Dva nosáči tankují super
Zwei Nasen tanken Super
Réžia:
Dieter PröttelKamera:
Franz Xaver LederleHrajú:
Mike Krüger, Thomas Gottschalk, Simone Brahmann, Christian Tramitz, Sonja Tuchmann, Hilda Gobbi, Otto Retzer, Jochen Busse, Michael Gahr, Dagmar Berghoff (viac)Obsahy(1)
Mike a Tommy vyhrajú dve unikátne motorky ako stotisíci návštevníci autosalónu. Netušia, že v noci v budove šarapatili zlodeji a z múzea ukradli dva diamanty známe ako Tygrie oči. Keď sa spustilo poplašné zariadenie, zlodejom neostalo nič iné, len korisť ukryť do nádrží motoriek vystavených na prízemí. A to sú práve tie stroje, ktoré Mike s Tommym vyhrali a s ktorými vyrazili na propagačnú jazdu. Netrvá dlho a nosáči majú v pätách prenasledovateľov, ktorí chcú za každú cenu získať diamanty späť. Gangstri netušia, že Mike a Tommy už diamanty nemajú, pretože ich darovali dvom pekným stopárkam. V noci ich prepadnú a vynútia si prísľub, že diamanty vrátia. To však nebude jednoduché a spustí sa kolotoč naháňačiek, zmätkov a bláznivých situácií, ktoré zamotajú hlavy všetkým aktérom. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (105)
Jako road movie by to docela ušlo, ale je zde příliš mnoho hluchých míst. ()
Bilble všech nosáčů, pro nás ostaní jen klasická jednoduchá nosní zábava. To ovšem bohatě stačí a čas od času si přijedu k nosačům natankovat úsměv. ()
Svého času to byla jedna z mála západoněmeckých komedií, která k nám pronikla. Už jen proto, že přišla ze západu, jsme na ni pohlíželi trochu méně kritickýma očima. Ale dneska už to myslím můžu říct nahlas - je to ptákovina. :) ()
viz komentář předešlého dílu... ()
Rozhodne lepsi nez Dva supernosaci, ale porad nic extra. Film ma na nemeckou komedii dostacujici pribeh a diky tomu, ze je celej film spis road movie, tak je i vcelku sviznej a zacne nepatrne nudit az ke konci. Dokonce i Kruger s Gottschalkem jsou snesitelnejsi, protoze se tu zas tak moc neztrapnujou. Problem je, ze se nak zapomnelo na vtipy, coz je u komedie slusnej problem. Ale par se jich tam naslo a tech 90 minut se na to diva docela prijemne, tak ty 3* dam. ()
Slušná road movie, při které jsem se nenudil ani trochu. Navíc na Německo je to to hodně slušné. ()
"Asi bude špatný počasí. Auta lítaj nějak nízko." Bejvávaly časy, kdy "rypáci" Mike a Thomas vyprodávali kina, rozesmívali sály a vzbuzovali touhu pořídit si vlastní tříkolku. I já jsem po ní toužil a ještě jsem se u toho skvěle bavil. Čas však dokázal, že je to hrozná hovadina s debilním příběhem, několika slušnejma fórama a kvalitu udržely jen ty tříkolky. Nevadí. Tenkrát to svůj účel splnilo a dneska už to beru jen jako nostalgickou raritu. ()
V dětství jsem tenhle film strašně žral. Před časem jsem na to někde náhodou narazil a vůbec jsem nechápal, co se mi na tom kdysi tak líbilo. Nebudu sem zatahovat nostalgický vzpomínky, kdy to byl jeden z mála západních filmů, co se dostal do televize, a dávám 2 hvězdičky. A to si řikám, že je to možná až moc... ()
Při pohledu na blonďatého padoucha se stříbrným uchem je mi jasné, z čeho čerpal manager západoněmeckého střihu Vlasta Košťál inspiraci ke svému účesu.. Typická "natrhnu ti arsch" komedie z Deutschlandu, kdy z každého záběru máte pocit, že se to do 5 vteřin musí zvrhnout v softporno z gelsenkirchenských ateliérů Udo Kiesslinga. Bože, toto jsem byl opravdu schopen sledovat i vícekrát za sebou? Je evidentní, že z masochismu člověka vyléčí až čas.. Krügerovi měl někdo říct, že když hraje nosáče, měl by si z něj nejdřív vytrhat všechny chlupy o délce honduraské pralesní liány (viz.úvodní titulky).. ()
Tento kousek jsem prvně zhlédla před mnoha léty, snad když mi bylo tak dvanáct, a od té doby jsem jej neviděla. Proto jsem byla potěšena, když jsem zaznamenala, že jej budou opět vysílat v TV. Byla jsem zvědava, jak na něj budu pohlížet s odstupem času, a mého filmového vývoje, nyní již jako absolutní filmový maniak. Stále je to pro mě zábavné dílko. Nyní sice už jako béčkově vyznívající klasika a nostalgie, ale stále obsahující zapamatování hodné scénky (pobyt v oddělení ložnic, posezení u hamburgerů, jízda opilého Nosáče, na výstavě, návštěva nemocnice, scény s gangstery), vtipné dialogy, z nichž některé si doteď pamatuji, příjemný hudební výběr, který se mi po letech opět rozezněl v hlavě, a perfektní dabing, bez kterého by to možná ani nebylo ono. Nalezla jsem také pár menších děr ve scénáři, ale ani to nemohlo přehlušit můj zážitek, vzpomínky a umístění na čestném místě v oddělení komedií. "Když říkám naposled, myslím tím naposled", "Nejsou modlící se ruce vlastně také trojúhelník?", "Oni mě tu zapomněli a v televizi dávají písničky s Gottem." :) ()
