Manželé a manželky
Husbands and Wives
Husbands and Wives
Husbands and Wives
Husbands and Wives
Réžia:
Woody AllenScenár:
Woody AllenKamera:
Carlo Di PalmaHrajú:
Woody Allen, Mia Farrow, Sydney Pollack, Judy Davis, Juliette Lewis, Lysette Anthony, Liam Neeson, Ron Rifkin, Blythe Danner, Jerry Zaks, Caroline Aaron (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jeden z nejlepších světových režisérů Woody Allen ve svých filmech již léta mapuje mezilidské vztahy. Pro svoji zatím poslední sondu si vybral dvě manželské dvojice. Jedna z nich na počátku filmu oznamuje svůj rozchod a nechtěně tak zapůsobí jako rozbuška v manželství druhém. Shodou ironických náhod byl film uveden do premiéry ve chvíli, kdy vyšel najevo vztah, který je i v tomto filmu - mezi starším mužem a mladičkou dívkou. V obou případech byl tím mužem Woody Allen. Zatímco ve filmu se v postavě profesora literatury zamiluje do provokativní studentky, v soukromém životě navázal vztah přímo ve své rodině - se svojí nevlastní dcerou. Jak ve filmu, tak ve skutečnosti propukla bouře. Tisk všemožně přetřásal etickou stránku věci, Mia Farrowová, která byla (ve filmu i ve skutečnosti) tou podvedenou, vytáhla na stránkách tisku ke křížové výpravě proti zvrhlému manželovi. Woody Allen tak nechtěně dokázal, že jeho filmy skutečně odrážejí vztahy mezi lidmi, se všemi důsledky z toho vyplývajícími. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (126)
Woody allen kromě tradičně vytříbeného scénáře tentokrát přináší i pro něj neobvyklý experiment s formální stránkou, který jen podtrhuje celkovou nerozhodnost a roztěkanost postav. Je ale asi pravdou, že tenhle film plně docení až lidé, kteří si delší manželství už prožili. ()
"Zmena je smrt." :-D Nejsem jeste ani zenaty, ani jsem podobnych filmu nevidel nikterak moc, ale prozatim je pro me tohle nejlepsi film o manzelstvi :) Formou jakesi psychologicke videostudie az realityshow nam Woody serviruje dokonale prirozenou fresku uzkeho okruhu (opet intelektualnich) lidi, kteri zazivaji ve svem manzelskem vztahu problemy, ktere si tu vice, tu mene sami sobe priznaji. Kamera je jakoby amaterska, roztresena, a po chvili mi tenhle styl vubec nevadil. Divak nahlizi protagonistum temer pres rameno a je v mistnosti jakymsi pozorovatelem vseho, co se deje. Ale to herecke podani, bravurni hadky a slovni prestrelky a speky...to me skvele bavilo. Je to tak strasne normalni, az je to super :) Strida se smutna nota s komedii a herci se srazeji a odrazeji jak kulecnikove koule na billiardu. Davisova je brilantni...a to jsem ani nevedel, ze Pollack je jako Allen take skvely pred kamerou, nejen za ni. ()
Skvělý film tématem i formou. Výpovědi skvěle fungují, stejně jako roztěkaná kamera. Co mi ale brání v plném hodnocení jsou dvě postavy. Jedna je velmi nepříjemná a těžko se na ní citově navazuje - Sally, a druhá zase nefunguje právě kvůli té první - Michael. ()
Dlho som hľadal film, ktorý by tak nejak zosumarizoval celú Woodyho tvorbu. Spolu s Love and Death, najlepším kúskom pôvodnej trafenej komediálnej tvorby, tento malý skvost patrí medzi jeho najlepšie filmy neskoršej tvorby. ()
Jako recept na partnerské problémy bych Manžele a manželky určitě nedoporučovala, ale nezadaným vdavkuchtivým ženám se může hodit strategie Mii Farrow à la "be passive agressive" ()
