Aferim!
Aferim !
Aferim!
Браво!
Réžia:
Radu JudeKamera:
Marius PanduruHudba:
Trei ParaleHrajú:
Teodor Corban, Mihai Comanoiu, Toma Cuzin, Victor Rebengiuc, Alexandru Bindea, Mihaela Sirbu, Adina Cristescu, Șerban Pavlu, Gabriel Spahiu, Alberto Dinache (viac)Obsahy(1)
Film sa odohráva v 19. storočí vo Valašsku, kde je miestny policajt Constandin najatý Iordachom, miestnym šľachticom, aby našiel Garfina – cigánskeho otroka, ktorý utiekol z Iordachovho statku po tom, čo mal milostnú aféru s jeho manželkou, Sultanou. Príbeh filmu sa odohráva v čase, keď sa Rumunské kniežatstvo vydalo na cestu pomalej modernizácie, ale ešte stále existovali sociálne javy súvisiace so starými časmi a zastaranou mentalitou. Jedným z nich bolo rómske otroctvo, ktoré pretrvávalo od 13. až do konca 19. storočia. Dnes sa o tomto fenoméne vie veľmi málo a vo verejnom diskurze takmer neexistuje, hoci jeho vplyv na sociálny život Rumunska stále pretrváva. (ASFK)
(viac)Recenzie (87)
Tak tady musím konstatovat,že jsem se v tomto easternu vůbec nenašel,což nemusí být chyba filmu,spíš jsem si já špatně zvolil.Poměrně dlouhé rozhovory byly vedeny o tématech,která mě ničím nezaujala a po půlhodině jsem zjistil,že mě už vlastně ani nezajímá,jestli uprchlíka dostihnou,nebo zda unikne a jen jsem doufal v rychlý konec. ()
Výpravný film o rumunských cikánech plný rumunských pořekadel, rumunské hudby a neustálého rumunského klábosení. Jen těžko by mohl být ještě rumunštější! Ačkoli nejsem žádný expert přes místní dějiny, myslím, že rumunský národ i jeho tradice byly vyobrazeny věrně a bez předsudků. I přes téměř dvouhodinovou stopáž jsem se nenudil. 7/10 [KVIFF 2015] ()
Otec so synom putujú po drsnej rumunskej krajine a komentujú dianie okolo seba. Otec je policajtom a hľadajú otroka na ktorého je vypísaná odmena. Popravde ja som ešte nevidel film, ktorý by mapoval tuto oblasť, ako to tam funguje a aký trpký život bol v tej dobe. O Amerických otrokoch je veľmi veľa filmov, o nevoľníctve tiež, ale aby v 19 storočí v Európe fungovalo ešte otrokárstvo som netušil. Je to neskutočne verne znázornené a je tu aj veľa obsiahlych myšlienok. A aj vypráva bola ukážková a naozaj takýto Európsky western som ešte nevidel a som rad, že sa tak stalo. Silné 4*. ()
Nuž, ako pohľad na život Rómov a Rumunov v Rumunsku v 19. storočí asi veľmi autentické. No ja nie som študentom rumunského jazyka na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského, takže mňa tento čiernobiely kvázi western od prvej minúty tak ubíjal svojou nezáživnosťou, že skutočne nemôžem vyššie hodnotenie. Ani akokoľvek vtipné, ani dramatické, ani napínavé, navyše zobrazujúce kultúru a zvyky, ktoré mi sú maximálne cudzie. Navyše bez akéhokoľvek príbehu, iba sled scénok zobrazujúcich život v danom období alebo pomalých jázd na koni. Pár záberov krajiny síce fajn, ale úprimne som myslel, že pri tom filme každou minútou asi umriem. ()
V době strachů z imigrantů a zaslepenosti podporované populistickými politiky a médií, přichází film, který je černobílý nejen vizuálem, ale také viděním světa. Zbabělost, zabedněnost a zúžený pohled jsou skryty pod mudrlanstvím a falešné pýše na vlastní původ. ()
Úžasně zpracované drsné historické drama s překrásnými scenériemi kouzelné balkánské přírody. Putování dvou strážců zákona, ve znamení meče a biče, na cestě lemované ostrými trny etnické a náboženské nenávisti. ()
Čo už, zase až tak mi to nesadlo, i keď oceňujem zvolený štýl rozprávania a také to poctivé precítenie vidieckych pomerov. Lenže kameraman tohto filmu nespolupracoval s Robertom Bressonom, takže tie scenérie a chatrče pôsobili umeleckejšie a s hlbším previazaním až na dedinských akciách v noci, než v staticky menej zaujímavých dlhých záberoch. Epizodická schéma nie je súvzťažná k celku, čiže vyjadruje skôr mentalitu jej obyvateľov a v takom tom historickom a svižnom prednese pôsobí celkom originálne. Ešte si tento "eastern" nechám lepšie premyslieť. ()
Nemohu si pomoci, film mi připadá jako rumunská odpověď na Nespoutaného Djanga. Odpověď svým způsobem ironická a v každém pádě realističtější, kde násilí není jen pseudointelektuálská hra. Věru, Valašsko r. 1835 si po několikasetleté civilizační misi Turecka nezadalo v drsnosti s otrokářským americkým Jihem kol. r. 1860. Četné záběry dvojice jezdců jedoucích prérií k vzdáleným a k nebi se pnoucím horám vypadají naprosto vzorově westernově. ()
Sonda do života člověka, který se snaží žít "správně", v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím, v klidu, radosti a cti (i když ne přímo v počestnosti), čímž přispěje ke tragédii. Film vhodný pro všechny, kteří si myslí, že lidská práva jsou jen teorií někde na papíře a zdravý selský rozum nám přece úplně stačí. Nádherná ukázka toho, že "zdravý selský rozum" nemá funkci nástroje změny (třebas k lepšímu), ale přežití (třeba i ve strašných podmínkách). ()
