Obsahy(1)
Dokumentární cyklus Kmeny, který mapuje současné městské subkultury, představuje čtvrtý odvysílaný díl Cosplay. Cosplay, z anglického "costume play" není jen o tom vyrobit si kostým. Vše začíná od pečlivého výběru postavy z oblíbeného japonského manga komiksu, anime filmu či seriálu, popř. videohry. Vybrat si tým a nebo zůstat sólo. O postavě však musíte vědět úplně všechno. Znát její chování, pohyby, návyky i specifické hlášky. A to je ta chvíle, kdy přichází na řadu kostým... Projekt Kmeny vznikl v koprodukci studia Yinachi a České televize, partnery projektu jsou městské projekty BU2R a Jägermeister. Díl Cosplay odvysílá Česká televize, ke zhlédnutí bude také na kmeny.tv. (Česká televize)
(viac)Recenzie (46)
Konečně jsem se v rámci Kmenů dočkal výrazného zlepšení. Sice tyhle lidi tak trochu považuju za magory, ale to samé se oni můžou říkat o mě. V Chotěboři jsem byl na hororovou část festivalu, takže jsme se s těmito nadšenci spíše míjeli. Každopádně se mi líbí zručnost při výrobě kostýmů i jejich nadšení pro danou věc, určitě bych se však nechtěl v těch vedrech mořit v kostýmu. Z nostalgického hlediska potěšil i záběr na dobrou hospůdku. Takže Cosplay má u mě v tomto případě zelenou, alespoň co se hodnocení týče a tudíž jim můžu dát alespoň ony průměrné tři *. ()
Vyrob si kostým a buď dobrý. Totální doják. ()
Chápu, proč má ze všech dílů Kmenů zrovna tenhle prozatím nejvyšší hodnocení. Není a ani se nesnaží být konfrontační (jakkoli prolog, trefně pointovaný zvoláním „My jsme mutanti!“, naznačuje, že by být mohl). Od cosplayerů si neudržuje kritický odstup, ale jde jim vstříc – příhodně volenou hudbou, zpomalenými záběry, pomalými nájezdy a obletováním kamery okolo postav (stylistické prvky kopírující sebestylizaci cosplayerů na jejich fanouškovských videích) nebo dodatečnými zvukovými efekty se snaží výjevy Darth Vadera před kulturákem nebo Iron Mana na nočním sídlišti zatraktivnit. Přitom by se nabízelo udělat přesný opak – podtrhnout nepatřičnost oživlých produktů amerického a japonského zábavního průmyslu na českých dvorcích. Trvalá infantilita společnosti, která si chce raději hrát než řešit problémy světa dospělých, je zde předkládána jako roztomilý fakt. Proč ne, dalo by se namítnout. Potřebu schovat se před vlastním já pod ručně vyrobenou masku nebo své identity naopak multiplikovat (jak zní druhý zaznamenaný výklad cosplaye), chápu, a sledovat, jak si Joker, Batman a Rorschach hází míčem je mi rozhodně milejší, než poslouchat namachrované rappery nebo přihlížet hovadství skupiny fotbalových „fanoušků“. Od současného českého dokumentu jsem se ale naučil očekávat víc než neškodné konstatování toho, jak se věci mají. ()
Nedávno si mně kamarádka stěžovala, že ti čuráci z csfd hodnotí u Kmenů primárně danou subkulturu, respektive jejich vztah k ní, namísto formátu a pojetí dokumentu. Já to na jednu stranu chápu a rozhodně to nepovažuji za přečin hodný chemické kastrace, neb když někdo natočí technicky vytříbený dokument o hovně jménem Pinďa, které nějaká prasnice po třech porcích domácí hrachovky vysere z prdele, dojemné šplouchnutí do mísy vyšperkuje digitálními efekty, Pinďovu cestu skrze odpadní rouru opatří 3D technologií a celé to proloží