Dokumentárně roztřesenou ruční kamerou, v ponurých podzimních barvách se Allenovi podařilo zachytit nejhutnější výstup pozorování vztahů mezi muži a ženami. I když nejde o bžundu kalibru Annie Hall, Woody se naštěstí nedokáže vystříhat vtipu a jde to k duhu iluzi autentičnosti. Režisérova pozorování nejsou na rozdíl od některých jiných kusů povrchní ani banální. Dojem filmu jakožto klinického pozorování umocňují intermezza, během nichž jsou postavy zpovídány neznámou postavu terapeuta/dokumentaristy/partnerského poradce; varianta na oblíbený motiv špízlování u psychoanalytika. Tyto scény stejně odkrývají jako maskují, nicméně vrhají na případ(y) opakovaně překvapivé světlo. Dojem umocňují netradiční postupy střihu, zkracující bez varování prodlevy scény v rámci jediného záběru. Vtip filmu podtrhuje skutečnost, že se rolí manželů zhostili režiséři. Druhého z neurotiků vystřihl suverénně sympaticky rtuťovitý a naprosto věrohodný Sidney Pollack, partů nevyrovnaných manželek Judy Davis a Mia Farrow, která si během natáčení filmu nejspíš pomalu začínala balit kufry nejen ze života Woodyho postavy, ale ze života skutečného Allena. ()
Tenhle film v podstatě nemá nic, co by se mu dalo vytknout.. Alespoň z mého pohledu! Woody Allen mě definitivně přesvědčil o své genialitě! Mezilidské (a zvláště ty partnerské nebo chcete-li milostné) vztahy jsou a vždy budou tím nejsložitějším, s čím se v životě vůbec můžeme potkat.. Každý, kdo má za sebou už několik dlouhodobějších vztahů to jistě potvrdí. Woody Allen nepředkládá nic nového, nic překvapivého, nic originálního, ale předkládá to překvapivě originálně a hlavně naprosto přirozeně!!! -- 87% -- ()
Woody Allen a mezilidské vztahy, partnerské soužití a problémy v manželství. To vše již známe z jeho dřívějších filmových opusů, teď přistupuje k této látce velmi realisticky a emocionálně, využívá dokumentu, "mluvících hlav" a výsledný tvar díla je kompaktní a propracovaný. Můj dojem z filmu bohužel není tak jednoznačný a vidím stále se opakující postupy a situace, ano, je to poučné a zajímavé, ale je toho trošku moc, než stačím vstřebat, zvláštní trhavá a neklidná kamera, dlouhé monology a rozhovory, banální situace a projevy hlavních protagonistů jsou přehnané, vím, jsem kritický jako postava, kterou hraje Woody, tedy Gabe, ale cítím to tak. Stačilo by trošku ubrat scén a postavy zklidnit a rozvinout jiným způsobem. Je to dobrý film, je to zajímavý zážitek a člověk má po filmu o čem přemýšlet, je tu velké ALE, které mi brání dílo ohodnotit plným počtem hvězdiček. * Scény Woodyho a Mii jsou neskutečné a všechny emoce jsou rázem otevřené a vystupují na povrch, je dobré dvojici sledovat a uvědomit si, že se rozcházejí a řeší soud o přidělení dětí, pokud si člověk toto přebere, má rázem nejlepší scény filmu před sebou. Věřím, že to bylo pro ně emočně náročné, ale zachovali se velmi profesionálně a dílo tím získalo přidanou hodnotu, která je na výsledku vidět. ()
Jedním slovem husté a plné paradoxů. Rozchod jedné manželské dvojice na začátku vystřídá rozchod druhé manželské dvojice na konci. Všechny spojuje přátelství, které rozchod významně ovlivní. K počtu čtyři je nutno připočítat nové partnery, i když Mia se s Judy dělila o jednoho muže. Najednou je tu 7 osob sdílejících lásku, nenávist, přátelství, nepřátelství... Samotná Mia budí dojem vyrovnanosti, která je pouze zdánlivá. Své trápení prožívá uvnitř, ve svých reakcích není bouřlivá, má velkou trpělivost. Přijde mi, že ona jediná skutečně miluje, Judy má vztah natruc manželovi a muži jsou opojeni mladým masem. Všichni 4 herci hráli na jedničku. ()
