Zátopek

Je to skvěle natočené i skvěle zahrané, ale stačí to na zápis do diváckých srdcí? Za mě úplně ne, protože coby celek je Zátopek nesourodý a emočně slabý. On toho totiž David Ondříček se svým týmem naťukne docela dost, ale neklepne do dostatečné hloubky. O tom, že po výpravné stránce jede na maximum a retro stylizace (dobové rekvizity, burácející stadiony) funguje výborně, se nebavme. Emil makal ve zlínské obuvnické továrně, byl to takový prosťáček, který dostal příkazem, že musí jednorázově na dráhu. Překvapivě urval druhé místo, sledujeme tak jeho další stěžejní atletické kroky až do nezapomenutelného vrcholu v Helsinkách (1952). K jeho kariéře se vracíme díky návštěvě australského běžce v osobní krizi v roce 1968, který svůj vzor přijede do Prahy okupované Sověty navštívit. Ve velkém je tu samozřejmě vztah s Danou, s funkcionářem mnoha tváří, otřeme se o politiku, o problematiku rodičovství vrcholových sportovců, o rozdíly mezi mužským a ženským výkonem… Jenže to všechno jen naťukneme. Tvůrci nám předkládají, že mezilidské vztahy jsou pro něj na vedlejší koleji nebo že se závodů nehodlá jen zúčastňovat, ovšem pak přijde odlet na Emilovu vrcholnou akci, přičemž se postaví za kamaráda a projeví se jako osvícení chlapík pevných zásad. S Danou se rádi škádlili i báječně doplňovali. Pak ovšem přijde mráček skrze děti (na lyžařském svahu), dál ale s motivem nepracujeme, v současnosti (1968) nicméně vnímáme náznak partnerského odcizení, pak se ale Dana najednou zjeví a usmaží vajíčka. Ačkoliv ze společných scén Neužila s Issovou dýchá autenticita a jakékoliv zápolení při vbíhání do zatáčky je prostě výtečně natočené, ocenil bych prostě cokoliv navíc, co odděluje dobrý film od skvělého. I třeba víc temnějších tónů (motiv plakátového chlapce systému měl dostat víc prostoru než linie trápícího se australského rekordmana). Že byl Zátopek výjimečný atlet, jsem věděl i dávno před projekcí. (30.09.2022)

Mě to přišlo tak nějak naivní. Pokud jde o samotného Zátopka, tak by to ani nevadilo. Obraz sportovce, kterého vlastně nezajímá nic jiného než běh a okolní dění si moc neuvědomuje nebo nepřipouští, mi přišel absolutně v pořádku. Nicméně samotná 50. léta jsou tu vyjádřena tak, jakoby se během nich vlastně nic hrozného nedělo. Pokud nepočítám občasné funkcionářské blábolení a úsměvné řvaní armádního důstojníka, působila celá ta doba téměř laskavě. To mi vadilo. Nicméně když přišlo na běhání a samotné závody, bylo se na co dívat. Neužil svou roli zvládl skvěle a dlouhá příprava tu byla znát. Jen za to, jak dokázal napdobit specifický běžecký styl, by měl dostat metál. I samotné stadionové scény, u našich filmařů takřka nevídané, zvládl Ondříček bravurně.  Navíc člověk tomu Zátopkovi fandí i přesto, že ví, jak to dopadne a to je jeden z důležitých aspektů dobrého sportovního filmu. Celkově když to srovnám s podobně laděnými snímky ze zámoří, tak je to stadardní žánrová limonáda, ale tahle má přidanou hodnotu v tom, že je prostě naše. 70% (06.10.2022)

Najlepsi domaci komercny film za...vlastne neviem za ako dlho. Prachy vidiet, pribeh je silny a herci sa snazia ostosest. Velmi pekny europsky nadstandard. Bal som dlzky, no nenudil som sa ani sekundu a pokojne to mohlo byt dlhsie a posturat sa aj v kontroverznejsich pasazach. 8/10 (v ramci nasich filmov cista desina) (12.09.2021)

Věřim tomu, že pokud má někdo nastudovanej Zátopkův životopis, tak mu asi tyhle pohyblivý obrázky budou ke spokojenosti stačit. Je to pěkně natočený, povedla se ta stylizace 40. až 60. let, herci jsou taky dobrý, prostě se na to hezky kouká... Snad jenom mohli nechat Issovou, ať mluví normálně jak jí zobák narost, protože ten moravskej přízvuk jí fakt nejde a občas to působí až trapně. A nemyslim si, že by to pro vyznění filmu bylo nějak zásadní, jestli mluví s přízvukem, nebo bez přízvuku. Jenže já vim o Zátopkovi akorát to, že rychle běhal a dělal u toho držky jak Sylvester Stallone ve filmu Over the top. A z filmu mi některý věci nebyly moc jasný, takže jsem si musel občas dát pauzu a něco si k tomu ještě dohledávat na wikipedii, abych se v tom líp orientoval. Takže já bych asi ocenil, kdyby se film víc soustředil na pouhý fakta. Naopak třeba ta postava australskýho běžce, co je u Zátopka na návštěvě, mi přišla úplně zbytečná. A co se týče Ondříčkovy tvorby, tak já mám stejně radši ty jeho první "zhulený" filmy. A myslim si, že už je nikdy nepřekoná. (08.01.2024)

Mezi zásadní klady filmu bych zařadila zbourání rovnou dvou klišé zároveň. Sportovní film, který není pouze o tom, kterak břídil tvrdým tréninkem ke zlatu přišel, to je pomalu zázrak sám o sobě. Životopisný film, který se více soustředí na dobové konotace, jež utvářely signifikantní milníky v životě dané osobnosti, než na samotnou postavu, to už je skutečně mimořádné. Poměrně zásadní výtku bych však měla k realizaci sportovních scén. Chtěla jsem být napjatá, jak maratón dopadne, chtěla jsem Zátopkovi fandit, ale Ondříček mi to svým až nehorázně chladným odstupem neumožnil. Je smutné, když jsou dokumentární filmy  mnohem emocionálnější, než hraný snímek. (20.09.2022)