Jan Hus
Réžia:
Jiří SvobodaScenár:
Eva KantůrkováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michael KocábHrajú:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug (viac)Obsahy(1)
Trojdielny televízny film o Jánovi Husovi, významnom stredovekom českom teológovi, katolíckom kňazovi, kazateľovi a náboženskom reformátorovi. Je považovaný za jedného z predchodcov protestantskej reformácie. Scenáristka Eva Kantůrková, vedie divákov príbehom majstra Jána Husa od začiatku 15. storočia až ku kostnickej hranici, v roku 1415. Na rozdiel od tradičného obrazu sociálneho reformátora, sledujeme Husovo myšlienkové a mravné posolstvo, ktoré o celé storočie predbehlo zásadný zlom európskeho vývoja. Dramatický dej, je ukotvený v spletitom stretu názorov, ambícií a mocenských manipulácií cirkevných i svetských autorít – kráľa Václava IV., Jeho brata Žigmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambicióznych kardinálov a troch pápežov, ktorí si robia nárok na pastiersky stolec a z toho titulu aj na odvádzané dane. Západná cirkev prechádza ťažkou mocenskou aj mravnou krízou. Jan Hus, majster Karlovej univerzity a kazateľ v pražskej Betlehémskej kaplnke, pociťuje spoluzodpovednosť za osud rozštiepenej cirkvi vo vzťahu k veriacim a dospeje k presvedčeniu, že jediným východiskom z úpadku, je viera v živého Krista a jeho učenie. Volá po mravnosti tých, ktorí majú byť veriacimi duchovnými pastiermi. To zosilňuje nespokojnosť zo strany vysokého kléra aj konkurujúcich farárov. Našťastie, Ján Hus, sa tešil priazni kráľovnej Žofie. V kritických okamihoch to bola práve ona, kto mohol u svojho manžela, Václava IV., žiadať pre majstra ochranu. Husovým opakom je protipápež Baltazare Cossa, pirát a dokonca možno aj vrah. Paradoxne, tiež v Kostnici, kde bol Hus súdený za údajné kacírstvo, bol Cossa tým istým konzíliom zosadený z pápežského stolca a uväznený. Prapodivným nástrojom, ktorý zohral v prenasledovaní Husa mimoriadnu úlohu, bola nesúrodá koalícia ambiciózneho pražského kléra, žiarlivých kolegov z univerzity, vrátane Husovho priateľa, majstra Štefana z Pálča. Ten sa v Kostnici stal dokonca jedným z hlavných žalobcov. Ján Hus chcel svoje presvedčenie pred Kostnickým konzíliom v rámci dišputy obhajovať. Konzílium však také pravidlá neprijalo a Ján Hus, bol obžalovaný ako kacír. Konečným rozsudkom nebol odsúdený len on, ale aj jeho predchodca, dávno mŕtvy Ján Viklef, ktorého kosti nariadilo to isté konzílium vykopať, spáliť a popol rozptýliť v rieke. (RTVS)
(viac)Recenzie (284)
Přes šílenou hudbu bláznivého umělce, která často padala úplně mimo žánr, musím ocenit velkou snahu všech tvůrců. Pod příběh našeho národního hrdiny, mistra Jana Husa, připínám tři hvězdy, abych podpořil další ideově podobná úsilí. Bohužel, samotné ztvárnění je civilní, chudé a suché. Můžeme se jen domnívat, jestli je to emoční prázdnotou dnešních filmařů či osobností herců, jež postrádají charisma, tak důležité, pro velká historická díla. ()
Po opravdové natěšenosti jsem byl celkem zklamaný, protože, ač to říkám opravdu nerad, jsem se místy opravdu nudil. Pár světlých okamžiků pro mne bohužel nedokázalo zakrýt těch šedých, nezajímavě zpracovaných. Více mě zaujalo Vávrovo zpracování, i když je 60 let staré. Nicméně abych pouze nekritizoval, je fajn že se u ČT ukázala snaha o historický velkofilm a Jana Husa, bohužel, k velkofilmu a hlavně chybějící výpravě chybí hollywoodský kapitál a šarm. ()