3,5 Poriadny vzťahový guláš, tak typický pre Woodyho Allena. Allen tu trochu experimentuje, hlavne použitím ručnej kamery (ako ja ten roztrasený obraz nemám rád!) a vložením rozhovorov s hlavnými postavami (ako vo filme Náruživosť od Bergmana), čím film získal tak trochu dokumentárny nádych. Nemá to tú silu ako Allenove vrcholné diela tohto typu (napr. Annie Hall a Hana a jej sestry), jednak sa tu už dosť opakuje a napokon tie opakujúce sa vzťahové krízy boli už spracované lepšie z dramatickej stránky a aj vtipnejšie. Nič to ale nemení na tom, že je to stále veľmi kvalitný film, s viacerými zaujímavými a dobre vykreslenými (a dobre zahranými) postavami. ()
Po pár ne mnou moc dobře přijatých Allenovek jsem opět trefil do černého. Nevím, jak moc se Allen inspiroval svým končícím vztahem s Miou Farrow, ale tenhle film je prostě brilantní. Naprosto nenucený, plný životních pravd, humoru a intelektuálních hovorů. Oba ústřední páry jsou skvělé, stejně jako zbylý herci, kteří je ovlivňují. Od "Han a sester" mě žádný Allenův film tak nezaujal. Moc nechybělo a dal bych plné hodnocení. No třeba ještě někdy po druhém shlédnutí, uvidíme. ()
K manželství mám asi tak daleko, jako má Ondra Vlček k získání Nobelovy ceny za literaturu, takže nemůžu říct, že bych si Manžele a Manželky užil kvůli tomu, jak věrně manželství zobrazují, užil jsem si to prostě z u Woodyho obvyklých důvodů - dialogy, herecké výkony... Nejde podle mě o nijak unikátní příspěvek do Woodyho filmografie, možná až na dokumentární styl natáčení. Každopádně ale prostě kvalitka. 8/10 ()
Trpký mockument, ktorý sa nepozerá ľahko. Verím, že viacerí sa so správaním postáv dokážu stotožniť, hlavne ak prežili dlhší vzťah. ()
Celý snímek je vystižen touto výměnou: Gabe: „Boy, I'd hate to be your boyfriend! He must go through hell.“ Rain: „Well, I'm worth it.“ Párové vztahy mohou být děsivě, ano hororově stereotypní a zbudované ze lží, což je hlavním námětem v Another Woman (1988) a Alice (1990). Rozmanité a jedinečné jsou vlastně především tím, jak se ta která dvojice dohodne vypořádat s údělem „nepřekonatelného rozdílu mezi mnou a tebou“ (Glucksmann, Rozprava o nenávisti, Praha, 2011, s. 267; také 235 n.), k němuž ve všeobecné rovině společenského tření ještě vyhroceněji poznamenává nekompromisně otevřený Améry: „Vražda bližního je nejextrémnější formou zmnožení vlastního života“; nebo jinak: „Jeho svoboda kříží mou, jeho projekt překáží mému, jeho subjektivita chce zničit mou, samotný jeho pohled, který mě poměřuje a odsuzuje k určité formě bytí, je druhem vraždy.“ […] „„Druhý“ mi stojí v cestě - jako mé zrcadlo, a víc než to, též jako soupeř a „peklo“. Tady nám jsou bůhvíjaké sociální teorie k ničemu. Ten druhý chce mně, jak jen on mě chce. Nikdy této vůli nevyhovím, ať už je jak chce přátelská, vstřícná a soucitná.“ (Vztáhnout na sebe ruku, Praha, 2010, s. 122, 129 n., 136). Mohou se nenávidět v mlčení, nebo vstupovat do rizika často ubíjejících konfliktů a věřit v ono Rain pronášené „stojíme si za to“ (s tušením, že - zatím). / Zaříkávač Judy má metodu, která jí pomáhá ovládat určitý druh mužů: zoufalé dobráky. Během konverzace mající vést k tomu, že druhou stranu přiměje k nějakému kroku, předstírá skromnost opakovanými volbami extrémně horších variant, s důrazem na tón vděčnosti ve smyslu „spokojím se s…“. Je to tedy královna zoufalých dobráků. / CELKOVĚ PLÁNUJI POROVNAT S SCENER UR ETT ÄKTENSKAP (SCÉNY Z MANŽELSKÉHO ŽIVOTA; 1973). ()
