The Other Side of the Door
Réžia:
Johannes RobertsKamera:
Maxime AlexandreHudba:
Joseph BisharaHrajú:
Sarah Wayne Callies, Jeremy Sisto, Javier Botet, Sofia Rosinsky, Logan Creran, Suchitra PillaiVOD (4)
Obsahy(2)
Mladá žena z USA sa po tom, čo otehotnie, rozhodne so svojím partnerom začať nový život v Indii. V tejto zaostalej krajine sa im veľmi darí, avšak po niekoľkých rokoch spokojného života zasiahne ich rodinu tragédia. Jedno z ich dvoch detí príde o život pri havárii. Matka je z jeho smrti zničená, takže keď jej ich indická hospodárka povie o spôsobe, ktorým môže svojho syna naposledy kontaktovať, neváha ani sekundu. Vyberie sa do starého chrámu, v ktorom sa môže naposledy rozlúčiť s jeho dušou. Nedodrží však príkaz toho, aby neotvárala dvere chrámu, a tak uvoľní nezastaviteľnú silu zo sveta zosnulých. Posledné stretnutie so synom sa tak zmení na katastrofu, ktorá môže zničiť celú rodinu. (Marceloo)
(viac)Recenzie (129)
Standardní duchařina, která vykrádá vše okolo daleko... Příběh o matce, která přivede ze záhrobí svého mrtvého syna, samozřejmě povahově lehce pozměněného, mně lehce připomněl Řbitov zvířátek... Atmosféru má film poměrně slušnou, zhruba dvě lekačky zafungují, trochu však zamrzí malý prostor ducha malého kluka... Prostě duchařská jednohubka, která sice nenadchne, ale v záplavě silně nepovedených podobných hororů v posledních letech, rozhodně ani neurazí... ()
Čo môže človek k tomuto klenotu vôbec povedať? Myslím si, že som už dávno nevidel horor, ktorý by bol jedno veľké chodiace klišé a vôbec nedokázal budovať atmosféru. A miesto toho robil len staré známe ľakačky, ktoré sú už neskutočne otravné a únavné. V prvom rade bol film neskutočne nudný, maximálne režijne odfláknutý a jediné dobré postavy tohto filmu sú pes Wilson a komorná Piki, ktorí tomu aspoň niečo trošku dodávajú. Inak mám pocit, že všetko ostatné nefunguje, alebo sme videli miliónkrát predtým a bolo to otravné už vtedy. Takisto ako pri ďalšom tohtoročnom hororovom fiasku s názvom The Darkness. Neviem ani čo povedať. Len nuda, frustrácia a postupom času aj absolútna nechuť to dopozerať. "The Other Side Of The Door" rozhodne fanúšikom hororu neodporúčam a radšej by som povedal, aby si pozreli niečo iné. Niečo, kde sa atmosféra duchariny vie oveľa viac dostať do povedomia. Z tohto roku podľa mňa asi najvýraznejšie uspeli v tomto žánri Before I Wake alebo The Conjuring 2: The Enfield Poltergeist. Takže radšej si pozrite tie. Hodnotenie: D- ()
Vcelku slušný horor s výbornými ľakačkami, predovšetkým v druhej polovici filmu. Chýba mi tu dosť nejaká hlbšia príbehová línia, ktorá sa tu omieľa len okolo jednoduchej ducháriny, mŕtvi vs živí. Scenár v tomto pokulháva, ale určite so snímok zachováva hodnoverne tú hororovú podstatu. Jednoduché, ale účelné. Sarah roly v podobných žánroch svedčia a od Walking Dead sa veľa naučila. Chválim aj dobre cielenú hudbu. ()
Otřesný, nudný, táhlý a koneckonců naprosto hloupý. ()
Další ghost story o paní, která zas udělala něco co neměla. Nevybočující duchařina, který svým kolegům nedělá ostudu, ale nepřináší do žánru nic nového a drží se zajetého standartu jak u lekaček, tak u příběhu. Snímek si drží fajn temnou atmosféru, kterou ale nedokáže využít a nejspíš se o to ani nesnaží. Film se aspoň rychle rozjíždí a stejně rychle končí. Hlavní zlá postava nemá šanci jakkoliv vyděsit a tak zůstává nevyužita. Jako jednohubka fajn, ale nic víc nečekejte. ()
Bílá západní kráva má po smrti syna v Indii spirituální náladu a při seanci, kdy se ním naposledy setká udělá jednu jedinou posranou věc, kterou jí bylo řečeno, že dělat nemá. Následkem toho začne hodina naplněná nervozními smyčci, proloženými sem tam nějakým tím buch, bás, říz, abyste se jakože lekli, protože takhle se dneska dělá horor. Jedné odlesky kvality přinese akorát Aja na produkční sesli, a to v podobě dvou masek a čísla na Javiera Boteta. Zbytek naprosto splachovací. ()