Zklamání, byť očekávané. Je těžké zbavit se zátěže vlastní doby a pochopit svět minulosti. To se opravdu povede jen výjímečně (viz Údolí včel, Markéta Lazarová, Pramen panny, Andrej Rublev, Mise...). V tom měly oba Husovy filmy smůlu, protože jsou oba značně kontaminovány dobovou současností. Vávrův a Štěpánkův Hus je do značné míry řečník z nějakého socialistického tábora lidu z doby před 1. světovou válkou. Pomalu by jeden čekal, že zde husité po jeho kázání zapějí spíše "... i kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci, rudý prapor zavlaje..." než Ktož sú Boží bojovníci. Svobodův, Kantůrkové a Hádkův Hus je spíše Václav Havel. Tohoto Husa si nedovedu představit, že by svým kázáním elektrizoval masy. Spíše by si v úzkém kruhu přátel zafilozofoval a pak by si všichni zázpívali Hutkovu Náměšť. --- A jak už bylo řečeno, jen Javorského postava Václava IV. je opravdu dobře zahraná. Jinak jen jakýž takýž průměr (v kontextu dnešní TV tvorby tedy nadprůměr), přehnaně dlouhá stopáž a zcela nevhodná Kocábova hudba. Slabé tři. ()
Úplně by mi stačil jen jeden díl. Roztáhnout film na tři části mi přišlo zbytečné. Doprovodná hudba byla příšerná. Vždycky jsem si myslela, že by hudba měla splývat s jednotlivými scénami, doprovázet je a dotvářet tak děj filmu.Tady byla hrozně rušivá. Likvidovala moji pozornost a to byla velká škoda. Neubránila jsem porovnávání Matěje Hádka se Zdeňkem Štěpánkem, i když jsou oba dva herci tak rozdílní a každý ztvárnil svého Jana Husa po svém. Hodně mě zajímalo, jak se Matěj Hádek s rolí Husa popere a co jí ze sebe dá. Velmi se snažil a byl takový civilní a klidný. Ale na roli Mistra Jana Husa jsem si představovala někoho staršího. ()
Pan Otakar Vávra může klidně spát - jeho Janu Husovi se nový film ani nepřiblížil. 1) Vávra měl k dispozici peníze a jasné ideologické zadání. Uměl si vybrat špičkové profesionály. Svoboda si musel vystačit s velmi skromným rozpočtem televizních pohádek, tolerantnějším ideovým zadáním a především s obrovským očekáváním. Divák by chtěl výpravu jako ve Hře o trůny, odideologizované civilní pojetí a nové (rozumí se lepší) ztvárnění._____ 2) Eva Kantůrková se emancipovala od Vávrova pojetí Husa jako sociálního a národního reformátora, aniž ovšem zpochybnila pojetí obrozenecké. Co Jan Hus učil, v čem byl wiklefista a v čem nikoli, z čeho vlastně ho koncil obviňoval a co že to odmítal odvolat, se ve filmu prakticky nedozvíme. Vůbec nejsou prezentovány názory druhé strany (katolické církve). Historií políbený divák se nudí a nepolíbený se neorientuje. Slabost scénáře vyniká zejména při srovnání s Kohoutovou Ecce Constantií. 