Woody Allen ma jeden obrovsky talent - dostat sa divakovi pod kozu nie napinavymi a nervydrasajucimi scenami, ale intelektom a zmysluplnymi dialogmi, ktore presne vedia, na aku strunu brnknut. ()
Tenhle film mě prostě nijak neoslovil, celou dobu jsem se nudil a dá se říct, že jsem dokonce trpěl. Proč? Řeší krizi středního věku. Tedy něco, co jde zatím zcela mimo mě. Dobře, oceňuji "šáhlost" některých situací, ale to je asi tak vše. Co se mi naopak nelíbilo, je "šroubovanost" některých dialogů. Dokonce časté opakování slov, jako výraz nepřipravenosti dialogů, mně vysloveně otravovalo. Poslední výtka míří k myšlence svádění studentky profesorem a líbání se s ní v domě jejich rodičů, která je vážně zcestná. Prostě nic pro mě. Když jsem si představil, že bych šel na tenhle film do kina, vážně mi zatrnulo. A když se svou poslední otázkou ve filmu Woody Allen zeptal: "Můžu už jít?" Křičel jsem: "Ano běž, prosím!!!" :-D Chtěl bych napsat, že si film pustím znova za 30 let a určitě změním názor, ale asi by to nebyla pravda. To zase už bude jiná doba a tak si myslím, že já a tento film se nikdy neskamarádíme. ()
Woody je krutor bez moralnich predsudku :) ja sice tento komorni styl moc nemusim, ale je to cele tak realisticke, ze se na to proste koukalo dobre... navic to tema je vazne dobry... 70% ()
Vážnější vztahová tónina jde Woodymu na výbornou a ve vztahovém víceúhelníku odkrývá s osobitou lehkostí těžké vztahové pravdy. Defacto jde o obrácený poměr ingrediencí, než jsme zvyklí z jeho vztahových komedií, kde ve víru komediálně vytříbených dialogů sem tam obvykle ke konci prosvitne vážná, ale s nadhledem podaná životní pravda. V Husbands and Wives sledujeme od začátku dramatické vztahové kotrmelce, kterým báječní herci dodávají na intenzitě prožitku, a jednou za čas vám dovolí se pousmát. Jelikož je film hlavně o nevyzpytatelnosti lidského štěstí a bytí obecně, dramatická nóta je zde opravdu velmi silná a místy i dost nahořklá a tím více srdceimozkuchtivá. Pokud Woodymu rozumíte, budete se cítit stejně nakrmeně jako já. 100% ()
Přiznám se, že film neudržel mou pozornost a asi ve 3/4 jsem to trápení taky díky fádnímu českému dabingu ukončil. Neodvažuji se proto hodnotit. ()
● Čakal som niečo ako "Hana a jej sestry", ale dostal som omnoho viac - polohy, ktoré Woody väčšinou prenáša do roviny vtipu a cynizmu, tu ostali nečakane vážne a pred zvyčajným načrtnutím uprednostnil hlbší ponor - a to aj napriek vyššiemu počtu aktérov v manželských viacuholníkoch než je tomu v jeho filmoch zvykom. A mladučká Juliette Lewis bola naozaj výborná - Woody Allen má takmer vždy šťastnú ruku pri výbere hereckých predstaviteľov. Môj osobný rebríček 5-tich naj Woodyho filmov: 1.) Annie Hall, 2.) Husbands and Wives, 3.) Hannah and her Sisters, 4.) Deconstructing Harry 5.) Radio Days + Vicky Cristina Barcelona (delené 5. miesto). ()
Súvisiace novinky
Aero oslaví osmdesátiny W. Allena festivalem
Přímo v den osmdesátých narozenin Woodyho Allena – v úterý 1. prosince – odstartuje pražské kino Aero přehlídku filmů Všechno, co jste kdy chtěli vidět od Woodyho Allena. Od 20.30 uvede Allenův… (viac)