Réžia:
David OndříčekKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Beata HlavenkováHrajú:
Václav Neužil ml., Martha Issová, James Frecheville, Robert Mikluš, Jiří Šimek, Milan Mikulčík, Jaroslav Plesl, Jiří Rendl, Filip Březina, Štěpán Kozub (viac)Obsahy(1)
Dej filmu Zátopek sa začína v pohnutom roku 1968, keď sa austrálsky rekordér Ron Clarke po premárnenej šanci na olympijskú medailu rozhodne vydať do Prahy za fenomenálnym bežcom Emilom Zátopkom, ktorého bezhranične obdivuje. Príbehová línia rozhovoru medzi Ronom Clarkom a Emilom Zátopkom nás retrospektívne vracia ku kľúčovým momentom Zátopkovho športového i súkromného života. Tie sa navzájom prepájajú v komplexnom portréte muža, ktorý svoju rýchlosť a vytrvalosť nestratil ani potom, ako sa jeho posledné preteky skončili, a ktorý dokázal tvrdo bojovať nielen na atletickom ovále. Zátopek je príbehom o prerode neduživého chlapca na muža, ktorý na olympiáde v roku 1952 získal tri zlaté medaily a zároveň zlomil tri svetové rekordy. Je to tiež príbeh o nezlomnej sile vôle, ktorá dodnes inšpiruje tisíce športovcov na celom svete. Film však nerozpráva len o športe, ale aj o osudovom stretnutí a celoživotnej láske dvoch ľudí, ktorú nedokázali zlomiť ani športové či životné prehry. (Bontonfilm SK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (548)
Václava Neužila jsem si užil do sytosti a musím říct, že tohle byl teda zase jednou herecký koncert jak se patří. Ten člověk neslezl ze záběru a jako často naivní i běžecky udřený Emil to prostě zvládl prodat na výbornou. Zátopek pro mě nikdy nepředstavoval takovou tu záležitost, kterou prostě musím vidět, abych se mohl posunout dál, o to větší překvapení z kvalitního filmu jsem nicméně dostal. Sportovní části jsou dramatizovány skvěle a civilní události rozhodně snímku ostudu nedělají. Robert Mikluš by si za svůj funkcionářský výkon zasloužil rozhodně nominaci na Českého lva. PS: Oni ho opravdu nominovali :D 80% ()
Malý, milý český příběh bez přehnaného konfliktu zabalený do velkofilmu. Velkofilmu s hodně silnou energií, za kterou stojí ústřední dvojice Neužil, Issová. Jejich výměny jsou to nejlepší, co Zátopek přináší. Smál jsem se, měl jsem husí kůži, i nějaká ta slza se vydala na svůj běh. Jen jsem se po skončení nemohl ubránit pocitu, že jsem se díval na zfilmovaná políčka komiksu od Jaromíra 99 a Jana Nováka. Podívaná je to nádherná, svižná, ale málokdy se dostane pod povrch. ()
Už dlouho jsem neviděl film, který se na konci tak rozpadne jako Zátopek. Je to ve velké míře tím, že to je zbytečně chytrý film, kde filmaři rozjedou několik relativizujících motivů, ale nakonec si vzpomenou, že chtějí, aby konečné vítězství v závodě emocionálně vyřešilo všechny problémy, protože to tak sportovní filmy dělají, i když před tím Zátopkovi všichni dvě hodiny vtloukali do hlavy, že takhle to nefunguje. Nepochopil jsem, proč tam byla dějová linka z osmašedesátého - asi aby mohl Emil pronášet facebooková moudra, co není potřeba funkčně zasadit do děje, i když ten čas žalostně chybí organičtějšímu vývoji vztahu manželů Zátopkových, který můžeme nějak cítit jen proto, že ho charismatická Issová nahlas popisuje. Zátopek mě v mnoha ohledech mile překvapil, Ondříček ale nevěří v inteligenci publika, aby dokončil světový film, který načal, a utíká k typickému provinčnímu filmu o národním hrdinovi, kde všechna ta relativizace v průběhu nakonec nemá žádný smysl a je jen estetickou kudrdlinkou. Jak říkám, vlastně je to mnohem víc, než jsem čekal - je to první Ondříčkům film, po kterém mi přijde, že se je o čem pořádně bavit. ()
Co lze Zátopkovi vytknout? Je to další z řady životopisných příběhů, kterými ve světě neprorazíme. Sterilní, to je adjektivum, které mi připadne nejpříhodnější. Nezpochybňuji Zátopkův přínos sportu a zviditelnění Československa ve světě, zejména jeho heroický výkon na olympiádě v Helsinkách. Na druhou stranu má být tento člověk, jenž asi v životě nic jiného nedělal, ničemu jinému se nevěnoval a nejspíše ho nic jiného nezajímalo. vzorem, modlou, kultem?! A máme o něm točit dvouhodinové filmy, v nichž jen běhá, běhá, omílá, že ho nic jiného nezajímá, dokonce ani budování rodiny? V porovnání s Chybami a Okupací jednoznačně prohrává a selhává. Oba filmy jej předčily tématem, zpracováním, progresivitou. Herecky samozřejmě nabídl úžasnou příležitost Václavu Neužilovi, jenž ji se svým perfekcionismem chytil za pačesy a k Thalii přidal další ceny. Masky a kamera jsou rovněž výtečné. Ale co dál? Do kdy budeme do zahraničí a na Oscary posílat takové filmy? Dokud si neuvědomíme, že takový film nikoho za našimi hranicemi nezajímá? ()
Emil Zátopek byl bezesporu výborný, houževnatý sportovec, který dokázal v životě mnohé. Ale také byl zapálený komunista, spolupracovník StB, který sice po roce 1968 dostal přes prsty, ale to jeho přesvědčení pořád zůstalo. To mi vůbec nevadí, vadí mi jen způsob, jak je v celém filmu vyobrazen. Vlastně jako hrdina, vesměs kladná postava a když si vzpomenu na jeho rozhovor z roku 1984 jak hájí bojkot olympiády v USA je mi z toho tak nějak smutno. Přesně podobně jako v Masarykovi, nebo Palachovi. Komplikované osoby, které jsou nám filmově servírovány převážně, jako hrdinové, ale při bližším a důkladnějším zkoumání jejich životopisů zjistíte, že to takhle (možná) ani nebylo. A nezachrání to ani přesvědčiví herci a výborná výprava, protože ta nejdůležitější věc a to vykreslit úplný a pravdivý charakter tohoto báječného běžce David Ondříček prostě a jednoduše nedokázal. Aspoň podle mého velmi skromného a subjektivního názoru. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (52)
- Emilovy sportovní začátky jsou natáčeny na cyklistickém stadionu v Lounech, kde je patrná i klopená betonová dráha. (vladous)
- Původní záměr natáčet olympiádu 1952 přímo v Helsinkách nevyšel, protože tamnější stadion už neodpovídá původnímu vzhledu. [iDnes.cz] (kelley)
- Hlavní Zátopkovi závody z OH v Londýně a Helsinkách se natáčeli v Brně za Lužánky. Jediným rozdílem byla změna povrchu dráhy. V Londýně byla škvára, kdežto v Helsinkách už byla oranžová antuka. Povrch se tak mezi jednotlivými částmi měnil. (joshula)
Reklama