Ztráta dítěte je bezesporu hodně bolestivou a traumatizující událostí, zvláště stane-li se tak i nešťastným přičiněním jednoho z rodičů. I proto není divu, že toto téma dost často využívají ve své zápletce nejedni filmoví tvůrci napříč různými žánry. A není žádným tajemstvím, že i v hororovém žánru je toto téma dost často využíváno. Ať už jde o klasické duchařiny, nebo se zoufalí rodičové zapletou s prastarými rituály (viz takové Pet Sematary). A je jedno zda v tom má prsty indiánská, indická či hinduistická mytologie. Britsko-americká spolupráce zasazená do prostředí Indie sebou zprvu nesla i vcelku kýžené ovoce. Mělo to zajímavou atmosféru, krajina taky nebyla nejhorší, divák se dokáže vcítit do smutku hlavních hrdinů i okamžiku, kdy žena poruší daná pravidla. Ostatně i samotní Aghóríové vypadali docela děsivě.Potom to však celé začalo pomalu ale jistě sklouzávat k tuctové duchařině, která diváka ani tolik nevyděsila, jako spíš začala lehce nudit. Žádné originální lekačky (jedinou výjimkou je démonická oživlá socha ženy s prsty přes obličej) a i psychologická stránka příběhu začala místy dostávat menší trhliny. Dneska už moc lidí blikající světla, šoupání židlí a zašpiněné děcka opravdu nevyděsí. Co se hereckých výkonů týče, tak jsem byl docela mile rád za účast Sarah Wayne Callies – kterou si pamatuji ze seriálu Prison Break a ani představitelka dcery si nevedla vůbec špatně. Jeremy Sisto tu byl bohužel odhozen na vedlejší kolej. 40% ()
Atmosferická hororová jednohubka s originálně řešenou zápletkou, kterou ale sráží dobře známé praštěné chování všech ústředních postav. ()
Nezlobte se na mě, ale tenhle film je nestydatá fikce, protože v dnešní Indii je přece zhola nemožný, aby samotná ženská (jedno jestli bílá nebo hnědá) rajzovala sama vlakem kdoví kam, aniž by ji cestou (nebo už po cestě na nádr) hromadně neznásilnila tlupa pologramotných špinavých Indiánů se zuby zkaženými od žvýkání betelu. To ví snad každej zdělanej člověk, kterej čte zprávy ze světa. Ani jinak mě zpočátku film příliš nenadchl. Že to bude trochu srajda o mamince a dětičkách jsem čekal, ale lákala mě srajda indická, respektive srajda z Indie. A z tohohle hlediska jsem si příliš neužil, protože většinu scén mohl rejža natočit i někde na svojí haciendě ve Španělích, nebo ve čtvrtích starého Palerma s cikánskými statisty, či s běženci z Bangladéše. A ještě k tomu v hlavní roli opruzuje nevýrazná bezvýrazná máma kovbojíčka Carla z Walking Dead, která vypadá a hraje jako nepodařený klon Demi Mooreové, která sama vypadá a hraje jako nepodařený klon někoho jiného. Ale líbilo se mi několik dobrých lekaček (hlavně ta s pomalovaným pánem u vody), a příjemně mě překvapil celý nečekaně morbidní závěr. Takže nakonec hodně slušné tři. ()
Taková docela příjemná rutina o tom, že záhrobí dokáže zdeformovat i relativně hodné dítě. Atmosféru to mělo solidní, s vizuálem strašidla jsem také neměl problém a o to víc mrzelo, že samotné zjevení nedostalo příliš mnoho prostoru a nakonec jsem byl spokojený i s castingem. Jako plus bych viděl indický nádech, což sice v jiných případech nebývá můj šálek kávy, ale sem se to hodilo. Lehký nadprůměr. 60% ()
Zkušenému hororovému divákovi tenhle film nic nedá. Civilista ovšem poté co uvidí tenhle film, se bude chlubit třeba na facebooku, že je to super horor a jak u toho sral strachy. Tyhlety duchařiny v novém tisíciletí jsou všechny jak přes kopírák a tyhlety dveře nejsou žádnou vyjímkou. Zoufalý příběh o ženské co se jí utopí jedno dítě při nehodě v autě. Trochu ji z toho švihne, pak ji hospodyně řekne, že si může s klukem pokecat, ale nesmí otevřít dveře. Překvapivě je otevře a to roztočí kolečko nepřekvapivých jumpscarů, tajemných zvuků a dalších kokotin. Jako přes kopírák. Idiotský příběh negraduje nikam, protože jak film skončí je jasné po pěti minutách, či po přečtení některého ze zdejších komentářů. Odkuď se o tom chrámu dozvěděl její manžel je asi největší záhada filmu. Jediné co je na tomhle snímku trochu originální je, že se odehrává v Indii, Jinak je to stokrát omleté téma o rodiči, který si povolá svoje dítě ze záhrobí a diví se, že je nějaké divné. Že lidi plýtvaj penězma a energií na takové zbytečnosti. Radši měli rozpočet rozdat chudým v Indii. ()