Na tenhle film si vpzomínám jako na čistou esenci perfektní zábavy. Jenže to mi bylo deset. ()
Spolu s Videem nejpovedenější díl o Nosáčích. Vždy se dobře pobavím a některé dialogy znám nazpaměť. Dabing přímo luxus. Petr Oliva a Karel Heřmánek. Co více si přát. 70% ()
Drive se na to dalo koukat, nyni pusobi smesne a ulitle. ()
Neříkám, že je to nejlepší díl, ale mi se líbil ze všech nejvíce. Jako dítě jsem to viděl alespoň edetkrát a líbilo se mi to. Dneska na to nahlížím trochu jinak a musím uznat, že je to blbost jak Brno. ()
Dobrá komedie plná sice nahlouplých scén, dnes již však legendárních.... ()
Němčouři tankují natural frňáky... + ten padouch byl taky k nakopnutí... ()
Celkem průměrná komedie se slabým scénářem, kterou nad vodou jednoznačné drží komediální dvojka Kruger/Gottschalk. A zdařilý dabing. ()
Nechápem kvantovú fyziku a nemecký humor. Nostalgia? Kašlať na ňu, jedna hviezda pôjde za trojkolky a druhá za záporáka (viď plagát k filmu) s najzvláštnejším účesom v celom Západnom Nemecku, ktorý bol drsný ako hajzlový papier, ale to bol asi zámer... ()
Bavila som sa celkom slušne, aj herci sú dobrí, takéto komédie sa mi páčia. ()
Německou komedii Dva nosáči tankují super z roku 1984 jsem poprvé viděl jako žhavou novinku v socialistickém kině a pamatuji si, že jsem odcházel domů nadšený. Dobrý pocit z filmu nijak nesnižuje fakt, že tehdy byla nouze o dobrou zábavu a tak skoro každý západní snímek sklízel ovace diváků. Dva nosáči tankují super patří k sérii o dvou mužích, jejichž výrazným poznávacím prvkem byla logicky část těla, která se objevila v názvu několika celovečerních filmů v osmdesátých letech 20. století a podle mne je dodnes nejlepší z celé nosové série. Paradoxně jsem komedii viděli podruhé až v 21. století, protože i když se občas objevila na obrazovce v televizi, nevěnoval jsem jí patřičnou pozornost. Abych napsal zasvěcený komentář a správně film ohodnotil, podíval jsem na tuto komedii tedy znovu a pokud vezmu v úvahu rok natočení, nemohl jsem být zklamán. Vše začalo krádeží dvou velkých diamantů z muzea v ceně šesti milionů marek, kterým se říkalo Tygří oči. Když se rozdrnčelo poplašné zařízení, ukryli zločinci kameny do dvou nádherných motorek vystavených v přízemí. Den nato tam zabloudili staří známí Mike (Mike Krüger) a Thomas (Thomas Gottschalk), když si prvně jmenovaný potřeboval ulevit a nejblíže byly toalety místního muzea, kde právě probíhal autosalón. Mike s Tommym předběhli návštěvníky čekající ve frontě a vběhli přímo do náruče pořadatelům, čímž se stali stotisícími návštěvníky výstavy a získali dvě unikátní tříkolové motorky Super-Trikes MF 1 za podmínky, že s nimi podniknou propagační cestu. Kamarádi nadšeně souhlasili a vybaveni poukázkami na jídlo v podnicích s hamburgery a kempinkovým zařízením se ihned vydali na cestu. O diamantech neměli ani páru a také nevěděli, že policie sice dva lupiče chytila, ovšem další dva - první se stříbrným uchem (András Fricsay Kali Son) a druhý pojídající mrkev (Achim Gunske) se za nimi vydali v jejich stopách, aby kameny získali pro šéfa gangu (Karl Spiehs) a jeho manželku (Thea Gottschalk). Na své cestě se Mike a Tommy seznámili se dvěma stopařkami – blonďatou nemocniční sestrou Birgit (Simone Brahman) a cirkusačkou Farah (Sonja Tauchman), kterým diamanty darovali. Když je konečně gangsteři dohonili, což jsem nepochopil, jak se jim to mohlo podařit, donutili dva naše hrdiny ke slibu, že diamanty vrátí. Tuto snahu zabral zbytek filmu, ovšem jak to dopadlo, to už si nechám pro sebe. Mohu prozradit, že se děj neobešel bez řady honiček, zmatků a bláznivých situací, což komedii jaksepatří okořenilo. Hodně mne pobavila scény v restauraci, kde se měli naši dva hrdinové za poukázky najíst a předčítání menu jídelního lístku vrchním (Jürgen von der Lipe) byla zábavná. Další legrační scéna proběhla na vernisáži obrazů moderního umění, ze které mi utkvěla věta malíře, který hosty vítal – Milí přátelé dobrých obrazů……A legendární věty pronášel rovněž šéf gangu, když posílal své nohsledy do akce – Jeden den a když říkám, že jeden den, tak tím myslím jeden den…..Humor nechyběl ani v jiných částech komedie a tak jsem byl vcelku spokojen, čemuž odpovídá i moje hodnocení. Suma sumárum, německá komedie Dva nosáči tankují super ode mne získala čtyři super hvězdičky ****. () (menej) (viac)