3) Jazyk (nejenom) postav je silně matoucí. Na jedné straně škrobené archaizující větné konstrukty, na druhé straně moderní mluva. Postavy používají soudobou češtinu a němčinu, Hus navíc cituje biblické texty v kralickém překladu, jak uvádí všímavý komentátor Šandík. V Kostnici, kterou reprezentuje Karlštejn (to už jsem málem vylítl z kůže) se mluví německy, za to prakticky všichni na koncilu používají (i v hovorech mezi sebou) češtinu._____ 4) Důvěřivý divák je ovšem zmaten ještě více. Plamenná kázání recituje (věru, nenapadá mě vhodnější výraz) Hádek v Kapli Božího těla u chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře zřejmě proto, že těch pár komparsistů by se v Betlémské kapli ztratilo a na větší počet nebyl rozpočet. Královnin dřevěný altánek supluje rezidenci, což divák pochopí, když dvůr v plné kráse jednoho krále a dvou dvořanů pak uvidí. Akční scény (jeden či dva pokusy jsem zaznamenal) vystřihl režisér z přebohatého fondu českých televizních pohádek či, ještě hůře, historických televizních inscenací ze 70. let. Jim se ostatně film blíží nejvíce. Nemluvím už o Husově flirtování s královnou, karikaturním zobrazení papeže Balthazara Cossy či dialozích, které chvílemi připomínají Cimrmanovy autorské začátky._____ 5) Jan Hus 40letého Matěje Hádka je intelektuál universitních disputací a ne vášnivý reformátor a bojovník za pravdu. Štěpán z Pálče přehrávajícího 37letého Jana Dolanského je pak jakési nové vtělení Jidáše. Balthazar Cossa (40letý Tomáš Dastlík) byl možná nádoba hříchů a neřestí, ale především (všeho)schopný manažer, což film ignoruje. Zikmund (47letý Michal Dlouhý) byl větší osobnost, než ukazuje film, i když je dobře, že už není, sláva Bohu, liška podšitá._____ 6) Líbil se mi 33letý Jan Plouhar (Jeroným Pražský) a především vynikající 53letý Vladimír Javorský, který dokázal vdechnout nejednoznačnému Václavu IV. mnohovýznamovost a především uvěřitelnost._____ 7) Hudba 61letého Michaela Kocába se dává plně do služeb režisérova pojetí - v tomto smyslu je výborná._____ 8) A ti ptáci... ()
Pakliže budu hodnotit zatím shlédnuté dva díly, za první jsou to jasné čtyři hvězdičky a to hlavně a především za Václava výtečného Vladimíra Javorského. Viděla jsem inteligentního krále milujícího víno a Žofii, leč též osobu rozporuplnou, ctižádostivou, zkrátka krále s klady i zápory. Co se mistra Jana týče, byl duše velmi poctivá, leč naivní v poznání lidí a jako jeden z mála Bibli poctivě četl a řídil se jí. Kostýmy a vůbec výprava byly na slušné úrovni, interiéry skvělé vybrané ,v zajímavé hudbě mi pouze místy silně vadil skřehotavý, protivný hlas, který ji celou pokazil.Shrnuto, jsem opravdu ráda, že se do natáčení někdo pustil, je zajímavé, že ač jsou naše dějiny tak bohaté, nikoho to moc nebere. Král římský, císař, Waldštejn, no to by toho bylo, tak snad se dočkáme! ()
Hereckou parádu (šílenej Hádek naprostej luxus) a režisérskou přesnost (ačkoli průměrnou) totálně zabíjí hudba hňupa Kocába (ano, nemám ho rád, za jeho názory a teď ani za tuhle hudbu). Jo, smyčce a chorálová náboženská hudba ještě atmosféru vykouzlit umí, k čemu ale to, když jí pak totálně zabije devadesátková elektro vsuvka. Veškerá atmosféra a vcítění se do scény pak jde do řiti. ()
Mně se tento třídílný filmík velmi líbil. Hádek se do role Husa velmi dobře vžil celkově na mě působil věrohodným dojmem. Jen poslední díl byl asi malinko vycucaný z prstu či dle toho jak si páni scénáristi přáli, jelikož přesné informace jak v Kostnici celý proces probíhal nemáme. I tak se mi film velmi líbil a po dlouhé době jsem se dočkal i českého filmu, který si zaslouží vysoké hodnocení z mé strany. Doporučuji. ()
