Jedna ruka netleská

Byla to dost dobrá crazy komedie.Hláška střídala hlášku,vtipná scénka vtipnou scénku no prostě super.Ale to bylo jenom (ani ne) první polovina filmu.Pak jakoby tvůrcům došli nápady a rázem je to s vtipy a hláškama mnohem chudší.Sice tam jsou ale ne tak hodně.A tak zase o další průměrně povedenou českou komedii,která jenom potvrzuje že českým scénáristům chybí nápady.Alespon že duo Macháček-Taclík funguje dokonale (31.10.2004)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film mě dostal. Jednak jsem se neustále dostával do dlouze trvajících křečí smíchu, jednak jsem místy zíral na neuvěřitelnou bizardnost většiny scén. Možná při druhém shlédnutí už budu ve svém hodnocení umírněnější, ale teď to vidím na 4 a 1/2. Herecky se mi líbili naprosto všichni. (29.04.2005)

Do třetice všeho dobrého. Po naprosto plytkých Samotářích a prázdné bublině Šeptej se Ondříčkovi podařilo trefit cíl uspokojivě. Prostě a jednoduše proto, že si přestál hrát na něco víc než jen panoptikum kuriózních, šílených a nereálných figur. Že natočil ujetou a nijak hlubokou komedii, která je v podstatě o tom hnědém nevoňavém, ale je výtečně sehraná (výkon Ivana Trojana je bezchybný, více než bezchybný! a Jan Tříska je neodolatelně úchylný), je dynamicky natočená, originálně humorná a jaksi milá, ujetě milá. Pravda, Ondříček vsadil na vše vyzkoušené, co už před tím spolehlivě fungovalo, ale vtělil to do filmu, který se nevtírá jako něco, co vypovídá o naší době... a možná právě proto má Jedna ruka alespoň částečnou výpovědní hodnotu. Opravdu jenom trochu. Vlastně je to pouze kolekce černého humoru. Kvalitního. A o to jde především. ***1/2 (15.06.2005)

Tenhle typ českých filmů má dvě slabiny. První je, že se v něm hrají stále stejní lidé stále stejné postavy. Druhý je děravý scénář, který funguje dobře jako sled skečů, ale už hůř jako celovečerní film s nějak postaveným příběhem. Neříkám, že jsem se místy nebavil, ale mohlo z toho být něco lepšího. Když nad tím tak přemýšlím, tenhle komentář můžu fakt postovat dokola asi k deseti filmům, kde se motají lidi z Dejvického divadla. (21.07.2021)

Ondříček už asi nikdy nenatočí nic tak výborného jako Šeptej. Škoda. Jeho (Ondříčkovou - a vlastně i tohohle filmu - vadou asi je, že jeho postavy jsou hrozně stereotypní (myslím hlavně v universu postav jeho filmů) - všechny jsou něčím nenormální, vybočené, prostě trhlé. Tady to le takřka čítankové. Největší chybou filmu je, že se snaží být srandovní a humorný, za každou cenu. On takový samozřejmě občas tu a tam je a chvílemi jsem se i hlasitě zasmál. Ale jak se jím snaží být a strašně hodně tlačí na pilu, což způsobuje, že je občas místo humoru spíše trapný, tak to dost ubírá na jeho atmosféře. Film je zajímavý hlavně kvůli dvěma věcem - geniální vystihnutí proměny a nakonec spylnutí s fiktivní osobností Ivanem Trojanem, ten jeho proslov patří k tomu nejlepšímu a nejzábavnějšímu v dějinách porevolučního českého filmu a k tomu nejlepšímu, co kdy Trojan ve filmu předvedl (kam se na to hrabe nějaký trapný a zkarikovaný Václav) a Klára Pollertová-Trojanová (dobře, přiznávám, mám pro ni velkou slabost od Vrať se do hrobu), která je ve své roli bezchybná. Zbytek se plácá mezi nudou, klišé, neoriginalitou, tuctovostí, karikaturou, humorem a všedností. I ten Tříska mi tady připadal spíše odpudivý. Jednoduchá, prostá tuctová nevíceúčelová jednohubka pro zasmání na jedno použití (čím víckrát jsem to viděl, tím méně mě to baví a tím horší mi to připadá). (26.04.2012)