soundtrackem autentického zvracení, stále to bude dokument o hovně a i ten sebevětší milovník fekálií nad tím zajisté zakroutí hlavou. Takže moje hodnocení se zkrátka vztahuje k mému vnímání kostýmové hry v Čechách a nehodlám si tu dlachnit vocasa nad tím, jak ten borec úpa božsky držel kameru, nebo ji totálně famózně přišrouboval ke stativu. Český cosplay se mi jeví jako těžce slabý vývar té skutečné kostýmové hry vzniknuvší v Japonsku, která na rozdíl od svých nevyvedených mutací má nějakou úroveň a je především nehorázně sexy! A když se naproti tomu v Chotěboři před polorozpadlým kulturákem promenáduje obtloustlý úchyl v kostýmu My Little Pony tak chabém a nevěrohodném, že by si nad ním nepřeleštil rekvizitu falického meče ani ten nejpoďobanější nerd, tak je asi něco špatně. Já jsem samozřejmě zas chytrej, ovšem na druhou stranu rozhodně neshazuji snahu těchto nadšenců, ono rok vytrvale dřít na kostýmu, kvůli kterému zmeškáte spoustu užitečných souloží, abyste si v něm pak párkrát ohřáli koule a mohli se jeden večer dvořit otylé princezně Masako z Frýdku, je zcela jistě činnost záslužná a tuze motivující. Kdybych si měl já vybrat nějaký kostým, ve kterém bych si směl před porotou anime figurek zablekotat špatnou angličtinou nějakou tu moudrou floskuli, asi bych volil kostým kostkového sádla, takže bych se vlastně ani nemusel moc převlékat. ()
Infantilita oficiálního merchandisingu nemajetných, ale o to více šikovných… Čím dál tím více se i u nás prosazující cosplaying je natolik zajímavý (a do jisté míry i znepokojivý; jakkoli v jádru nekonfliktní) fenomén, že z něj mělo být i na ploše s touto subkulturou pouze letmo seznamující půlhodiny vytřískáno podstatně více než něco málo rádoby dojemných momentek „kterak si introvert ke svému vnitřnímu extrovertnímu já cestu našel“. ()
Tento díl Kmenů patří mezi ty kvalitně a hlavně kompletně zpracované. Nahlédneme pod pokličku jednotlivých Cosplayerů, jejich soutěžení, pochopíme co všechno takový Cosplay obnáší, proč to lidi dělají, proč se združují a proč je to tak baví. Zkrátka není to sice pro mě nejpříjemnější díl, ale patří mezi ty nejlepší. 7/10 ()
Tak nějak mi dalo víc tohle video, než celý dokument... ()
Za socializmu chaty, záhradky a domácke majstrovanie. Za kapitalizmu sú nehnuteľnosti drahé. Naopak - lacné sú audiovizuálne zobrazovacie plochy. Na nich púšťané hry, seriály a filmy zdrojom obdivu. No a keďže chuť podomácky majstrovať v ľuďoch zostala, púšťajú sa mladí do zháňania a vyrábania masiek svojich hrdinov z obrazoviek. Citácia z dokumentu: "Vobjíždím různý Baumaxy a železářství a kutilský krámy a podobný instituce.". ()
tohle bude dost možná nejlepší část kmenů, režisér tu kašle na snahu o vytváření všeartových samomluvných záběrů (které v ostatních částech kmenů nefungují) a povedlo se mu stvořit povedenej seznamovací dokument. A co jiného sakra taky chtít, s tak malou stopáží, navíc když je přítomen Darth Vader s geniálním výstupem na diskotéce... ()
Když jsem naposledy jel narvanou mastnou tyčí ke svému psychiatrovi převlečenej za Vílu Zvonilku , dostal jsem několik cenných rad ohledně porouchané identity....Zpátky jsem se vracel taky sockou, převlečenej za Golgoťáka z Dogmatu. Sám. Blbý je, že jsem ten debilní autobus musel i řídit. ()