Převažují bohužel negativa, což je s ohledem na téma opravdu škoda. Vladimír Javorský hraje dobře, u ostatních mám problém hlavně v tom, že jim role nevěřím. To platí i pro Matěje Hádka, který se prostě na Jana Husa nehodí. Nemá na to vhodný projev, asi ani ještě nedozrál do tak velké role. Velkým mínusem je atmosféra, která připomíná ledacos, jenom ne středověk (výprava je katastrofální). Film je často nudný, místy se mění ve frašku (zvláště při hromadných scénách, nebo rádoby dramatických pasážích). Diváci neznalí historie se musí těžko orientovat v postavách i v ději. Hudba nic moc, takovému dílu by slušelo něco jiného, výraznějšího a "dobovějšího". Největší kámen úrazu je scénář. To je hodně velká bída. Ty dialogy, kdy někdo něco říká nikoliv proto, že to v tu chvíli dává smysl, ale aby něco vysvětlil divákovi, to mě děsně ubíjí. Skoro tak jako šachy s královnou, což je linie, která je naprosto zbytečná. ()
Očekávání byla veliká. Naše veřejnoprávní televize vynaložila velké množství (nejen) finančních prostředků, aby náležitě uctila jednu z nejvýznamnějších postav české historie. Stydět se za svůj projekt rozhodně nemusí. O představiteli titulní role jsem nepochybovala ani na okamžik, Hádek starší už svůj talent prokázal dřívějšími rolemi (minimálně "Kobry a užovky" toho budiž důkazem) a přípravu rozhodně nepodcenil. Pravdou ale je, že v některých okamžicích jeho výkon působil jako teatrální přednes naučené básničky. Snad i z tohoto důvodu si divák více užíval vedlejších partů. Ty podle mě nejlepší musím zmínit jmenovitě: Dolanský jako "Jidáš" Štěpán, Dlouhý v roli krále Zikmunda, méně známý Plouhar alias Jeroným Pražský a největší hvězda Vladimír Javorský jako Václav IV. Ti všichni se podíleli na "koukatelnosti" jinak poněkud rozvleklého (dvě části by stačily) díla. Velmi ráda bych hodnotila lépe, ale největší zápor jsem si nechala na závěr. Ano, Kocábovu hudbu, která mě rušila v každičké scéně a naprosto zazdila tragické vyústění Husova života. ()
Mám ráda historické filmy a Jan Hus je dobrý film, sice místy dost nepřehledný a občas zbytečně rozvláčný, ale přesto dobrý. Kvalitně obsazený. Co mi ovšem absolutně zkazilo výsledný dojem z filmu byla hudba. Prostě špatně zvolená k danému pojetí. ()
Každý film (včetně těch s historickými náměty) vypovídá především o době svého vzniku. Takže vzlykání po výpravnosti, barvitosti a exaltovanosti Vávrova opusu je svým způsobem vzlykání po 50.letech. Tento Jan Hus je z pozice scénáře zakotven v 80.letech, kdy chartisté upozorňovali na rozpory mezi státními proklamacemi a totalitní praxí. Co se týká nejžhavější současnosti, vypovídá o tom, že na podobné projekty není dost peněz, a tak se musí různě "čarovat" (což tvůrcům v mých očích vychází docela slušně, i když pořádný CGI záběr na středověkou Prahu by nezaškodil). A pochvala navrch za to, že v příběhu Jana Husa zbylo poměrně dost místa i na Jeronýma Pražského. ()
Nakonec to nedopadlo tak špatně, jak napovídal první díl. Slušné herecké výkony, Hádkovi jsem moc nevěřil, ale zvládl to velmi slušně. A poměrně zvládnuté přiblížení církevních a náboženských otázek pro českou ( většinově ) bezbožnou společnost taky zaslouží plus. Ovšem víc jak průměr dát nemůžu vzhledem k některým až trapně šablonovitým scénám a postupům ( zvláště první a druhý díl ) a především za tu trapnou Kocábovu exhibici, která se k tomuto typu filmu prostě nehodí. ()
