M.Macho

Na podobných formátech jsou nejvíce úsměvné ty sekvence, kde se umělci plácají navzájem po zádech, ale to k podobnému typu obsahu asi patří - bylo by zvláštní, kdyby to mělo být naopak. To je z mé strany asi jediná námitka neboť proti tomu stojí míra schopnosti tvůrců bombastickým způsobem nahlížet za oponu zvolené technologie, dramaturgických či čistě geekovských rozhodnutí. Hlavním hrdinou je Jon Favreau - jeho úvahy jsou natolik poutavé, že hravě konkurují samotnému Mandalorianovi. Kontext totiž každé epizodě, detailu dodá úplně novou dynamiku.

Jednou věcí je dějový anakolut nadstavovaný z nekritické, nerdí lásky k hrdinům a touze vidět vybuchovat okřídlené démony atd. A věcí druhou je příběh samotného filmu. Na tomhle kolosu je vzrušující především vůle jednoho člověka, který si přiblíží spektákl sobě a svým potřebám a splní si tím všechny absurdní sny. A to nehledě jak mimo může vypadat jejich realizace a jak mu okolí naznačuje, že mimo jsou. Tvrdohlavá mašina, která si prosadí neuvěřitelnou stopáž a vlastní ořez a z něčeho, co prve působilo jako CGI chaos udělá něco, co je rozhodně větší... a lepší. PS: Výběr Jeremy Ironse jako Alfréda a J. K. Simmonse coby komisaře Gordona považuji stále za skvělý.

Ambientní zážitek.

Viděl jsem všechno. Po tomhle chci umřít.

Je to jako sledovat pokus v roce 2016 vzkřísit Krotitelů duchů "trochu jinak" - tedy zachovat to poměrně zábavné schéma (které se přiznejme pořád moc nemění - parta vzniká, mezitím se rodí zlo, parta je united a se zlem se jde vypořádat za cenu nějaké drobné ztráty) s ambicí do toho přimíchat trochu těch známých hrdinů a posílit vznikající universum - které pravda moc nefunguje pohromadě. Měl to být něco jako DareDevil nebo Jessica Jones pro Marvel, ale dopadlo dost hůře. Suicide Squad je jakoby někdo sestříhal pětidílný tv seriál do filmu - včetně oslích můstků jakože "AHA" hrozně cool vypadajících titulků představujících jednotlivé postavy. Na filmu některé postprodukční zásahy trčí víc než je zdrávo. Nějaký extended / directors cut možná věci změní - ale nevím. Není to zase tak výrazné, revoluční, vtipné je to jenom místy - bůhví jaké že to bude mít režisérský sestřih.

Asi nejlepší zpověď jedné výrazné generace, která ovlivnila všechno progresivní ve zbytku Evropy.

Napíšu to jako někdo, kdo "obrátil" kampaň WarCraft I i II a III (i s Frozen Throne) zná nazpaměť. Řekl bych, že některé scény jsem si zkrátka představoval přesně takto - první WarCrafty člověka nezavalily takovou intenzivní změtí obrazů jako WarCraft III nebo WoW. Všechny ty jemnosti si člověk promítal v hlavě. Karazhan, Stormwind, Dreanor... všechno mě skoro až dojemně těšilo. Vrátil jsem se před 486 a viděl jsem celé ty minuty přikovaný budující prasečí farmy. 0) Potom, co jsem přečetl spoustu knižních příběhů (sice v češtině, ale četl) jsem byl zvědavý čím to odpálí. 1) Je fajn, že tvůrci Blizzard od procesu neokleštil - o to více je překvapivé, jak se od původního příběhu WarCraft I film liší... 2) Těžko se s těmi změnami smířit. 3) Kam to může pokračovat? NO! Je teda asi milion možností - jenom příběhů kolem rozhřešení WarCraftu II je mraky (Tides od Darkness, Beyond the Dark Portal, Day of Dragon, Lord of Clans atd.) Pokud se budou chtít soustředit na všechny klíčové figury - tak pochybuji, že to stáhnou tak, jako to teď - nezapomeňme, že k Hordě i Alianci přijde celá řada nových hráčů (trollové, ogři vs. elfové a trpaslíci a gnómové), tak z toho obrovský guláš postav - ve hře zůstává Kadghar, Lothar, Garona (nutně přibude Thrall). Chci věřit, že to udrží. *Toto je fandovské vyznání, nikoliv pokus zachytit celistvost i necelistvost filmu*.

"Antická mlata". Více zde http://goo.gl/IkWGoX

Zack Snyder mi není zase ta nesympatický jak řadě zdejších přesto - podobně jako kdysi jiný fanatický psychopat otevřel příliš mnoho front najednou. Problém je asi v tom, že postavy natolik zbožňuje až od nich nemá odstup - je pohlcený každým detailem ze spousty legendárních sešitů a potřbuje toho říct, co nejvíc najednou. Tak jim do úst vkládá dost neuvěřitelné blbosti a čím teda zabíjí nejvíc jsou motivace dlouhých, naprosto zmatených a mělkých nenávistí i náhlých přátelství. Navíc to není ani tak Batman vs. Superman jako Bruce Wayne vs. Superman vs. zbytek vss. Lex Luthor, jehož geniální a zlý plán je spíš k smíchu. Na druhou stranu Batman není cukrouš, ale pěkně brtuální kvítko, Lex Luthor věkovým posunem prokoukl a vrocholem je minimalistická kreace Jeremy Ironse, ve která kromě Alfrédových anglických způsobů září ostrá ironie. Hezky se na to kouká, ale trochu se bojím, že kdo se v DC comicsech moc neorientuje bude některými velmi konkrétními výjevy dost zmatený (dojmy z Ultimate Cut).

V základu toho všeho je úplně jiný problém - je to komiks Fantastic Four samotný. Co se dá dělat s takovými figurami? Upřímně - nedokážu si představit jiné řešení, než že to dopadne jak tohle nebo hůř (jak před tím s Jessicou Albou). Snaha udělat z příběhu F4 nějakou civilní podívanou, kde jde hlavně o generační střet (a chlapa, co hoří) úplně nevyšel a nikdy nevyjde. Ploché, zmatečné. Absence Stana Lee je navíc jasný signál, že to směřuje celé špatně. Jako pilot seriálu bych si to dovedl představit, ale byla by to velká slabota.