Zátopek

"Nesmí to být nuda. Nesmí to být vězení." Ondříčkovi se podobně jako Ševčíkovi před pěti lety s Masarykem podařilo natočit životopisný film, jenž by zcela v pohodě ustál porovnání se zahraničními snímky. Z technického hlediska jde o audiovizuálně dobře uchopený film, který nepůsobí lacině a veskrz ani kýčovitě. Herecké výkony si zaslouží pochvalu - od zdánlivě přitroublého Neužila, přes zásadovou Issovou, až ke grázlovitému Miklušovi. Našlo by se pár scén, které byly, ehm, zvláštní ("Ach, Ťopko, Ťopko!" či Zátopkova lekce koupání následovaná Clarkovým prozřením), nicméně ty se v porovnání s kvalitním zbytkem snímku ztratí (v davu). Nejvíce mě asi dostala scéna s vysíleným maratonistou. Poetická a na první pohled nezapadající vize s domorodcem měla nakonec své opodstatnění a "kouzlo". P.S. "Když nemůžeš, přidej!" (29.08.2021)

Emil Zátopek byl bezesporu výborný, houževnatý sportovec, který dokázal v životě mnohé. Ale také byl zapálený komunista, spolupracovník StB, který sice po roce 1968 dostal přes prsty, ale to jeho přesvědčení pořád zůstalo. To mi vůbec nevadí, vadí mi jen způsob, jak je v celém filmu vyobrazen. Vlastně jako hrdina, vesměs kladná postava a když si vzpomenu na jeho rozhovor z roku 1984 jak hájí bojkot olympiády v USA je mi z toho tak nějak smutno. Přesně podobně jako v Masarykovi, nebo Palachovi. Komplikované osoby, které jsou nám filmově servírovány převážně, jako hrdinové, ale při bližším a důkladnějším zkoumání jejich životopisů zjistíte, že to takhle (možná) ani nebylo. A nezachrání to ani přesvědčiví  herci a výborná výprava, protože ta nejdůležitější věc a to vykreslit úplný a pravdivý charakter tohoto báječného běžce David Ondříček prostě a jednoduše nedokázal. Aspoň podle mého velmi skromného a subjektivního názoru. (19.04.2022)

Malý, milý český příběh bez přehnaného konfliktu zabalený do velkofilmu. Velkofilmu s hodně silnou energií, za kterou stojí ústřední dvojice Neužil, Issová. Jejich výměny jsou to nejlepší, co Zátopek přináší. Smál jsem se, měl jsem husí kůži, i nějaká ta slza se vydala na svůj běh. Jen jsem se po skončení nemohl ubránit pocitu, že jsem se díval na zfilmovaná políčka komiksu od Jaromíra 99 a Jana Nováka. Podívaná je to nádherná, svižná, ale málokdy se dostane pod povrch. (01.09.2021)

Životopisné filmy jsou vždy rozporuplné, nikdy nezachytí všechno, co hlavní aktér prožil a vždycky budou do jisté míry stylizované. Pokud herec dostane roli nějaké fiktivní postavy, vdechne jí život, pokud má hrát konkrétní postavu, dostane naložený nadlidský úkol. Klobouk dolů před Václavem Neužilem - užil si při běhání docela dost. Přes dva roky tréninku mu dodalo figuru hodnou Zátopka. Jen ta míra stylizace byla na můj vkus opravdu velká.  Myslím si, že jeho naivitu a politickou angažovanost film vcelku dobře vystihnul. Mnohem přirozenější byla Martha Issová v roli Dany Zátopkové a byla mi i lidsky bližší. Emila bych asi vzala na jejím místě dost často oštěpem po hlavě. Je to docela škoda, že obětovali kariéře všechno, dnes ženy běžně rodí v 38. (27.09.2022)

Životopisné filmy nemám příliš v oblibě, jelikož obvykle znám přesný průběh a konec mne tak nemůže příliš překvapit. Zátopek mne však i přesto celkem zaujal. Dokonce natolik, že bych za určitých  okolností udělil i plný počet bodů. Bohužel považuji jisté pasáže za zcela zbytečné a to především celou dějovou linii s Australanem. Raději bych tento čas využil k okořenění Emilových závodů, které působily dojemně i když z nich byly obvykle důležité části vystřiženy. 79% (06.10.2022)