Velice solidní snímek, který mě překvapil tím spíš, že jsem si od těchto tří dílů skutečně moc nesliboval. Samozřejmě bych měl několikero výhrad, z nichž jedna by rozhodně byla místy použitá hudba, ale klady je převyšují. Informace a fakta, i ta méně známá, jsou zasazena do souvislostí tak umě, že i naprostý laik to musí pochopit. Počítal jsem s tím, že se jedná o českou a ještě k tomu televizní produkci a podle toho to bude vypadat, ale alespoň reálie jsou zachyceny poměrně vkusně. Především je explicitně vysvětleno, oč se v procesu s Husem jednalo, co byly jeho myšlenky a proč dopadl jak dopadl. Chápu, že to někoho mohlo nenadchnout, protože některé termíny prostě veřejnost nezná. A protože jsme národ neznabohů, chápu i, že se pseudointelektuálům a diletantům na csfd spíš líbil budovatelský Hus a jeho třídní boj od Vávry, než věrně vylíčený reformátor. Ale co se filmu týče, za mě veliké překvapení a palec nahoru a k výročí 600 let od upálení je to celkem důstojný projekt. ()
Jan Hus je podivně schizofrenní historická kriminálka, která si do víc než čtyřhodinové stopáže syslí skvělé momenty s atmosférou, aby je za chvíli shodila podivnou soundtrackovou technopárty v historických kulisách. Všehovšudy skvělý Hájek a recyklace českého hereckého rybníčku, kterou nepohrdnou ti, co v hodinách dějepisu radši pařili piškvorky. ()
I když tohle není můj šálek kávy, tak jsem byla mile překvapena, jak byla tato trilogie historicky i herecky povedená. První díl byl takový úvod, kde mi přišlo, že se tam vůbec nehodila hudba. Za mě nejslabší díl. Třetí byl už takový smutný a Husa mi bylo líto. Ale nejzajímavější mi přišel díl druhý. Myslím si, že Matěj Hádek ztvárnil roli Husa skvěle. Doporučuji. ()
Průměrný historický snímek jehož sráží moderní hudba, horší herecké kostýmy a lacinější televizní sekvence u něhož je kupříkladu kompars veden ala Ordinace v růžové zahradě. Ovšem i přes to jde o snímek scenáristicky i po historické stránce kvalitní. Matěj Hádek zahrál Jana Husa na výbornou. Mnoho scén sice je o té hlušině, ale celá třetí část a všechny sekvence se Zikmundem Lucemburským mají tu pravou atmosféru, kterou od historických snímků čekám. Takže minimálně si ty tři hvězdy Jan Hus zaslouží. Porovnávat s verzí Otakarem Vávry mi určitě vhodné nepřijde. 65% ()
Jako celkově dobrý. Proč ne. Ale proboha, co mělo znamenat to Kocábovo techno? ()
No, být to na dva díly místo tří, tak by se dalo uvažovat o čtvrté hvězdičce, ale takhle to bylo příšerně natahané a zabývající se postavami, které na vývoj děje neměly žádný vliv. Dál se mi příliš nelíbilo ztvárnění jako takové (falešný kouř u hranice, kecy s ptákem ve vězení,...). Historicky to ale bylo obohacující, takže ve výsledku přesný průměr. 50% ()
Tato trilogie zustava ve stinu te, od Otakary Vavry. I tak nelze tvurcum uprit snahu a hlavne odvahu, pustit se do takoveho dila. Vyprava ovsem neni silna stranka filmu. Jak mam Hadka rad a myslim si, ze je kvalitni herec, tak do role Husa mi moc nezapadal. Javorsky vyborny. Kocabovu hudbu v souvislosti s pozdnim stredovekem radeji nebudu ani komentovat. Na televizni tvorbu to je slusne, skoda, ze Svoboda a spol. nemeli vetsi ambice... ()