Réžia:
David OndříčekKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Beata HlavenkováHrajú:
Václav Neužil ml., Martha Issová, James Frecheville, Robert Mikluš, Jiří Šimek, Milan Mikulčík, Jaroslav Plesl, Jiří Rendl, Filip Březina, Štěpán Kozub (viac)Obsahy(1)
Dej filmu Zátopek sa začína v pohnutom roku 1968, keď sa austrálsky rekordér Ron Clarke po premárnenej šanci na olympijskú medailu rozhodne vydať do Prahy za fenomenálnym bežcom Emilom Zátopkom, ktorého bezhranične obdivuje. Príbehová línia rozhovoru medzi Ronom Clarkom a Emilom Zátopkom nás retrospektívne vracia ku kľúčovým momentom Zátopkovho športového i súkromného života. Tie sa navzájom prepájajú v komplexnom portréte muža, ktorý svoju rýchlosť a vytrvalosť nestratil ani potom, ako sa jeho posledné preteky skončili, a ktorý dokázal tvrdo bojovať nielen na atletickom ovále. Zátopek je príbehom o prerode neduživého chlapca na muža, ktorý na olympiáde v roku 1952 získal tri zlaté medaily a zároveň zlomil tri svetové rekordy. Je to tiež príbeh o nezlomnej sile vôle, ktorá dodnes inšpiruje tisíce športovcov na celom svete. Film však nerozpráva len o športe, ale aj o osudovom stretnutí a celoživotnej láske dvoch ľudí, ktorú nedokázali zlomiť ani športové či životné prehry. (Bontonfilm SK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (548)
Už dlouho jsem neviděl film, který se na konci tak rozpadne jako Zátopek. Je to ve velké míře tím, že to je zbytečně chytrý film, kde filmaři rozjedou několik relativizujících motivů, ale nakonec si vzpomenou, že chtějí, aby konečné vítězství v závodě emocionálně vyřešilo všechny problémy, protože to tak sportovní filmy dělají, i když před tím Zátopkovi všichni dvě hodiny vtloukali do hlavy, že takhle to nefunguje. Nepochopil jsem, proč tam byla dějová linka z osmašedesátého - asi aby mohl Emil pronášet facebooková moudra, co není potřeba funkčně zasadit do děje, i když ten čas žalostně chybí organičtějšímu vývoji vztahu manželů Zátopkových, který můžeme nějak cítit jen proto, že ho charismatická Issová nahlas popisuje. Zátopek mě v mnoha ohledech mile překvapil, Ondříček ale nevěří v inteligenci publika, aby dokončil světový film, který načal, a utíká k typickému provinčnímu filmu o národním hrdinovi, kde všechna ta relativizace v průběhu nakonec nemá žádný smysl a je jen estetickou kudrdlinkou. Jak říkám, vlastně je to mnohem víc, než jsem čekal - je to první Ondříčkům film, po kterém mi přijde, že se je o čem pořádně bavit. ()
Utíkej, Ťopku, utíkej! Velmi dobré, když tak Emil činí s touhou udělat ze soupeřů jen ty, co se zúčastnili. Už jen dobré a víceméně neutrální, když to samé dělá před partnerskými problémy a nebo jej honí systém divokej. Někdy ta snaha prodat nějaký Zátopkův památný výrok byla až úmorná, ale jako retrospektiva na Nagano na oválu to šlape přesvědčivě. A přitom stačilo, aby se na závod v Baťovském areálu vybíralo od začátku abecedy, nebo aby Dana při kvalifikaci na olympiádu v Londýně mířila oštěpem trochu víc doleva a nic z toho nemáme.. ()
Film ZÁTOPEK má jistě svá úskalí, ale přesto mi jako umělecké dílo připadá neobyčejný a pozoruhodný. Zatímco totiž konvenční přístup k životopisnému filmu velí historickou postavu psychologizovat a sledovat v jejích vnitřních či proklamovaných dilematech, ZÁTOPEK načrtává napak současně komplexní i výpustkovitý obraz člověka, který je na jedné straně viděn, na druhé straně interpretován a na třetí straně využíván - a jeho příběh je vyprávěn v příbězích jiných postav. Více na Poznámkách. ()
"Nesmí to být nuda. Nesmí to být vězení." Ondříčkovi se podobně jako Ševčíkovi před pěti lety s Masarykem podařilo natočit životopisný film, jenž by zcela v pohodě ustál porovnání se zahraničními snímky. Z technického hlediska jde o audiovizuálně dobře uchopený film, který nepůsobí lacině a veskrz ani kýčovitě. Herecké výkony si zaslouží pochvalu - od zdánlivě přitroublého Neužila, přes zásadovou Issovou, až ke grázlovitému Miklušovi. Našlo by se pár scén, které byly, ehm, zvláštní ("Ach, Ťopko, Ťopko!" či Zátopkova lekce koupání následovaná Clarkovým prozřením), nicméně ty se v porovnání s kvalitním zbytkem snímku ztratí (v davu). Nejvíce mě asi dostala scéna s vysíleným maratonistou. Poetická a na první pohled nezapadající vize s domorodcem měla nakonec své opodstatnění a "kouzlo". P.S. "Když nemůžeš, přidej!" ()
Dobrých českých filmů je v posledních desetiletích jako šafránu. Tohle je ovšem velice světlá výjimka, které se odvažuji vytknout jen dvě věci. Úplně mě nebavila dějová linka s Ronem Clarkem o ocenil bych nějaký jiný způsob vyprávění. Druhá výtka je k situacím, kdy se snaží čtyřicátníci hrát pomalu náctileté. O to směšněji vše působilo, když byli tito čtyřicátníci obklopeni na první pohled podstatně mladšími herci. Uvítal bych spíše, kdyby byli Zátopkovi obsazeni někým mladším, koho by bylo podstatně snazší namaskovat, či obsazení 4 herců - tedy mladé a staré verze Emila a mladé a staré verze Dany. Kromě tohoto není filmu moc co vytknout. Pro běhání mám slabost, proto mi byla tato tématika velmi blízká a Emil Zátopek byl mimořádný atlet s nesmírně dobře nastavenou hlavou. [83 %] ()
Galéria (34)
Fotka © Lucky Man Films
Zaujímavosti (53)
- David Ondříček o Václavu Neužilovi ml. (Emil Zátopek) řekl: „Přípravě se věnoval tolik, že se přetrénoval. Na kratších tratích ale běhal skoro Zátopkovým tempem.“ [Zdroj: Blesk.cz] (Duoscop)
- Aleš Najbrt, který realizoval plakáty k dřívějším Ondříčkovým filmům Šeptej (1996), Samotáři (2000) nebo Jedna ruka netleská (2003), uvedl: „Naše spolupráce s Davidem Ondříčkem a Kryštofem Muchou začala už před natáčením, kdy jsem s Jakubem Spurným pracoval na logu filmu. Vytvořili jsme několik variant, a nakonec dospěli k dynamické variantě písma s linkou evokující běžecký ovál.“ (SONY_)
- Když Ron Clarke (James Frecheville) volá z Prahy do Austrálie, je tento hovor spojen za krátkou dobu. V té době objednávka takového telefonního spojení trvala i několik hodin (pokud to vůbec ze soukromého přístroje bylo možné). (blondak16)
Reklama