Přiblížení pohledu na svět této skupiny lidí je už jen z tématu velmi vděčné, což hodně pomáhá i dokumentaristovi, který ví na co se zaměřit a kde naopak trošku ubrat. 70% ()
Pobavila mě postava, která má v sobě sedmiocasého démona. Je sympatické, když má někdo pro něco vášeň a neupadne na úroveň vegetativního přežívání teplo a jídlo, jako někteří vyhořelí důchodci, nebo bezdomovci. Je legrační když se skupina převlékala, tak i holky mají hrůzostrašné tetování. Dříve to byla výsada kriminálníků a když jsem někoho takového potkal , bylo to tzv, podezřelé místo a oba účastnící nezáměrného setkání se snažili rychle odklidit.Názory se vyjadřovaly jen oblečením. Dnes podle sociologů proběhla tzv. socializace těla a názory se vyjadřují přeměňováním vlastního těla. Změnu spustili banky, protože změnou myšlení společnosti již klientům potetovaný zaměstnanec banky nevadil a potetovaní lidé najednou snadno získávali práci. Subkulturu mládeže lidé opustí do 25 let veku což se potvrdilo i v tomto dokumentu. ()
Konečně! Je tu díl, který nepůsobí jako parodie, karikatura a ba co více řekne něco i někomu mimo tuto komunitu. Režisér není evidentně mimo mísu, kdy by jen polovinu času snímal všechny kostýmy a směšným střihem zkoušel, co snese kamera a divák. Lidé zde popisují svoje záliby, svoje fandovství své zapojení do prostředí cosplaye. Proč to tak nemohlo být i předchozí díly - toť otázka! Mít to delší stopáž, obsáhnout i více než jednu akci a pár lidí - pak by se jednalo i o obsáhlé dílo. V porovnání s předchozím otřesným hooligans a rap je tohle doposud nejlepší díl Kmenů. Btw. není to jen anime nebo Star Wars. Jo a jsem také DARKSIDE - JOIN US, WE HAVE COOKIES! ()
Bral bych helmu stormtroopera, ale stačí mi až v prosinci! ()
Nezajímavý téma, ale oproti ostatním dílům 10000000x lépe natočeno... ()
Milý vhled do komunity divnolidí, kteří si rádi oblíknou roztodivné kostýmky animovaných postav a jednou za pár měsíců se sejdou a nad šálkem čaje si to všechno pochválí, podělí se o zkušenosti, kouknou na anime a pak se vrátí ke svým životům. Dokumentaristicky zpracované dobře a z osobní zkušenosti můžu říct že i celkem trefné a objektivní. ()
Takový ten "pravý" dokument. Místo kmenů spíš samotná rozvětvená koruna. Plody nasbírány a naservírovány pod nos, tak jak to mají diváci rádi. Zlatá střední cesta. Zároveň ale nemám pocit, že bych si odnesl více, než z předchozích dílů. ()
Režijně jeden z nejpovedenějších Kmenů, protože divák získá opravdu obrázek o komunitě cosplayerů. Nemohu však hodnotit výše než za tři hvězdy, protože se - ač milovník filmu - nemohu ztotožnit s tak infantilní zábavou, jakou cosplay představuje. ()
O téhle komunitě vůbec nic nevím. A mám pocit, že dokument mi tuhle subkultůru představuje spíš jako sezóní, víkendovou zábavu, nic na doživotí, nic pro co musíte obětovat, to co mátě rádi. Zatím mě Kmeny nepřesvědčily o své sdělovací a obohacující jedinečnosti a nutnosti ve formě televizního doku. ()
Tak roztomilé! O ľuďoch, ktorým nestačia všedné dni a chcú skúsiť a dokážu byť niekým iným a užiť si to v skupine rovnako entuziastických ľudí. A dokonca nájsť aj lásku. Už teraz je to pre mňa najlepší diel celej série. ()