Sarah Wayne Callies zažila päť minút slávy skrz Prison Break. Akonáhle tento osvetlovač začal vykazovať poruchu, tak ju ovial mrtvolný závan z The Walking Dead. Čo sa týka seriálovej scény celkom výrazné zárezy. Pre Temnú stranu dveří predstavuje hlavnú hviezdu a zároveň jediný možný ťahák na plagáty. Dej je totiž neskutočne klasický (v špatnom slova zmysle). Hereckí kolegovia nevýrazní. Nechýba samozrejme ani záver s odkazom na možné pokračovanie. Pochváliť sa dá len zasadenie príbehu do Indie. Dvere, ktoré je lepšie nechať zatvorené. ()
Hlúčik všetkých možných klišé moderného hororu s démonickou postavou, ktorá určite chodila do triedy so Sadako, Kayako či s ošklivkou Mamou. Jej vizuálna podoba a pohyby do toho zapadajú. V dobe presýtenosti trhu v tomto žánri, to ale pôsobí ešte v celku ´´zábavne´´ a rozhodne sa nesnaží urážať. ()
Pripomenulo mi to všeličo, filmové výpožičky neboli prebrané vôbec tvorivo, zato sa ich podarilo zosúladiť. Film bol kompaktný, hral ako celok. Vyznačoval sa aspoň remeselne zručným spracovaním, pôsobivou atmosférou a príťažlivým prostredím. A to nie je, v rámci žánru v súčasnosti, vôbec málo. ()
Sáru, z mého oblíbeného seriálu Prison Break, bylo fajn zase po letech vidět. Je to pořád pěkná baba a zde se mi líbila. Horor to byl celkem obstojný, chvílemi to bylo i jako drama (vyrovnávání se se ztrátou dítěte). Silné 3 hvězdy. 68% ()
Štandardná ducharina, ktorá neprekvapí ani príbehom a ani štýlom prevedenia. Hlavným problémom filmu je neustále sa opakujúce klišé a i to, že sa príbeh odohráva v Indii nebolo dobre zvolene, lebo podobných filmov už vzniklo veľmi veľa. A mna neohúril ani ten roztrasený prízrak, čo sa nápadne podobal na Samaru a jej podobne obludky. Cintorín domácich zvieratiek z Indického prostredia nedopadol celkom tragicky, ale ani nejaká sláva to tiež nebola. ()
Nic nového pod sluncem, vlastně docela generická záležitost. Indické prostředí a spiritualita to mohly posunout mnohem dál, leč je to stále zbytečně americké... ()
The Other Side of the Door, Same Side of Horror Cliches. Ja vlastne ani neviem ... Na The Other Side of the Door síce nie je veľmi čo pochváliť, na druhej strane som čakal horšie, oveľa horšie. Nakoniec je film taká obohratá, tisíc krát vydaná duchárska jednohubka, ktorá vďaka kratšej stopáži na to jedno pozretie nijako neuškodí, no vracať sa k nej nebude nikto. Pretože ten film nič extra neponúka, o nejakom budovaní atmosféry nemôže byť veľmi reč, spolieha sa iba na tie najjednoduchšie (a neúčinné) ľakačky a aj samotný príbeh začne byť s pribúdajúcimi minútami čoraz viac priblblejší, vrátane konania hlavnej postavy (Sarah Wayne Callies z Walking Dead). Vo výsledku tak úplne rutinná, no nijako škodná ducharina, ktorá sa akurát namiesto nejakého nám známeho príbytku odohráva v indickom domčeku, takže aspoň nejaká zmena oproti konkurencii. Vzhľadom na predošlú tvorbu režiséra som bol pripravený na najhoršie, no nakoniec The Other Side of the Door nijako neublíži, avšak ani vidieť ten film nikto nemusí. A preto nenachádzam dôvod hnať to hodnotenie smerom vyššie. CELKOVO: 2,5* (5/10) / PS: tí čo vo filme nič kvôli tme nevideli by mali byť trochu menšie socky a občas vyraziť aj do kina alebo sa aspoň nepozerať na CAMripy alebo iné nepodarky s natvrdo vloženými arabskými titulkami a až potom mudrovať na CSFD, lebo tu už ani ten najlepší oftalmológ nepomôže. ()
OK horurek ze zahrobni Indie s Jitkou Cvancarovou v2.0 v hlavni roli. 6/10 ()
Musím uznat, že ta snaha postrašit místy i vyšla a já jsem se přistihl u toho, že mě i zamrazilo. A to nemusela být ani scéna s monstrem. Jasně je to hodně na efekt a v podstatě jen na efekt, ale aspoň v tomhle ohledu snímek funguje. Právě ale neschopnost využít zajímavě designované příšery, které přišly z druhé strany, je problém, který pro mě film sráží níž, i když pořád lehce nad průměr. ()