Po dlouhé době snímek, kterému zase skvěle sedělo černobílé provedení. S tou moderní technologií ta černobílá vypadá prostě krásně. Film, který se jeví jako konverzační drama na koních, se nakonec ukazuje jako celkem krutý film ukazující, co to také může znamenat prohřešit se proti svému pánovi. Tohle není jen o dvou jezdcích. ()
Myslím že to není kritika ničeho. Je to důsledně realistický historický film. --- Poznámka vzhledem k některým komentářům: Rumunská zaostalost a barbarství NENÍ výsledkem turecké nadvlády. Valašsko platilo do Istanbulu tribut, jinak si žilo po svém. Historická smůla Balkánu a Ruska pramení z toho, že tyto národy volily a podržely pravoslavnou, byzantskou verzi křesťanské kultury. Hlupáci dnes očerňují církev a nechápou, že unikátní západní hodnoty mají své kořeny právě v působení katolické církve. Příklad? Katolická církev se vypořádala s otroctvím v 10. století. Zatímco ta pravoslavná... ()
Velmi zajímavý eastern v rumunské produkci s bulharskou a českou "pomocí". Překvapilo mě otrokářství v Evropě devatenáctého století, ač-li v zaostalém Rumunsku. Pobavil jsem se nad ruským kolem při vesnické zábavě. Černobílé ztvárnění výborné. Syrové, reálné. ()
Hned od začátku jsem se na film dívall z pozice žandára juniora. Líbilo by se mi projíždět valašskou (rumunskou) krajinou, kempovat v lesích, šermovat na lávce z padlého stromu a klábosit s dalšími putujícími i usedlými. Na uprchlého cikána (nebo to už byl Rom), bych asi moc nálady neměl. I když Balkán v první polovině 19. století byl. stejně tak jako v druhé polovině 20. století, místem, kterému by se měl jinonárodovec raději vyhnout. ()
Scéna setkání obou hlavních postav s Turkem vypovídá o našem "národním charakteru" víc než jakákoli obsáhlá studie. Před návštěvou projekce by mne nenapadlo, že rumunský historický film mi nabídne tolik pronikavých postřehů o Češích. Ale že je Radu Jude třída, vím už od zhlédnutí Nejšťastnější dívky na světě. ()
Zajímavý vhled do života v první polovině 19.století v Rumunsku, který je perfektně natočený, je v něm pár zábavných dialogů a pár chytrých dialogů a se zajímavým závěrem. Bohužel mě to přestalo bavit po zhruba 25 minutách a pak mě Aferim! poměrně nudil, takže z něj prostě nemůžu být nadšený. A vlastně ani o žádný silnější zážitek se nekoná. Navíc jsem stejně měl pocit, že ta hodina čtyřicet je zbytečně moc a kdyby ten film byl kratší, asi by se nic nestalo. I tak ten film má něco do sebe. 3* ()
Zajímalo by mne, jestli potomci Radu Juda někdy objeví tento film a řeknou si Aferim!. Nedokážu se rozhodnout, jestli Jude chtěl opravdu jen ukázat tehdejší život, takový jaký byl a nebo film točil s lišáckým úsměvem namířeným na současné Rumunsko (v širším rámci středí a východní Evropu). Přímost vyprávění a jednoduchá zápletka, která umožňuje divákovi soustředit se na kontrast mezi kdysi a nyní, naklání misku vah spíš k tomu druhému. Faktem nicméně zůstává, že kamera Mariuse Pandura je famózní a film si jako jeden z mála artových okecávaček zaslouží velké plátno. A celkově film určitě stojí za pozornost. ()
Přišlo mi to jako kombinace dvou filmů - Černá kočka, bílý kocour a Andrej Rublev. Jedno je dobrá komedie o humusáckých cikánech a druhé nekoukatelná nuda o totálních sračkách. Tím pádem mi z toho vychází aritmeticky průměrné hodnocení z oněch dvou filmů. 30% ()
Slusne historicke drama z rumunske tvorby, ktere nas verohodne prenese temer o 200 let zpet. Vyborne dialogy, ktere zdobi hruba mluva snad skoro vsech zucastnenych. Zajimave cernobile zpracovani a pekna kamera. Pribeh jednoduchy, ale plny dobove atmosfery. Zaujalo me to. ()
Rozhodně nutno ocenit jako výtečnou demonstraci hospodářských poměrů na Balkáně v době, kdy se ve Vídni pochodovalo v neděli po korze a začínaly hrát valčíky. U nás už bylo založeno Národní muzeum a vládl Ferdinand Dobrotivý. Období klidu, Svaté aliance velmocí po porážce Napoleona, narušené až revolucí 1848. To na Balkáně se stále žilo ve středověku. Četník byl ještě stále v roli dobrovolného hasiče s poradním hlasem, sloužící těm, kdo platí. Pro tohle má smysl film vidět. Jinak vcelku nic moc zajímavého. 60% ()
Jeden by nečekal, že v rumunské společnosti 19. století tolik pozná český švejkovství, zaprděnost a iluzi vlastní výjimečnosti, ale oni jsou nakonec lidi všude stejní... Ty dialogy jsou ze zlata. "Ve vsi mého bratrance Židi vychytali z jezera všechny pijavice. A nebohým křesťanům nemá kdo pít krev!" ()