli scéně na zastávce musím dát 5, protože ta byla výborná. I přes to je tohle pro mě nejslabší Miyazakiho film co jsem zatím viděl. (24.12.2008)

Příliš uječené a infantilní, jinak pro děti to musí být pecka. (04.09.2008)

Týmto filmom ma Miyazaki neskutočne potešil. Oproti predošlým jeho filmom, je príbeh jednoduchší. Rozhodne sa tu nestretneme z rôznymi svetmi obrovských rozmerov a ani z rôznorodými postavičkami, ktoré by svojou špecifickosťou ohurovali, alebo zabávali. Totoro je rozprávkou o dvoch sestrách, ktoré svojimi očami vnímajú lesný svet pri ich dome a spoznávajú priateľského ducha Totora. Druhá dejová línia sleduje túžbu dievčat po matkinom uzdravení aby mohli byť konečne spolu a aby sa z nich všetkých stala znova rodina. Táto téma je nadradená tej rozprávkovej. Ale keď príde rada na kúzla, tak Miyazaki nepozná hranice a prezentuje nám silu krásnych okamihov v ťažkom životnom období. To ako majú silu, to ako na nás vplývajú a hlavne, že nič nie je také zlé ako sa zdá ak sa nájde niekto, kto vám pomôže. Veľmi dojímavý film, ktorý som si naozaj skvelo užil a ktorý mal pre mňa v tomto prípade väčšiu váhu ako Miyazakiho filmy s posolstvom, pretože sa stal akousi oslavou detstva a detskej nevinnosti. A nápad z Mačkobusom je za sto bodov. (16.08.2011)

Můj soused Totoro je úžaná podívaná nabitá pozitivní energií, kterou jsem po shlédnutí jiného japonského snímku (Hrob světlušek) opravdu potřebovala. Asi dost uživatelů tady má pocit, že příběh byl příliš jednoduchý, ale musíme si uvědomit, že tohle je dětský film a já být dítě, tak tenhle film naprosto miluju. Takže Můj soused Totoro, je skvěle stvárněný pro svou skupinu diváků - a tím jsou děti. K tomu Totoro je naprosto sladký a úžasný tvor, i když ve filmu ho moc vidět není. Ale když už tam je, tak to stojí za to !!! Ať si říká kdo chce co chce, tenhle film je klenot a za shlédnutí 100% stojí ! (29.03.2007)

Kdybych byl malej, tak si z tohoto filmu uchcávám do kalhot, takhle uchcávám jen skoro :) Totoro je kráááásný.... (04.08.2007)

Příjemný lyrický snímek, který má bohužel příliž nevyužitého potenciálu. Měkounký pán lesa (v Princezně Mononoke poněkud elegantnější:) Totoro je jedním slovem k sežrání, ale bohužel černé saze, kočkobus nebo Totorovi malí kamarádi nedostali vůbec, nebo málo sebeuplatnění, což je škoda... (13.01.2008)

Krásné anime jak pro dospělé tak pro děti. (02.08.2011)

Vizuálně se to velmi podobá Hrobu světlušek a i tady se jedná o příběh dvou sourozenců. Tady ale podobnost končí. Zatímco první zmiňovaný je depresivní protiválečné drama, Tonari no Totoro je především dětské anime. Se specifickou atmosférou, příjemným - částečně rodinným, částečně asi i eko - poselstvím, ale pořád jen dětská pohádka, navíc bez výraznějšího příběhu. (30.10.2020)

Religiózně mystické a krásné vyprávění. Pohádka na dobrou noc k zamrazení, zamyšlení i zasmání. Zajímavá sonda do generečního propletence svou věkově diferenciovaných dcer a jejich matky. Nezaměnitelný ekologický motiv a nádherné vyvrcholení... (29.11.2007)

Můj soused Totoro je ze všech Miyazakiho filmů asi ten nejvhodnější pro úplně nejmenší diváky, protože je nejjednodušší a nejmíň děsivý. Fascinuje barevností, roztomilými postavičkami plnými fantazie a zvědavými sympatickými představitelkami. Bohužel mě stejně jako některé další uživatele nesmírně lezl na nervy japonský dabing. Nevím, jestli si na ten jejich ukřičený styl mluvení někdy zvyknu. Tady mi to přišlo chvílema ještě mnohem nesnesitelnější, hlavně uvřískaná malá Mei. Viděla jsem Totora i v anglické a německé verzi, a to bylo úplně jiný kafe. S tím bych dala jednoznačně plný počet. Ale hodnotím originál a za ten jekot musím ubrat hvězdičku. (24.02.2010)

Niektoré jednoduché príbehy sú fascinujúce, napríklad Východ Slnka z 1927, vlastne mnohé filmy z ranej kinematografie, z novšej napríklad Manon od prameňa, Božie deti, Návrat, no a určite aj toto. Nemal by som problém s tým to pustiť malým deťom kľudne niekde okolo 5 rokov a nemyslím si, že je to nevhodné pre deti do nejakých 7, či 12 rokov. Práveže si myslím, že takéto jednoduché vyobrazenie odlúčenia detí od matky s takýmito imaginárnymi priateľmi, ktorí pomôžu, je milé. V neskoršom veku je jasné, že by z toho niekto vyrobil horor, no zas nie zo všetkých zvieratiek treba robiť obludy. Je to príbeh z krásneho prostredia, oddychovka, krásna animácia, proste nenáročný a zvládnutý film pre malé deti, pre ktoré je to podľa mňa vhodnejšie než nejaké zvieratká bojujúce so zbraňami, čo im občas dávajú v televízii. (02.04.2014)